Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Upřímnost u psychologa: Zkušenost se vstupní konzultací
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
4.6.26 09:24
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.6.26 09:29
Jsem psychoterapeutka a psycholožka.
Ta část s vadou řeči a případnou šikanou je silně neetická a velmi problematická. Pokud takové téma neotevře klient jako první, tak je naprosto nepřijatelné takové spojení vytvářet a nastiňovat, protože to ukazuje na chybné pochopení celého konceptu šikany (šikana je nemoc kolektivu, ne důsledek odlišnosti jednotlivce). A i kdyby něco takového zmínil klient, pak by bylo nejspíš na místě zkoušet takový přístup nenápadně zpochybňovat. K tomu ještě dodám, že není eticky přípustné (a hlavně není užitečné) klienta při sezení testovat, rozhazovat, záměrně znejišťovat apod. (to je na místě při nácviku dovedností případně při pohovorech/psychotestech, ne během poradenské práce).
Ta část s truchlením a emoční nestabilitou je komplikovanější. Je normální, že po smrti blízkého člověka jsou pozůstalí emočně nestabilní (ti velcí i ti malí). Emoční nestabilita není sama o sobě nic negativního - naopak by bylo velmi nápadné až podezřelé, kdyby se člověk 4 měsíce po smrti matky jevil v pohodě a zcela vyrovnaný. A je zcela na místě na to upozornit v rámci snížení nároků. Není „normální“ být v takhle krátkém období od smrti blízkého zcela v pořádku a zároveň není ani úplně na místě to samé očekávat od dětí. Umím si představit, že tahle myšlenka mohla být předaná dost nešikovně, zároveň ale zaznít musela.
Každopádně vše mělo být víc ošetřené, okontraktované, opečované. Za mě tahle „drsnost“ není evidence based a klientům nepomáhá. Tvrzení o šikaně ukazuje na nekompetenci v celkem zasadní oblasti dětské psychologie. Když to shrnu, šla bych jinam. Jsou i dobří psychologové…
- Citovat
- Upravit
4.6.26 09:39
@Anonymní píše: Více
v životě už bych k ní nešla, poděkovala a řekla jí, že její chování necítím jako empatické a nebylo mi příjemné, proto se obrátíme jinam. Sbohem. 
PS : mně u psycholožky (sezení s dítětem) taky tekly samovolně chvíli slzy (mám k nim blízko a bohužel mi umí hrknout z osobního stresu) - a ani ji nenapadlo to zmínit či komentovat!! navíc by mi tím ten stav hodně zhoršila, já se za pár vteřin uklidnila sama.. a aby komentovala tvou vadu řeči je už totální vrchol! fakt by mne tam už nikdy neviděla.. máš k ní mít důvěru a má ti pomoct, nikoliv stresovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.26 10:06
@Anonymní píše: Více
Upřímně si nedokážu představit normálního člověka, který takhle po čerstvě ztrátě člena rodiny by dokázal ze sebe mít lehkost a sebevědomí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.26 10:13
@Anonymní píše: Více
Přesně znám - umírání blízkého doma, péče, bolesti a do toho malé dítě. Ka ještě měla neprosperující podnikání, maturujici dceru a manžela v nove práci a věcně na cestách.
Jsi dobra, zes to udělala - v dannou chvili jsi delala to nejlepsi, cos mohla. Zajdi si na terapii ty - ja chodim uz rok a pul. Ted mam doma tátu s demenci. To je taky mazec.
Muj postoj je, ze detem tim neubližujeme. Snažím se být k dítěti citlivá a pravdivá. Nemyslim si, ze tim bude mit v životě potíže.
Dostaň se so pohody ty - mas co zpracovávat a je to naprosto v pořádku. A dite se tim taky zlepši, věř mi. Spokojena mama znamená spokojena rodina. A dítěti dávej lásku, lásku a lásku. A důvěru. A bezpečí.
Ale najdi si jinou terapeutku 
Držím palce. Kdybys chtěla sdílet zkušenosti, klidně napiš SZ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.6.26 10:54
@Anonymní píše: Více
Většina psychologů jde studovat psychologii, protože:
a) jim to ve 20 letech přijde jako cool zaměstnání
b) řeší sami nějaké své psychické problémy.
A je to stejné, jako u všech zaměstnání, jen těch, kteří mají sami své osobní velké problémy, je mezi psychology větší procento, než u jiných zamestnani. Někteří jsou nakonec dobří, jiní ne. Ze zkušenosti mé sociální bubliny tak 4 z 5 (možná víc) psychologů páchají zlo a jen menšina umí pomoct.
Rozmysli, na koho jsi asi narazila ty.
Takže asi tak 
- Citovat
- Upravit
4.6.26 11:17
@Anonymní píše: Více
To je kazdeho vec ako to ma s detmi nastavene. Ja nemam problem pred partnerkou cokolvek povedat/diskutovat a pred detmi sa snazime niektore veci obmedzovat ked je tam napriklad majetok, financie… Nie preto ze by sme nechceli aby to vedeli, ale preto ze nechceme aby sa tieto informacie dostali mimo - sa niekto prekecne v skole alebo nieco podobne.
Zaroven deti nemaju problem sa s nami bavit. Takze si povieme co treba. Obcas maju tendenciu nieco zatajovat a trosku podvadzat, ale s kazdym popalenim na to kaslu viac a viac a radsej s nami jednaju na rovinu, snazia sa o dohodu, proste je to super.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.26 12:44
Když je děcko divné, tak holt musí proklepnout i rodiče. A vrhla se na tebe tedy svědomitě, šišlavko:-):-):-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.26 12:47
Anonymní píše: Více
Mě třeba i přijde že mladí to chtějí dělat protože je to taková v uvozovkách Klidná práce kde si s někým povídáš…nemusíš u toho lítat na nohách… nemusíš u toho tahat těžké věci… Není tam třeba ani žádná finanční zodpovědnost jako když se třeba účetní sekne v daních… Nebo prostě udělají maturitu na gymplu a nevědí pak co sami se sebou tak jdou studovat psychologii…Podle mě dobrých psychologů kteří fakt dokážou pomoct je hrstka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.6.26 13:39
@Sadman píše: Více
Jako s tím jsem smířená, že jsme divní, a léčit se to nedá, ale mladej se musí naučit nějak v tom chodit, aby mohl být spokojený podivín, kterého okolí toleruje a který okolí neznepříjemňuje život a ideálně si našel ještě pár podivínů k sobě, se kterýma bude životem proplouvat…ale asi jsem byla ohledně psychologů naivní, jak tady čtu.
- Citovat
- Upravit
4.6.26 13:56
@Anonymní píše: Více
Najdi někoho jiného. Pokud dáš dítě k někomu, ke komu necítíš důvěru, nebude to fungovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.26 15:36
@Anonymní píše: Více
Muj syn říkal: jsem divný a jsem na to hrdý.
Ve výchově uděláš chyby vždy. Ale myslim ze když dítěti dáváš lásku i svobodu, tak je to cajk.
Dobre ze o tom přemýšlíš. Urcite z dítěte bude fajn dospěly - je to uzasny proces.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.26 15:46
Třeba já jsem taky divná, nezapadam, a je mi to fuk 
Kolotoč dítě práce domácnost tak nějak nahrubo zvládnu a víc mě nezajímá.
Ať si psychiatři strčí všechny prášky do análního otvoru 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.26 19:44
@Anonymní píše: Více
Soucítím s tebou, a u dané paní by mě už nikdo neviděl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.26 19:48
@Anonymní píše: Více
I psycholog je jen člověk a každý má své postupy. Není to lékař, který by léčil lege artis. Najdi si takového, který ti vyhovuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ja neříkám, že nemám věci ke zpracování, zároveň si ale myslím, že mám právo být ještě ve fázi truchlení a až po určité době bych případně přešla k tomu, řešit odborně u sebe. Máma i babička (ta zemřela 2 roky před mamkou) navíc byly hromadičky věcí, takže pořád vyklízím vlastně 3 pozůstalosti naráz (ještě i po dědovi) a různě se tím probírám, což taky nepřispívá k tomu, abych rychle mohla jít „dál“. Ona paní psycholožka jakoby naznačovala, že ji nepřijdu dost šťastná a má to negativní vliv na děti. A když jsem říkala, co mi dělá radost jako sport, čas s dětmi, chalupa…tak na to reagovala „hm“ a moc se netvářila, že je to dost. Že prý ty děti ze mě musí cítil lehkost a sebevědomí při řešení problémů.