Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zkusila bych nějakou poradnu. Tohle podle mě není na akutní rozchod. A podle toho uvidíš, jestli se vztah zlepší nebo ne.
Proč nemáš vlastní koníčky, přátele, tak trochu svůj život..? Já docela chápu, že není příjemné, když tvůj chlap přijde z práce a najde doma znuděnou ženskou, která jenom čeká na něj a na to, jak se jí bude věnovat…
Já fakt nechápu, to ženský nemáte vlastní rozum? každý den diskuze o rozchodu/rozvodu
takže když sem napíše 20 ženských jo odejdi, odejdeš? nebo když napíšou ne nechoď tak zůstaneš?
![]()
Tak se na deku natáhni dopoledne a odpoledne až on bude sekat, tak uklízej. Choď někam cvičit. Choď někam s kamarádkami. Vztah přeci není o tom, že čekám doma na partnera, aby pro mne vymyslel program a zabavil mne. Nechce se Ti s ním do lesa? Jdi na koupák nebo do kina s kámoškou. Jeď se projet na kole. Cokoliv.
Do poradny partnera nedostanu, jelikož on necítí, že bychom měli nějaký problém víš
No a co se týče toho, že by doma nalezl znuděnou ženu, tak to se musím trochu ohradit. Já když příjde domů jsem vždy veselá a dobře nalazená, dům jak ze škatulky, hned mu naložím oběd…a vždy jsem upravená aby se domuů nevracel za nějakou cuchtou…a já jsem veselé povahy, proto mě možná tak bolí když mě zpraží nějakou svojí milo větou typu „musíš mě líbat, to nevídíš, že mám špinavý obličej?“ jasný že vidím, že je zasranej jak kominík, ale dát mu pusu je pro mě důležitější a emotivní než přemýšlet nad tím, že se umažu…
No jo, ale on přijde unavenej z práce a ty hned na něj čekáš a hned čekáš, že budete něco podnikat společně a že se ti bude věnovat? Já tak trochu chápu, že se chce věnovat svým koníčkům… A možná by vašemu vztahu prospělo, kdybys přestala tolik řešit tohle a zaměřila se trošku na sebe a své koníčky. Časem uvidíš, třeba se zlepší váš vztah nebo půjde do kytek úplně. Ale myslím, že je docela důležité, abys žila svůj vlastní život ať už to dopadne jakkoliv. ![]()
@Jasněnkaa píše:
Já fakt nechápu, to ženský nemáte vlastní rozum? každý den diskuze o rozchodu/rozvodutakže když sem napíše 20 ženských jo odejdi, odejdeš? nebo když napíšou ne nechoď tak zůstaneš?
![]()
Myslím že sbírá názory, zajímají ji pohledy ostatních na věc, rady - třeba od těch co něco obdobného zažily… To je naopak docela rozumné řekla bych.
Já myslím, že po nástupu do práce se to může změnit. Ono když je člověk odříznutej nějakým způsobem od běžnýho života, tak z toho magoří. Vím o čem mluvím, jsem na rodičovskej. Jinak bych si na tu deku v klidu lehla a našla si nějakou vlastní činnost, co tě bude bavit. A taky bych si s partnerem otevřeně (a v klidu pokud to půjde) promluvila. Myslím, že jednou za měsíc by ho nějaký to divadlo nezabilo. A co jste podnikali jako kamarádi?
@Míša_8888 Děkuji…tak nějak to přesně myslím…hledám spíš radu než řešení. Jelikož vím, že jsem prudké povahy, tak nechci udělat nic neuváženého čeho bych později litovala ![]()
Mám podobného manžela, prý se lidi rozlišují na kontaktní(já) a nekontaktní (on). Já chci každé ráno pusu a přitulení, když příjdu z práce tak taky. On to nevyžaduje a taky mi řekl, že mu líbání příjde nechutné. Miluju divadlo, on se mnou za 8 let byl 3×. Zjistila jsem, že mě miluje, jen má jiné priority a procítění věcí. Nepotřebuje, to co já. Našli jsme nějaký kompromis a ikdyž jsem spoustu věcí obrečela (jeho odmítání sexu aj.), tak jsem pochopila, že každý to má prostě nastavené jinak a i já musím být tolerantní k němu a vžít se do toho, co cítí on. Teď to funguje, oba jsme museli ustoupit. Ale důvod k rozchodu to nebyl. Horší by bylo, kdyby řekl, nechoď se mnou na čekanou, nechci tě tam, chci být sám atd. A pro něj je situace, že jsi doma, asi taky docela zátěžová. Co si budem nalhávat, mě stačí nemocenská a být pořád doma a jsem protivná, ani si to neuvědomuju. Nejhorší je chtít partnera změnit. Jestli ho miluješ, zkus se na to mrknout z jeho strany.
@Ajuše Chodili jsme na procházky, se psama…jezdili na koních…zašli na pivko, do kina…spíš „když ptáčka lapají…“
lapal mě dlouho a teď nedělá nic pro to aby si mě udržel ![]()
Svoje koníčky mám, chodím cvičit, dělám Zumbu, kamarádky mám…, ale když tohle podnikám, tak většinou nestihnu něco doma a zanedbám to a pak je mi to vyčteno ![]()
Jen jsem chtěla říct, že jsem pruďas taky a vždycky si říkám, že soužití je těžké s kýmkoliv a najít dokonalého partnera nelze…takového má jen pár z nás a kdoví, jak to maj vlastně doma ![]()
@Philippe Děkuji…krásnej pohled na věc…tohle dokážu…vím, že mě miluje a že chce být se mnou…jen se mnou chce být po svém…v lese…a na sex on prý moc není ![]()
S přítelem jsme spolu rok, předtímjsme byli asi 12 let kamarádi. Náš vztah je jako na houpačce, což je asi všude a je to normální. Taky se říká, že protiklady sepřitahují, ale u nás to bude asi jinak…já jsem hrozně temperamentní a emotivní člověk, emoce se mnou cloumají…, když se mi chce plakat-pláču, když se mi chce křičet-křičím…hádky jsouu nás docela Itálie…oproti tomu partner je flegmatik, kdykoliv je nějaký problém, tak odchází a nehodlá ho řešit, kumuluje v sobě problémy a vybuchne jednou za čas (vždy je v tom alkohol) a to se s ním nedá mluvit…většinou mě vyhozuje z domu
. Druhý den až se z toho vyspí, tak se omlouvá a tvrdí, že chce abych s ním zůstala a že mě miluje, vždy mě to uchlácholí, ikdyž vím, že v řádce několika měsíců se bude situace opakovat. Poslední týdny je, ale pro mě situace doma neúnosná. Jsem sedum měsíců bez práce (v září díky bohu nastupuji do práce) a zažívám neskutečný stereotyp, nudu a beznaděj. Jsem na tom, tak zle, že si doma povídám se psem abych měla vůbec nějakou zábavu. Doma než příjde partner ze zaměstnání standart…vařím, nakupuji, uklízím, peru, žehlím, peču, chodím se psem, starám se o zvířata a zahradu (takže toho mám plné zuby občas)…partner příjde a jelikož dělá práci, která ho baví, tak mi o ní vykládá a poté řeší to co ho zajímá…myslivost, rybářství a zvířata. Odpolední program je předem jasný…partner musí každý den udělat něco okolo domu nebo doma aby spokojeně večer usnul, což znamená i práci pro mě, jelikož je mi trapné se vypláznout na deku, když on okolo pobíhá třeba se sekačkou. Několikrát v týdnu se jede na čekanou do lesa, jezdím s ním, už více méně jen z důvodu abych nebyla doma sama a abych s ním strávila nějaký čas. Když, ale chci aby se občas dělalo to co baví mě, tak je partner protivný a já na něm vidím, že to dělá z povinnosti (asi abych pak držela hubu a krok)…za celou dobu našeho vztahu jsme byly dvakrát v divadle jinak nikde…pokuď nepočítám občas návštěvu hospody…jinak pořád les, les, les…já se kvůli němu hodně změnila, ale on není absolutně ochotný dělat kompromisy…, když mu navrhnu něco co by mohlo fungovat, tak ze své pohodlnosti řekne „já jsem ti říkal, že to se mnou nebudeš mít jednoduché a když si do našeho vztahu šla, tak si věděla jaký jsem“…NEVĚDĚLA!!! Jako kamarád byl super, ale jako partner nic moc…poslední dobou i upadá náš milostný život, dokonce mu vadí moje intervence…, když se snažím o něco, tak z toho většinou není nic…dnes mi dokonce ráno řekl, jestli se na něj musím pořád lepit, když jsem se ráno přitulila…možná jsou to hlouposti a malichernosti, ale každá taková věta je jak kudla do srdce a vhání mi do očí slzy, ikdyž ho hrozně miluju tak posledních pár dní intenzivně uvažuji o odchodu…mám počkat nebo odejít…je cesta k nápravě našeho vztahu nebo to mám vzdát? Děkuji za rady…vkládám anonymně jelikož je to pro mě hodně intimní problém a nechci aby kolegyně z emimina věděly o koho se jedná 