Vaše doměnky o dospěláckém světě v dětství

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1268
20.8.10 21:24

jééé konečně fajn diskuze :palec: :palec:

Já jsem si třeba myslela, že kdo má modré oči vidí modře, hnědé hnědě, zelené zeleně.. :lol: :oops: :oops: ale nevím proč jsem si neuvědomovala, že já vidím normálně :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27264
20.8.10 21:29

Já jsem si třeba myslela, že mi taky pujdou vyndat zuby, stejně jako babičce a dědovi, když trošku zaberu. Každý večer jsem je rvala pokaždý zůstaly na svým místě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12978
20.8.10 21:31

Já si z Abíčka pamatuju MALÝ BůH a bylo to fakt boží!!Nevím jestli myslíte tohle..
Jinak si ted na nic nevzpomínám, možná mě ještě něco napadne..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ann
9977
20.8.10 21:32

Fakt super diskuze :-D

Já si zase myslela, že když ve filmu někoho zabijí, nebo tam prostě někdo umře, že to je vždycky člověk, který už nechce žít… :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3960
20.8.10 21:38

To je krásná diskuze :lol:

Já jsem si taky myslela, že mě hlasatelky vidí a strašně jsem se zklamala, když jednou moje mladší sesřička běžela, zakopla, spadla a strašně dlouho nemohla popadnout dech. Úplně fialověla a mamka z toho začala jančit. A v televizi zrovna mluvil hlasatel a VŮBEC NIC NEUDĚLAL!!!! :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10713
20.8.10 21:41

Jsem se potřebovala trochu pobavit, tak jsem to založila… tož jsem ráda, že se vám líbí :-)

Šup šup, další vzpomínky, už se těším :dance:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3337
20.8.10 21:51

Já jsem si myslela, že když budu na dešti, tak vyrostu - jako kytičky, travička, atd… Takže jsem v 5 letech stála v dešti pod okapem a pak jsem ležela 14 dní v nemocnici se zápalem plic. 8-o :mrgreen:

Mmch - byl to kec, je mi 24 a mám 160 cm :cry:

:mrgreen: :lol: :mrgreen:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20518
20.8.10 21:52

Teď mi bleskla vzpomínka …

Asi v 8 letech jsem dostala zánět slepáku a protože bílili dětské, dali mě normálně na ženské. Se mnou na pokoji ležela asi 17letá slečna, která se vztekala, že kvůli „měsíčkům“ nemůže být doma. Tak jsem se schválně v noci koukala ven skrz tu mříž, jestli vyleze na nebi těch měsíců víc …

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1874
20.8.10 22:22

Já si myslela, že jenom moji rodiče mají ve všem pravdu… ale napadlo mě sice taky, že tohle by si přeci mohly říkat i jiný děti, stejně to ale moji víru vůbec neotřáslo…

Taky jsem přemýšlela, jak vznikne dítě… Tak nějak jsem věděla, že se dva musí mít rádi, ale zdálo se mi to tak nějak moc… nevím jak to říct… prostě nějaký pán někde potkává paní, má jí rád, a hned mají dítě… jako, že by to bylo nějak moc jednoduchý… Tak jsem usoudila, že se asi musej líbat… :nevim: Ale zas tak moc mě to nezajímalo, takže jsem se to dozvěděla docela pozdě…

O 4,5 roku mladšímu bratrovi jsem vysvětlovala, že děti se rodí tak, že se rozřízne břicho… On mi řekl, že si myslel, že se děti rodí zadkem (jsem si tenkrát říkala, jak ho mohla taková blbost napadnout :mrgreen: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17019
20.8.10 23:49

Pěkné téma :mrgreen:

Já osobně si to nepamatuji, ale z vyprávění našich vím, že když jsem se jim coby čtyřleté dítě vrátila od babičky, začala jsem zcela vážně tvrdit, že v Africe žijí zelení lidé - což by nebylo tak hrozné jako to, že jsem si to strašně dlouhou dobu nenechala vyvrátit (páč jsem to slyšela v nějaké rozhl. hře v rádiu a když to říkají v rádiu, tak je to pravda, ne?! :think: :wink: )

A to nebylo všechno s čím jsem se vrátila, babiččina sestra když mě koupala ve vaně, mi na můj dotaz co že to tam plave za smítko, smrtelně vážně sdělila, že je to KROKODÝL :roll: 8-) DVA ROKY NESMĚLO BÝT VE VANĚ ANI MIKROSKOPICKÉ SMÍTKO, neb následoval záchvat (fakt jsem asi věřila že z toho smítka během pěti vteřin vyroste třímetrový krokodýl a sežere mě :nevim: :mrgreen: ) a následné vypuštění vany - prý nestačilo smítko vyndat :mrgreen:

Sebe bych za dítě teda nechtěla :twisted:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3873
21.8.10 00:19

Moc pěkné téma, jen je škoda, že si nic takového nepamatuju, budu muset hoooodně zapřemýšlet :think:

Já jsem spíš byla dítě cestovatel, nejednou jsme se s kamarádkou vydali na „vandr“ se svačinou a pitím v batůžku a pak nás naše maminy honily po celým sídlišti. A ještě když mi byly 3 roky, tak jsem prý sama došla od tety k babi, nechtělo se mi čekat, až se o rok mladší bratránek po obědě vyspí. „Hlídala“ mě starší ségra (o 4 roky) se sestřenkou. No, přešla jsem 3 silnice a jedny koleje, po kterých jezdí vlak. Tehdy nebyly mobily a ani skoro telefony, tak naši měli teda pěknýho boba, že se mi něco stalo a ségra dostala pěkně vynadáno. Asi při mě stáli všichni svatí, že jsem tam došla v pořádku a nic mě nepřejelo. Já sama si to nepamatuju, tak nevím, jestli mě vždy přes silnici a přes ten přejezd někdo převedl.

Do dneška se povídá historka ségry. Když byla malá a chtěla jíst nanukáč a mami jí řekla, že musí počkat až trochu povolí a strejda (maminy brácha) jí řekl, že musí jít za sluníčkem a poprosit ho, aby ten nanukáč rozehřálo a ona opravdu šla. No moc daleko nedošla, protože jí zastavili.

Vlastně si teď vzpomínám, že nám táta vždy říkal: Podrž to, dostaneš kůžičku (měly jsme se ségrou strašně rády kůžičku z pečenýho kuřátka) a pak jsem vždy čekala, kdy jí dostanu. A pak si ještě vybavuju jeden sen - nevím kolik mi bylo, ale do školy jsem ještě nechodila, zdálo se mi ,že jsem dostala takovej ten kruh na plavání jak ve předu bylo nafukovací zvířátko, no a pak ráno jsem ho hledala po celým bytě a byla jsem strašně zklamaná, kde je, kdo mi ho kam schoval :nevim: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2118
21.8.10 00:50

Jé tak nás zase naši strašili vodníkem.Bydleli jsme kousek od rybníka a fakt jsme se báli :cry: Asi v druhé třídě jsem našla ve školní družině knihu Kytice od Erbena, a pamatuji si že jsem strachy asi týden nespala fakt hororrrr :dance:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1357
21.8.10 00:50

Lidi, to je nádherný téma. Zrovna dneska jsem si dělala chleba s hořticí a sojovkou a přemýšlela jsem jak dlouho jsem to nejedla ( snad 15 let) a že jsem to vždycky jídávala s tátou když jsme byli sami doma a když na to přišla máma, tak tátovy vynadala, že to není jídlo pro děti a já se divila, že jakto, když mi to táta dal. Jsem si myslela, že mi máma ten chleba závidí a táta mi ho dopřává.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Michaelakkk
21.8.10 00:56

Sice to není má vzpomínka, ale je t prohlášení mého 7 letého bratra..

Mami koupíš mi pokémony?
Ne nemám u sebe penízky..
Tak i dojdi k bankomatu on ti je dá..
To bych je tam ale musela mít víš, na tom účtě…
Aha to nevadí tak mi řekni co tam mám namačkat a dá je mně…Já je tam mít budu?
Ne to by si musel mít takovouhle kartu, přes kterou e do toho bankomatu přihlásíš aby ti dal penízky…
A kdy já dostanu takovou kartu?
Až budeš velikej.
Až budu jako ty?
A dále už jem neposlouchaala, protože jem e začala strašně smát :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
18305
21.8.10 15:37

Jééé, Míšo, to je pěkný..... Takového bráchu bych v dospělém věku taky bral. Coby dospívajícímu klukovi mně moje dvě sestry dost lezly na nervy…

Jinak moje přestavy o dospěláckém světě - v takových 13-14 letech jsem si pořád ještě myslel, že v dospělosti si můžu kdykoliv zajít do kina na film s označením „Mládeži nepřístupno“ a že se mně to bude strašně líbit. A taky jsem si myslel, že si budu moct každý den užívat sexu. Holt vesnice za minulého režimu… :wink: Taková kombinace „Slunce, seno, jahody…“ a „Matěji, proč tě holky nechtějí…“

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová