Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Náměsíčná píše:
Chyba je ve výběru partnera. Po takových slovech lásky bych tam už nebyla.
Chybu ve výběru někdy udělala každá. Ale zůstávat v tom vztahu, který je totálně kompletně na nic a zavání domácím násilím? Tak na to už je potřeba silný žaludek..
@Michelle_M píše:
https://www.emimino.cz/…avod-442230/
https://www.emimino.cz/…a-ex-448474/
To sem nedávám proto, abych tady na tebe zakladatelko šťourala špínu. Ale aby ses sama zamyslela, jak dlouho už tato situace trvá a že se NIC NELEPŠÍ, bez ohledu na to, jak se snažíš. Spíš se jeho chování zhoršuje, dřív tě víceméně ignoroval a byl lhostejný, teď už začíná být vůči tobě agresivní, zatím slovně. Chodíš na terapie? Předpokládám, že ano, když bereš antidepresiva, tak tě musí aspoň jednou za čas někdo vidět? Dává ti to něco?
Jo, ale i terapeutka řekla, že to je rodinou (to mi potvrdila i praktická, ke které chodí i otec, babi a nevlastní máma, že obdivuje, že takhle psychicky křehký jedinec se od nich dokázal odprostit) a především vztahem, že si každý na tohle musí přijít sám a učinit ten krok sám, ale že by on sám potřeboval určitou formu terapie. Jenže ja jsem asi fakt hlou*á, bojím se i, že zůstanu sama … ![]()
Ne, neurazil mě nikdy. Pokud nepočítám, když mi řekl, že jsem přibrala, což ale byla pravda. Kdyby se mnou takto mluvil, nebyl by mým partnerem, protože nemám zapotřebí trávit svůj čas s někým, kdo mi takhle sprostě nadává.
Zakladatelko, zkus přijít na to, proč na něm tak lpíš a ten strach překonat. Zkus si vyhledat něco o sebelásce a zvednout si sebevědomí, mně to docela pomáhá. Ten tvuj současnej asi ten pravej nebude a jak byste to pak dávali s dětma? No z vlastní zkušenosti bych řekla že ne. Odejdi, dokud je čas, já jsem si leccos uvědomila až pozdě.. ![]()
@Anonymní píše:
Urazil vás vás chlap někdy slovně? Mne včera řekl, že jsem zkur**na zlá pia a deb.ilni kráa. Jenom protože si zase cely večer delal úkoly na svůj kroužek do noci (70% času u toho kouká do mobilu a píše si s kamarády), stejně jako včera, stejně jako predevcirem hrál na kompu s kamarády. To, ze jsem mu včera od dopoledne říkala, ze ho chci a ze na nej mám chuť úplně ignoroval, fakt jsem to za cely den řekla třeba 6×, pak mi vycte, ze spolu spime tak málo, protože nikdy nepřijdu (myslím si, ze jeho to nestve, kdežto já jsem z toho frustrovana). Pak mi vyčetl, ze mu s jeho úkoly na jeho kroužek nepomaham, kdežto on se nezajímal ani o moje mnohem větší starosti typu hypotéka apod. Tak jsem včera v 23:15 šla do pracovny a on mi řekl jen at jdu pryč, ze na me nemá čas, tak jsem prastila o stůl s hrnkem, ve kterém měl kafe od včerejšího dopoledne (odpoledne ho nepije už) a pak mi začal strašně nadávat a ze jsem bl*ba ze jsem posila stůl a at vypadnu apod. A ze prej semnou nechce nic budovat, když si ničeho nevazim a ze jsem ho připravila o čas včera večer a ze by me musel prizabit, jestli to budu schovávat za svou frustraci a nespokojenost a nestastnost. Prosím, řeknete mi, co dělám špatně?
Kopni ho do p.le s rozběhem, co jiného..
@Anonymní píše:
Jo, ale i terapeutka řekla, že to je rodinou (to mi potvrdila i praktická, ke které chodí i otec, babi a nevlastní máma, že obdivuje, že takhle psychicky křehký jedinec se od nich dokázal odprostit) a především vztahem, že si každý na tohle musí přijít sám a učinit ten krok sám, ale že by on sám potřeboval určitou formu terapie. Jenže ja jsem asi fakt hlou*á, bojím se i, že zůstanu sama …
Vidíš, na tomto můžeš stavět. Jsi mladá, chytrá a schopná (VŠ, sport, vlastní bydlení…) tak proč tenhle chlápek, k čemu ti je? Akorát tě táhne dolů, s ním ti líp nebude. Zachraňuj v první řadě sebe.
Přemýšlím, kdo je z Vas větší ubožák.
Bohužel lépe a slusneji to nejde napsat.
A k otázce. Jděte od sebe.
@Anonymní píše:
Bohužel. Já se omlouvám, že sem stále píšu, ale nemám kamarádku, které bych se mohla svěřit a připadám si i blbě. Ono se to vždy pak uklidní a já si rikam, že to zvládneme, že to bude v pořádku a že se přeci máme rádi … jenže se to stále opakuje a já nevím, co udělat, abych ten vztah zachránila a spravila
A opakovat se to bude, pořád dokola…Ale víš jak, kdo chce kam ![]()
Jj, jenže proč zrovna tenhle chlap?
Vždyť dlouhodobě tě nechce, nepěkně se k tobě chová, v podstatě je odmítá…proč myslíš, že by sis nenašla nikoho jiného?
Máš asi málo opory, bez kamarádkky a původní rodiny, ale tenhle chlap tě táhne dolů, potřebuješ jiného.
V práci to máš dobrý, ostatní věci v životě relativně taky, postaráš se o sebe, jen ten pocit osamění?
@Michelle_M v prosinci jim bylo všem 26 a teď už 28? To je rychlost teda. Podle toho, co a jak řeší bych to tipoval na nedospelou sedmnacti- osmnáctiletou holku.
Mimochodem tohle mi chlap nikdy neřekl a kdyby jo, ani v těch sedmnácti bych se nemusela ptát, jestli je to normální.
@Anonymní píše:
Jo, ale i terapeutka řekla, že to je rodinou (to mi potvrdila i praktická, ke které chodí i otec, babi a nevlastní máma, že obdivuje, že takhle psychicky křehký jedinec se od nich dokázal odprostit) a především vztahem, že si každý na tohle musí přijít sám a učinit ten krok sám, ale že by on sám potřeboval určitou formu terapie. Jenže ja jsem asi fakt hlou*á, bojím se i, že zůstanu sama …
Prosim te, je miziva pravdepodobnost, ze bys zustala sama. Takoveho pitomce najdes kdykoli, kdyz uz. Cim dyl s nim budes, tim radikalneji si snizujes sance na lepsiho chlapa, normalni rodinu a zivot. Kazdy dalsi den s nim te ovlivnuje k horsimu a tim vic sama sebe k nemu poutas a ublizujes si.
Mas porad jeste sanci se ze vseho dostat. Tohle utrpeni muze trvat roky. On si bude zit svuj pohodovy zivot, skoro jiste bude mit milenky (pokud uz nema), zatimco ty budes jedina, co se bude trapit, chodit po spickach, totalne upozadis svuj zivot, odneses to psychicky a dost mozna i fyzicky. A az te nakonec necha, budes v pristim vztahu timto vsim uplne ovlivnena a dost mozna si najdes nekoho podobneho.
Takze zachran sama sebe tim, ze to utnes co nejdrive. Navic on to nebude cekat, protoze te ma za tu, ktera ho chce, potrebuje a nikdy neopusti.
Proc se bojis byt sama?
Ne můj muž mě nikdy slovně ani náznakem neurazil.
Ano v minulosti jsem byla s mužem co mě urazil a taky se stal ex. Já se prostě nenechám od muze urážet. Razim teorii než mít partnera de…la tak raději nemít žádného partnera.
@Anonymní píše:
Urazil vás vás chlap někdy slovně? Mne včera řekl, že jsem zkur**na zlá pia a deb.ilni kráa. Jenom protože si zase cely večer delal úkoly na svůj kroužek do noci (70% času u toho kouká do mobilu a píše si s kamarády), stejně jako včera, stejně jako predevcirem hrál na kompu s kamarády. To, ze jsem mu včera od dopoledne říkala, ze ho chci a ze na nej mám chuť úplně ignoroval, fakt jsem to za cely den řekla třeba 6×, pak mi vycte, ze spolu spime tak málo, protože nikdy nepřijdu (myslím si, ze jeho to nestve, kdežto já jsem z toho frustrovana). Pak mi vyčetl, ze mu s jeho úkoly na jeho kroužek nepomaham, kdežto on se nezajímal ani o moje mnohem větší starosti typu hypotéka apod. Tak jsem včera v 23:15 šla do pracovny a on mi řekl jen at jdu pryč, ze na me nemá čas, tak jsem prastila o stůl s hrnkem, ve kterém měl kafe od včerejšího dopoledne (odpoledne ho nepije už) a pak mi začal strašně nadávat a ze jsem bl*ba ze jsem posila stůl a at vypadnu apod. A ze prej semnou nechce nic budovat, když si ničeho nevazim a ze jsem ho připravila o čas včera večer a ze by me musel prizabit, jestli to budu schovávat za svou frustraci a nespokojenost a nestastnost. Prosím, řeknete mi, co dělám špatně?
Ne, ani můj nejhorší ex mě nikdy sprostě neurazil.
Víš o tom, že partnera si lidi hledají proto, aby si byli vzájemně oporou, dávali si najevo lásku a pomáhali si?
Tenhle týpek Ti pomáhá maximálně tak do hrobu, nebo na uzavřený oddělení psychiatrie.
Vypakuj ho. Nejlíp ještě dnes.
Teď mi napsal, jestli me vůbec někdo muže mít rad, za to jak se chovam …
@Anonymní píše:
Teď mi napsal, jestli me vůbec někdo muže mít rad, za to jak se chovam …
Jo, chováš se jako blbka. Ale jenom proto, že máš vedle sebe blba. Zkus se teď konečně zachovat jako dospělá a rozumná ženská a dej mu termín na vystěhování. Tohle se bude jenom stupňovat. Fakt nechápu, na co čekáš.