Uvězněná ve své vlastní mysli

Anonymní
21.8.17 12:03

Uvězněná ve své vlastní mysli

Ahoj, mozna potrebuju jen nakopnout, kazdopadne se na vas obracim se svym problemem.
Citim se jiz delsi dobu (+/- nekolik let) uveznena ve sve vlastni mysli. Prijde mi, ze pulka meho ja ma velky potencional neco dokazat (ted nemam na mysli vymyslet lek na rakovinu, nebo lektvar nesmrtelnosti, ale ruzne osobni sny a prani), ale druha pulka neni schopna vystoupit ze sve komfortni zony, bohuzel toto me druhe ja je silnejsi a kvuli tomu se potykam spise s zivotnimi neuspechy, nez uspechy. Existuje nekdo s podobnou zkusenosti, lze nejak cvicit mysl a vlastni vuli? Budu rada za kazdy tip, pribeh nebo zkusenost. Prosim anonym, je to pro me osobni.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
21.8.17 12:10

Obcas to citim stejne, ale me treba drzi zpatky moje nesobeckost, ze spis premyslim, jaky by to melo dopad na okoli..a to stejne nema vyznam, protoze pak se mi stane to co bych druhemu neudelala..

  • Citovat
  • Upravit
4071
21.8.17 12:10

Třeba by Vám pomohl psycholog. Nebo třeba jen kamarádka. Občas všichni (skoro) pociťujeme absenci vůle. Nechcete mi napsat zprávu? Mohli bychom se podporovat vzájemně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.8.17 12:11

Anonymni: Jo tak to chapu, taky se mi to stava. :nevim:
Zakladatelka

  • Citovat
  • Upravit
9371
21.8.17 12:12

Máš ve zvyku neustále snít o svých úspěších, malovat si je do dokonalosti a i mezi lidma spíš trávíš čas v sobě než s nimi?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.8.17 12:16

@Emimin7 V podstate ano, hlavne jsem se ted v posledni dobe naucila v kazdem videt nepritele, mam u kazdeho okamzite pocit, ze me nema rad, malokdo je mi sympaticky, nevim z ceho to vzniklo. Kamaradek moc nemam. Kdyz jsem mezi lidmi, je to vetsinou spolecnost znamych a kamaradu meho pritele, ale nejak nemam chut se s nimi bavit, spise v nich vidim nepratele. Nekteri projevi zajem, ale spise se semnou nebavi, asi to na me poznaji. :nevim: Sve sny si vybavuju casto, premyslim jake by to bylo, kdybych udelala to a to, ale ja to nakonec neudelam, takze stojim na mrtvem bodu.
zakladatelka

  • Citovat
  • Upravit
9371
21.8.17 12:19
@Anonymní píše:
@Emimin7 V podstate ano, hlavne jsem se ted v posledni dobe naucila v kazdem videt nepritele, mam u kazdeho okamzite pocit, ze me nema rad, malokdo je mi sympaticky, nevim z ceho to vzniklo. Kamaradek moc nemam. Kdyz jsem mezi lidmi, je to vetsinou spolecnost znamych a kamaradu meho pritele, ale nejak nemam chut se s nimi bavit, spise v nich vidim nepratele. Nekteri projevi zajem, ale spise se semnou nebavi, asi to na me poznaji. :nevim: Sve sny si vybavuju casto, premyslim jake by to bylo, kdybych udelala to a to, ale ja to nakonec neudelam, takze stojim na mrtvem bodu.
zakladatelka

To zní jako maladaptivní denní snění. Já to měl taky. Je to obranný mechanismus. Prý je to reakce na bezděčnou méněcennost. Je to jednoduše jeden z příznaků deprese.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.8.17 12:20

Pro zakladatelku
Je to tezke, a vyraz uvezneni v myslije trefny.Pak kdyz bych si chtela neco prosadit, jde to ztuha:(.
Ja jsem u psychologa byla a nepomohlo to. Hlavne uz te tak podle meho vnima okoli.
A o to vic zustavam pozadu, kdyz se mi neco prihodi, nad cim rozum zustava stat, napr. kdyz neco udela pritel a ja vim, ze sam by to nesnesl.
A co se tyka potencialu neceho dokazat, to jsem vzdala uz nekde na stredni, me zajmy bylo cestovani, ale opet s ohledem na rodinu a tehdejsiho pritele, jsem nic nepodnikla.Ted jsem doma, v jinem stavu, bez pritele nejsem, ale moc casu spolecne netravime, takze si stejne prijdu sama, protoze on si dela co chce, doslova a me akorat zbyvaji takove myslenky.

  • Citovat
  • Upravit
644
21.8.17 12:26

Mozna si ty sny tolik splnit nechces :) treba zustavas v te komfortni zone z dobreho duvodu- treba ted potrebujes neco jineho, co si dopravas, i kdyz se na sebe za to trochu zlobis (treba klid a odpocinek?). Zkus ta dve ja sloucit do jednoho :) jsi to porad TY, ale volis a priklanis se k ruznym vecem..zkus min premyslet a byt spontanni, kdyz te napadne neco zkusit, tak to zkus! Naopak kdyz se ti chce odpocivat, byt v klidu..tak si to bez vycitek doprej :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8437
21.8.17 12:31

Já mívám spíš taková období, kdy si dám oraz a pak zase sednu, vsechno si sepíšu a dám se plnění plánů. A denní snění provozuju taky ;). Ale spis se týká knížek a filmů, reálného mého života ne. Ono taky čím zaměstnat mozek v tom kolotoči krmení, přebalování, uspávání, ze…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.8.17 12:35

@Emimin7 Ale ja netravim cely den snenim o zivote a nevymyslim si scenare (ne, ze bych to nikdy neudelala, ale netravim tim cele dny). Spis mam vuli na bodu nula, abych se zvedla a neco, co nemam rada proste udelala. :think: Spis neco jako nekonecna prokrastinace.
Zakladatelka

  • Citovat
  • Upravit
9371
21.8.17 12:37

Je třeba rozlišit, jestli je to běžné denní snění, které je člověku v jisté míře i prospěšné, nebo jestli se jedná o závislost/posledlost a člověk není pomalu schopný se ze snění vymanit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
21.8.17 12:38
@Anonymní píše:
@Emimin7 Ale ja netravim cely den snenim o zivote a nevymyslim si scenare (ne, ze bych to nikdy neudelala, ale netravim tim cele dny). Spis mam vuli na bodu nula, abych se zvedla a neco, co nemam rada proste udelala. :think: Spis neco jako nekonecna prokrastinace.
Zakladatelka

Aha, tak to pak zní jako slabší deprese.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.8.17 12:50

@Emimin7 Tak to me moc netesi, ale mozne to je. Kazdopadne vim, jak umi psychicke problemy s clovekem zatocit. :roll: Ted je otazka jak to resit. Uprimne k psychologovi se mi nechce, asi bych se stydela o tom mluvit. Jsem rada, ze muzu aspon pod anonymem psat sem. :lol: Chtela bych si nejak pomoci sama, ale nevim jak

  • Citovat
  • Upravit
9371
21.8.17 13:00
@Anonymní píše:
@Emimin7 Tak to me moc netesi, ale mozne to je. Kazdopadne vim, jak umi psychicke problemy s clovekem zatocit. :roll: Ted je otazka jak to resit. Uprimne k psychologovi se mi nechce, asi bych se stydela o tom mluvit. Jsem rada, ze muzu aspon pod anonymem psat sem. :lol: Chtela bych si nejak pomoci sama, ale nevim jak

Na deprese mi nejvíc pomohlo cvičení, četba knih a trávení času s takovými lidmi, se kterými si máš co říct. Zároveň se vyvarovat toho, co deprese přivádí.
To mi pomohlo asi na rok a půl, pak se to ale vrátilo v naprostém nesnesitelném extrému a musel jsem pro antidepresiva, která naštěstí pomohla jako malý zázrak. Moje výše energie, nálada i vůle se vrátily asi do té doby, jako když mi bylo 14. Za sebe tedy můžu doporučit antidepresiva. Jen vím, že spoustu lidí má proti tim odpor a s tím asi nepomůžu.

Co se týče psychologa, tak vykecat se je docela super. Psycholog na lidi působí jako nejlepší kamarád a sám ti o sobě řekne spoustu osobních věcí, takže sezení u psychologa je hrozně uvolněné a i totální introvert toho u něj o sobě nakecá spoustu, aniž by k tomu musel být nějak dotlačen.

Víc nevim, co bych poradil.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová