Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Už nevím, co se sebou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.9.11 20:03
Anonymní píše:KačuliKačka píše:děkuju
jak už tady psaly holky, určitě odbornou pomoc vyhledej, jiného psychologa než předtím
A s manželem zkuste i poradnu pro mezilidské vztahy… kde mu psycholog osvětli (manželovi) problém, jak na to, aby jste zachránili vztah a oba rodiče pro své miminko. Pomůže i tobě najít nějaku tu zlatou střední cestu k úspěchu
Není to ostuda, je tolik věcí, které na člověka působí, a každý není tak silný, aby vše unesl. Není za co se stydět, jsi citlivější typ člověka a určitě jsi prima ženská
Budu ti moc držet palečky a posílám hodně sil!!!!
. vlastně všechny reakce mě rozbrečely
Neplakej
Každý občas máme potíže vyrovnat se s něčím kolem nás… mých posledních 2,5 roku je toho důkazem… pos.alo se co se mohlo, vč. smrti v rodině.
Jestli chceš, klině napiš SZ 
Důležité je mít někoho, kdo tě vyslechne, podpoří. Řekni manželovi, že to chceeš řešit, že víš, že někde je problém, mrzí tě to a budeš se snažit to napravit.
V řadě měst existují poradny (bývalé manželské, dnesk pro mezilidské vztahy).
Nejprve si vás pozvou každého zvlᚡˇt, pak společně a bude s vámi psycholog pracovat tak, aby jste dospěli ke zdárnému závěru
A antidepresiva ti pomůžou získat zase nadhled nad všedními věcimi.
Manžel možná zoufale „vykřikuje“, aby něco změnil… Myslím si, že pokdu si s ním o všem v klidu promluvíš, že to chceš změnit a hodláš to provést co nejdříve, určitě bude rád a pomůže ti
Posílám obrovskou fůůůru sil a neboj, zvládneš to!!!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.9.11 20:16
Aladina píše:
Zakladatelko a co se dnes stalo?
Proběhla hádka a miminko se z toho rozplakalo,asi se leklo. úplně se mi z toho sevřelo srdce Už nikdy,nikdy,nikdy nechci,aby kvůli něčemu takovýmu plakalo.A taky mi došlo,že to asi fakt je celé komplet moje chyba a že možná neurotika,který je na mě,jaký je,jsem z manžela udělala stejně já.A to jako vážně. Nemyslím to tak,že bych se chtěla litovat. Musím něco udělat. Musím.
- Citovat
- Upravit
24.9.11 20:22
Ahojky!
Jak psaly holky - vyhledej odbornou pomoc. Podle mě jsi v dost hluboký depresi. Mimčo je 2měsíční? Jak ho zvládáš, v pohodě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.11 20:22
Anonymní píše:Aladina píše:Proběhla hádka a miminko se z toho rozplakalo,asi se leklo. úplně se mi z toho sevřelo srdce
Zakladatelko a co se dnes stalo?
Základem je „chtít“, což ty chceš a to je dobře
Klidně si na papír napiš, co vše chceš změnit, dej si ho na lednici, taky si napiš kam všude se chceš objednat a dej na viditelné místo. A určitě v pondělí hned jednej
Ony děti i ve vyšším věku vycítí, že se něco děje… bohužel. Zkus si s manželem o všem v klidu promluvit, aniž bys vyletěla… Je to těžké, vím to z vlastní zkušenosti, ale určitě to půjde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.11 20:39
Kačuli - řekla bych ale, že tady spíš vylítává manžel. 
Zakladatelko - určitě někam zajdi. Manžel nejspíš naštvaný je, ale proč všechno vidět hned černě. To bude asi ovlivněný i tou hádkou, ne? Z nikoho jsi nedělala neurotika. Sem tam se rozčílí každý, ne? Ale určitě si promluvte. Řekni mu, že tvojí situaci chceš řešit a začni jí řešit. A bude líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.11 20:51
zakladatelko: a jak máš starý miminko??? já taky byla trochu v depce, když jsem jen seděla doma s malou a nic jiného jsem nedělala. Navíc jsem měla po porodu dost nadváhu, tak jsem se i trochu styděla vyjít ven 
No, ale na tohle jsou fakt potřeba dobří přátelé, kterým se vypovídáš a oni tě za to neodsoudí a snaží se pomoci.
Jinak taky si nemyslím, že je to jen malé sebevědomí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.11 21:05
Ahoj zakladatelko,,určitě ti radím najit si jineho psychologa potom pokud budeš brát leky stejně budeš chodit k psychiatrovy,,myslím že jsi v hluboké depresi ale je dobre že ty sama ze sebou chceš něco dělat 
to už je kruček ke zlepšení,,už kvuli miminku..Můžu ti říct že ja sama chodím k psychiatričce a nemužu si stěžovat beru leky a jsem v poho a vubec se za to nestydím když někdo pomuže je fajn.měla jsem problemy od mala hrozně jsem se bala nemocí což se bojím i do ted dyckysem musela jít vzbudit mamkau třeba i o pulnoci hrozně e se bala začala se klepat sevřel se mě žaludek a bylo mě zle..a tak to pokračovalo dlouho pak sem se uzavírala do sebe měla strach z lidí nic se mě nechtělo nebavil mě život vše se sralo,nikam sem nechodila s nikým sem nemluvila vždy sem přemyšlela do předu abych nemusela nikam jí a nic podniknou..stavy byly horší tak pak sem zašla k psycholožce mužu říct že mě hodně pomohla tedka mam mimčo 7 měsícu dyž sem ho kojila byla sem totalně na dně měla sem deprese furt se řvala a nadavala ba naopak aby se to s mimi zlepšilo tak se to zhoršílo ..jela sem k te mojí psycholožce a ta mě řekla že musím brát leky jinak zkolabuju.. 
kvuli miminku a sobe sem to zvladla ted je mě líp..pokud by jsi si chtěla popovídat rada ti pomužu napiš mě zpravu..dokažu si představit jak ti je ..hlavu vzhuru 
zvladneš to ale potřebuješ pomoct
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.11 23:27
Zakladatelko, taky si myslím, že je namístě navštívit odborníka. S tímhle si sama bohužel nejspíš neporadíš. Já jsem teď kvůli dcerce přečetla hodně článků o tzv. Aspergerově syndromu a dle toho, co popisuješ, mi k tobě dost sedí. Samozřejmě bych si nikdy nedovolila dělat nějaké závěry, jen mi ty příznaky připadají nápadné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.11 21:53
Nemám na to .Asi se nejsem schopná změnit . Nejsem schopná ani se objednat k nějakému psychologovi. Manžel to říká dobře,říká,že pořád chci, aby mi někdo říkal,co mám dělat. je to tak. Musel by někdo mě tam objedat a dovést mě tam asi.
Půlku života si myslím,že jsem hloupá,ale tajně v duchu je naděje,že to tak není,že jen nemám to sebevědomí a proto mám hloupé reakce,dělám hloupé věci,jsem nezodpovědná.Ale je to tak,já jsem zřejmě hloupá. Pokaždý,když se ohlídnu zpátky do nějaké situace,říkám si,panebože,já jsem byla tak hloupá…a to pokračuje.
začínám si všímat detailů,kdy se mi i lidi asi vyhýbají,je to ze mě cítit,ta nicota,fuj…je mi z toho špatně.. Docházejí mi slova......nic,prázdo,.....umím jen brečet…jsem debil..
- Citovat
- Upravit
4.11.11 22:39
Anonymní píše:
Nemám na to
Půlku života si myslím,že jsem hloupá,ale tajně v duchu je naděje,že to tak není,že jen nemám to sebevědomí a proto mám hloupé reakce,dělám hloupé věci,jsem nezodpovědná.Ale je to tak,já jsem zřejmě hloupá. Pokaždý,když se ohlídnu zpátky do nějaké situace,říkám si,panebože,já jsem byla tak hloupá…a to pokračuje.
začínám si všímat detailů,kdy se mi i lidi asi vyhýbají,je to ze mě cítit,ta nicota,fuj…je mi z toho špatně.. Docházejí mi slova......nic,prázdo,.....umím jen brečet…jsem debil..
Ne, rozhodně hloupá nejsi. Když pominu to, že ve tvých příspěvcích nejsou pravopisné chyby (což zdaleka není samozřejmost), tak mě napadá jedna věc - kdo pochybuje o své vlastní inteligenci? Jedině inteligentní člověk. Blbec o své hlouposti neví. Ty máš prostě sebevědomí na nule, možná by se měl najít důvod, proč to tak je, nějaký okamžik ve tvém životě, kde to vzniklo. Kamarádky mají výbornou zkušenost s kyneziologií, možná by to stálo za zkoušku. Nebo ten psycholog - toho se rozhodně neboj, návštěva u psychologa je náhodou fajn. My jsme teď byli dvakrát u dětské psycholožky s dcerkou a můžu říct, že na každou další návštěvu se těšíme, páč i z nás tam vše spadne. Potkáš-li dobrého psychologa, je to opravdu bezva. Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.11 22:59
myslíš,že to,že dělám vesměs věci špatně,je malým sebevědomím?
Pamatuju si snad skoro všechny trapný momenty,kdy jsem se cítila jako idiot. Od základky,kdy mi ředitel,když jsem mu neuměla odpovědět na otázk z dějepisu,řekl, že jsem dutá jak bambus(no ale skoro mě to te´d rozesmálo),po současnost.
Já ale nevím,jak se k nějakýmu psychologovi dostat, koho se zeptat?? Já nechci,aby tohle někdo o mě věděl.
Mám někdy tolik chuť všechno tohle říct někomu,ale vím, že to k ničemu, jen bych byla v dalších očích chudinka.
Nebo se jenom lituju. Je to možný,pořád se lituju.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.11.11 23:20
mám ve všem takovej hokej,že je to k po@rání,pardon. Nedokážu psát tak rychle,jak mě věci napadají,ale teď mě napadla například jedna věc. Napsala mi sem holka,je to někde tady v diskusi,že jí můžu napsat do SZ. Tak jsem napsala. Ona zase mně. Ale já už pak neodepsala,protože byly jiný věci,nebo mi bylo zase na chvilku normálně( zase chvilku jakoby normálka život) a pak je mi zase nanic,ale už jí nenapíšu,protože se cejtím blbě,že jsem jí neodepsala a musela bych se ZASE omlouvat,no prostě jsem to zase všechno zazdila a to mi leží v hlavě. A takových zazděných věcí,rozhovorů,telefonátů,dopisů,přátel mám tolik,že si je všechny nepamatuju. Taky se tomu říká kostlivec ve skříni. Já mám ve skříni celou kostnici. A když se objeví sebemenší problém, celá se na mě sesype.
- Citovat
- Upravit
5.11.11 02:28
Ahojky!
Můžeš mi napsat soukromou zprávu? Vážně bych Ti chtěla pomoct. Počínaje Tvým nízkým sebevědomím přes deprese ke studu sama za sebe se v tom dost vidím. Taky jsem bývala (v určitých situacích asi i stále jsem) taková. Ale Ty se musíš sebrat a dát se do kupy. Kvůli maličké i kvůli sobě! Písni, pokud budeš chtít, klidně hned teď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.11 08:21
Zakladatelko, určitě to není o tom, že zrovna ty bys dělala VŠECHNO špatně. Možná máš v sobě nějaký blok nebo takty tvé nízké sebevědomí může přiživovat někdo z tvého okolí, aniž by sis to uvědomovala. Taky můžeš mít poporodní depresi, poporodní blues… nebo taky vše dohromady. Každopádně to chce odborníka. Zkus si „vygooglit“ psychologa někde v okolí. Hlavně se za své pocity nestyď!!! Nemůžeš za ně. Neboj, určitě najdeš řešení. Udělala jsi dobře, že jsi to napsala aspoň sem, tady určitě najdeš podporu - vidíš, zrovna tohle jsi udělala opravdu DOBŘE!!! Ještě mě napadla jedna věc, možná je to blbost, možná by to ale mohlo trošku pomoci: Zkus si uvědomovat věci, které se ti povedou, třeba si je i piš na papír, a neřeš ty, které se ti nedaří. Všichni děláme chyby Přeju ti hodně moc sil, ale neboj, ty to zmákneš A dávej o sobě vědět; mně taky klidně písni soukromou zprávu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.11 08:26
petull.a1 píše:
Zakladatelko, určitě to není o tom, že zrovna ty bys dělala VŠECHNO špatně. Možná máš v sobě nějaký blok nebo takty tvé nízké sebevědomí může přiživovat někdo z tvého okolí, aniž by sis to uvědomovala. Taky můžeš mít poporodní depresi, poporodní blues… nebo taky vše dohromady. Každopádně to chce odborníka. Zkus si „vygooglit“ psychologa někde v okolí. Hlavně se za své pocity nestyď!!! Nemůžeš za ně. Neboj, určitě najdeš řešení. Udělala jsi dobře, že jsi to napsala aspoň sem, tady určitě najdeš podporu - vidíš, zrovna tohle jsi udělala opravdu DOBŘE!!!
Petull.al, napsala jsi to naprosto přesně, líp už to nešlo. Díky Ti za zakladatelku. Je fajn, že najde podporu alespoň mezi námi. Nevím, jestli to není jen můj dojem, ale já se prostě nemůžu zbavit pocitu, že jí sráží právě manžel. Všechno se to točí kolem zakladatelčiny nízkého sebevědomí a o tom vím i já své. Já se dala do kupy až po 28 letech, kdy jsem našla svou první a poslední obrovskou lásku a teď už mám doma zlatíčka dvě.
Potřebovala bych vědět, odkud jsi, zakladatelko. Třeba společně najdemem nějakého opravdu dobrého psychologa-psychiatra.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
