Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak aby za mnou lezl až do vany a musela se vymlouvat, když někam chci, tak to nazdar teda. Začala bych ho učit trochu samostatnosti, a to hned a bez keců. Neříkám ho na týden poslat na tábor, ale přespání u babičky by tedy zvládnout měl. Udělala bych to jako hru s odměnou na konci, když to dá.
Sedmileté u dítěti už jde vysvětlit, že na cviceni/behani/kamkoli jde prostě máma sama. On si zvykne. Přece ho nebudeš odkládat na celá odpoledne, nemusíš mít výčitky. Jde jen o to, se rozhodnout. Přes noc bych to nehrotila, ale přes den bez tebe 2× týdně třeba hodinu vydrží. Jen se ty musíš rozhodnout a stát si za tím.
Já se ho právě snažím vést aspoň trochu ke sportu. Trochu k tomu teď tíhnu a jsem mu ráda příkladem, jako že jdeme třeba spolu běhat, ale už nevím, jak mu vysvětlit, že chci i sama. On je často pak ubrečenej, jak kdyby si myslel, že ho nechci, že ho nemám ráda.. Dneska jsem trochu vyjela s tím přespáním u babičky. Nic by mu tam nechybělo, už bych ho tam nejraději někdy poslala po zlým. Takže jsem to asi trochu zazdila.
Ach jo, takhle zní asi trochu jako hysterka. Věřte, že jem jinak snad docela normální.. ![]()
@Anonymní píše:
Já se ho právě snažím vést aspoň trochu ke sportu. Trochu k tomu teď tíhnu a jsem mu ráda příkladem, jako že jdeme třeba spolu běhat, ale už nevím, jak mu vysvětlit, že chci i sama. On je často pak ubrečenej, jak kdyby si myslel, že ho nechci, že ho nemám ráda.. Dneska jsem trochu vyjela s tím přespáním u babičky. Nic by mu tam nechybělo, už bych ho tam nejraději někdy poslala po zlým. Takže jsem to asi trochu zazdila.
Ach jo, takhle zní asi trochu jako hysterka. Věřte, že jem jinak snad docela normální..
A táta na něj platí?
Trošku tě vydírá, nezdá se ti? Ve škole je taky bez tebe a vydrží to.
Holka, to víš, že potřebuješ být taky sama a taky s nějakými kamarádkami vyrazit. Jsi vyhořelá z té neustálé péče a budeš ještě víc. Babičku zkuste třeba na odpoledne, spát tam hned nemusí. Ale ať si zvykne a Ty taky. Nemusíš být se starším nonstop, potřebuje se trošičku odpoutat do dalšího světa.
Jezdíme občas 6 ženských do kina. To víš, že nejmladší 3letá jezdné z nich ve dveřích pištěla. Ne po mamince, ale že chtěla jet autem, s námi. No tak samozřejmě nejela.
Máš i jiné životní role, nejsi jenom máma. ![]()
Syn bude mít necele čtyři, taky by byl asi nejraději všude se mnou, ale už teď ho učím, že maminka potřebuje být sama, potřebuje jít na kafe s tetama, odpočinout si, aby na něj měla energii a byla na něj hodná a nekricela. někdy brečí, že chci jít taky, tak vyjádřím pochopení, jasně, mrzí Te že jdu bez Tebe, zopakuji výše napsané a čau.
Je potřeba si nastavit hranice v sobě, pak je děti budou snáze respektovat. Držím palce, ať to vyresite a máš čas být i bez dětí 🍀
Mam deti uplne stejneho veku, starsi holku a mladsiho kluka, bude mit ted dva. Asi jsi na nej moc mekka. Ja si teda rikam, ze jsem na ne nekdy moc tvrda, ale ono se to vyplatilo evidentne. Odpocinu si ve vane. Takze jsem je naucila, ze se za mnou do koupelny proste NELEZE. Dam si vanu i uprostred dne nekdy, je to pro me relax. Musi vydrzet v obyvaku s tatinkem nebo samy. Tatinek se to uz naucil taky a nerusi me nikdo.
Usinani - starsi usina sama, s CDckem s pisnickami nebo pohadkami. Nevidim duvod uspavat tak stare dite. Nekdy precteme pohadku, pustime CD a odchazime.
Mladsiho stale kojim na usnuti, protoze nakojim a behem 5 minut usne. Cas na sebe mame pak vecer s manzelem (kdyz deti teda usnou v 8-9).
No a hlidani jsme nemeli behem temer 7 let zadne, proto si takto musim setrit sve nervy a naucila jsem deti, ze nekdy proste vydrzet samy musi. I to uspavani starsi, zvykla si.
Edit: jinak bych se z toho zblaznila a to za to nestoji. Takze jsem musela byt prisna, ale aspon jsem vic v klidu
Příspěvek upraven 18.10.21 v 21:16
@Anonymní píše:
Já se ho právě snažím vést aspoň trochu ke sportu. Trochu k tomu teď tíhnu a jsem mu ráda příkladem, jako že jdeme třeba spolu běhat, ale už nevím,jak mu vysvětlit, že chci i sama. On je často pak ubrečenej, jak kdyby si myslel, že ho nechci, že ho nemám ráda.. Dneska jsem trochu vyjela s tím přespáním u babičky. Nic by mu tam nechybělo, už bych ho tam nejraději někdy poslala po zlým. Takže jsem to asi trochu zazdila.
Ach jo, takhle zní asi trochu jako hysterka. Věřte, že jem jinak snad docela normální..
Nevysvětluj!!! rozhodni se a oznam to!!! Jsi si chlapečka rozmazlila a docela drsně!!! Já mám pětiletou a tohle fakt nee. Jdu sama ke kamarádce… oznamují a odcházím. Uspávat sedmileté dítě ani omylem. Děláš si to sama vše. A ty se musíš rozhodnout že to bude jinak a stát si za tím!!!
Jo a takove to citove vydirani, ze chce delat vse se mnou na me samozrejme zkousi taky, ale jak tu nekdo psal, oznamim to jen. A musi se s tim smirit. Jenze zase tak tezke to teda dle me neni. Zkousi to na nas. Pak je s tatinkem, spokojena. Ja sama, spokojena. Ty ho posles k babicce a bude spokojeny nakonec a Ty taky. Jen byt prisnejsi no.
Mám o rok starší, taky bych řekla že je závislák ale tak velký ne. Dělá sport, třikrát týdně má trénink, někdy dvě hodiny, šoupnu ho tam a jdu běhat nebo nakoupit. To není nic, co by ho bavilo? Mladší dítko hlídá manžel, další den se střídáme. A o víkendu u babičky bych vůbec nediskutovala, navíc u nás lítají sedmileté děti celé odpoledne venku s kamarády. Syn je buď na tréninku, s kamosema venku nebo je nějaký kamarád u nás, neumím si představit ho mít furt za zadkem.
Myslim, ze mam k detem opravdu velmi respektujici pristup a mam jejich potreby na prvnim miste, ale to, co pises, mi ze strany sedmiletyho ditete prijde uz jako „vycurana manipulace“ a pokud ne, tak je natolik uzkostnej, ze bych to resila u psychologa.
Také myslím, ze si chlapeček musí zvyknout, ze se maminka nemůže přizpůsobovat jen jemu. Máme tříletou a šestnácti měsíčního a také jsou oba mamincini mazanci, hodně sleduji jestli náhodou nemá druhy víc pozornosti apod. Uspavame také oba, hlídání nemáme, ale myslím, ze je proste potřeba ukázat, ze vždy nelze vše po jejich a maminka si taky někdy potřebuje odpočinout. I za cenu pláče občas no. Zůstat občas doma s tátou není přece žádné neštěstí a v šesti letech se to dá vysvětlit už. Bude to lepší i pro něj do budoucna, aby se pak nedivil, ze se svět netoci jen podle jeho potřeb. Ale urcite bych nelhala teda, myslím, ze kdybys šla do fitka, možná by scénu přestal dělat, jak by se zavřely dveře, už by totiz ztratila efekt. Ale zjistit, ze mu nerikas pravdu muže mít horší následky. Držím palce!.
Ahoj holky,
jako jo, občas manžel může samozřejmě pohlidat a já nedávno byla s kamarádkou na kafi. Ale já bych potřebovala častěji. Ve smyslu, že starší vyvádí i když bych si chtěla napustit vanu. Hned začne vyvádět, že chce taky. Když chci jít sportovat, když najdu sílu a chuť, vyvádí, že chce taky. Když bych chtěla do fitka, musím lhát, jinak by se zbláznil. Třeba běhat chodí se mnou, za což jsem i ráda, ale občas bych chtěla prostě sama.
Je mi nějak smutno. Dnes jsem na děti bouchla trochu nervově. Mám skoro sedmiletého a ročního. Starší je na mě od malinka hodně fixovaný. A mladší začíná být taky. Starší hodně žárlí a to hodně, odjakživa je hodně vzteklý a výbušný. Někdy brečí, že chce být hodný, ale neví jak…
Hlídání jsme nikdy moc neměli. Strašně to na mě doléhá. Nějaké Intimnosti s manželem skoro žádné. Děti musíme uspávat, sami neusnou ani jeden. A co se týče toho hlídání, tak to nikdy nikdo nechtěl hlídat a teď když je starší už starší, tak jedna s babiček by si ho i vzala, ale syn nechce, že by se mu stýskalo. Já bych si tak potrebovala odpočinout od dětí
Omlouvám se, že je to páté přes deváté. Píšu v rychlosti a snad to dává trochu smysl. Třeba to má některá podobně a ráda pokecám.. Nebo jestli existuje nějaká rada. Asi jsem na staršího moc měkká, ale já už prostě ztrácím sílu. Přijde mi, že je na mě snad až nezdravě závislý a už prostě nemám sílu. Už to trvá dlouho.. Díky