Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozhodně nemluvím o tom, že mě čeká nějaké vyšetření, mamka by se tím trápila a to nechci. Ani si nejsem jistá, že bych jim řekla o nějaké nemoci, i když by to na mě asi poznali, že mám nějaké starosti.
Tak já jsem o své rakovině tátovi a bráchovi řekla, ale třeba babičce ne. Třeba babičce a nikomu dalšímu z rodiny ne, ale měla jsem štěstí, že mi vlasy zůstaly, takže to na mně nebylo moc poznat. Máma už nežije, a i když mě to trápí každý den, tak ač to zní hnusně, jsem ráda, že zrovna tohohle se nedožila. Vím, že bych jí to řekla, a vím, že by se z toho šíleně hroutila, byla už taková. Ale stejně bych šla u ní s pravdou ven. Byla to prostě moje maminka ![]()
Do poslední chvíle jsem taky neřekla, co me čeká za vyšetření, a na co mají doktori podezření, dokavad jsem to nemela černé na bílém potvrzené. Jinak bych to asi ani neřekla, ale věděla jsem, ze budu potřebovat pomoct na par tydnu ohledně syna a i sebe.Tak to jinak neslo. Jinak mame dobre vztahy, ale proste jsem nechtěla a ani nechci nikoho zatěžovat.
Držte se a kdybyste si chtěla popovídat, měla strach nebo cokoliv jiného, neváhejte se ozvat zde v diskuzi nebo mně do soukromé zprávy. Myslím na vás a moc držím palce, aby to vyšetření dobře dopadlo.
@Anonymní píše:
Moc vám všem děkuji za názory
A hlavně se zbytečně netrap, protože to trápení a stres zhoršuje veškeré zdravotní problémy zdaleka nejvíce. Držím palce, ať to dopadne dobře ![]()
NO.. sice to neni k tématu, ale já jsem manželovi říkala, že si už nepřeju, aby říkal, zdratovní stav tchýni, švagrové a taky si už rozmyslím, co řeknu mámě..
Ono pak mě spíš lidi vytočí s chytrými řečmi, a ještě víc mě jakoby položí…
Rasši si projít vyšetřením a pak počkat na výsledek a možná… Svoje zdraví tchýně, švagrové nic, i kdyby co bylo a mamce - ano…
Ona sama dostala mrtvičku a já ji pak vyčetla, že nic neřekla, protože tajila příznaky asi týden dopředu a pak to tak skončilo. Sama uznala, že to neměla tajit..
Ale je pravda, že kdybych šla třeba na testy, třeba s nádorem, jeslti je to rakovina, že bych počkala na výsledek a neplašila celou rodinu..
@Janasas S těmi testy jsem měla taky takový záměr - říct to, až bude jasný výsledek. Chtěla jsem ušetřit rodinu trápení. Jenomže to byly takové nervy, že maminka na mě poznala, že se něco děje (ach ty maminky
) a nešlo to dál tajit, tak silná prostě nejsem… ani dobrá herečka
Mně se ulevilo, nakonec jela na testy se mnou a byla jsem ráda za její podporu. Výsledek je při té hrůze dobrý - léčit se to sice musí operativně, ale zhoubné to není.
@Anonymní píše:
@Janasas S těmi testy jsem měla taky takový záměr - říct to, až bude jasný výsledek. Chtěla jsem ušetřit rodinu trápení. Jenomže to byly takové nervy, že maminka na mě poznala, že se něco děje (ach ty maminky) a nešlo to dál tajit, tak silná prostě nejsem… ani dobrá herečka
Mně se ulevilo, nakonec jela na testy se mnou a byla jsem ráda za její podporu. Výsledek je při té hrůze dobrý - léčit se to sice musí operativně, ale zhoubné to není.
Jen jako autorka uvedeného příspěvku upřesňuji, že nejsem zakladatelka, ale přesto vzhledem k zdrav. stavu prosím o ponechání anonymu. Děkuji.
Zakladatelko, nevyčítej si, že jsi to mamince řekla. Tvůj brácha ještě neví, jak se složí on, až se dozví nějakou jobovku a čí podporu bude potřebovat…
A přeji vše dobré! ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
zajímalo by mě, zda říkáte rodičům o svých zdravotních problémech.
Mám těžkou hlavu z toho, že jsem řekla mámě o jednom vyšetření a ona to teď stále řeší a trápí se s tím. Rodiče mají svých problémů dost, nicméně mám strach a potřebovala jsem se svěřit. Oni se mi také svěřují. Brácha mi to vyčetl, mám výčitky svědomí. Pokud to nedopadne dobře, stejně to ale neutajím. Jak to máte vy? Jsem opravdu tak hrozná, že rodiče zatěžuju svými problémy?
Z pohledu dospělého dítěte…když mi bylo špatně a odvezla mě sanitka tak nejhorší bylo to zavolat to našim nechtěla jsem je vyděsit ale nedalo se jinak. Z pohledu rodiče co už má dopělého syna bych byla neskutečně naštvaná že mi nic neřekl a že mě zbytečně „chrání“ a já nevím co je s mým děckem. Tak teď si vyber
…jak to vidí maminka?
Nerikam svoje ani deti oni nam sve taky nerikaji moje matka rika ze mame kazdy svuj zivot rodinu a staci se sejit jednou za cas stejne kdyz to budeme vedet nic se nevyresi maji sveho dost my taky takze tak..
@jdukolem píše:
Z pohledu dospělého dítěte…když mi bylo špatně a odvezla mě sanitka tak nejhorší bylo to zavolat to našim nechtěla jsem je vyděsit ale nedalo se jinak. Z pohledu rodiče co už má dopělého syna bych byla neskutečně naštvaná že mi nic neřekl a že mě zbytečně „chrání“ a já nevím co je s mým děckem. Tak teď si vyber…jak to vidí maminka?
Maminka mi říká, že je ráda, že jsem jí to řekla, že to chce vědět, myslet na mě, držet mi pěsti..ale když vidím, že jí to trápí, tak prostě nevím
Zakladatelka
@Swami Harashimi @Waterfall Moc děkuji za podporu
Jste zlaté
Příště se svěřím na emiminu a maminku nechám v klidu
Zakladatelka
@Anonymní píše:
Maminka mi říká, že je ráda, že jsem jí to řekla, že to chce vědět, myslet na mě, držet mi pěsti..ale když vidím, že jí to trápí, tak prostě nevímZakladatelka
dej na to co ti říká, je pro ni snadnější se takto trápit, ale vědět a smět ti být podporou.. ona je rodič - ona má právo chránit své - byť velké dítě neber jí to
Mám dvě malé dcery a doufám, že až budou dospělé a něco jim bude, tak se mi svěří. ikdyž budou dospělé pořád to budou mě děti a ráda bych věděla, co se děje a ve všem je podpořila. ![]()