Všechno se sype jako domeček z karet
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Hledáte maminky ve stejné situaci? Najděte je na eMiminu
Hledáte někoho, kdo porozumí vaší situaci? Zapojte se do skupiny
Reakce:
Hlavně klid. Situace je blba, ale ne beznadějná. Treba profesor umožní tu zkoušku udelat (ted bys byla schopna se naucit?), nebo to zkusíš na jaře. Nic skvelyho, s dítětem je to vzdycky těžký, ale zvladnout se to da. V nejhorším to muzrs jeste posunout ne? Akorat budes platit… Mame bych rekla, at Te necha v klidu a nadava, az pujde o zivot.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nesypese to, jen se to komplikuje, jedinné co se sesypalo je přítelův příjem.
Jasně -máte to těžké, ale věci jsou řešitelné - to dáte. Maximálně si trošku prodloužíte dobu studia - to není nic strašného.
No a tvoje matka to mě moc mrzí, že se chová jako sebestředá krááva, a ne jako někdo, kdo mád dceru v těžk ésituaci podpořit. Ale to není tvoje vina, to je její selhání.
Odřež všechno nepotřebné a soustřeď se na sebe - nakonec to zvládnete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Ba-stet Já jsem se už na zkoušku začala učit, kdyby náhodou najendou vypsal termín. Kdyby nevypsal, tak bych si musela státnice rozložit na 3×. Jedny v květnu, druhé v srpnu a třetí v lednu za rok. Chtěla jsem mít ale vše z krku ještě před narozením mimča, protože pak už budou úplně jiné starosti. Děkuji ale za podporu!
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Máte svůj byt ale platíte nájem? Tak pokud oba nemáte ještě ani bakaláře, tak bylo vcelku naivní si představovat, že vše bude běžet po drátkách. Navíc jsi otěhotněla už v době kdy otázka zaměstnání je prostě nejistá. Ale to prostě zvládnete. Nic jinýho vám nezbyde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Ou píše:
Nesypese to, jen se to komplikuje, jedinné co se sesypalo je přítelův příjem.Jasně -máte to těžké, ale věci jsou řešitelné - to dáte. Maximálně si trošku prodloužíte dobu studia - to není nic strašného.
No a tvoje matka to mě moc mrzí, že se chová jako sebestředá krááva, a ne jako někdo, kdo mád dceru v těžk ésituaci podpořit. Ale to není tvoje vina, to je její selhání.
Odřež všechno nepotřebné a soustřeď se na sebe - nakonec to zvládnete.
Děkuji za podporu! Zklamala jsem hlavně sebe, že to tak prostě dopadlo, ale holt zdravotní stav neovlivním, tím se uklidňuji, nicméně máma o tom nechce ani slyšet, no.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Angry_birds Máme byt = máme kde bydlet, tak jsem to myslela. Že nejsme na žádné koleji nebo spolubydlení.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Když miminko opravdu nemohlo pár měsíců počkat, tak to nějak budeš muset dát. Úplně zbytečně sis všechno zkomplikovala a tvé mámě se vůbec nedivím. Vítej ve světě dospělých.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@terien Promiň, ale neočekávala jsem, že během pár měsíců přijdeme oba o práci, když jsme x let pracovali na HPP a příjmy byly. Tohle se prostě může stát kdykoliv a je jedno, jestli je pandemie nebo ne. I proto jsme měli něco našetřeno do zásoby.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Ahoj zakladatelko,
no, jsi dalším z živoucích důkazů, že když se věci pohnojí, tak
najednou nebo v řadě.
Ale stejně tak platí pravidlo, že když se situace začne jevit jako
bezvýchodná, zpravidla se jako zázrakem nějaké řešení nabídne. A jsem
si téměř jistý, že to bude i Váš případ.
Někdy nás dokonce takové situace posunou v životě dál. Pomohou nám
rázně vyřešit věci, ke kterým bychom se jinak dlouze odhodlávali…
Tak neboj a důvěřuj životu. Zvládnete to. Bude to, jak to má být.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@terien Promiň, ale neočekávala jsem, že během pár měsíců přijdeme oba o práci, když jsme x let pracovali na HPP a příjmy byly. Tohle se prostě může stát kdykoliv a je jedno, jestli je pandemie nebo ne. I proto jsme měli něco našetřeno do zásoby.
Tak úplně jedno to není, na podzim už bylo jasné, že ta situace není dobrá. Navíc jde hlavně o tu školu, ne o práci, když tedy máte rezervu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@terien Jenže školu mi komplikuje zdravotní stav, který ale neovlivním. Bohužel, ne všichni profesoři jsou shovívaví.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Zakladatelko jste zdravý, mladý, dítě taky tak klid zkoušky se nepo,,se,,rou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Děkuji za podporu! Zklamala jsem hlavně sebe, že to tak prostě dopadlo, ale holt zdravotní stav neovlivním, tím se uklidňuji, nicméně máma o tom nechce ani slyšet, no.
hele - to jsou jen perfekcionistikcké nároky vnitřního kritika - a to není nic žádoucího, to je symptom.
Kdybys chtěla nějakou knížku vztaženou k psychice - mrkni třeba sem https://www.kosmas.cz/…-dost-dobra/#…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Barcelona - cestování s kartou Hola Barcelona
- Roční jí všechno jen ne jídlo
- Manžel utratil všechny peníze
- DŮLEŽITÁ INFORMACE PRO VŠECHNY
- Chci stíhat všechno. Jak?
- Účet a kartu až v 18..,
- Ozdobená domečková postel
- Všechny věci k ušetření
Zdravím, potřebuji se vyzpovídat, ulevit si. Všechno se poslední měsíce sype jako domeček z karet, ale věřím, že tady na eMiminu najdu spoustu lidí, kteří jsou na tom i hůř než já - a možná to právě potřebuji; abych se vzchopila, protože aktuálně jsem ve stavu počáteční rezignace.
Když jsem loni na podzim zjistila, že jsem těhotná, byli jsme s přítelem nadšení. Oba jsme sice studovali, ale chodili zároveň i do práce, mámě svůj byt, auto a tudíž nic nám nic nebránilo tomu, abychom se začali těšit na mrňouska.
První rána přišla v prosinci, když příteli zavřeli podnik, kde pracoval. Příjmy najednou klesly. „To bude jen na pár týdnů, uvidíš.“ uklidňovala jsem ho. Naštěstí jsem do práce chodila ještě já, takže bez příjmů jsme úplně nebyli, jen jsme se museli uskromnit. Bylo to náročné - zkouškové, práce a celodenní nevolnosti, ale dalo se to zvládnout.
Druhá rána přišla v únoru, kdy jsem ze dne na den skončila na rizikovém a musela z práce odejít. Přítel hned zjišťoval, jak to vypadá v práci; otevření v nedohlednu. Začal si hledat všemožné brigády, abychom měli alespoň na jídlo a na nájem. (Ušetřené peníze máme bokem na mimčo, na ty jsme sahat nechtěli.) Do toho jsem kvůli svému stavu nestíhala splnit poslední zkoušku ve škole, takže bylo doma mega dusno. Přítel nervózní, že jako hlava rodiny se není schopný postarat, já nervózní, že nestihnu dodělat všechny zkoušky včas a nepustí mě v květnu ke státnicím.
Další rány začaly padat teď v dubnu. Přítel bohužel nestíhá dopsat bakalářku, a tak musí jít ke státnicím až v srpnu - což značně komplikuje situaci, poněvadž v červenci rodím. Je to blbé, ale ujišťuji ho, že to zvládneme. Další rána nastala před dvěma týdny, kdy jsem neudělala na první zkoušku; kvůli tomu jsem nestihla splnit navazující zkoušku a ke státnicím z jednoho předmětu (studuji dvoubor) musím tak taky v srpnu. Totálně jsem se sesypala, ale pak jsem si řekla, že na všem špatném mám hledat něco dobrého a vzala to tak, že budu mít alespoň víc času. Včera se to ale pohnojilo úplně všechno. Odevzdala jsem přihlášku ke státnicím s tím, že ze dvou oborů půjdu v květnu a z toho posledního v srpnu. Bohužel mohu jít buď ze všech nebo vůbec. Rána jako prase. Naštěstí je paní na studijním oddělení ochotná to udělat tak, abych šla ke státnicím ze všech předmětů na jaře, ale za podmínky, že tu poslední zkoušku, kterou jsem nestihla splnit, si splním do konce dubna. Psala jsem tak profesorovi s prosbou, jestli by mohl vypsat termín na příští týden. Bohužel zatím bez odezvy, ačkoliv zprávu viděl.
Do toho všeho je na mě uražená babička, že se neozývám a nejezdím k ní (nemám prostě čas), mamka nadává, že proč jsem si dělala dítě, když nejsem schopná ani dostudovat, a že ji zaplatím všechny peníze, které do mého studia investovala…
Už jsem fakt na pokraji svých sil a na zhroucení. Vůbec nevím, co mám dělat. Ztratila jsem veškerou motivaci a naději.