Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vděčnost rodičům, vnoučata
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.1.24 20:04
Takhle to přece nefunguje…
Ty máš asi ještě malé děti…ano, už to čtu…
Naši rodiče nemají žádnou povinnost nám s dětmi pomáhat.
Ale v normální rodině to není pomáhání, ale radost z vnoučat.
My třeba už žádné rodiče nemáme, já když jsem je ještě měla neměli zájem. No tak jak chceš proti tomu bojovat?
Tvoje máma se o tebe starala, naučila té mluvit, chodit, všechno. A bude ti na obtíž se o ní postarat až sama nebude moct?
Neříkám ji na úkor rodiny mít doma do konce jejich dnů, ale zajistit jim důstojné stáří.
Ty děti to jednou pochopí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 20:08
@Anonymní píše:
Rozumím. Ono asi až ta situace přijde, uvidí se i co ostatní sourozenci. Mně zajímalo jak to vidí ostatní. Jestli se automaticky bere, že se člověk postará, i když mu rodiče přestali pomáhat úderem 18. roku, případnem doděláním maturity.
Nekdo to očekává. Vetsinou ten, co to dite v 18 vyhodil. Ti pak nejvic krici o vděčnosti.
V normalnich rodinach si pomahaji cely zivot, tak normalne nabehnou i na toto.
Nikdo v tvych botách nechodíme. Sama si musis urcit, jak to tvi rodiče maji. Ja myslim, ze uz to vis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 20:23
@PaníBovaryová píše:
Nekdo to očekává. Vetsinou ten, co to dite v 18 vyhodil. Ti pak nejvic krici o vděčnosti.
V normalnich rodinach si pomahaji cely zivot, tak normalne nabehnou i na toto.
Nikdo v tvych botách nechodíme. Sama si musis urcit, jak to tvi rodiče maji. Ja myslim, ze uz to vis.
V normálních rodinách se nepomáhá, ale spolupracuje, a neuvažuje se ve stylu má dáti dal, což ze zakladatelčina příspěvku úplně čiší.
Zakladatelko, ty se rozčiluješ, že by rodiče mohli očekávat vděčnost, a přitom očekáváš něco, co není ani automatické ani povinné - pomoc s vnoučaty. Nechtějí rodiče s vnoučaty pomáhat nebo o ně vůbec nemají zájem? Možná se pletu, ale dělá to na mě dojem, že prarodiče nechtějí pomáhat, tak jim vnoučata za trest ani nedovezeš. Víš, že ochuzuješ i ta vnoučata?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LiduNe
7.1.24 20:26
@Anonymní píše:Úderem 18. roku, maturitou, státnicemi se člověk stává dospělým, soběstačným. Proč by mu rodiče měli dál pomáhat? Někteří to dělají, protože chtějí, někteří zas nechtějí. Obojí je v pořádku. Děti se o své staré rodiče starají, protože je mají rádi. Anebo nemají, tak se nestarají. Vztahy nejsou obchod a prarodiče si rozhodně pomocí s vnoučaty nekupují péči ve stáří od dětí. To je totální demagogie.
Rozumím. Ono asi až ta situace přijde, uvidí se i co ostatní sourozenci. Mně zajímalo jak to vidí ostatní. Jestli se automaticky bere, že se člověk postará, i když mu rodiče přestali pomáhat úderem 18. roku, případnem doděláním maturity.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.1.24 20:34
@Hibou píše:
V normálních rodinách se nepomáhá, ale spolupracuje, a neuvažuje se ve stylu má dáti dal, což ze zakladatelčina příspěvku úplně čiší.Zakladatelko, ty se rozčiluješ, že by rodiče mohli očekávat vděčnost, a přitom očekáváš něco, co není ani automatické ani povinné - pomoc s vnoučaty. Nechtějí rodiče s vnoučaty pomáhat nebo o ně vůbec nemají zájem? Možná se pletu, ale dělá to na mě dojem, že prarodiče nechtějí pomáhat, tak jim vnoučata za trest ani nedovezeš. Víš, že ochuzuješ i ta vnoučata?
Jakože když oni by chtějí, abychom jim přijeli udělat na pár hodin “radost”, tak já mám s dětmi přijet. Ale když já potřebuju např. do obchodu, nebo k Dr., tak to recipročně nefunguje? Možná to u vás takto funguje, ale u nás je to již strohé něco za něco. Rodičům je vyšších 50, nepracují každý den a jsou zdraví. Tak o čem?
- Citovat
- Upravit
7.1.24 20:37
@Anonymní píše:
Ahoj,jedna otázka k zamyšlení jak to vnímáte?
Máme s manželem 3 letého syna a roční dceru. I přesto, že vztah s našimi rodiči nemáme ideální a tak nějak jsme tušili, že na to “budeme sami”, jsme moc rádi za to, jak to je.
Ze strany našich rodičů se nám nedostává jakékoliv pomoci s dětmi. Velmi zřídka je dětem věnují a musíme je v podstatě přemlouvat. S výjimkou svátků, to přemlouvají oni nás, že nechtějí být sami, abychom přijeli.Tolik pro úvod, teď k mojí otázce:
Jak vnímáte analogii mezi vděčností za to, že vás rodiče vychovali a následné pomoci jim, ve stáří a v nemoci. Jako jakousi protislužbu za vaše dětství.Já to vnímám tak, že pokud není rodič ochoten pomáhat s vnoučetem, nemůže očekávat, že mu budu já pomáhat ve stáří. Každý ma povinnost (mluvím hlavně o té morální) starat se o svoje dítě bez očekávání vděčnosti, nebo snad ne?
To, že se člověk stará o svoje dítě, to je proto, že ho (většinou) chtěl.
To, že člověk pomáhá s vnoučetem, teprve dělá “navíc” a může očekávat pomoci i ve stáří.Jsem hrozně ráda, že to máme vykomunikované u nás v rodině a věřím, že se v domovech pro seniory dobře starají, včetně náhrady návštěv rodiny.
Moralisti za 3… 2… 1…
Mě naopak přijde nechutné, když od mladých rodičů slýcham (a to dost často) máme děti, proto, aby se o nás měl ve stáří kdo postarat.
Chudáci děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 20:41
A ještě k tomu vděku a vděčnosti obecně. Očekávat vděk za výchovu? To skutečně někdo myslí vážně? Vděčnosti se lidi učí postupně, často nápodobou. A za co být vděčný vnímá každý naprosto jinak. Já jsem třeba vděčná kamarádce, že si udělá čas a jde se mnou běhat. Ona to opačně tak vůbec necítí. A je to tak naprosto v pořádku. Neocekavejme automaticky vděčnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 20:42
@Anonymní píše:
Jakože když oni by chtějí, abychom jim přijeli udělat na pár hodin “radost”, tak já mám s dětmi přijet. Ale když já potřebuju např. do obchodu, nebo k Dr., tak to recipročně nefunguje? Možná to u vás takto funguje, ale u nás je to již strohé něco za něco. Rodičům je vyšších 50, nepracují každý den a jsou zdraví. Tak o čem?
At prijedou oni, kdyz chteji. Pro dva dospele je jednodussi sednout do auta.
Pokud ti nikdy nevychazi vstric, jenom ukoluji, a nemaji k tomu objektivni zdravotni duvody - nepestuj jednostranne vztahy. Znici te.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 20:45
@Anonymní píše:
Jakože když oni by chtějí, abychom jim přijeli udělat na pár hodin “radost”, tak já mám s dětmi přijet. Ale když já potřebuju např. do obchodu, nebo k Dr., tak to recipročně nefunguje? Možná to u vás takto funguje, ale u nás je to již strohé něco za něco. Rodičům je vyšších 50, nepracují každý den a jsou zdraví. Tak o čem?
A čím vysvětlují to, že když ty potřebuješ pohlídat, že prostě ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.1.24 20:50
@Dahlia0409 píše:
A čím vysvětlují to, že když ty potřebuješ pohlídat, že prostě ne?
Moc práce, žehlení, papírování.
Případně jsou unavení, vaří, uklízí, chtějí tu dobu jít do obchodu. Jednou měli snad i na ten den a čas plánovanou procházku.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.1.24 20:53
@LiduNe píše: Úderem 18. roku, maturitou, státnicemi se člověk stává dospělým, soběstačným. Proč by mu rodiče měli dál pomáhat? Někteří to dělají, protože chtějí, někteří zas nechtějí. Obojí je v pořádku. Děti se o své staré rodiče starají, protože je mají rádi. Anebo nemají, tak se nestarají. Vztahy nejsou obchod a prarodiče si rozhodně pomocí s vnoučaty nekupují péči ve stáří od dětí. To je totální demagogie.
Hezky napsané, vesměs souhlasím. Až na tu poslední a předposlední větu. Nejedná se podle mě o pomoc s vnoučaty za péči, ale o pomoc s vnoučaty za pomoc ve stáří.
- Citovat
- Upravit
7.1.24 20:58
@Anonymní píše:
Hezky napsané, vesměs souhlasím. Až na tu poslední a předposlední větu. Nejedná se podle mě o pomoc s vnoučaty za péči, ale o pomoc s vnoučaty za pomoc ve stáří.
Ale ty jim nemusíš ve stáří pomáhat. Ano, nějaká vyživovací povinnost v zákoně je. Ale jedná se vyživovací povinnost. Tzn to že budou v duchodaku a budou si ho platit z důchodu, bohatě dostačuje. Žádnou péči či dokonce návštěvy si vynutit nemůžou, stejně jako ty si nemůžeš vynutit zájem o vnoučata.
Chápu, že tě mrzí, že nemají zájem a máš toho s dětmi dost. Je to náročné. Ale ty nemusíš dělat na oplátku nic, stejně jako oni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 21:13
@Anonymní píše:
Moc práce, žehlení, papírování.
Případně jsou unavení, vaří, uklízí, chtějí tu dobu jít do obchodu. Jednou měli snad i na ten den a čas plánovanou procházku.
Pak je otázkou, zda se to opravdu nehodilo, nebo jde vždy o výmluvy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
7.1.24 21:17
@PaníBovaryová u nás by jedna strana viděla vnouče tak 1× za rok. Pro budování vztahu prarodic vnouče je jednoduší a rozumnější tam dítě 2× za rok odvést.
My jim ve stáří tedy rádi pomůžeme, protože jako rodiči byli fajn a máme je rádi. To že nejsou babička s dědou je jejich rozhodnutí. 
Ne moje a respektujeme to roky ( nic se nezměnilo ani za 20 let. Nikdy nebyli na besídce, nevysvedli dítě ze školky, nehlídali v nemoci, neměli na dovolené, atd… Momentálně je neviděli 6 měsíců).
Příspěvek upraven 07.01.24 v 21:23
- Citovat
- Upravit
7.1.24 21:19
Hlavně rodiče vychovali tebe, tím se starali dostatečně. Pokud je ti 30 plus a máš deti teprve teď, tvoje děti taky budou mít svoje ve 30+, jak víš že se v 60 budeš furt cítit na péči o vnoučata? Nikdo nemá povinnost starat se o tvoje děti, pokud to nezvladnes, tak sis je neměla dělat.
Edit - předpokládám, že na to přijde odpověď, že zase oni nemůžou čekat, že se postaras ty o ně ve stáří. Tak budiž ti prano, ať jednou dopadnes stejně jako rodiče a budeš se válet několik let v ldn a nestekne po tobě ani pes. Možná si pak vzpomeneš na tuhle diskusi. 
Příspěvek upraven 07.01.24 v 21:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
