Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Už ho asi nemiluji...:(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.8.10 09:03
Nikdy bych nebyla s chlapem jen kvuli dítěti.Tátu mu tím nevemeš pokud se rozejdete.
Já myslim že když se chce tak vztah zachránit většinou jde a lásku vrátit taky,ale musí se na tom pracovat a snažit se pochopit i jeho a skloubit to co máte oba rádi.
Pokud ho ale podvádíš tak to se s nim raději rozejdi proto že hledat utěchu jinde neni zrovna dobrej krok jak si partnerství a lásku udržet,alespon z mého pohledu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.8.10 09:13
Anonymní píše:
Krásné ráno,
potřebuji se hlavně svěřit a třeba někdo poradí, co dál..Se svým manželem jsme nedávno oslavili 7 let výročí seznámení, 3 roky jsme manželé. Máme 2 letého syna. Poslední dobou prochází naše manželství velkou krizí, hlavně ochladli city z mé strany. Nemáme se spolu o čem bavit, každý jsme jiný a máme jiné zájmy, jediná společná věc je náš syn.
Ahoj souputnice 
, to je jako bych to napsala já, akorát, že synovi je něco přes 10 mesíců.
My se už ani moc nehádáme, protože já mu nemám co říct, štvě mě, že mě nechápe, že jsem celý den sama okolo děcka, nemam tu kamarady, nikam nechodim, on chodí z práce v šest večer, ja ztahaná jak kotě, prcek zlobí s jídlem, pitím, není to jednoduché. Jezdila jsem na týden k rodičům co měsíc, odpočinout si, apod., to mi ted zakázal, protože minule tam začal prcek lézt a sedat si a on řekl, ze se nechce o pokrocich svého syna dovidat z sms a ze tam budeme jako kazda jina rodina jezdit jen obcas na vikend. Jenze ja ten tyden potrebuju k regenarci, nabrani sil, coz on absolutne nechape.
Syna miluje, ale doma nepomuze, max. vykoupe a hotovo.
Já brecívám, on uz to nemuze snaset. Sex je tak jednou za dva mesice (ja proste nemam chut ani silu), coz je pro nej taky k nevydrzeni. Milenku nema a nehleda, to vim nabeton. Obcas padne slovo rozvod, ale spis tak jako aby se nereklo, ani jeden z nas se zatim doopravdy rozvadet nechce. I kdyz ja mam kam jit, rodice maji dvougeneracni domek.
No já si porad rikam, ze se to proste zlepsi. Ze az bude malej behat, az do nej nebudu muset cpat jidlo a vodu skorpo nasilim, ale dam mu kus chleba a hrnek mlika v zidlicce, az bude behat a budeme ho brat na vylety, az proste nebude tak zavisly, tak ze to bude lepsi i mezi nama. Ze to proste tedka to obdobi nejak musime vydrzet… a bud to vydrzime, nebo nas to polozi.
Vim, ze na te situaci mam velky podil i ja, chlap prijde z prace a nachazi uz deset mesicu ufnukanou, unavenou, podrazdenou, stezujici si, odsekavajici manzelku. Ale on mi to nijak neusnadnuje.
Zatim porad jeste nejak verim, ze se to pak zlepsi.
- Citovat
- Upravit
26.8.10 09:41
Ahojky, tak to mně mrzí, já jsem z rozvedené rodiny. Naši se rozvedli, když jsem byla dospělá-20, ale tak zhruba od 13 let to jakože skoušeli 
.
Neni nic horšího než se dívat na dva nejbližší, jak jsou k sobě chladní a hrubí, řvou na sebe. Nejhorší bude, až to malý bude chápat a myslím, že to za chvílí vycítí.
Nevím co poradit, opravdu zkusit ještě nějak ustoupit jeden, druhý.Nevím, třeba jeden víkend chata a druhý něco zase podle tebe, aby taky rodina byla spolu sama- jako vy tři.. 
Já osobně co za sebe… týden manžel v práci, přišel unavený, sedl si k PC něco si pohral s malým a já vzduch. Ne , že by neměl zájem, ale taky toho měl dost za den, a prostě chtěl mít klid. Víkendy … buď někam jel něco pomáhat a nebo se dělali sobotní uklidy, což nepovažuju za nějaké rodinné akce. A když už byla volná chvilka, tak se jelo k tchýni a nebo teda k našim, kdy měla narozeniny a tak. Tak už mně to taky začalo štvát, že jako rodnina nefungujem, ani sex nebyl nic moc.
Promluvili jsme si, že to tak nejde - jsme spolu teprve rok manželé, jsme spolu ale 7 let. A tak když přijde z práce, tak spolu jdeme na chvíli ven -15 minut s malým a nebo sednem ke kávě. Soboty jezdíme na chvíli ven někde s mělým na hřiště, plánujeme zoo v neděli, minulý vikend jsme byli sami bez malého v lese na houby.
Můžu říst, že to opravdu pomohlo, člvoěk potřebuje trochu ten vztah oživovat, nejhorší je takový stereotyp, kdy ti dva spolu vlastně ani nejsou, jenom se potkají večer s posteli 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bamba
26.8.10 10:06
Tak mi hódně připomínáš mou EX snachu,jako by to psala ona.Promiň,ale co to jako je UŽ HO NEMILUJI?
TOS HO ASI NEMILOVALA NIKDY.Promiň a na to přišlas kdy?Po narození dítěte?
Zeptej se dítka,jak se mu bude líbit bez táty,nebo podle tebe v rodině,kde na něj budete hrát habaďůru?
Promiň,ale zdá se mi,že ani nevíš co to je mít někoho ráda.
Má EX snacha taky odešla od táty mého vnuka,když mu byly dva roky.Z veselého šikovného chlapečka je smutné zaostalé dítě.Dnes jsou mu 4 roky,s rozchodem rodičů se i přez snahu psychologů nevyrovnal a asi nikdy nevyrovná.Když kluka vidím,no i když ti sem píšu,tak brečím.
Víš co?Použij hlavu a mozek,zapoj i srdce,nebuď sobec a měj na paměti,že sis pořídila dítě(proč nevím)a máš za něj zodpovědnost.
- Citovat
- Upravit
26.8.10 10:25
bamba píše:
Tak mi hódně připomínáš mou EX snachu,jako by to psala ona.Promiň,ale co to jako je UŽ HO NEMILUJI?
TOS HO ASI NEMILOVALA NIKDY.Promiň a na to přišlas kdy?Po narození dítěte?
Zeptej se dítka,jak se mu bude líbit bez táty,nebo podle tebe v rodině,kde na něj budete hrát habaďůru?
Promiň,ale zdá se mi,že ani nevíš co to je mít někoho ráda.
Má EX snacha taky odešla od táty mého vnuka,když mu byly dva roky.Z veselého šikovného chlapečka je smutné zaostalé dítě.Dnes jsou mu 4 roky,s rozchodem rodičů se i přez snahu psychologů nevyrovnal a asi nikdy nevyrovná.Když kluka vidím,no i když ti sem píšu,tak brečím.
Víš co?Použij hlavu a mozek,zapoj i srdce,nebuď sobec a měj na paměti,že sis pořídila dítě(proč nevím)a máš za něj zodpovědnost.
Bambo ty píšeš do každé diskuze jako zhrzená babička.Nezlob se na mě ale na rozpad či vyhasnutí vztahu maj podíl vždy dva.Nevíš jak se k ní choval tvuj syn a co vše se dělo.Je jasné že on ti to nepoví.
Co teda má zakladatelka podle tebe dělat?Říkáš že at nehraje habaduru a at nebere ani dítěti otce.Má ho teda začít milovat?To neni tak jednoduchý nemyslíš a tim spíš když on manželku taky asi zase tak nemiluje když ona to necítí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.10 10:35
Musím souhlasit, na vztah jsou vždycky dva, a pokud se snažila jít i do poradny a manžel to vidí jako zbytečnost, tak je vidět, že se moc snažit nechce- nebo je líný nevím
Vím u našich, ale i moji známé, že to bylo tak, že každý viděl vinu v druhém, ale před vlastními rodiči a rodinou dělali svaté, že oni nic, že jenom ten druhý.Takže vinu nechtěl přiznat ani jeden, a ani jeden se nesnažili
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.10 10:42
Příchod dítěte často přináší i předrozvodovou situaci. Sama jsem si tím prošla. Od jednoho roku dítěte, kdy už tě nepotřebuje tak intenzívně. Ty jsi izolovaná od společnosti, na kterou jsi byla zvyklá a ani společnství maminek ji nenahradí (aspoň v mém případě). Po návratu do práce je to lepší. Moje rada vydržet.
U vás už to zašlo dost daleko. Zkus přesvědčit manžela, aby jste spolu na vašem vztahu zapracovali. Trávili víkendy jenom vy dva, syna ať hlídá tchýně na chatě a vy si někam vyjeďte, kam by jste se synem zatím nemohli (náročná tůra, poznávací zájezd…). Na závadu je tvoje nevěra. Dostala jsi od dotyčného, co jsi očekávala? Žena se často sexem upíná, stává fixovanou. Pokud chceš zůstat v manžetsví, proto co jste třeba prožili, potřebuješ být zaměřená jen na manžela. Na půl se nic nedá, ani vztah. Nevěru však nepřiznávej, co srdce nebolí… Zkus manželskou poradnu třeba jen ty sama. Přeji ti mnoho sil a štěstí. Soukromě se přimlouvám za boj o manželství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.8.10 10:42
Ahoj, bohužel prožívám to samý.
Kamčo, já vím, píšu anonymně ale chci zareagovat na to - „já bych to nikdy neudělala“. Vím, že to nemyslíš špatně, ale asi jsi nikdy nezažila že si tě chlap nevšíma, už jako těhotná brečíš jen aby šel za tebou, po narození dítěte se mu věnuje ale ty jsi najednou vzduch. Jsi celé dny sama doma a když už On přijde, existuje pro něj jen dítě, nic jinýho. Tobě se zmenil celý život, jemu nic, jen má navíc pěkne oblečenou napapanou hračku, která ho zbožnuje, portože táta je vzácný. O sex ztratil zájem snad hned minutu po početí dítěte, jakákoli pomoc doma taky na nule, nějaké plány do budoucna totéž. Výlety, dovolené nic. Já jsem stejně jako zakladatelka všechno prohrála, nikdy jsem nechtěla tohle pro své dítě a sbírám sílu k rozchodu. A ano, i já jsem byla nevěrná. Zase jednou se cítít ženou, přitažlivou, s tím druhým si povídat, pochopit třeba i jeho nepovedené manželství 
A cítím se samozřejmě blbě, ale kdo z nás selhal víc?
Anonym3
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.8.10 10:44
bamba píše:
Tak mi hódně připomínáš mou EX snachu,jako by to psala ona.Promiň,ale co to jako je UŽ HO NEMILUJI?
TOS HO ASI NEMILOVALA NIKDY.Promiň a na to přišlas kdy?Po narození dítěte?
Zeptej se dítka,jak se mu bude líbit bez táty,nebo podle tebe v rodině,kde na něj budete hrát habaďůru?
Promiň,ale zdá se mi,že ani nevíš co to je mít někoho ráda.
Má EX snacha taky odešla od táty mého vnuka,když mu byly dva roky.Z veselého šikovného chlapečka je smutné zaostalé dítě.Dnes jsou mu 4 roky,s rozchodem rodičů se i přez snahu psychologů nevyrovnal a asi nikdy nevyrovná.Když kluka vidím,no i když ti sem píšu,tak brečím.
Víš co?Použij hlavu a mozek,zapoj i srdce,nebuď sobec a měj na paměti,že sis pořídila dítě(proč nevím)a máš za něj zodpovědnost.
Bambo, nezlob se na mě, ale nemůžeš všechny ženský házet do jednoho pytle. Nevím, co bylo mezi tvým synem a snachou a abych řekla pravdu, myslím si, že to pořádně nevíš ani ty. Na 100 % to ví syn a snacha. A syn ti s největší pravděpodobností neřekl všechno úplně přesně tak, jak to bylo . A to, že je vnuk zaostalý… Jak víš, že je to důsledek toho, že ho opustila matka? Co když se stalo mezi jeho rodiči něco, čeho byl svědkem a už to v něm zůstalo? Na krizích jsou vždycky dva. Chápu, že hájíš svého syna, ale neznamená to, že už musí být všechny ženský na světě mrchy jen proto, že nejsou šťastné. A to, že mají dítě ještě neznamená, že spolu musí být za všech okolností na celý život 
I já mám doma problémy, manžel od rána do večera v práci, manželský život v troskách - žádné společné zájmy, akce, koníčky (jen na mé pracovní akce jezdí - důvodem je žárlivost). Sexuální život? Booože… on by mohl pořád, já díky jeho chování nemám chuť skoro nikdy - výsledek? Jsem podle něj frigidní. Aaale, mám v práci kolegu - čistě přátelský vztah - a v tomto případě jsem podle manžela děvka a coura a vesele si to roztrubuje po celém světě… Žárlí jako ďas, ze života mi dělá peklo a já nevím, jestli ho miluju nebo ne. Občas dokáže být fajn, občas je na zabití. On mi tvrdí, že mě miluje, ale já z jeho chování cítím, že jsme spolu jen ze zvyku a proto, že on má strach, že zůstane sám. Jeho rodina ho nepodporuje, kamarády nemá.....
A nebudu zastírat, že i já mám strach z toho, že zůstanu sama. Pořád ho mám ráda a vím, že by mi chyběl, i když by mi bez něj asi bylo lépe… **
Zakladatelko**
prcek je ještě maličkej a potřebuje hodně péče. Ze zkušenosti své i svých sester vím, že si někteří chlapi s malými dětmi hrát neumí a dělají mrtvé brouky. Jestli k němu ještě něco cítíš, zkus to ještě vydržet. Jak chlapeček poroste, tak se mu manžel určitě bude i více věnovat a věřím, že najdete i cestu k sobě. Zkuste spolu probrat tu víkendovou chatu - nemusí být s tchýní každý týden (i když ten můj je taky šílený mamánek a já ji zrovna moc nemusím 
). Můj manžel nic neřešil, dokud jsem doma neudělala dusno, že se rozvedu, protože už padám na hubu, a on mi stejně s ničím nepomáhá. Bylo u nás pár měsíců peklo na zemi, ale pak se v rámci možností vzpamatoval a začal se snažit.
Držím palce, ať to u vás dopadne co nejlépe ať už se rozhodneš jakkoliv 
- Citovat
- Upravit
26.8.10 10:59
Anonymní píše:
Ahoj, bohužel prožívám to samý.
Kamčo, já vím, píšu anonymně ale chci zareagovat na to - „já bych to nikdy neudělala“. Vím, že to nemyslíš špatně, ale asi jsi nikdy nezažila že si tě chlap nevšíma, už jako těhotná brečíš jen aby šel za tebou, po narození dítěte se mu věnuje ale ty jsi najednou vzduch. Jsi celé dny sama doma a když už On přijde, existuje pro něj jen dítě, nic jinýho. Tobě se zmenil celý život, jemu nic, jen má navíc pěkne oblečenou napapanou hračku, která ho zbožnuje, portože táta je vzácný. O sex ztratil zájem snad hned minutu po početí dítěte, jakákoli pomoc doma taky na nule, nějaké plány do budoucna totéž. Výlety, dovolené nic. Já jsem stejně jako zakladatelka všechno prohrála, nikdy jsem nechtěla tohle pro své dítě a sbírám sílu k rozchodu. A ano, i já jsem byla nevěrná. Zase jednou se cítít ženou, přitažlivou, s tím druhým si povídat, pochopit třeba i jeho nepovedené manželství
A cítím se samozřejmě blbě, ale kdo z nás selhal víc?Anonym3
já nevim na co reaguješ?že bych nikdy nebyla s chlapem co se mě nevšímá?promin ale nevim co myslíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.8.10 11:30
promin Kamčo, já nevímproč měla pocit žes napsala neco cos vůbec nenapsala. Uz mi asi šibe.
Ano3
- Citovat
- Upravit
bamba
26.8.10 11:32
Kamča.dalmatinka píše:bamba píše:Bambo ty píšeš do každé diskuze jako zhrzená babička.Nezlob se na mě ale na rozpad či vyhasnutí vztahu maj podíl vždy dva.Nevíš jak se k ní choval tvuj syn a co vše se dělo.Je jasné že on ti to nepoví.
Tak mi hódně připomínáš mou EX snachu,jako by to psala ona.Promiň,ale co to jako je UŽ HO NEMILUJI?
TOS HO ASI NEMILOVALA NIKDY.Promiň a na to přišlas kdy?Po narození dítěte?
Zeptej se dítka,jak se mu bude líbit bez táty,nebo podle tebe v rodině,kde na něj budete hrát habaďůru?
Promiň,ale zdá se mi,že ani nevíš co to je mít někoho ráda.
Má EX snacha taky odešla od táty mého vnuka,když mu byly dva roky.Z veselého šikovného chlapečka je smutné zaostalé dítě.Dnes jsou mu 4 roky,s rozchodem rodičů se i přez snahu psychologů nevyrovnal a asi nikdy nevyrovná.Když kluka vidím,no i když ti sem píšu,tak brečím.
Víš co?Použij hlavu a mozek,zapoj i srdce,nebuď sobec a měj na paměti,že sis pořídila dítě(proč nevím)a máš za něj zodpovědnost.
Co teda má zakladatelka podle tebe dělat?Říkáš že at nehraje habaduru a at nebere ani dítěti otce.Má ho teda začít milovat?To neni tak jednoduchý nemyslíš a tim spíš když on manželku taky asi zase tak nemiluje když ona to necítí
Ano,píšu,bo samo,že jsem s nima nežila,ale vím jak se chovala EX snacha,syn od nás dostal garsonku,kterou vyměnil za 3+1,my jsme celá rodina stěhovali,ona seděla u sudoku se slovy,že ji stěhování nebaví,já tam malovala a ona opět seděla,syn celý den dřel a v 7večer dojel z práce a uklízel.Pak přišla s tím,že když budou mít dítě a rozvedou se,byt připadne jí,protože má dítě.Jak řekla,tak udělala,byt museli odkoupit,syn sám vyzdil koupelnu,nechali udělat kuchyň a jakmile se zaplatila,přišla ona s rozvodem,už měla rok jinýho chlapa.Netvrdím,že je můj syn anděl,ale tady byla vychcanost na její straně,on jí dělal pomyšlení.To je ale fuk,já jen chci poukázat na to,jak trpí dítě a že to naše trpí je poznat na první pohled.Ve školce má dlouhatánskej seznam strejdů.kteří ho vyzvedávají.
Chápu,že jsou dnes tatínci většinu dne v práci a tím pádem maminky s dětma samy,ale holt je taková doba.Chlapi jsou tak trochu z jiné planety a je na nás,jak se k nim stavíme.
Mě prostě dostala ona věta,UŽ HO NEMILUJI.
Jinak už to nikam nenapíšu,šak co záleží na dětech,ty se srovnají,hlavně když já budu v poho.
- Citovat
- Upravit
26.8.10 11:41
Anonymní píše:
promin Kamčo, já nevímproč měla pocit žes napsala neco cos vůbec nenapsala. Uz mi asi šibe.
To nic 
Jinak já to opravdu nezažila.Jsem zvyklá problémy řešit rázně a jsem horká hlava takže ě když chlap nas… tak jde.Chlapa k životu nepotřebuji i když mám krásný vztah a kdyby zlobil tak fakt jde.Asi je to tím že jsem taky otce neměla a netrpěla jsem a naopak když odešel tak teprve jsem zažila hezké dětství
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.8.10 13:49
Je to ještě velmi čerstvé, co jsme doma cosi řešili. Bylo to jako když na konci války pukne atomovka. Měli jsme krizi, a velmi dlouhou. Mám pocit, že z mé strany, tedy já že byla ta „ublížená“, ale … na to jsou prostě vždycky dva. Nevím, jak to bude dál, ale zatím to vypadá, že ta atomovka tu válku ukončila. Bylo to zlý, velmi zlý, vedli jsme rozhovor o velmi smutných věcech včetné následné péče o děti… ale bylo to třeba. Na konci jsme se shodli, že jsme sice schopni se domluvit na životě, který bychom vedli od sebe, ale že to ani jeden vlastně nechceme …
Když se přenesu do tvé kůže, myslím si, že se taky cítíš ublížená, ukřivděná, téměř neviditelná. Můžeš viset nohama z lustru a nikdo si tě nevšimne, že jo, že to tak cítíš? Proto se věsíš za krk těm, který tu hlavu aspoň zvedno - ta nevěra. A sama si namlouváš, že to ono , co hledáš, a přitom je to jen tenká a velmi nekvalitní náplast, která sice v první sekundě pomůže, ale nic nevyléčí .....
Dusíš se jako papiňák a on to nevidí. Nemůže, prootže u papiňáku je normální, že prská. Až když bouchne, až když je téměř všechno v troskách, pak je větinou ta mabolizace sil na záchranu nejintenzivnější.
Těžko ti radit, zda manželství zachránit nebo ne. To musíš vědět sama. Jen si myslím, že tvé důvody ani důvody nejsou, spíš pocity. Takže radím, nepouštěj tu páru bokem. Nevím, jestli máš bouchnout přímo a rázně, ale ta nevěra nepomůže ani tobě, a mnaželství už vůbec ne. Ale to už sama dobře víš. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Krásné ráno,
potřebuji se hlavně svěřit a třeba někdo poradí, co dál..Se svým manželem jsme nedávno oslavili 7 let výročí seznámení, 3 roky jsme manželé. Máme 2 letého syna. Poslední dobou prochází naše manželství velkou krizí, hlavně ochladli city z mé strany. Nemáme se spolu o čem bavit, každý jsme jiný a máme jiné zájmy, jediná společná věc je náš syn. Manžel jezdí na celé víkendy na chatu, líbí se mu tam, jenže tam jsou často i jeho rodiče, se kterýma si já nerozumím (to je zase na jiné povídání) a proto tam nechci jezdit já, už jsme zkoušeli i spoustu kompromisů, ale neúspěšně. Dokonce jsem mu za toto léto byla 2× nevěrná, ale je to kvůli té krizi..Asi jsem hledala pochopení jinde. Cíátím, že to už lepší nebude, jsme vedle sedbe jako dva cizí lídé. Nechci vzít synkovi tatínka arozvést se, ale jsem ve vztahu opravdu nešťastná, ale zase si říkám, bude to bez něj lepší? neumím si to představit, jestli by se mi ulevilo nebo přitížilo bez něj? Dnes ráno jsme se dokonce při hádce i šťouchli fyzicky, to se nikdy nestalo, nechci to nechat zavést ještě dál..Nemluvím o sexu, náš intimní život je na nule.Chtěla jsem navštívit manželskou poradnu, ale manžel řekl, že nikam nepůjde, že to dramatizuji, že nepotřebuje od někoho radit.Problém je,m že bych neměla ani kam jít, máme hypotéku na byt, stěží splácíme, no neumím si představit, jak bych to zvládla sama po finanční stránce a k rodičům nemůžu, jsou rozvedení, s otcem se nestýkám a mamka bydlí s bráchou v malým bytě..Nevím co bude dál, ale jsem opravdu nešťastná.