Vaše mámy a ted vy ..

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
29.12.24 10:39
@Anonymní píše: Více

Nejdůležitější je samozřejmě zdraví, ale chytré děti bych nenechala promarnit šanci a dělat rukama, mám dvě chytré holky a směřujeme je ke vzdělaným profesím, aby se měly dobře…lékař, právník,…

  • Citovat
  • Upravit
Aduš8
14376
29.12.24 10:45
@Temnástranasíly píše: Více

Zrovna ale situace tvé kamarádky mi nepřijde jako shazování, ale výchova. Dítěti je potřeba ukázat, kde a jak se co sluší a patří a to bez ohledu na to, jak je obsluha příjemná či nepříjemná. V jiném obchodě může být prodavačka, která začne nadávat dítěti i matce. Co přesně na tom bylo pro dítě ponižující?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ugluk
69023
29.12.24 10:51

Moje matka byla a je posedlá úklidem do takové míry, že se ze mě stal člověk úklid zas až tak neřešící. Pokud venku vysvitně sluníčko, přepne mi v hlavě - jdeme ven - nikoliv - jdeme mýt okna. A momentálně si užívám prkotiny sedět na gauči a mít na něm i chodidla, nikoliv je mít položená způsobně na zemi :mrgreen: Povídání o m matce by bylo na román a mé vztahy k ní v dospělosti jsou spíše korektní než vřelé, na druhou stranu některé věci člověk přehodnotí až se svýma dětma. S puberťákem člověku některé věci docvaknou s třicetiletým zpožděním.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.12.24 10:54
@Aduš8 píše: Více

Asi že na něj křikneš přede všemi, ne? Mě to máma taky dělávala.

U nás se ponižovalo a já taky ponižuju. Strašně nechci ale dělám to. Čeká mě terapie. Moje dítě nemá nikde zastání, mě štve, jeho otec postrádá empatii a laskavost, babička s dědou pokračujou a ponižují dál (jsi kopyto, hrom do police, co zase děláš). Takže je to na mně abych se sebrala a změnila sebe a tím naše životy.

  • Citovat
  • Upravit
Aduš8
14376
29.12.24 10:55

Moje matka vyrůstala ve stylu Popelky. Matka ji jako roční nechala u otce a utekla. Vychovávala ji částečně babička a pak vlastní otec s macechou, která byla absolutně neschopná. Takže se moje matka od svých deseti let starala o domácnost, vařila, kosila, pomáhala tátovi v hospodářství. Podobně vychovávala i nás. Chlapům vždy sloužila. A výsledek. Raději vše udělám sama, většinou lépe. Sice jsem samostatná a nikoho k životu nepotřebuji, což je ale pro každého partnera silně ponižující. Naučila jsem se spoustu věcí přenechat manželovi a i děti vedu k tomu, že rodina je tu i proto, abychom se vzájemně posilovali a pomáhali si. Ukazuji jim, že se všichni na všem musíme podílet stejným dílem. Vedu je k učení. Já asi do 7.třídy neměla problém a pak šla s prospěchem hodně dolů, protože jsem se neuměla učit. Zároveň ale nedělám tragédii ze špatných známek. A i přesto, že jsem přísná, dávám dětem hodně lásky. To mi jako dítěti chybělo nejvíc

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Aduš8
14376
29.12.24 11:00

V tom krámě kromě prodavačky nikdo nebyl. Navíc u malých dětí nějaké pozdější vysvětlování moc smysl nemá, nedokážou si tak dobře spojit, co vůbec udělali špatně. Jasně, že v tu chvíli mohla reagovat jinak, ale nazývat to ponižováním je také trochu přes čáru

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.12.24 11:13

„Dnes je lehké být matkou“ mi před dvěma týdny moje máma oznámila… protože myčka, sušička a robotický vysavač. Být matkou totiž znamená mít uklizeno. Musí být zameteno, utřený prach. Škola je důležitá, jasně, uč se, neflákej se, ale hlavně musí být zameteno! Běžně si před námi dětmi dělala zlou srandu z táty, jedovatě pomlouvala prarodiče z obou stran, své kamarádky, sousedky… záviděla lidem peníze. Tvrdila o sobě, jaká je dáma, ale pro vulgaritu nikdy nešla daleko. Nebylo jí blbý u rodinného oběda prohlásit, že do táty teda rozhodně nikdy zamilovaná nebyla, že ty zamilovaný holky jsou akorát pitomý… toho by bylo hodně a odlehčené téma to rozhodně není. Oblíbená věta: „Proč lžeš?!“ mi způsobila tendenci se dodnes obhajovat a vysvětlovat své jednání. Získala jsem sice časem sebevědomí, ale s asertivitou mám dodnes trochu problém a zůstává ve mě strach před autoritami. Jednu slíznout nebyl problém, křik a výhrůžka: „Chceš facku?“ taky zaznívala často.

  • Citovat
  • Upravit
Reklama
Pe.M.1
1833
29.12.24 11:26

Moje matka se zabývala hloupostmi. Co kdo řekl, jak se kdo tvářil, co si kdo myslí. Podstatné věci ji unikaly.
Neuměla mě podpořit, pochopit, rozvíjet.
Neměla čas si popovídat o tom, co bylo pro mě důležité.
Nedokázala mi trochu ukázat směr, který by pro mě byl optimální.
Neměřila všem třem dětem stejným metrem. Někdo mohl všechno, někdo nic. Nedovedla nám rozdělit svou pozornost. Ona mi poskytla postel, jídlo, oblečení. V rámci těch omezených možností. To je vše.
Zatěžovala mě svými problémy.
Hodně pro mě udělala tím, že se o mě vůbec nezajímala, protože já tu pro svoje děti jsem, tak, jak potřebují. Díky tomu, že mi nikdy nepomohla, díky tomu, že jsem doma musela opravdu hodně pomáhat, jsem vlastní domácnost zvládala levou zadní, měla jsem trénink.
Byla mi vzorem, jak přesně to v rodinách vypadat nemá. I negativa člověk musí umět využít ve svůj prospěch…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.12.24 11:27

Některé příspěvky jsou až hruzostrasne. Čemu nerozumím, jak může z člověka, který žil v teroru, vyrůst normální milující máma/otec. Vždyť všude teď říkají, že na děti se musí mírně, motivovat apod protože jinak z nich vyrostou nasilnici… To by v naší generaci (jsem dítě 80. let) byla většina nasilniku… :think:

  • Citovat
  • Upravit
Švédka87
3734
29.12.24 12:02

Ponižovala mě, nadávala mi, nikdy mě za nic nepochvalila. Do 18 jsem měla sebevědomí na 0 možná níže. Musela jsem se to naučit sama. Dnes je mi už 37 a moc se s ní nestykam a nebavím. Proč asi?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anikaa02
4331
29.12.24 12:03
@Anonymní píše: Více

To asi záleží i na tom jak je jedinec silný z nějakého psychologického hlediska mam kamarádku která je ze 4 dětí táta odešel mama je nikdy neobejmula neřekla ze je má ráda všichni 4 mají obrovské problémy…. Pak jsou lidi kteří se spis od te rodiny izoluji (můj manžel) toho táta mlátil hlava nehlava jednou mi muž řekl ze kdyz mu bylo asi 11 zmlátil ho kvůli známce tak ze mu tekla krev v ten moment mu prý došlo že musi fungovat sám… v 11 letech masakr ale stalo ho to taky hodne aby se z něj stal clovek kterým je dnes… jenže zároveň je tu i spousta lidi kteří to maji tak ze řeknou no nam jedna na zadek nikdy neublížila a chovají se k dětem stejně jako se chovali rodiče k nim a přijde jim to naprosto v pohode :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Temnástranasíly
6680
29.12.24 12:17
@Aduš8 píše: Více

Ponižující ne, reakce byla ale taková, co shazovala sebevědomí, zbytečně. V podstatě vehementní ty to děláš špatně, takto nemůžeme a matčina panika. Kdyby se zasmála a řekla „Pepo pojď, platí se odsud“ je to naprosto ok reakce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.12.24 12:27
@ábécédé321 píše: Více

Ja se porad snazim. Kdyz se mi narodily deti, delala takovy peklo, ze to nase vztahy dost dorazilo. Vsechny matky byly lepsi nez ja a hlavne normalni, ja nebyla normalni, chtela jsem kojit a venovat se hlavne diteti misto predvadeni dokonale familie. Dokonce se mnou chtela ukoncit vztahy, kdyz dite bylo nemocne a nesly jsme k ni pect vanocky, protoze ona rekla ze je budeme pict jako rodina, aby to nafotila a poslala kamoskam, co s detma pecou. Deti mam uz vetsi, s babickou extra vztah nemaji, starsi s ni bojuje a mam to nedava, nekdo si dovoli ji rict, ze se nechova hezky. To si prece nikdo dovolovat nesmi. Vlastne nevim proc to sama udrzuju, nic mi to nedava, kdyz ma prijit, neni mi z toho dobre, ale a vekem je mi to cim dal vic jedno co si mysli

  • Citovat
  • Upravit
Temnástranasíly
6680
29.12.24 12:35
@Aduš8 píše: Více

Ve velkém obchodě, nebo někde, kde to vadí snad člověk dítě drží za ruku. Nedá mu křupky a neřekne - jdi to zaplatit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Velryba černá
29.12.24 12:37

Rozdíl mezi mnou a mou matkou jest zásadní - já své děti miluji.

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď