Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Úraz blízké osoby
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.10.13 12:53
Myslím, že ses zachovala, jak nejlíp jsi mohla. Přece tě nemohlo napadnout, že tam někdo přijde a začne ho posazovat. Strýcovi bych nic nevyčítala, je to jeho brácha, asi se taky hrozně lekl a teď chce být nějak užitečný, chce pro něho něco udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.13 12:56
Podle mě přeháníš a výčitkama se trápit nemusíš. I když emoce ti díky zážitku asipracují naplno. Máš malé dítě, strýc ti možná jen nechtěl přidělávat práci, navíc pokud je strýc jeho bratr, je pochopitelný jeho zájem 
My když si v rodině rozhazujeme, co kdo upeče či uvaří na rodinnou slezinu, taky toho mám vždy nejmíň, protože mně narozdíl od ostatních, u toho budou asistovat děti. A ještě jedna pozitivní věc, mnohem horší by bylo, kdybys byla z celé rodiny jediná, kdo se zajímá.
Příspěvek upraven 09.10.13 v 12:57
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.13 12:56
Teď tě nechci urazit, ale myslím, že se dotčeně cítíš zbytečně… podle popisu mi přijde, že oba dva, ty i strýc děláte v podstatě to samé - prostě reagujete na úraz a zařizujete, jak vám to přijde potřeba, vyrovnáváte se tak s tím úrazem, že chcete mít věc pod kontrolou a tak zařizujete praktické věci… o tom, že by ti někdo říkal, že si se nezachovala správně, není nikde ani slovo, takže nevím, jestli ti to někdo opravdu řekl nebo je to jen tvůj pocit nejistoty a viny… a díky němu si jejich chování nějak vykládáš… pokud je táta v pořádku, tak bych neřešila, co se mohlo udělat líp nebo hůř…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.13 12:58
udelala si spravne, stryc ho nemel posazovat, ale to neni tvoje chyba! a na nej se taky nezlob, v tu chvili asi neuvazoval nornalne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.13 13:06
Podle mě reaguješ teda dost přehnaně, jakoby ti vadilo že strýc něco udělá dřív než ty.. Je to jeho bratr proboha, co řešíš?
Edit: a nějak jsem nepostřehla, kdy s tebou strýc jednal jako s deb.ilem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.13 13:10
Podle mě jste se oba zachovali a chováte dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ale každý jsme jiný a chováme se jinak. Strýc jej posazovat neměl, ale chtěl pomoci jak nejlépe uměl. Kdyby tě obcházel, tak ti nedá vědět nic. Zkuste být vůči sobě více tolerantní a domluvit se, co a jak dále.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.10.13 13:18
On se mě právě pak ptal, proč jsem u něj nezůstala, proč jsem ho nechala ležet na zemi a tak. Plus jsem ještě dostala vynadáno, že jsem mu dovolila jet na kole - jezdí běžně i se strýcem. Mám pocit, jak kdybych ho z toho kola shodila sama.
Chápu, že má starost, ale mně jde o princip. Pokud se domluvíme, že tam zavolám a on mi hned ráno volá, že už tam volat nemám.
Kdybychom se na tom nedomlouvali a on to udělal dřív sám od sebe, tak neřeknu ani popel.
@janica252 právě. Děláme to samé, pokud bychom to dělali bez domluvy, tak neřeknu ani popel. Ale tohle je jak u blbečků na dvorečku na něčem se domluvíme, třeba, že zavolám do práce, nakrmím psa a on mi ráno hlásí, že tam volal - ráno, což by vzhledem k otcově pozici bylo zbytečné, je potřeba za něj okamžitě sehnat záskok, proto hlásit hned. Navíc máme kontakty na jeho nadřízeného - je to i manželův nadřízený, tak bylo jasné, kdo to bude řešit. Plus psa jsme si samozřejmě vzali k sobě. Strýc se ho bojí, tak mu nasypal misku a ani psa nehledal, kdyby pes zdrhnul, tak na to ani nepřijde. A pak se pravidelně hrozně diví, že jsem to udělala. Když jsme se na tom domluvili, tak jsem to prostě udělala.
Myslela jsem, že budeme fungovat normálně a rozdělíme si třeba dny, kdo tam kdy pojede, kdo tam kdy zavolá, kdo tam co odveze… Tak to fungovalo, když jsme jezdili do nemocnice za dědou. Ale místo toho se domluvíme, on mě předběhne a pak se hrozně diví, že jsem to udělala taky 
Třeba jsem se chtěla domluvit, že on tam teda pojede dřív než my a zjistí, co je ještě potřeba. Mohl a původně i měl, ale jak zjistil, že my tam pojedeme ve čtyři, tak najednou otočil a pojede taky ve čtyři.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.10.13 13:20
@Aklama já se o domluvu snažím od začátku, ale nedaří se to ani v nejmenším. Mám pocit, že se domlouvat nechce. Chlap z toho byl taky celkem vedle, protože jinak se strýcem vycházíme celkem normálně.
- Citovat
- Upravit
9.10.13 13:28
@Anonymní píše:
On se mě právě pak ptal, proč jsem u něj nezůstala, proč jsem ho nechala ležet na zemi a tak.
No tak jsi mu to řekla, proč jsi to tak řešila a dál…? Proč jsi ho nechala jet na kole atd. - brala bych to tak, že prostě se fakt lekl, měl (má) o bráchu strach, tak hledá nějakého viníka - i když sám si uvědomuje, že je brácha svéprávný. To je takové to co by kdyby. Totéž i s tím voláním. Třeba nemohl z toho všeho spát, byl rozrušený a prostě to nevydržel - říkal si, že než obstaráš dítě atd., tak by se ukousal nervozitou… Podle mě chce něco udělat, nějak pomoct, možná se cítí třeba odstrčený od děje… Jako nehledala bych za vším zlý úmysl. Ber to, že je z toho v šoku a prostě nejedná úplně racionálně
Můj taťka měl úraz v létě, spadl na stavbě z prvního patra a taky probíhaly různé cobykdyby debaty, ti, co u toho byli a pomáhali ho sbírat z toho různě nespali atd. A pamatuju si ten pocit, jak jsme za ním šli a člověk potřeboval koupit aspoň ten blbý časopis, aby měl pocit, že udělal NĚCO.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.13 13:29
Hele, mně se zdá, že je strýc trošku dotčený a dělá ti naschvály, protože má pocit, že ses o otce dostatečně nestarala a plkala se sousedkou. Prostě to ignoruj, to jsou vrtochy stáří. Já vím, jak je to těžký, ale prostě ignoruj a dělej to, co považuješ za správné.
Za úraz samo nemůžeš, otec je svéprávný a pokud netrpí nemocí, co by jízdě na kole bránila (např. silná nezvládnutá epilepsie), nevidím důvod, proč by nemohl jezdit na kole. Prostě se stalo, udělalas to nejlepší, naopak strýc se nezachoval moc šťastně, ale prostě netušil, no. Jen jedno poučení si z toho vezmi - nos s sebou mobil. Nikdy nevíš, na co bude potřeba. Tak hlavně přeju, ať je tatínek zcela v pořádku .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.13 13:31
A samo nejen vrtochy, ale leknutí, prostě má o bratra strach, když ho takhle viděl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.10.13 13:40
@Angua tak mi měl říct: „Hele, vstávám dřív, zavolám tam a dám ti vědět.“ Neřkla bych ani popel. To stejné večer. Měl mi říct, že tam chce zavolat a ne mi všechno odkývat a pak si to udělat po svém. To je to, co mi vadí. Jako plus beru, že mi pak aspoň volá.
Nehledám zlý úmysl, ale teď se cítím odstrčená já a to mě štve. Hlavně vím, že vždycky se s ním domluvit dalo, ale se mnou to prostě neakceptuje. To stejné s tou prací…
Hlavně už mám jenom tátu. Nemám ani sourozence, proto asi reaguju tak citlivě. A chápu, že se bojí, že se snaží pomoct, že se chce cítit užitečný. Ale prostě mě to štve. Do toho podával záchrance špatné informace.
@Genovesa mobil měl mít s sebou táta, ale nechtěla jsem ho šacovat. Mně kiksnul, takže mi ho dával muž dohromady, jinak ho tahám vždy a všude.
- Citovat
- Upravit
9.10.13 14:04
Jasně, mně se i stane, že telefon zapomenu. A nenajít ho hned u táty, okamžitě letím hledat někoho, kdo záchranku zavolá. Jako zážitek strašný, nezávidím ti to .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.13 14:48
@Anonymní píše:
@Angua tak mi měl říct: „Hele, vstávám dřív, zavolám tam a dám ti vědět.“ Neřkla bych ani popel. To stejné večer. Měl mi říct, že tam chce zavolat a ne mi všechno odkývat a pak si to udělat po svém. To je to, co mi vadí. Jako plus beru, že mi pak aspoň volá.
Nehledám zlý úmysl, ale teď se cítím odstrčená já a to mě štve. Hlavně vím, že vždycky se s ním domluvit dalo, ale se mnou to prostě neakceptuje. To stejné s tou prací…
Hlavně už mám jenom tátu. Nemám ani sourozence, proto asi reaguju tak citlivě. A chápu, že se bojí, že se snaží pomoct, že se chce cítit užitečný. Ale prostě mě to štve. Do toho podával záchrance špatné informace.
@Genovesa mobil měl mít s sebou táta, ale nechtěla jsem ho šacovat. Mně kiksnul, takže mi ho dával muž dohromady, jinak ho tahám vždy a všude.
Tak třeba myslel, že je to OK, že tam zavoláš ty, ale jak v noci ležel a honilo se mu to v hlavě, tak to prostě nevydýchal a zavolal tam Takových vysvětlení může být… A je to chlap, nevyrazíš z něho něco jako „bál jsem se, chtěl jsem se ujistit, že je brácha OK“. Zbytečně bych se nerozhádávala se strýcem kvůli kravině. Zvlášť když příbuzných moc nemáš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Reklamace faktury za telefon
- 20.02.20
- Anonymní
Hezké poledne,
nevím, jestli potřebuju radu, nebo si jen ulevit. Včera měl můj táta úraz. Byla jsem u toho a od té doby mě sžírají výčitky, jestli jsem se zachovala dobře, protože rodina mi dává najevo, že jsem to měla udělat jinak a lépe a jednají se mnou jak z nesvéprávnou.
Popíšu celou situaci: Byli jsme se projet s tátou a mým malým dítětem na kole. Všechno dobrý, pak jsme vjeli domů, jemu podkouzla noha a padl na beton. Samozřejmě jel bez helmy. Běžela jsem k němu, byl v bezvědomí. Když jsem ho tam viděla, tak jsem ho tam nechala ležet a spěchala zavolat záchranku - dýchal, tak jsem s ním nehýbala. U něj jsem mobil nenašla, ale venku byla sousedka, ta zavolala 155. Táta se mezitím probral, nebyla jsem u toho, řešila jsem se sousedkou, co říct. Bohužel ho tam uviděl jeho brácha, který bydlí hned vedle a šel zjišťovat, co se děje. Našel ho už při vědomí a posadil ho, aby se nenachladil od země. Pak přijela záchranka a tátu odvezli s podezřením na otřes mozku, zbytek nezjišťovali. Byl už večer (cca 19:30) a bylo to v rychlosti, tak táta s sebou nic nedostal (mobil, žádné věci, ptala jsem se na záchrance a chtěli jen doklady, že zbytek máme dovézt dneska). Za hodinu volal strýc, jestli jsme už volali do nemocnice. Nevolali, protože jsme předpokládali, že nám stejně nikdo nic neřekne, ležela jsem tam nedávno a po telefonu nepodávají informace. Navíc jsme předpokládali, že ho budou vláčit po vyšetřeních. Tak mi to odsouhlasil a za chvíli přišel, že tam volal a že dobrý, že si máme zavolat ráno. Domluvili jsme se, že tam ráno zavolám. Ráno v 7:00 telefon a volal strýc, že už tam volal, ať tam nevolám, že mi nic neřeknou, ale že je vše dobré. Pak mi sdělil, že volal i k otci do práce a obstaral jeho psa. Vše jsem zařídila hned večer a upozornila ho na to. Na závěr se mě ptal, co má otci odvézt a byl hrozně v šoku, že tam jedeme. Už dávno jsem mu zabalila potřebné věci a čekám jen na návštěvní hodiny. Mám pocit, že se mnou jedná jak s de-ilem. Jsem ráda, že se stará, ale mám pocit, že mě obchází. Když mu cokoliv řeknu, tak mi to odsouhlasí a stejně si to udělá podle sebe.
Teď si vyčítám, že jsem strýci nezabránila, aby ho posadil. Otec omdléval, což mohlo být i tím, že se s ním hýbalo. Navíc mám výčitky, že jsem to nezvládla a mám pocit, že jsem tam měla být s ním, ale to bych nezavolala záchranku.
Myslíte, že přeháním, nebo mám nárok na to, cítit se dotčeně? Jak si to přestat vyčítat?
Omlouvám se za zmatek a za román, ale v noci jsem skoro nespala. Mám to pořád před sebou, takže nefunguju na 100%.