Zdrhej.
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Váš názor na trávení víkendů odděleně?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.5.17 15:09
@K K Musím se trošku bránit, nejsem dvacetileté tele, ale skoro třicetiletá ženská (v létě je mi 28, sorry jako 
), pracuji na plný úvazek, přitom jsem vystudovala dálkově VŠ, zvyklá starat se sama o sebe. Na bary ani kluby mě neužije. Život mě „ostřílel“ zkušenostmi ze zdravotní stránky. Ale jestli myslíte, že za to může věk, tak je to asi možné. V okolí mám i markantnější věkové rozdíly, ale je pravda, že je lepší najít si vrstevníka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.17 15:12
@Simi8989 Věkem to nebude. Je mi čtyřicet a nemyslím si, že třicetiletý jsou neschopná telátka. To je prostě patologie toho chlapa 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.17 15:16
@Amys píše:
@Simi8989 Věkem to nebude. Je mi čtyřicet a nemyslím si, že třicetiletý jsou neschopná telátka. To je prostě patologie toho chlapa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.17 15:31
@K K píše: @ Raduna: Co to sakra je?Jak asi muze videt zivotem ostrilenej chlap dvacetilety „tele“ (sorry jako…
) U nas je rozdil necelych 10 let a obcas se chytam za hlavu, co vsechno muze jednoho prekvapit - ale mam sestru ve stejnym veku jako slecnu, takze si uvedomim, ze sestra neni jina a venkoncem ja v tomhle veku taky nebyl jinej.
Takze pokud ten chlap nema opravdu uzkej kontakt se stejnou vekovou skupinou, jako je zakladatelka, tak ji spis vidi jako malou holcicku, co toho jeste spoustu nevi - spis nez jako rovnocenou partnerku.
Proto taky takovej ten otcovskej pristup - je to tvoje chyba, ano, ale za techto podminek… U stejne stary zensky by musel jinak skakat…
Příspěvek upraven 12.05.17 v 15:04
Nějak nevím, co bych ti k tomuhle výplodu měla napsat… 
. Četl jsi to dobře? On 41, ona 27. Když už teda zaokrouhluješ, tak to dělej aspoň dobře. Sedmička nahoru, takže 27 zaokrouhlíme na 30 .
Ostatně nechápu, proč by si měl ten „chlap“ klást nějaké podmínky. Takové (s nádechem vydírání) do vztahu nepatří a už vůbec nechápu tvoje poukazování na věkový rozdíl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.17 16:56
@Malike píše:
Nebere tě jako družku..Spíš jako výplň času.
Já bych řekla že ani to ne, spíš levný podnájem s plným servisem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.17 17:06
Nečetla jsem celou diskuzi, reaguji na začátek diskuze.
Asi tak, přístup přítele se dá pochopit dokonce i ocenit. má syna, je pro něj důležitý a chce se mu věnovat. V pořádku, to je super. Ale v tom případě by si měl uvědomit, že pokud chce takto zatím žít pro syna, nemůže navazovat plnohodnotný partnerský stav jinde. Možná snad jedině se ženou, které by nevadilo, že má chlapa jenom přes týden a nebude s ním chtít mít děti. Obojí prostě mít nemůže, aniž by z něčeho slevil. A on evidentně slevil. Z vašeho partnerství. Je jen na tobě, jestli jsi ochotná to tolerovat. Ale nečekala bych, že vaše společné dítě by něco změnilo, spíš by to bylo jenom horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.17 17:15
@Simi8989 píše:
Dobré ráno všem,
chtěla bych slyšet Váš názor na trávení víkendů odděleně. Je mi 27 let, mám přítele, kterému je 41 let. Jsme spolu 3 roky, žijeme spolu 2 roky. A teď o co mi jde… Přítel má syna (10 let) a prakticky od té doby, co jsme spolu začali „chodit“ tak jsem přes víkendy neexistovala. Vždy má syna (ve výhradní péči ho má mamka, alimenty platí). Ze začátku jsem to chápala, protože ho nechce hned s někým seznamovat a syn byl zvyklý mít víkendy jenom s tátou. Jeho maminka má nového manžela a malou holčičku, takže syn sám řekl, že s taťkou je to super, že dělají co chce on, dobrodružství atd., jenže pak se přítel po roce nastěhoval ke mě (mám nájemní byt o dispozici 2KK) a víkendy vypadají stále stejně. Syn mě nepřijal a jak sám řekl ani nepřijme, nerespektuje, že jsem v bytě také doma, nejí zásadně cokoliv co uvařím (byť i dětská jídla, těstoviny, palačinky). Ze zoufalosti jsem mu dala papír, ať mi napíše menu, co by rád k obědu a napsal cituji „podle chuti.“ Teď je před námi zase víkend a přítel mi řekl, co mají v plánu (den otevřených dveří v ČT, výlet po Praze a v neděli aquapark)…vše sami, protože syn mě špatně snáší a chce si užít čas jenom s tátou. Upozorňuji, že je to opravdu každý víkend. Jednou jedinkrát na začátku soužití mě vzal na výlet s nimi a bylo to fiasko, malý brečel, že mě tam nechce a chce domů.A teď k tomu, proč sem píšu. Přítel mě označil za nepřející a žárlící hysterku. Že jim nedopřeji čas spolu a závidím otcovskou lásku (není to tak, vím, že je rozdíl mezi partnerskou a rodičovskou láskou). Argument, že ale také nechci být o víkendech stále sama a chci také jezdit na výlety a žít (přes týden pracuji od rána do večera) tak jsem prý jako umíněné malé dítě… a že brzy vyroste a třeba bude chtít být s kamarády. Třeba… A já se přiznám, že už jsem tak naježená, že asi opravdu ty víkendy závidím, protože bych chtěla jezdit s nimi. Samozřejmě si zařídím vlastní program, ale ne takový. Prostě se o víkendech cítím strašně mimo a strašně sama
Jak to vidíte vy co už děti máte?
Asi bych mu rekla, at tedy zije se synem a nechapu na co navazoval vztah se spolecnym bydlenim, kdyz te neberou jako partaka.
Ja mam zase opacny problem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.17 18:25
@Simi8989 píše:
@Pudloslava To právě není schopen konkrétně říct. Dítě by ještě chtěl, holčičku (nevím, jestli říká ze srandy), ale trvá na tom, že by tím nesměl nijak utrpět jeho syn z prvního manželství a já z něj páčím už pár měsíců, co to konkrétně pro mě znamená.
po takovem komentari bych ztratila zajem s nim mit dite
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.17 09:33
To je děsivé…
Kluk za to nemůže, zřejmě opravdu rozchod rodičů nezvládá. Ale to, že ho rodiče (a zejména táta) nechají diktovat si podmínky, je jednoznačně jejich chyba. Otec by měl synka usměrňovat a sám se chovat tak, aby mu dal najevo, že jsi jeho partnerka a ne jen nějaký obtížný hmyz, který je na víkendy a jejich společná odpoledne třeba vyhnat ven
Přítel tě nevnímá jako partnerku a dle mého názoru nikdy nebude. Je pro něj zřejmě pohodlné mít kde bydlet a mít k tomu taky svůj servis. I kdybys to „vydržela“ těch x let, než synek vyroste, ty by sis takového chlapa vážila? Chlapa, pro kterého nejsi partnerka? Já teda ne.
Vzala jsem si za muže pána o 19 let staršího, který mě taky vnímal jako malou holku. Pokud bylo vše podle něj, bylo to ok. Ale když jsem „dospěla“ do stavu, když jsem se odvážila jeho chování kritizovat a chtít po něm určité změny, bylo zle. No, nakonec jsme se rozvedli. Teď mám nového partnera, ten je zase o 13 let starší, a vím, že věkový rozdíl ty problémy nezpůsobil. Pro přítele jsem rovnocenná partnerka, jsme spolu 5 let a musím říct, že mi je v novém vztahu tááák dobře 
A to jsem od manžela odešla v 32 letech, byla jsem tedy o 5 let starší, než jsi ty a k tomu jsem měla dvě děti… a i přesto jsem si našla nového partnera, se kterým to je konečně ono. Děti se s ním seznamovaly postupně, dnes ho vnímají zkrátka jako mého partnera a (snad) svého kamaráda. Podotýkám, že děti máme ve střídavé péči, takže máme s partnerem taky spoustu času jen pro sebe, což je podle mě ve vztahu hodně důležité. Nedovedu si představit žít v takovém uspořádání, jako to máš ty 
Podle toho, co píšeš, se obávám, že tvůj přítel je opravdu sobec (což je můj exmanžel taky) a tento rys osobnosti se bohužel příliš změnit nedá…
Omlouvám se za anonym, ale je tu příliš mnoho osobních informací…
Ef
- Citovat
- Upravit
15.5.17 08:56
Tak další víkend za námi… Na dnešek jsem nebyla schopná vůbec spát. V sobotu se kluci vrátili z výletu po 7 večer, udělala jsem šišky s mákem, které nejedli, protože se cestou zastavili v Mekáči, ačkoliv jsem příteli psala zprávu, že pro ně chystám sladkou tečku po výletu.
Udělala jsem si čaj a šla si lehnout do ložnice a slyším řev z obýváku, tak jsem se přišla zeptat co se děje a malý chtěl spát s tátou v ložnici. Takže je teď upgrade, že o víkendech spím v obýváku v malé posteli a oni dva spolu v ložnici a v půl 6 ráno budíček, protože tak je prostě naučený vstávat.
Ukázala jsem příteli tuhle mojí diskuzi, řekl mi, že jsem si vše napsala tady sama, že mi to nevěří 
když jsem opět nadhodila, že není asi dobré až tolik ustupovat, že mě to mrzí, že je u nás opravdu ředitelem domácnosti jeho syn, tak na mě už zvýšil hlas a ptal se kolik dětí jsem vychovala já 
A protože jsem o tom usilovně přemýšlela, jestli nedělám opravdu chybu já, tak jsem za noc naspala max. 3 hodiny.
Nadhodila jsem, že tohle pro mě není život a že si myslím, že si to prostě nezasloužím, že ačkoliv se snažím, tak akorát totálně popírám sama sebe a jen ustupuji. Řekl mi ať se tedy odstěhuji. Byt je psaný na mě, bydlím v něm od 25 let, ale prý si tam malý zvykl a snad nejsem já malé dítě… Akorát dnes mi už psal, že neví, jestli ten byt finančně utáhne sám. Už si jen přeju ať tohle období skončí, už nemám kde brát…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.17 08:59
Nemáš to zapotřebí, to s tím bytem už bych brala jako vtipnou tečku (i když chápu, že pro tebe to vtipné vůbec není). Ten vztah tě ničí, normálně mu dej nějakou lhůtu na to, aby se vystěhoval a šmitec. Nenech se vydírat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.17 09:09
@Simi8989 píše:
Tak další víkend za námi… Na dnešek jsem nebyla schopná vůbec spát. V sobotu se kluci vrátili z výletu po 7 večer, udělala jsem šišky s mákem, které nejedli, protože se cestou zastavili v Mekáči, ačkoliv jsem příteli psala zprávu, že pro ně chystám sladkou tečku po výletu.
Udělala jsem si čaj a šla si lehnout do ložnice a slyším řev z obýváku, tak jsem se přišla zeptat co se děje a malý chtěl spát s tátou v ložnici. Takže je teď upgrade, že o víkendech spím v obýváku v malé posteli a oni dva spolu v ložnici a v půl 6 ráno budíček, protože tak je prostě naučený vstávat.
Nadhodila jsem, že tohle pro mě není život a že si myslím, že si to prostě nezasloužím, že ačkoliv se snažím, tak akorát totálně popírám sama sebe a jen ustupuji. Řekl mi ať se tedy odstěhuji. Byt je psaný na mě, bydlím v něm od 25 let, ale prý si tam malý zvykl a snad nejsem já malé dítě… Akorát dnes mi už psal, že neví, jestli ten byt finančně utáhne sám. Už si jen přeju ať tohle období skončí, už nemám kde brát…
Upřímně, tvoje blbost, že sebou necháš takhle orat… a hlavně tu máš spoustu keců, že mu nemá ustupovat a děláš úplně to samé, jak tě vůbec může napadnout jim tu ložnici uvolnit?
A tedy hláška, že se máš odstěhovat, no říct ji partner mě, tak noc na dnešek spí na ubytovně, protože by vytočil natolik, že bych mu v tu chvíli vyházela všechny věci z bytu a jeho vykopla za nimi - no možná proto to nikoho ani nenapadne říct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.17 09:13
@j.a.n.i1 píše:
Upřímně, tvoje blbost, že sebou necháš takhle orat… a hlavně tu máš spoustu keců, že mu nemá ustupovat a děláš úplně to samé, jak tě vůbec může napadnout jim tu ložnici uvolnit?
A tedy hláška, že se máš odstěhovat, no říct ji partner mě, tak noc na dnešek spí na ubytovně, protože by vytočil natolik, že bych mu v tu chvíli vyházela všechny věci z bytu a jeho vykopla za nimi - no možná proto to nikoho ani nenapadne říct.
Zrovna s tou ložnicí to u nás bylo stejné, akorát že vztahy mezi námi byly dobré. Když jsme s mužem začali žít spolu, tak k nám jezdili jeho „první děti“ a on s nima spal v naší posteli a já na gauči, jinak by to prakticky ani nešlo a nevadilo mi to. Ale kdyby se mnou někdo jednal jako s kusem hadru, tak bych je tam natruc nepustila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
