Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vaše mámy a ted vy ..
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.12.24 12:43
@Anonymní píše: Více
Moje maminka pro mě je silná, statečná hrdinka.
Dala mi veškerou lásku, dalo mi to dávat lásku ostatním 
. Nikdo není perfektní, nehledám chyby.
A to jsem v dětství byla vždy spíš tatínkova holčička, můj táta bude vždy v mém srdci ten nejlepší chlap mého života, s respektem a láskou hned po té můj partner:).
Nyní mám dospělou dceru, už bydlí se svým přítelem, tak už je to také něco jiného. Uz od malička s ni mám přátelsky a milující vztah. Nikdy jsme nebyla hrotici matka. Dcera je mé druhé ja 
A stále v dospělosti je prý vděčná, jakou ma mamu, ja jsem s rodinnými vztahy spoko 
.
Příspěvek upraven 29.12.24 v 12:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.24 12:44
@Temnástranasíly no,já mám děti dvě a k tomu necelé dva roky od sebe. Takže je za ruku obě jaksi držet nemůžu a občas jsem reagovala podobně. A reakce může být dána její výchovou. Sáhni si sama do svědomí, kolikrát jsi byla sama na sebe naštvaná, nebo jsi svoji reakci a chování později přehodnotila? Já takhle reaguji často s tím, že pak v klidu vysvětlím. Jenže moje děti už jsou malinko větší. Když ale potřebuji jejich jednání zastavit, jednám krátce a jasně. Na druhou stranu si ale zase dělat hlavu z každého rozhovoru s dítětem, abych se náhodou nedotkla jeho sebevědomí? Myslím, že obojí je trochu extrém. Nemluvím o vědomém a cíleném ponižování, které tu spousta diskutujících zmiňuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.12.24 12:47
@Anikaa02 píše: Více
Asi máš pravdu, je to o psychickém nastavení. Já třeba psala, že mi máma dávala volnost. Ale když se hluboce zamyslím, tak máma měla raději asi víc moji starší sestru. Ségra je společenská veselá, já introvert. Otce máme každá jiného. Její otec pil a mámu bil. Můj otec z nás zase udělal bezdomovce. Často mi máma říkala, že jsem jak můj otec. Když jsem se dostala do pubertálních let, někdy kolem 14 let, jsem ji už pak řekla, že já si svého otce nevybrala ať mě s ním laskavě nesrovnava. Pak s tím tedy přestala, asi ji nedocházelo, co říká a říkala to ze zoufalství. Mohla bych z toho všeho mít trauma. Ale Čemu tím pomůžu. Žít musím, chci se postarat o své dítě, zajistit se na důchod. Není čas na nějaké trauma. I když jsem terapií prošla. Spíš kvůli otci než matce. Ale moje minulost je uzavřená, nevidím důvod proč jim něco vyčítat. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.12.24 12:49
Vysokoškolačka a udělá takovou hrubku, kterou by neudělal trochu lepší žák čtvrté třídy ZŠ.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.12.24 12:51
Já se snažím nedělat jako ona nic. Je to hrozně zlý člověk. Navenek dáma v kostýmku, všichni mi vždy říkali jak mám krásnou maminku, z toho mi vždycky bylo do breku. Za zavřenými dveřmi křik, bití nelidským způsobem, ponižování. Celé dětství a dospívání jsem poslouchala, že jsem šeredná a tlustá. Nebyla jsem a až teď mám normální BMI, jinak celý život podváha, samozřejmě se pořád vážím jak pošuk a hlídám se. Vyslechla jsem si i že radši měla jít na potrat, že jsem ji zkazila život, že si přeje mojí smrt, vulgárně mi nadávala. Vulgární urážky na všechny kolem, sebelítostivé hysterické scény se zoufalým pláčem jaký je chudák a celý svět je na ní zlý. Nikdy žádné pohlazení, obejmutí nebo pochvala. K tomu zanedbávání v oblasti jídla i hygieny, nikdo se se mnou neučil, nevěnoval se mi.
- Citovat
- Upravit
29.12.24 12:54
Ty jo, většina z váš měla naprosto toxické matky, nebo je to tím, že ti s normálními matkami sem nepíšou?
mě moje matka vždy podporovala, já nejím zeleninu, ovoce, pomazánky a spoustu dalších jídel, matka vařila ve víkend vždy jídla jedničku a dvojku, abych se také najedla, šla do školky a vyřídila u ředitelky, která byla typ - sedíš, dokud nedojíš -, tak u té ředitelky mi vyřídila, že na svačinu jsem dostávala suchý chleba, rohlík, pletýnku, co ostatní děti měly namazané pomazánkou,
když jsme pak ve škole měly vaření, tak to samé, v září zašla za tou učitelkou a řekla jí, že určité věci nejím od miminka a že mi to nemá nutit,
když jsem šla na střední, podpořila mě v tom, že jsem šla na školu s internátem, která od nás byla 20 km 
puberťácká revolta, že nebudu doma,
zakazoval spíš otec - zakázal mi chodit do fotbalu, že je to pro kluky, tak přes to nejel vlak, a zakázal mi v 17 jet 200 km k mému prvnímu klukovi z toho intru na Silvestra,
jinak mě vždy podporovali ve všem, neměli jsme moc peněz, ale jezdila jsem na všechny výlety na střední, lyžovala jsem v Alpách, byla ve Švýcarsku…
dost to teda matka hrotila se školou, učila se se mnou například ve víkend 3× hodinu denně, za 1 a 2 jsem dostávala malý obnos peněz, 3 nic, a za 4 a 5 mi zase strhávala,
matka neumí plavat ani bruslit, ale vždy sehnala někoho, kdo mě to naučil,
je dost úzkostlivá, dodnes se jí musím hlásit, když jedu třeba do Prahy na koncert, kde přespávám, v mládí vždy čekala, kdy dojdu a teprve šla spát, když jsem někde pařila,
nevím, co budu dělat jinak jak ona, mám úplně jinou povahu než ona, ale zas to asi není tak špatná matka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.24 13:05
@Dollorres Mohla bych se tě na něco zeptat? Dávala ti máma najevo lásku, nebo to byl spíš studený odchov?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.24 13:10
@Anonymní píše: Více
Naprostý souhlas přesně jak říkáš ono stejně jim to ani nemá smysl vyčítat já jsem třeba velice překvapená že moje máma se nestydí říct něco jako ale dobře jsem tě vychovala jak si samostatná a dokážeš si vydělat a bla bla… no ještě aby ne když bylo nejhůř a já neměla na opravu auta, rozhodně mi z rodiny nikdo nepomohl a musela jsem to vyřešit sama, ale ona to považuje za svůj uspěch…
Jinak porovnávání k otci u vás naprosto nechápu jako kdyby tě trestala za svojí vlastní volnu… vždycky si říkám že naši rodiče museli mít to dětství asi ještě složitější a taky se snažili dělat to nejlepší… zas je pravda mého tátu vychovávala babička s alzhaimerem protože jeho rodiče ho měli v 18 po 7 letech se mu narodila sestra pro kterou už tu byli víc než pro něj… moje mamka ze 4 dětí nejmladší sourozenci si s ní hrát nechtěli když chtěla něco kutit s tátou v dílně tak jí poslal pryč mamka věčně prý nemocná… takže když se pak zamyslím nad tím jaký měli vzor oni tak ve finále…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.24 13:26
@stinga já nevím jestli moje máma byla přímo toxická nebo narcistka. I mám pocit že se tyto názvy dost nadužívají. Jen byla typ generál, vše muselo být podle ní, a to v takové míře že neexistovalo abychom si sami vzali oblečení že skříně nebo jídlo z ledničky. Všechno dělala sama protože trpěla fixní ideou že to nikdo jiný tak dobře neudělá, takže jsem neuměla nic. A hlavně, co poznamenalo celý můj život, vždycky chtěla jen syna. A já byla holka a ještě s vrozenou vadou, což bylo matky velké zklamání přes které se neuměla přenést.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.24 13:33
@stinga píše: Více
Já psala. Dodnes se v létě se bereme a jedeme cvičit spolu s ostatníma holkama. treba. jediné, co je jiné, že my si s dětma říkáme, že se máme rádi. Ale kluci to říkají i babi a dědovi…to se dřív asi tolik neříkalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.24 13:41
@Aduš8 píše: Více
Za mě je prostě špatně tvářit se v takovou chvíli, jak kdyby to dítě udělalo kdovíjakou chybu. U nějaké povahy je to „jedno“ u jiné je to stahuje do sebe.
Kdyby něco sebralo a někam běželo, bezevseho.
Tady názorově nevyhraješ, je to totiž jen můj názor a náhled na věc, která se mi nelíbí, nic víc. Dělej si věci, jak chceš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.12.24 13:49
Já jsem celý život poslouchala, že musím něčím být. Že mít jen učňák je špatně. Mít 3 na vysvědčení má úplně blb.bec ( já ). Na druhou stranu nám máma tak hrozně věřila, že jsme šikovný a nadaný, že ji ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Sourozenci ok, ale já byla černá ovce a měla jsem pocit, že celé studium v jejich očích selhávám, protože tu 3 jsem měla a přijímačky na SŠ udělala až na 2.pokus.
Horší byl táta, který nás motivoval ponižováním. Což on myslel že bude fungoval, ale u mě opak pravdou. Takže to že moje kamarádky dle něj byly šikovnější, hezčí, atd… na mě nezafungovalo být lepší než ony. Zase nás nikdy netrestali fyzicky a měli jsme všechno. Dovolené, výlety, hračky …. Jo a používali tresty typu 100 X napiš. Trávili jsme hodiny psaním a psaním a rozhovorů jak jsme …, protože. Jen v té době před 89 byla výchova ranou naprosto normální. Můj manžel doma dostával páskem. Takže moji rodiče byli dost pokrokoví v té době
Takže toto nedělám.
Děti jsou dospělé a myslím že to vyšlo ok
Příspěvek upraven 29.12.24 v 14:03
- Citovat
- Upravit
29.12.24 13:58
@Pučálkovic.Amina píše: Více
Dávala, ale bylo to takové umělé. To, že mě miluje jsem slyšela na denní bázi, takže to dost ztrácelo na hodnotě.
Fyzický kontakt moc nebyl. Psychicky asi celkem manipulativní, chtěla ať jsem za každou cenu nejlepší. Ráda se semnou chlubila. Pronášela takové ty věty:”zničilo by mě, kdybys nevyhrála, nedostala se na školu, nebyla dost hezká etc” “Zabilo by mě, kdybys skončila poslední” Na druhou stranu to byla taková ta umělá vděčnost:”Jsem tak šťastná, že jsi lepší než Anča od Mařky”
Nikdy jsem nebyla schopná se jí svěřit s něčím, co se mi třeba nedaří, co nefunguje nebo mi nejde, protože jsem věděla, že očekává, že mi vše půjde. Negativní emoce nikdy neuznávala, to byla slabost, která byla nepatřičná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
