Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
@Mansa píše: Více
Pokud je normální, tak tě pochopí a bude respektovat. Co se týče majetku, nedávej peníze do ničeho, co není tvoje.
Takže si tě nevzal a dům je jeho. Pokud budeš mít problémy s početím, najde si jinou ženu. Opravdu muž snů
.
A za mě ano, děti jsou důležitější. Se koukni, kolik je všude rozchodů a rozvodů. Chlapů můžeš mít během života x, ale děti máš jen jedny.
Já bych trochu ubrala, snažíte se fakt chvilku a už řešíte co bude, když to nepůjde a probíráte možnost adopce a možný rozchod ![]()
@Serpentini píše: Více
Asi tak
! Jsou páry, co se snaží 5-10 let
.
Pokud Ti úplně nechybí děloha a vaječníky, tak si myslím, že v dnešní době se to vyřešit dá a děti se podaří. Ono taky není nikde psáno, že není něco také na partnerově straně. Spousta případů je, že jsou oba úplně zdraví a mladí a přesto to nejde nebo trvá. Jestli to chcete urychlit, tak se nech vyšetřit a ať to lékař posoudí a zrovna tak bych poslala partnera alespoň na spermiogram. A můžete se od něčeho odrazit, pak nějaké vitamíny apod… anebo zbytečně nečekat a pustit se do umělého oplodnění. Ale jestli na to nespěcháte, myslím, že půl roku není žádná tragédie a časem se to povede
Podstupte vyšetření ať máte jasno. On chce biologické děti a chce je víc než být s tebou.
Takže pokud bys byla neplodná a on šel hledat dál, nebudete zbytečně ztrácet čas oba.
Jakoze on ti rekl ze kdyz nebudeš moct mit deti, tak si najde jinou? To je jak kdyby ti rekl, ze chce byt ve vztahu s tvoji dělohou ![]()
Samozrejme, ze deti jsou důležité. Priority se v průběhu života taky mění. A ani jedno neni špatně, v podstatě to znamená, že na prvním místě je rodina a to se počítá, mnohem lepší než když tam je auto, práce a podobně.
@Lily-of-the-valley neřekl, že si najde jinou ženu kdybych nemohla mít děti. Vyjádřil jako hlavní prioritu mít vlastní děti a přiznal, že ho to napadlo (mít jinou partnerku), ale nedovede si představit život s někým jiným. Podle mě by to pravděpodobně dopadlo tak, že časem by toho na něj bylo stejně příliš. Byl by nešťastný a trápil by se a výsledek by byl stejně rozpad.
@Serpentini o budoucnosti se bavíme v průběhu času pořad. Souhlasím s tím, že to možná přeháníme v důsledku stresu.
@Lil Kitkatt je v pořádku, že dům je jeho - pozemek dostal darem a dům financuje ze svých zdrojů. Já investuji čas a práci ne finance.
@Mansa píše: Více
V pořádku to je, ale ty pak odejdeš s igelitkou. Tak na to mysli ![]()
@Lil Kitkatt vím, že to myslíte dobře, ale mám dostatek vlastních zdrojů pro své zajištění-takže bych tam tu igelitku mohla i nechat
myslím to samozřejmě jako vtip, ale finančně mám svou budoucnost zajištěnou i kdyby mě opustil.
@hanka.br. To bylo první téma, díky kterému jsme se dostali k tomu co píšu výš. Svatba bez dětí z jeho strany nepřichází v úvahu (opět se to odráží od jeho priority číslo jedna).
Dobrý den, milé ženy,
ráda bych se s vámi podělila o svůj příběh. Píšu sem proto, že se nacházím v bodě, kdy si úplně nevím rady, a možná mi některá z vás nabídne jiný pohled a zároveň mě zajímá, jak by se na to díval někdo nezúčastněný.
Mám partnera (8 let společného života) a snažíme se o miminko. Oběma nám je kolem 30 let a snažíme se přibližně půl roku. Z lékařského hlediska to asi ještě není tak dlouhá doba, ale z obecného pohledu už to nějaká doba je.
Na toto téma jsme spolu už vedli vážnější rozhovor a to je teď pro mě největším zdrojem nejistoty. Máme podobné životní hodnoty, ale liší se nám pořadí priorit. Pro partnera jsou na prvním místě biologické děti a pak milovaná osoba, pro mě je to přesně naopak. Věřím, že děti jednou vychováte, ony odejdou do vlastního života a na stáří vám zůstane hlavně ten životní parťák, kamarád a milovaná osoba, kterou jste si vybrali.
Jeho hodnoty neodsuzuji, naopak je chápu a respektuji. Ale trápí mě představa, že bych se ho možná musela vzdát, pokud bych mu nemohla dát to, po čem touží nejvíc. Mám totiž diagnózu, která naznačuje, že můžu mít problém s početím. Stejně tak muže být problém na jeho straně a známe pár takových případů.
Okrajově jsme už mluvili o možnostech, které bychom v budoucnu měli. Adopce by pro nás oba byla přijatelná, pokud bychom byli neplodní oba, ale pokud by neplodnost byla na mé straně, pravděpodobně by to znamenalo konec našeho partnerství. Probírali jsme i náhradní mateřství, ale pro mě by to bylo asi příliš bolestivé. Možná bych snáz snesla, kdyby vychovával své dítě s jeho biologickou maminkou. Co bychom dělali pokud by byl neplodný on jsme ještě tak důsledně neprobrali.
Vím, že nemám právo mu brát touhu po vlastních potomcích, pokud by měl možnost je mít. Ale zajímá mě váš názor: máme tomu dát ještě půl roku, nebo už teď podstoupit společné vyšetření?
Další věc je, že právě budujeme dům. Financuje ho hlavně partner, ale i mě tam čeká spousta práce, protože jsem manuálně zručná a ovládám i řemeslo. Jenže v koutku duše cítím, že nechci budovat rodinné zázemí pro jinou ženu.