Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ne, šťastná bys nebyla..Mě je 35 a mám stejně starou kamarádku.. A ta pořád prožívá románky a řeší věci jako já před 13 lety.. A myslíš, že je ve skutečnosti šťastná? vím, že ne.. Každý máme nějaký život a možná ti jen ona závidí.. Když si to tak vezmeš, tak za 11 let ty už zase budeš moci chodit na párty, ale budeš se mít ke komu vracet.. ![]()
Ahoj,
jo, vlastne mam taky odzito. A vlastne jsem zazil vic, nez bych si pral. V dobrem i spatnem…
Presto kazdy den je novou nadeji. Mam radost, kdyz nekomu pomohu, vykouzlim usmev, kdyz dostanu pusu od zeny, od deti, a kdyz mam komu rict, ze ho mam rad.
Neexistuje stastny zivot, ake existuji stastne okamziky. A ty jsou k dispozici kazdy den… Staci chtit.
V srpnu mi bude 28 a nemám pocit, že bych měla život odžitý. Spíš si říkám, že právě teď začíná ta pravá jízda. Děti nemám a asi ani mít nikdy nebudu a to nejen kvůli zdravotním důvodům (ale nebránila bych se třeba adopci). I život bez dětí se dá žít plnohodnotně, ale člověk si musí najít něco, co mu ho natolik zaplní, že nebude mít na takové myšlenky čas.
Ve dvaceti letech fakt nemáš to nejlepší už za sebou, ale pomalu pracuješ na novém způsobu života, který pomalu přichází se založením rodiny. Třeba by chtěla to co ty, ale místo toho žije tak jak žije, když nemá pevnou půdu pod nohama.
Kéž bych měla
Ale s dětmi přijde tolik nových věcí, že člověk nestíhá.
Jsi mladá, šla jsi do toho pomalu z dětství, proto to nevidíš. Neměla jsi čas se trochu nudit svobodným životem a zjistit, že i ten má své omezení a ale.
A kamarádka se těší na co? Až potisící někam poletí? A proč jako? Nebo jak půjde do práce? ![]()
Nikdo nemá život odžitý, dokud neumře. Jak si ho uspořádá, je čistě jeho věc. Ani její cesta, ani tvoje cesta není špatná. Přestaň se porovnávat s ostatními a bude ti na světě líp. A odstranit toxická přátelství je krok k tomu, aby ses cítila ještě lépe. Přece ji nemusíš pomluvit (že pije a nemá úspory), aby sis obhájila svoje štěstí, ne?
Jaký si to udeláš takový to máš. Na co je luxusní být když v něm nečeká nikdo kdo ji miluje. Já jsem děti vždycky chtěla - mám je. Na drahý věci jsem nikdy nebyla - nekupuji je i když na ně ty peníze mám.
Kamarádka je ve skutečnosti nešťastná a závidí ti. Podařilo se jí ti tvoje štěstí pěkně nabourat hloupými řečmi. Pusť to z hlavy. Máš před sebou spoustu krásného ![]()
Je, to já se svým věkem lehce přes 40 jdu trénovat skok do rakve.
fakt nemám pocit, že je můj život odžitý a už mě nic nečeká. Je třeba umět se radovat i z maličkostí.
Ať si každý žije, jak chce. Ale já bych ve 23 nechtěla mít osmiletý vztah, být vdaná, sedět doma s dítětem a těšit se, jak si budu v důchodu užívat. Odžito určitě nemáš, ale žádná hitparáda to taky není.
@PaníBovaryová píše:
Kéž bych mělaAle s dětmi přijde tolik nových věcí, že člověk nestíhá.
Jsi mladá, šla jsi do toho pomalu z dětství, proto to nevidíš. Neměla jsi čas se trochu nudit svobodným životem a zjistit, že i ten má své omezení a ale.A kamarádka se těší na co? Až potisící někam poletí? A proč jako? Nebo jak půjde do práce?
No a co? Já taky chodím do práce ráda a těším se tam
@terien píše:
No a co? Já taky chodím do práce ráda a těším se tam
a určitě je to tvá nejlepší a jediná náplň života, Stachanovče ![]()
@terien píše:
Ať si každý žije, jak chce. Ale já bych ve 23 nechtěla mít osmiletý vztah, být vdaná, sedět doma s dítětem a těšit se, jak si budu v důchodu užívat. Odžito určitě nemáš, ale žádná hitparáda to taky není.
jak víš, že sedí doma s dítětem a těší se na důchod? Máš sledovací drony? ![]()
@PaníBovaryová píše:
a určitě je to tvá nejlepší a jediná náplň života, Stachanovče
Ani jediná, ani nejlepší, ale hodně důležitá. Bez ní bych šťastná nebyla.
@PaníBovaryová píše:
jak víš, že sedí doma s dítětem a těší se na důchod? Máš sledovací drony?
Vždyť to sama píše
Ahoj, nedávno u me byla kamarádka (34let) na kafi… Rekla mi zajímavou větu že už mám život vlastně odzity, a nemám se na co těšit.
od té doby me to celkem vrtá hlavou.. Kamaradka nemá stálého partnera, má krásnou lukrativní práci, luxusní plat, litá všude možně, byla už snad všude… Nemá děti, zázemí, hodne pije, chodí se často bavit, je totálně bez uspor… Za to mě je 23 let, mám jednoho partnera od 15ti, ted uz je to můj manžel. Mám půlroční dítě, rodinný domek co se musí opravit.. Říkám si jaký by to bylo kdybych vlastně žila život jako ona… Byla bych fakt šťastná? Občas koukam na své spolužáky jak se baví, někdo zakládá rodiny, někdo je stále party typ… Přemýšlíte nad tim co by kdyby? Jaký by to bylo kdybyste třeba neměli děti, nebo je měli o dost později? Opravdu už se vzivote nemám na co těšit?
Já si zase říkam že až budu starší, už si budu užívat vnoučata… Moje tchyně mela poslední dítě až ve 44 letech. Teď v 50ti už říká jak ji všechno bolí, záda, hlava, klouby… Vnouce si neužívá protože má sama malé dítě.. Tak si říkám že já už vlastně budu mít čas a klid na vnoučata, na svoje koníčky… Zajímá mě, jak to máte vy? Taky už máte odzito? 