Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Upřednostňují bratra
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
2.9.22 00:19
Ahoj, mam zkusenost s manzelem, ktery je bohuzel take tim oblibenejsim synem. Ma o 2 roky starsiho bratra a ten je mene oblibeny. Maji uz jen matku, otec zemrel. A tady zacina to peklo pro mne, tchyne se upnula na meho muze, on na ni a ja jsem na vedlejsi koleji. V 60 letech mizerna vyhlidka. Manzeluv bratr se vicemene od matky distancuje, zije si svuj zivot se svoji rozvetvenou rodinou 200 km daleko. Prijede tak 2×, 3× rocne na navstevu, 1× tydne zavola a tot vse.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.9.22 00:23
Můj bratr ženu ani děti nemá, takže u něj tento problém zatím není..
- Citovat
- Upravit
2.9.22 04:55
Kolik je bratrovi roků, že jezdí ještě s rodiči na dovolenou?
Co spolu řeší za tajné věci? Něco, co by se mělo týkat i tebe?
Bohužel je hodně smutné, když rodiče jedno dítě upřednostňují. Ale bohužel jim nejde nakázat, že mají něco změnit. Myslím, že když zvoliš taktiku, že přerušíš na čas kontakt, tak jim to nijak vadit nebude… Mají bratra…
Asi bude lepší, když se budeš věnovat svoji rodině. A víš, že mezi dětmi nikdy nebudeš dělat takové rozdíly. A oni ti to budou v životě v dobrém vracet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.22 06:12
Tohle je těžká situace 
. Vím jak moc to bolí a dlouho jsem se to snažila řešit sama ale nakonec je asi nejlepší najít si dobrého terapeuta a zaměřit se na svůj život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.22 06:15
No, ti nevim, zrovna v popsane situaci mi to prijde zcels normální… On je sam, jeste se ne osamostatnil, oproti tomu ty uz mas vlastní rodinu, tak mi prijde celkem logické, ze on vse resi s rodici a ty s manzelem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.9.22 06:47
Můj o rok a půl bratr byl taky vždycky oblíbenější a dost toho zneužíval… Já musela vyslapovat jak hodinky a on šel z pruseru do pruseru a ještě ho kryli. Na čas jsem přerušila kontakt. Dostalo se to do fáze, že ještě po třicítce bydlel u rodičů, protože mu mamahotel vyhovoval, jenže jim začal dost skákat po hlavě a ničeho si nevážil. Tak pohár trpělivosti přetekl a dali mu ultimátum ať vypadne…
- Citovat
- Upravit
2.9.22 06:50
@j.a.n.i1 píše:
No, ti nevim, zrovna v popsane situaci mi to prijde zcels normální… On je sam, jeste se ne osamostatnil, oproti tomu ty uz mas vlastní rodinu, tak mi prijde celkem logické, ze on vse resi s rodici a ty s manzelem.
Jsem ráda, že to někdo vidí stejně jako já. Už jsem si připadala jako nějaký nelida.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.9.22 07:32
Mám to podobně. Bratr o 5 let mladší, dospělý chlap. Vždy jsem ho měla na starosti, vždy ho máma preferovala, ve všem. Protože já byla ta rozumná, schopná, dobře jsem se učila. On problémový, špatné známky, platili mu soukromou střední, protože na státní se nedostal. Pak dělal kde co, v pohostinství za minimálku, měl dluhy na zdravotním, takže táta šel a dluhy za něj zacvakal, hlavně aby se to nedozvěděla máma…To se opakovalo několikrát. V tomhle prostředí si našel ženskou, která pocházela z divného rodinného prostředí a brácha se najednou cítil být princem, který ji zachrání. Pak paní otěhotněla, což mělo i účel udržet si chlapa s bytem v Praze. No a narozením dítěte, se ty vztahy ještě zhoršily. Moji rodiče upřednostňují bratra, protože vnouče. Já několikrát potratila, několik IVF bylo neúspěšných a děti nemám. No a ty naše vztahy se tak pokazily, že před nějakým časem jsem je úplně odstřihla ze svého života. Ze začátku mi to bylo strašně líto, ale nakonec se mi dost ulevilo. Nepotřebuju ve svém životě lidi, kteří mě mají na druhé koleji. Stavovala jsem se u nich několikrát týdně, abych jim pomohla, vzala mámu na nákupy, i když bydlíme v jiném městě. Neví o mně nic, já o nich jo od jednoho příbuzného. Přeju jim ať jsou zdraví, ale hodně mě zklamali.
Kdyby šlo si koupit někde novou milující maminku, tak bych si snad na ni i našetřila.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.9.22 07:37
@lasička1 píše:
Kolik je bratrovi roků, že jezdí ještě s rodiči na dovolenou?
Co spolu řeší za tajné věci? Něco, co by se mělo týkat i tebe?
Bohužel je hodně smutné, když rodiče jedno dítě upřednostňují. Ale bohužel jim nejde nakázat, že mají něco změnit. Myslím, že když zvoliš taktiku, že přerušíš na čas kontakt, tak jim to nijak vadit nebude… Mají bratra…
Asi bude lepší, když se budeš věnovat svoji rodině. A víš, že mezi dětmi nikdy nebudeš dělat takové rozdíly. A oni ti to budou v životě v dobrém vracet.
Bratr má 36 a na ty dovolené s rodiči jezdil i v době, kdy měl ještě přítelkyni. Buď jel s rodiči i partnerkou, nebo jel jen on sám a jeho tehdejší partnerka jela někam jinam se svými kamarádkami..
S námi jeli rodiče na dovolenou jen tehdy, když jsme jim tu společnou dovolenou dali jako dárek, a to se ještě hned ptali bratra, jestli by tam nejel taky.. jinak se vždy ptají bratra - zařizujeme Alpy, jaky by se ti hodil termín? Příští víkend jedeme tam a tam, přijeď taky.. a nás se nikdy nezeptali, i když jsme byli kolikrát u toho, když se to řešilo..
My třeba nebyli ani na oslavě mého táty, když měl 60, bylo tam tehdy snad 40 lidí, ale nás nepozval.. Řekl, že to byla akce pro jeho kamaradY, a že rodinnou oslavu udělá jindy. Kromě kamarádů tam byli i sousedi, sestřenice s rodinou a bratr tam byl samozřejmě taky, ale jiná oslava už pak nikdy nebyla, a asi už ani nebude, když jsou to 3 roky..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.9.22 07:44
@Anonymní píše:
Mám to podobně. Bratr o 5 let mladší, dospělý chlap. Vždy jsem ho měla na starosti, vždy ho máma preferovala, ve všem. Protože já byla ta rozumná, schopná, dobře jsem se učila. On problémový, špatné známky, platili mu soukromou střední, protože na státní se nedostal. Pak dělal kde co, v pohostinství za minimálku, měl dluhy na zdravotním, takže táta šel a dluhy za něj zacvakal, hlavně aby se to nedozvěděla máma…To se opakovalo několikrát. V tomhle prostředí si našel ženskou, která pocházela z divného rodinného prostředí a brácha se najednou cítil být princem, který ji zachrání. Pak paní otěhotněla, což mělo i účel udržet si chlapa s bytem v Praze. No a narozením dítěte, se ty vztahy ještě zhoršily. Moji rodiče upřednostňují bratra, protože vnouče. Já několikrát potratila, několik IVF bylo neúspěšných a děti nemám. No a ty naše vztahy se tak pokazily, že před nějakým časem jsem je úplně odstřihla ze svého života. Ze začátku mi to bylo strašně líto, ale nakonec se mi dost ulevilo. Nepotřebuju ve svém životě lidi, kteří mě mají na druhé koleji. Stavovala jsem se u nich několikrát týdně, abych jim pomohla, vzala mámu na nákupy, i když bydlíme v jiném městě. Neví o mně nic, já o nich jo od jednoho příbuzného. Přeju jim ať jsou zdraví, ale hodně mě zklamali.
Kdyby šlo si koupit někde novou milující maminku, tak bych si snad na ni i našetřila.
U nás byl ten začátek stejny, já měla vždy samé jedničky, vystudovala zároveň 2 VŠ, vse si řešila sama, kdežto bratr měl čtyřky, nějak prolézal, ale VŠ si nakonec taky udělal a dnes normálne pracuje, dluhy nemá a žije řádně..
Ohledně dětí - bratr je bezdětný, takže jediná vnoučata jsou ode mě. Mí rodiče je milují, chlubí se s nimi mezi svými kamarády, ale netráví s nimi moc času a s bratrem je pomlouvají a pořád na nich hledají nějaké chyby, což mi samozřejmě není příjemne..
- Citovat
- Upravit
2.9.22 08:02
@Anonymní píše:
Můj bratr ženu ani děti nemá, takže u něj tento problém zatím není..
No ale v tom bude asi ta věc, ty už je „nepotřebuješ“ když máš svoji rodinu, on s nima asi bydlí, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.9.22 08:04
@pikola píše:
No ale v tom bude asi ta věc, ty už je „nepotřebuješ“ když máš svoji rodinu, on s nima asi bydlí, ne?
Ne, on žije v Praze, my bydlíme v menším městě cca 300 km od Prahy, rodiče bydlí 10 km od nás ve vedlejší obci.
- Citovat
- Upravit
2.9.22 08:09
@Anonymní píše:
Ahoj, mám o 2 roky mladšího bratra a vždy jsem s ním měla problém, protože mi přišlo, že má od rodičů lepší podmínky, různé úlevy apod.. Nicméně jsem se to snažila nějak neřešit, taky jsem si říkala, že si to třeba jen vsugerovavam, ale po včerejší zkušenosti mi ty dílky celé té skládačky do sebe kompletně zapadly, a cítím se z té primární rodiny vyčleněná.. Je tam prostě táta, máma a bratr, kteří spolu tráví čas, jezdí na dovolené, řeší spolu tajně různé věci apod.. Bokem jsem pak já se svým manželem a dětmi..
A teď moje otázka: co mám dělat? Situaci jako takovou nezměním, to chápu, ale jak se s tím nejlépe vyrovnat? Cítím uvnitř ohromnou bolest a velké zklamání, jsem hodně rodinný typ a chtěla jsem být také součástí a teď už vím, že nejsem..
Proto ma otázka směřuje hlavně na ty, kteří zažili ten pocit, kdy je druhý sourozenec pro rodiče důležitější, jak jste s tím naložili? Mam na čas přerušit kontakt a zaměřit se jen na svou rodinu? Děkuji za tipy..
Nevim, ale život je dlouhy. On je ted svobodny a dela jim zabavu. Muze taky trochu mamince nahrazovat ne uplne fungujiciho partnera.
Muj byvaly byl uprednostnovany proti sestře, vysledkem bylo, ze tchyne si mu furt stezovala na otce, na me žarlila atd.
Zkusila bych se zamerit na vyhody. Nekecaj ti do života, ty sama urcujes miru kontaktu. Neumim si predstavit nejake podstatne šušky hušky.
Pokud na nej prepisou majetek, bude pak jeho primarni odpovednost se o ne ve stari postarat.
Hlavne nezabředni do zhrzenosti a žarlivosti, jednak, život je dlouhej a scita se az na konci, jednak budes otravovat jen svou duši 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, mám o 2 roky mladšího bratra a vždy jsem s ním měla problém, protože mi přišlo, že má od rodičů lepší podmínky, různé úlevy apod.. Nicméně jsem se to snažila nějak neřešit, taky jsem si říkala, že si to třeba jen vsugerovavam, ale po včerejší zkušenosti mi ty dílky celé té skládačky do sebe kompletně zapadly, a cítím se z té primární rodiny vyčleněná.. Je tam prostě táta, máma a bratr, kteří spolu tráví čas, jezdí na dovolené, řeší spolu tajně různé věci apod.. Bokem jsem pak já se svým manželem a dětmi..
A teď moje otázka: co mám dělat? Situaci jako takovou nezměním, to chápu, ale jak se s tím nejlépe vyrovnat? Cítím uvnitř ohromnou bolest a velké zklamání, jsem hodně rodinný typ a chtěla jsem být také součástí a teď už vím, že nejsem..
Proto ma otázka směřuje hlavně na ty, kteří zažili ten pocit, kdy je druhý sourozenec pro rodiče důležitější, jak jste s tím naložili? Mam na čas přerušit kontakt a zaměřit se jen na svou rodinu? Děkuji za tipy..