Úraz dítěte a výčitky

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
6.5.22 20:41

Úraz dítěte a výčitky

Ahoj, před několika dny jedno z našich dětí mělo úraz, hojí se sice dobře, ale asi bude potřeba menší operace k úplnému vyléčení. A já mám strašný výčitky. Stalo se to, když byl sám v pokoji, já jsem byla vedle. Pořád si říkám, že kdybych byla s ním, hlídala ho, nestalo by se to. A taky se mi vrací vzpomínky a pocity z doby před cca rokem, kdy si úraz přivodilo druhé dítě, opět v době, kdy jsem ho neměla pod dozorem. Já vím, že nelze mít dětí na očích nonstop, stejně tak vím, že oba nebyli v žádné nebezpečné situaci ani na nebezpečném :P místě, oboje to prostě byly blbý náhody, který by se staly, i kdybych byla u nich, zareagovat bych těsně nestihla… ale i tak mám teď hlavu plnou výčitek, příšerný pocity, je mi smutno, jsem na sebe naštvaná, chci vrátit čas… ono se ani nestalo nic extra vážného, žádné neřešitelné následky to mít nebude, ale úplná prkotina to přece jen taky není. Měla jste některá podobný pocity? Přejde to časem? Diky za přečtení, muselo to ven.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
6.5.22 20:49

Jo, syn si strhnul v sedmi měsících žehličku na hlavičku. Nikdy to nevymažu a to už mu je 25 let.

  • Citovat
  • Nahlásit
26397
6.5.22 20:58

Moje máma seděla v křesle vedle mě, když jsem na sebe zvrhla čerstvě vařenou kávu. Jsou to vteřiny. Nevyčítej si to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26397
6.5.22 20:58
@Anonymní píše:
Jo, syn si strhnul v sedmi měsících žehličku na hlavičku. Nikdy to nevymažu a to už mu je 25 let.

Bojím se zeptat, jak to dopadlo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
976
6.5.22 21:21

Můj trinactimesicni syn si nedávno málem vyrazil oba přední zuby. Vím, že to není nic vážného, ale prostě byla jsem vedle něj a stejně jsem nestihla zareagovat. Tu krev všude kolem dlouho z paměti nevymažu. Naštěstí to skončilo jen natrženou uzdičkou a rozraženou dásní nad zuby a hodně dlouhou
tmavě fialovou modrinou tvaru linky na tváři.
Bratranec se hodně dávno, když mu byly cca dva, polil vřelou polévkou. Teta seděla vedle něj, babička donesla hrnec s polévkou na stůl. Byla to vteřina a on na sebe vylil ten hrnec. Nikdo nevěděl, jak na něj dosahnul. V místnosti nás bylo i s ním osm. :nevim: dodnes má na obou rukou takové jakoby světle červené jizvy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
57170
6.5.22 21:29

Mé starší dítě mělo úraz ve školce pod přímým dohledem učitelky, které maximálně důvěřuji. Při hře s na první pohled absolutně nevinnou a měkkou hračkou, i to uklouznutí vypadalo zcela nevinně… Ale naprosto tě chápu, taky kolikrát nemám děti pod stoprocentním dohledem a jsem ráda, když místo toho, aby mi asistovaly při vaření v řádově mnohem nebezpečnější kuchyni, radši si sami zalezou do pokoje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
846
6.5.22 21:31

Ono i když to dítě máš na očích, tak stačí mrknout a je katastrofa na světě. Syn v roce a půl běžel naproti mě, ja seděla na takovém podiu, byl ode mně na špičku prstů, když mu podjela noha a místo toho aby dopadl mě do náručí, tak sjel na hranu pódia a narval si to přímo mezi oči, centimetr od mojí nohy prostě. Boule, modřina, strašný to bylo. Pamatovat si to člověk bude dlouho, ale někdy to je prostě jen nešťastná náhoda no :-( :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25384
6.5.22 21:33

Minulé léto byli synové tehdy 8 a 10 a kamarádem na zahradě v bazénu. Odesla jsem na chvíli dovnitř zkontrolovat jídlo do kuchyně. Normalne bývali v bazénu, věděli co můžou a co ne a tentokrát hned přiletěl mladší a ruka mu plandala.Lezl z bazénu přes okraj, spadl a obě kosti totálně zlomené. Na ten pohled na tu ruku nezapomenu, udělalo se mi zle, chlap zrovna pryč s nejmladším na procházce. No zpanikarila jsem a řvala. Jeste ten den ho operovali, dávali železo. Stwci fakt chvilka. Vedeli dobře že lézt přes okraj nesmí. Mozna ho strcil starší, pravdu se nedozvíme. Hlavne že to dobře dopadlo, ruka se zahojila

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
315
6.5.22 21:34
@Anonymní píše:
Jo, syn si strhnul v sedmi měsících žehličku na hlavičku. Nikdy to nevymažu a to už mu je 25 let.

strasne a neomluvitelné… :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
315
6.5.22 21:35

Urazy u chodicich deti se muzou stat to neovlivnis jen tak a nevycitej si to… ale jak nekdo opari batole nebo ho necha v blizkosti zehlicky, noze apod… strasne

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2477
6.5.22 21:37

Dívala jsem se na svoje batole, jak pět metrů přede mnou padá z odrážedla a jede po kolenou (v kratasech) a po obličeji po asfaltu. Ujelo snad metr, než se zastavilo, krev všude :poblion:
Je to několik let a pořád má na tváři svetlounké růžové jizvičky, když víš, co hledat.

A protože jsem matka roku, tak o dva roky později, stejné místo, stejné odrážedlo, mladší sestra. Tentokrát čelo, s ní jsem radši jela tedy na rentgen. Až na tu strženou kůži z půlky čela se nic nestalo, ale taky je ještě vidět, která polovina čela to byla, má tam trochu bouli…

Už tamtudy nejezdíme.

(helmu samozřejmě měli, akorát že oba jeli po obličeji)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26786
6.5.22 21:39

Je to bohužel tak, že se to někdy stane. Nám se stalo taky pár strašných situací. Dávali jsme na děti pozor, hlídali je a najednou byl málem průšvih. Měli jsme branku, aby pes nemohl skákat na dveře, syn jí neuměl otevřít, tak se využívala při parkování atd. kde hrozilo nebezpečí a najednou stál manželovi za autem. Zrovna se to naučil. Důležité je, že to je opravitelné, že bude dítě v pořádku a ty si určitě dáš příště na tuto věc pozor a stane se jiná.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.5.22 21:39

Diky všem za reakce. Ono těch úrazů, kdy se něco málem stane, kdy je to o centimetr vedle, kdy má dítě otisk nábytku na obličeji… těch bylo a bude, to neřeším, dítě utesim, za chvíli je zahojeno. Ale teď je to prostě jiný. Obden v nemocnici, pak operace. U druhého běhání po doktorech na dalších pár let. Obojí se vyřeší, trvale následky nebudou, ale prostě je to něco jiného než málem vyrazeny zub nebo rána do čela. (Čímž to nechci nijak shazovat, i z toho má rodič vítr)..

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
6.5.22 21:41

@Nenitamduch
Jak? Třeba já se opařila jako batole tak, že polivku babička dala v talíři na stůl kam jsem nedosáhla, ale uz jsem se stavela kolem nabytku a na roh ubrusu jsem se natáhla, na ten jsem se pověsila a byla polivka na mé hlavě i s talířem, ten se po dopadu na zem rozsekal, takže ještě střepy…stála vedle mě. Ano, pak doma zrušili i ubrusy.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
6.5.22 21:57

Já jako dvouletá skočila na chalupě do vanicky s vařiči vodou když jsme se měli jít koupat. Bezne se dávala studena a pak tepla (nebyla koupelna) a jednou dala mamka nejdřív vařiči a já tam vlezla… na mobilu mam natočeny jak kluk chodil hezky po schodech - skončil prednima zubama na kovovem roštu a kus si urazil… nikdy mi nespadl z postele atp a fakt jsem dávala pozor, ale tohle jsem vůbec nestihla.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat