Vadí mi mé dítě

Napsat příspěvek
Velikost písma:
nepřihlášená jruz
22.9.13 21:07

Tak přesně takto jsem to měla i já, psala jsem to již v jedné diskuzi - do dvou let to byl hlavně opruz, pak se z něj stal „parťák“, začal komunikovat (ikdyž se vzteká, remcá apod.) a nastal rychlý zvrat k lepšímu.
A teď čekám druhé a už se zase „děsím“ těch začátečních dvou roků. Tuhle jsem si jednou uvědomila, že i v mých předmateřských fantaziích o mé vlastní roli matky vystupovaly pouze děti odrostlejší. A najednou mi přistálo v ruce mimino -
no já byla zcela hin :)

Čímž nechci zlehčovat zakladatelčinu situaci a souhlasím s již vyslovenými názory, že nějaký ten pokec pro začátek s doktorem či hned s psychologem by na škodu nebyl.
@Levandule121 píše:
Vlastně když o tom tak přemýšlím, ta úplná nezvratitelnost toho, že k nám prostě patří, přišla až asi v jeho 2 letech. :palec: Prostě i když je to dítě chtěné, je to takový životní kotrmelec, se kterým se člověk může srovnávat vázně dlouho. Teď třeba zrovna má náš druhý nějaké náročné období (a to to byl proti 1. naprostý anděl!) a já jsem ráda, že se musím věnovat i staršímu, neulpívám tak na mladším a navíc prostě je pravda, že s dítětem do roka a pak vlastně až do 2 let to nejsou moc smysluplné aktivity. Od 2 let už je to parťák, člověk si to s ním užívá. :dance: Tak ještě 10 měs. s mladším a už to snad vude také fajn. :pankac:
  • Citovat
  • Upravit
mroe
35329
22.9.13 22:01

No, i doktor je obcas nemocny a musi k doktoru. Stejne tak psychoterapeut asi nekdy musi vyuzit sluzby kolegy.
Chapu, ze se ti tam nechce, ale kdyz si najdes nekho neznameho, nemusis mu vubec rikat, co delas, nakonec, s tim tve problemy nesouvisi.
Nevidim duvod, proc by ses mela stydet za to, ze si nevis rady a citis, ze potrebujes pomoc odbornika, at uz je tvoje povolani jakekoli. Jit tam je zaklad uspechu, prvni, ale hodne velky krok.
Najdi si nekoho ve vzdalenejsim meste, kam ti treba jede bus nebo kam dojedes pohodlne autem…urcite se vsichni neznate…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
wladka73
2170
22.9.13 23:50
@Anonymní píše:
Víte, dělám terapeuta a pomáhám hodně lidem… A já se tak stydím, někam jít. Nedovedu si představit jít k nějaké kolegyni, k někomu, kdo mě zná a tam se sesypat jak hruška. Vím, že je to lidské., ale zkrátka nemám na to.

Kdyby k tobě přišla tvá kolegyně s problémem tak bys jí zatratila? Smála se jí? Myslela si o ní že je blázen? Určitě ne. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Minnie Mouse
59
6.10.13 14:24

Ahoj zakladatelko,
ve Tvých pocitech poznávám sebe, takže napíšu svou zkušenost. Měla jsem těžké těhotenství, kdy mi hrozil předčasný porod, takže jsem ho skoro celé proležela. Když byla malá konečně v pořádku na světě a já jsem se těšila, že už bude vše ok, tak mi najela laktační psychóza. Pořád mi připadalo, že malá není moje, že mi ji někdo dal a pořád jsem si přála, ať už si ji někdo vezme. Strašně mi vadila. Nebyla jsem schopná ani vejít k ní do pokoje aniž by se mi udělalo špatně, nechtěla jsem ji nosit, vozit ani vidět. Brečela jsem tak, až mi bylo špatně od žaludku a měla jsem pocit, že mi praskne hlava. Naštěstí jsem sebrala poslední síly a objednala se na psychiatrii a k psycholožce. Nasadili mi léky a terapie a začalo se to postupně lepšit. Nemůžu říct, že bych se cítila jako super matka, ale k malé jsem našla vztah a už jsem ráda, že ji mám a taky mi došlo, proč se mi to všechno stalo. Léky mi ale zabraly až za cca 3 měsíce. Podle mě jsi čekala zbytečně dlouho. Jestli jsi ještě nikde nebyla, tak si nech pomoct. Zasloužíš si to ty i malá. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
blumen
85379
9.10.13 08:21

@Minnie Mouse A bereš pořád léky? Nebo už se to spravilo a seš bez léků? Připadne mi to hrozné, že se člověk tak dlouho snaží o dítě a pak ho ani nechce. To nemyslím blbě, jen mám strach, aby to třeba nepotkalo nás v budoucnu, člověk nikdy neví, že :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Minnie Mouse
59
10.10.13 22:14

Ahoji, jj, beru stále. Nevím, jak dlouho ještě budu, ale doktorka moje AD zhodnotila jako lehce vysaditelné, takže doufám, že až bude ten správný čas, budu moct bez problémů vysadit. Já vím, že je to na prd, ale co už? Než někde hopnout z okna či být zavřená v pavilonu bláznů, tak to s těmi AD radši nějakou dobu vydržím :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 165 recenzí

Digital

  • (4.2) + 98 recenzí

Těhotenský test 2v1 - Lady Max

  • (3.7) + 90 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď