Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@j.a.n.i1 tak on mi jasně řekl, že si mám vychovávat svoje děti, takže malému nic říkat nesmím. Jednou jsem řekla (šel rovnou z venku v teniskách na světlý gauč) a byl z toho pláč na půl hodiny a já dostala sekec, že mám vždy přijít za přítelem a on mu může něco říct, já ne. Takže s tou ložnicí jsem řekla příteli, že se mi to nelíbí (ještě jsem nedávno kupovala novou matraci), ale zase se mi dostane argumentu, že nejsem malé děcko a dvě noci to přežiju.
@Ewiczka Tak něco jiného je víc dětí a jedinná velká postel v ložnici a jedno dítě s vlastní postelí… já taky občas zdrhám z ložnice, když se nám tam nastěhuje náměsíčná dcera, je to nejjednodušší řešení, jak se vyspat.
@j.a.n.i1 píše:
Upřímně, tvoje blbost, že sebou necháš takhle orat… a hlavně tu máš spoustu keců, že mu nemá ustupovat a děláš úplně to samé, jak tě vůbec může napadnout jim tu ložnici uvolnit?
A tedy hláška, že se máš odstěhovat, no říct ji partner mě, tak noc na dnešek spí na ubytovně, protože by vytočil natolik, že bych mu v tu chvíli vyházela všechny věci z bytu a jeho vykopla za nimi - no možná proto to nikoho ani nenapadne říct.
@Simi8989 Prostě ložnice je moje a jestli chceš spát se synem, tak si lehni k němu na zem, tečka, žádná diskuze. A ne, nic 2 dny přežívat nebudu a jestli se ti to nelíbí, tak si najdi svůj byt a tam si spi jak chceš.
@Simi8989 píše:
@j.a.n.i1 tak on mi jasně řekl, že si mám vychovávat svoje děti, takže malému nic říkat nesmím. Jednou jsem řekla (šel rovnou z venku v teniskách na světlý gauč) a byl z toho pláč na půl hodiny a já dostala sekec, že mám vždy přijít za přítelem a on mu může něco říct, já ne. Takže s tou ložnicí jsem řekla příteli, že se mi to nelíbí (ještě jsem nedávno kupovala novou matraci), ale zase se mi dostane argumentu, že nejsem malé děcko a dvě noci to přežiju.
Ale vždyt jo, já bych taky nechtěla, aby mi vychovával přítel děti. Ale tedy stačí se prostě nehnout. Ne proto, abys vychovala dítě. Ale protože se nenecháš usurpovat.
@Simi8989 píše:
Tak další víkend za námi… Na dnešek jsem nebyla schopná vůbec spát. V sobotu se kluci vrátili z výletu po 7 večer, udělala jsem šišky s mákem, které nejedli, protože se cestou zastavili v Mekáči, ačkoliv jsem příteli psala zprávu, že pro ně chystám sladkou tečku po výletu.
Udělala jsem si čaj a šla si lehnout do ložnice a slyším řev z obýváku, tak jsem se přišla zeptat co se děje a malý chtěl spát s tátou v ložnici. Takže je teď upgrade, že o víkendech spím v obýváku v malé posteli a oni dva spolu v ložnici a v půl 6 ráno budíček, protože tak je prostě naučený vstávat.
Ukázala jsem příteli tuhle mojí diskuzi, řekl mi, že jsem si vše napsala tady sama, že mi to nevěříkdyž jsem opět nadhodila, že není asi dobré až tolik ustupovat, že mě to mrzí, že je u nás opravdu ředitelem domácnosti jeho syn, tak na mě už zvýšil hlas a ptal se kolik dětí jsem vychovala já
A protože jsem o tom usilovně přemýšlela, jestli nedělám opravdu chybu já, tak jsem za noc naspala max. 3 hodiny.
Nadhodila jsem, že tohle pro mě není život a že si myslím, že si to prostě nezasloužím, že ačkoliv se snažím, tak akorát totálně popírám sama sebe a jen ustupuji. Řekl mi ať se tedy odstěhuji. Byt je psaný na mě, bydlím v něm od 25 let, ale prý si tam malý zvykl a snad nejsem já malé dítě… Akorát dnes mi už psal, že neví, jestli ten byt finančně utáhne sám. Už si jen přeju ať tohle období skončí, už nemám kde brát…
Tohle by pro tebe měla být tečka. Tobě může být ukradené, jestli tím, že svého vykutáleného přítele vystěhuješ, bude trpět jeho syn. Oni ani jeden nemají natolik vychování, aby se ve tvém bytě chovali slušně, takže nevidím důvod, proč by tys měla ustupovat. Vůbec s se s ním už o tom nedohaduj, nemá to smysl. Evidentně je to dobře argumentující manipulátor, kterého nepřesvědčí nic, proč se tím tedy zabývat. Podnikni kroky k jeho vystěhování, tady už opravdu jinou možnost nevidím. Protože tenhle vztah už je patologický. Bude jenom hůř. Hůř pro tebe samozřejmě. Teď už jen hrozí, že si tě pokusí pojistit dítětem, byla bych fakt obezřetná. Když těmhle typům začně téct do bot, dokáží neuvěřitelné věci. Má u tebe trvalé bydliště?
Jo a pozor, nemůžeš mu jen tak vyhodit kufry za dveře a on si je toho zcela jistě velmi dobře vědom…
http://www.pravnilinka.cz/…bo-domu.html
A citace z tohoto zdroje:
Pátá rada právní poradny
Trvalý pobyt pro přihlášenou osobu nezakládá nájemní či jiný vztah k bytu
Jestliže je někdo ve Vašem bytě přihlášen k trvalému pobytu, nesvědčí to o automaticky také tom, že má k bytu či domu užívací právo, neboť trvalý pobyt má především evidenční charakter. Toto mimo jiné potvrzuje také zákon o evidenci obyvatel, který stanoví, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k přihlašovanému objektu ani k vlastníkovi nemovitosti. Pokud se proto jedná o osobu, která není společným nájemcem, spoluvlastníkem, oprávněným ze služebnosti, či jiným oprávněným uživatelem domu, můžete proti ní podat žalobu na vyklizení bytu a její námitky, že má v domě právo bydlet na základě trvalého pobytu, můžete považovat za neopodstatněné. Typicky se jedná o situace, kdy rodiče chtějí vystěhovat své děti či jiné příbuzné, bývalého partnera - v těchto případech jednají zcela po právu. Pokud se následně vystěhovaná osoba neodhlásí z Vaší adresy jako místa trvalého pobytu sama, můžete tak učinit vy.
Příspěvek upraven 15.05.17 v 09:37
@Amys Bohužel má, nechala jsem mu to potvrdit cca rok nazpět. On mi tvrdí, že on je tam doma, já evidentně ne… Ale smlouva je psaná na mě, tak nevím co teď. Hlavním argumentem je, že malý už si v tomto bytě jakž takž zvyknul, tak mu nechce dělat další změny, že to špatně snáší. Ale výsledek je ten, že já o víkendu, kdy si můžu po pracovním týdnu odfrknout budu spát na malé posteli a budu mít každý den budček. Když spal dříve v obýváku malý, tak si prostě pustil televizi a přítel šel za ním a já mohla alespoň do 8-mi spát.
@Simi8989 Píšu to v dalším příspěvku, to, že má v bytě trvalý pobyt ho vůbec k ničemu neopravňuje, jen mu nemůžeš vyhodit kufry za dveře, ale musíš podat žalobu na vyklizení, pokud nebude ochoten s tím nic dělat. A že synáček špatně snáší změny? Není to tvůj syn a nemáš na něj žádný vliv a tak na to koukej. Prostě to je v tomto případě jejich problém, ne tvůj. Nesmíš být tak měkká. Oni se na tebe taky neohlíží, proč bys ty měla?
@Simi8989 A být rebou, rozjedu tu mašinerii co nejdřív, ať už máš klid. Pak si najdeš někoho normálního, založíš vytouženou rodinu… S tímhle to fakt nemá smysl.
@Simi8989 Nenech se zmanipulovat, na něho ani jeho syna žádné ohledu brát nemusíš, on tě taky jako svého partnera nebere. Už bych neřešila takové „drobnosti“ jako kde kdo spí, ale jak se ho zbavit.
@Simi8989 Teda co ty si necháš líbit
Nechápu! Je fakt, že partnerův syn se také ze začátku bál spát sám, ale přítele ani nenapadlo, aby vyhodil z naší postele mě a nakvartýroval si tam děcko! Prostě se namáčkl do postele k synovi. Teď už spí ale nějakou dobu sám, a to je o dost mladší než syn tvého přítele.
Vyhoď je z bytu oba dva! Na tvém místě bych už na to děcko měla vypěstovanou slušnou alergii, takže by mi ho snad ani nebylo líto, natož tvého chlapa, který je prostě HOVADO. Evidentně tě využívá a je s tebou jen proto, že by sám byt neutáhl, což ti i sám přiznal!
@Simi8989 píše:
Tak další víkend za námi… Na dnešek jsem nebyla schopná vůbec spát. V sobotu se kluci vrátili z výletu po 7 večer, udělala jsem šišky s mákem, které nejedli, protože se cestou zastavili v Mekáči, ačkoliv jsem příteli psala zprávu, že pro ně chystám sladkou tečku po výletu.
Udělala jsem si čaj a šla si lehnout do ložnice a slyším řev z obýváku, tak jsem se přišla zeptat co se děje a malý chtěl spát s tátou v ložnici. Takže je teď upgrade, že o víkendech spím v obýváku v malé posteli a oni dva spolu v ložnici a v půl 6 ráno budíček, protože tak je prostě naučený vstávat.
Ukázala jsem příteli tuhle mojí diskuzi, řekl mi, že jsem si vše napsala tady sama, že mi to nevěříkdyž jsem opět nadhodila, že není asi dobré až tolik ustupovat, že mě to mrzí, že je u nás opravdu ředitelem domácnosti jeho syn, tak na mě už zvýšil hlas a ptal se kolik dětí jsem vychovala já
A protože jsem o tom usilovně přemýšlela, jestli nedělám opravdu chybu já, tak jsem za noc naspala max. 3 hodiny.
Nadhodila jsem, že tohle pro mě není život a že si myslím, že si to prostě nezasloužím, že ačkoliv se snažím, tak akorát totálně popírám sama sebe a jen ustupuji. Řekl mi ať se tedy odstěhuji. Byt je psaný na mě, bydlím v něm od 25 let, ale prý si tam malý zvykl a snad nejsem já malé dítě… Akorát dnes mi už psal, že neví, jestli ten byt finančně utáhne sám. Už si jen přeju ať tohle období skončí, už nemám kde brát…
Ty si vážně necháš tak s. r.á. t na hlavu? ![]()
Vážně chceš s tímhle dobytkem být nebo mít děti?
@Ewiczka píše:
@Simi8989 Nenech se zmanipulovat, na něho ani jeho syna žádné ohledu brát nemusíš, on tě taky jako svého partnera nebere. Už bych neřešila takové „drobnosti“ jako kde kdo spí, ale jak se ho zbavit.
Nápodobně. Zbavit a co nejrychleji.
@radúna Taky koukáš, jak je drzej, co
On si dovolí majiteli bytu říct, ať se odstěhuje. No magor
![]()