Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vadí mi, když mě někdo chválí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
ncc1701
29.2.12 15:53
Ahoj, tak to je docela zajímavý, já se taky necítím ve svý kůži, když mě někdo za něco pochválí, ale to je tím, že neumím být středem pozornosti. Ale že by to někoho totálně odrovnalo, to slyším poprvé 
- Citovat
- Upravit
29.2.12 15:55
Asi bych zkusila nějakou terapii s psychologem. To bude nějaké trauma z dětství nebo tak něco. Určitě by se to dalo odbourat, když ti to vadí. A navíc, připravuješ se zbytečně o radost. To by mělo spíš těšit ty pochvaly. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.2.12 15:56
Jinak taky nevím, jak se tvářit, když mě někdo chválí, ale uvnitř to určitě těší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.2.12 15:56
Mě třeba nevadí, naopak, když mi někdo řekne, že jsem zhubla, nebo že mám hezký oči, ale ty věci??? Já vím, jsem na prášky a je to čím dál horší. zakladatelka
- Citovat
- Upravit
29.2.12 16:06
Taky to slyším takhle podané prvně. Spousta lidí to naopak hraje (jak jsou skromní a jak to nemají rádi a přitom se třepou na pochvalu jak pejsci po splněném úkolu… 
.)
Já se klidně přiznám, že pokud je to pochvala taková normální a neafektovaná, myšlena upřímně a jen od upřímných lidí, tak si ji klidně vychutnám. A nestydím se za to.
Pokud mě ale pochválí někdo, od koho 100% vím, že si myslí pravý opak a je to někdo, kdo by mi vrazil nejradši „kudlu do zad“, tak bych byla mnohem radši, kdyby neříkal ten dotyčný radši nic. Nevím většinou, jak se mám „skromně ošívat“ u takové neupřímnosti.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.2.12 16:22
Ahoj,
tak já jsem na tom stejně… nesnáším, když mě někdo chválí a nesnáším, když jsem středem pozornosti. Nevím, z čeho to pramení, ale možná i z toho, že mě dost lidí zklamalo a já spoustě lidem nedůvěřuju ani pozdravení…
Od manžela mi to nevadí vůbec, je to můj manžel 
Ale od jiných lidí, u kterých si nejsem jistá jejich upřímností a u cizích mně to vadí dost…
Nemám ani ráda, když slavím narozeniny a jsem středem pozornosti jen tím, že mi každý chce popřát. Zní to divně, opravdu až úchylně, ale je to tak… 
- Citovat
- Upravit
29.2.12 16:34
Budeš muset najít ten důvod proč a na tom pak pracovat, pokud ti to vadí v běžném životě Psycholog může pomoci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Omálka
29.2.12 16:46
Ahoj,tak já zase třeba nemám ráda když mi někdo přeje k narozeninám. 
- Citovat
- Upravit
29.2.12 17:07
mně třeba pochvala nevadí, ale pokud je to za nějakou důležitou věc, tak mě to rozbrečí, taky nevím proč, ale začnou se mi tlačit slzy do očí, takže se směju a u toho brečím 
. Taky divný, co? Asi mě to pokaždý dojme, že se mi něco povedlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.2.12 17:20
Ahoj, tak, jak to popisuješ, je to asi opravdu na psychoterapii. Ono se to dá probrat i s kamarádkou, ale člověk přijde na spoustu věcí spíš s někým cizím. Já se psychoterapií zabývám, kdybys chtěla,tak mi napiš na pultrovazuza@centrum.cz, nebo sem. Hezký den!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.2.12 17:31
Omálka píše:
Ahoj,tak já zase třeba nemám ráda když mi někdo přeje k narozeninám.
Tak to já taky ne a čím jsem starší, tím víc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.2.12 18:11
Možná prostě nesneseš přímý pohled. Mě učitelka říkala, že když se od dítěte vyžaduje přímý pohled jen v souvislosti s trestem (dívej se na mě, když s tebou mluvim!!!), káráním nebo výsměchem, naučí se přímému pohledu vyhýbat. Když tě někdo pochválí, tak se na tě předtím koukne, logicky. A protože ty podvědomě hledáš nějaký zádrhel, jakože ti třeba říká, že jako super, ale myslí si, jaká jsi kráva, tak je ti z toho ouzko no. To je jediný, co mě napadá. Prostě, že máš přímou konfrontaci spojenou s něčím negativním a proto ti to vadí. Protože na negativní reakce umíš zareagovat, na pozitivní ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.2.12 19:01
hlásím se do klubu - z chválení jsem rozpačitá a je mi prostě nepříjemný. Snažím se pak se třeba nějak shodit, abych prostě z té situace nevyšla jako opravdu dobrá.
Ale přitom se snažím dělat spoustu věcí tak, aby byly nej, ale prostě jen kvůli mému dobrému pocitu, ale ne kvůli pochvale.
Narozeniny nesnášíím hrozně, cizí slavím moc ráda, ale být středem pozornosti, je pro mě prostě utrpení. Asi je to hodně extrémní, ale i svatbu jsem chtěla mít malou a utajenou, abych prostě nebyla vidět, žádné bílé šaty, nic.
Ve škole jsem se skvěle učila, ale chválení učitelů a dobré hodnocení mě naopak donutily k nižším výkonům, abych nebyla tak na očích.
Docela uspokojivě mi to osvětlila v Respektovat a být respektován kapitola o chválení, tak už se necítím jak úplná blbka, jen zkrátka nejsem chválecí typ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj maminky, já vím, že je to hodně zvláštní, ale mám s tím narůstající problém. Tada, abych to objasnila, vadí mi, když mi někdo chválí, co mám na sobě nebo třeba účes a tak. Já si skoro myslim, že je to nějaká úchylka, ale mám z takovéto pochvaly úplně fobii. Takže si skoro nic na sebe nekupuju a když, tak aby to bylo podobné tomu, co už mám, když jdu ke kadeřnici, tak jen malinko zkrátit, prostě co nejmíň změn. Jsem cvok, já vim, ale nevim co s tím. Když mám něco nového a někdo třeba řekne, že mám hezký tričko, tak se mi udělá vnitřně úplně špatně, totálně mě to odrovná, nejradši bych utekla. To se tak těžko vysvětluje, já ani vůbec netušim proč to mám. A vůbec nejhorší je srovnání, třeba ty rifle ti sluší víc než ty druhý kalhoty. Snesu to od manžela, ale že by mi to dělalo radost, to fakt ne. Ale proč???