Vše přijde ve správný čas?

Anonymní
1.4.21 06:12

Vše přijde ve správný čas?

Ahoj, omlouvám se za anonym, ale mám tu rodinu. Dnešní doba na seznamování je blbá, když se nikam ani nemůže. Každopádně jsem tak půl roku sama, bydlím sama, jsem soběstačná, je mi 25. Momentálně se snažím věnovat sobě a rodině a ne si hledat vztah. No, ale občas mi tak vrtá hlavou…vím, ze jsem mladá a mám ještě čas, ale opravdu si mě ten správný chlap najde? Měla jste některá, ze jste po velmi špatném vztahu trosku rezignovali, ale i tak to přišlo časem?…asi potřebuji jen trosku nakopnout :) děkuji za odpovědi :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
1.4.21 06:15

Asi po každém vztahu :D po tom posledním jsem se vyspala s nějakým chlapem na první dobrou, asi abych si připadala líp… No a teď je z toho chlapa můj manžel. :D

  • Citovat
  • Nahlásit
182
1.4.21 06:19

Na tvoje otázky odpovím: ano ano. :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1.4.21 06:25

A copak to znamená „najde“? kde najde? to budeš nekde stát, sedět, ležet nebo budeš schovaná za bukem a čekat jestli tě někdo najde? A chlap? to je široký pojem, to znamená co? jako, jakýkoliv chlap? Tvůj přispěvek o samostatnosti moc nevypovídá, to je sice hezké, že bydliš sama, ale to je tak asi vše, co se samostatnosti týče. :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1675
1.4.21 06:45
@jaternicejelito píše:
A copak to znamená „najde“? kde najde? to budeš nekde stát, sedět, ležet nebo budeš schovaná za bukem a čekat jestli tě někdo najde? A chlap? to je široký pojem, to znamená co? jako, jakýkoliv chlap? Tvůj přispěvek o samostatnosti moc nevypovídá, to je sice hezké, že bydliš sama, ale to je tak asi vše, co se samostatnosti týče. :mrgreen:

Co to plácáš prosím Tě? Co by jako podle Tebe měla dělat?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1352
1.4.21 06:55

Nenajde. Je třeba jít štěstí naproti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
484
1.4.21 07:43

Moje rada je, dělej co tě baví. Tak nejspíš potkáš lidi, které baví ty samé věci. Já byla po 7letem vztahu ve fázi řádění na tinderu, no a kde se vzal, tu se vzal můj budoucí muž, po měsíci jsme se zasnoubili, so roka svatba, ted čekáme mimi :D užívala jsem života plnými doušky, venivalq se koníčkům, a právě během věnování se koníčkům jsme se seznámili.

Hlavně musíš být vyrovnaná sama se sebou a mít to srovnané v hlavě. Co chceš a co nechceš, a dokázat žít i sama.

Hodně štěstí

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21171
1.4.21 07:44

Ano, věřím tomu, aspoň u mě to tak vždycky se vším bylo. A po posledním rozchodu jsem byla sama dva roky, nikoho jsem nechtěla, nehledala a přišel on, mého srdce šampion a sbalil mě tak, že než jsem si to vůbec uvědomila, bylo hotovo :lol: Dneska spolu jedeme 15. rok a je to nejlepší chlap mého života :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
275
1.4.21 07:49

Ahoj, mám stejnou zkušenost. V 25 sama, soběstačná, vystudovana, pracující a po několika neúspěšných vztazích, kdy jsem opravdu v pětadvaceti rezignovala na všechny vztahy a muze a hlavně pitomé internetové seznamky. Byla jsem z toho minimálně rok nešťastná a srovnala se stim, ale brala jsem to jako možnost poznat sebe sama, víc se sobě věnovat a dále se vzdělávat. Na Vánoce jsem po 4 letech šla na jeden večírek, který jsem ani nechtěla jít, byla jsem vyloženě donucena, a nakonec… potkala jsem tam svého skvělého muže, se kterým čekáme miminko a jsme moc moc šťastní. Taky jsme nedoufala, že už to přijde a vymyslela co bude bez vztahu, muže a nějaké mě opory…když to nejvíc necekas, tak to přijde. Držím palce. Výdrž. :palec: :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17329
1.4.21 07:53

@shanoona Naprosto souhlasím :potlesk:

Věnuj se svým zájmům, nejlépe nějakým aktivním a kolektivním (až to půjde samozřejmě), užívej si život, bav se. Pak máš velkou šanci, že se setkáš s podobně založeným člověkem a „ono to přijde“. Pokud chodíš z práce domů a z domova do práce přes Albert a jinak trávíš čas jen s rodinou, tak i ta největší osudová láska nemá moc možnost si tě najít :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14
1.4.21 08:03

Věřím, že ano a důležité je nepropadat zoufalství a nebrat někoho za každou cenu. Já žila řadu let sama, užívala jsem si, že můžu věci dělat jen podle sebe, věnovala se svým koníčkům a zároveň si nikdy moc nepřipouštěla, že už třeba nikoho nepotkám. S manželem jsem se seznámila v nové práci, bylo mi 32, za dva a půl roku byla svatba, teď máme půlročního syna. Takže hlavu vzhůru, ještě tě může potkat spousta věcí :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
100
1.4.21 08:45

Já si právě zase říkala, že chci trochu času pro sebe po dvou špatných vztazích. Kupovala jsem vlastní byt, chtěla jsem si zařídit krásné ‘hnízdečko’, chodit do práce a pak se věnovat vlastním zájmům. Dřív, než jsem s tím stihla začít, objevil se skvělý mužský. Bylo mi to trochu i líto a přemýšlela jsem o tom ho odmítnout a dát si ten čas. Neudělala jsem to a bylo to nejlepší rozhodnutí. Přišlo to, když jsem to nečekala a ani nehledala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
507
1.4.21 11:48

Já tedy ke každému chlapovi vždycky přišla jak slepá k houslím :mrgreen: A nouzi jsem o ně nikdy moc neměla, vždy byl nějaký partner nebo alespoň kamarád s výhodami. Řekla bych že důležité jsou především dva faktory - ten první je tvůj životní styl, tj.kde žiješ, pracuješ, jak moc jsi společenská. Já celý život žila v Praze, pracovala ve velkých korporátech kde byla velká fluktuace mužů takže i mnoho potencionálních příležitostí k seznámení, hodně jsem chodila na večírky a stýkala se s přáteli, nějaké známosti se rekrutovaly z řad kamarádů kamarádů… když budeš žít na vesnici, pracovat v ženském kolektivu a ve volném čase se stýkat pouze s rodinou tak těch příležitostí bude logicky mnohem míň :mrgreen:

A druhým faktorem je štěstí. Mám kamarádky co se snaží seznámit neuspěšně už velmi dlouho i když nedělají nic špatně. A někdo najde ideálního partnera na první dobrou. Takže i ta náhoda, štěstí je potřeba a to už bohužel moc neovlivníš.

Můj současný partner byl můj soused a taky se přistěhoval v době kdy jsem na muže neměla ani pomyšlení protože jsem zrovna ukončila vztah s předchozím partnerem. Pak se z nás stali kamarádi s výhodami a teď už jsme spolu 3 a půl roku, máme psa a pracujeme na společné budoucnosti. Ale to je přesně ten případ kdy to víceméně jen náhodou plynulo, to nevymyslíš :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat