Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vyčerpaná životem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.12.21 18:13
@Anonymní píše:
Ahoj holky,ani nevím, co mě to napadlo sem psát, ale potřebuju to dostat z hlavy.
V poslední době si přijdu vyčerpaná těžkostí svého života. Poslední 2 roky pro mne byly extrémně náročné – dlouhodobá nemocenská po šikaně v práci, nepovedený pobyt v léčebně, ze kterého se dodnes lížu… další hospitalizace na psychiatrii v dubnu t. r., přiznání invalidního důchodu 1. stupně, mnoho léků, které na psychiku beru… ale nemohu říct, že by dělaly nějaké zázraky.
Terapeutů jsem vyzkoušela už několik, ale zatím mi pro dlouhodobou spolupráci nikdo nesedl… tak hledám dál. Už je to ale únavné a současně finančně velmi náročné. Kamarádky se mi „cestou životem“ nějak poztrácely, nemám nikoho, na koho bych se mohla obrátit pro podporu. Poslední kamarád/milenec mi velmi ublížil, je to pár týdnů zpátky. Navíc pořád bojuju s pocitem, že s bláznem jako jsem já se stejně nikdo zahazovat nebude.
To samé platí i o vztazích – na doporučení bývalé terapeutky zkouším Tinder, měla jsem zatím 2 rande, ale ani jedno nevyšlo. Přiznám se, že po dvou schůzkách jsem tou aplikací unavená – chození na rande mě strašně nebaví, navíc je tam pořád ten pocit, že jakmile na někoho vybalím, že jsem „důchodce na hlavu“, okamžitě vezme nohy na ramena.
Začínám podnikat jako drobné OSVČ, mám kolem toho ale spoustu strachů, jestli se uživím a jestli to se svým zdr. stavem zvládnu.
Nejhorší je ale asi ta samota a pocit, že ode mne stejně každý uteče…
Přijdu si prostě nějak vyčerpaná životem, dnes, na Silvestra to na mne spolu s PMS silně padlo
Díky za vyslechnutí. Prosím o zachování anonymu, mnoho osobních údajů.
Ahoj, jsem na tom podobně, akorát jsem na psychiatrii byla hospitalizovaná už 23-krát, naposledy teď červenec-listopad. Taky mě tíží samota, pár přátel mám, ale většinou z psychiatrie a ti mě kolikrát táhnou ještě víc dolů. Léků taky užívám hafo. S přítelem jsem se rozešla v červnu a jelikož je mi přes 30, tak si říkám, že už se asi neseznámím a nebudu mít děti, které bych na jednu stranu nezvládla, na druhou mě to trápí. Navíc většina mých partnerů byli též duševně nemocní. Taky to na mě poslední dny padá, po nocích nespím… Silvestra nemám s kým slavit… ale stejně ho nemám ráda. No nechci psát depkoidně, ale moc veselo mi není, tak jen, abys viděla, že v tom nejsi sama. Držím palce, ať najdeš nějakého psychologa, který ti sedne a ať na sobě můžeš intenzivněji pracovat, neuvažovala jsi třeba o denním stacionáři? Odkud jsi? Držím moc palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.21 18:22
@Lollitka píše:
Ahoj, jsem na tom podobně, akorát jsem na psychiatrii byla hospitalizovaná už 23-krát, naposledy teď červenec-listopad. Taky mě tíží samota, pár přátel mám, ale většinou z psychiatrie a ti mě kolikrát táhnou ještě víc dolů. Léků taky užívám hafo. S přítelem jsem se rozešla v červnu a jelikož je mi přes 30, tak si říkám, že už se asi neseznámím a nebudu mít děti, které bych na jednu stranu nezvládla, na druhou mě to trápí. Navíc většina mých partnerů byli též duševně nemocní. Taky to na mě poslední dny padá, po nocích nespím… Silvestra nemám s kým slavit… ale stejně ho nemám ráda. No nechci psát depkoidně, ale moc veselo mi není, tak jen, abys viděla, že v tom nejsi sama. Držím palce, ať najdeš nějakého psychologa, který ti sedne a ať na sobě můžeš intenzivněji pracovat, neuvažovala jsi třeba o denním stacionáři? Odkud jsi? Držím moc palce.
Ahoj, jsem z Prahy. Nad stacionářem jsem uvažovala, ale nemyslím, že by mi ta skupina udělala dobře. V únoru mě ale (snad) čekají lázně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.21 18:24
Děvčata, posílám vám do Nového roku přání jen toho hezkého. Hned bych si s vámi sedla na kafe a popovídala si. Držte se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.12.21 18:33
@Lollitka píše:
Ahoj, jsem na tom podobně, akorát jsem na psychiatrii byla hospitalizovaná už 23-krát, naposledy teď červenec-listopad. Taky mě tíží samota, pár přátel mám, ale většinou z psychiatrie a ti mě kolikrát táhnou ještě víc dolů. Léků taky užívám hafo. S přítelem jsem se rozešla v červnu a jelikož je mi přes 30, tak si říkám, že už se asi neseznámím a nebudu mít děti, které bych na jednu stranu nezvládla, na druhou mě to trápí. Navíc většina mých partnerů byli též duševně nemocní. Taky to na mě poslední dny padá, po nocích nespím… Silvestra nemám s kým slavit… ale stejně ho nemám ráda. No nechci psát depkoidně, ale moc veselo mi není, tak jen, abys viděla, že v tom nejsi sama. Držím palce, ať najdeš nějakého psychologa, který ti sedne a ať na sobě můžeš intenzivněji pracovat, neuvažovala jsi třeba o denním stacionáři? Odkud jsi? Držím moc palce.
btw, znám tě z emimina z „psycho“ diskuzí, tak vím, že máš HPO. Jaké je tedy řešení? Hospitalizace pořád dokola? To asi nedává smysl… Máš nějakého terapeuta? Co třeba ta komunita Kaleidoskop?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.12.21 18:34
@Leni_2019 píše:
Jakou mas diagnozu a problemy?
Něco mezi HPO a C-PTSD… problémy jsou hlavně silné úzkosti, pocity méněcenosti.
- Citovat
- Upravit
31.12.21 18:53
@Anonymní píše:
Něco mezi HPO a C-PTSD… problémy jsou hlavně silné úzkosti, pocity méněcenosti.
Na to nepomuzou ani tak leky (jejich nezbytnost s ohledem na ucinky zadouci a nezadouci bych na tvem miste zkonzultovala s psychiatrem), ale spis psychoterapie a predevsim zivotosprava, prace na sobe a vhodne zivotni podminky.
Nejsi blazen, jsi clovek, kteremu se neco oskliveho prihodilo a ted potrebuje nejakou dobu na prekonani nasledku.
S C-PTSD ma clovek casto tendenci navazovat a udrzovat nevhodne vztahy. Zkus se o toho tema vice zajimat, precist si nejakou odbornou literature, abys vedela, na co si dat pozor, aby ses vyhnula dalsimu zklamani. Co te nebavi na rande? Nemusis nikomu povidat o tvem invalidnim duchodu, zejmena ne na prvnich par schuzkach. Pokud prijde rec na praci, muzes rict neco ve stylu, ze si momentalne davas oddech, hledas novou cestu, pracujes na sobe a muzes zminit i to, cim se coby OSVC zabyvas. Ber to z te lepsi stranky: diky invalidnimu duchodu as alespon nejakou financni jistotu, takze pripadny neuspech te nebude financne tolik bolet jako ostatni.
Co muzes delat pro to, aby ses necitila osamele? Mas nejaky duvod se domnivat, ze by od tebe meli lide utikat?
Vycerpanych zivotem byva hodne lidi. Ty jsi ovsem na dobre ceste se s tim vyporadat: uvedomila sis problem, hledala lecbu, mas castecny ID, ktery te alespon castecne podrzi, muzes si nyni trochu odpocinout, snazis se pracovne vybudovat si novou existenci.
Snaz se to videt z te lepsi stranky: od te doby, co bylo nejhur, jsi usla velky kus cesty spravnym smerem a urcite to zvladnes i dal.
Pokud se odpocivat a delat veci, ktere ti jsou prijemne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.21 18:55
@Anonymní píše:
btw, znám tě z emimina z „psycho“ diskuzí, tak vím, že máš HPO. Jaké je tedy řešení? Hospitalizace pořád dokola? To asi nedává smysl… Máš nějakého terapeuta? Co třeba ta komunita Kaleidoskop?
Ahoj, jj, mám HPO, ale ještě schizofrenii. Do Kaleidoskopu jsem měla jít do komunity v době, než mi diagnostikovali schizofrenii, ale nezvládla jsem tam ten nástup. Teď už tam nemůžu, navíc mám každých 14 dní depotní injekci a nevím, jak bych pořád jezdila ze Solenic do Prahy. Navíc tam praktikují DBT, kterou jsem i zkoušela a nesedla mi. Terapeutku mám super, ale bohužel nemůže moc často v poslední době. Měla jsem jednu úplně úžasnou, ale ta je už 3 roky na MD a ještě tam 3 roky bude. Ale mám i super psychiatričku.
A ty máš tedy taky něco z HPO? Co bereš za léky? A terapeut ti tedy nesedl žádný? Já jich vyzkoušela několik, co ta moje úžasná psycholožka odešla, ale byla to většinou dost tragédie.
Tak super, jestli ti vyjdou lázně, pojedeš do Jeseníků?
Držím moc palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.21 19:01
Stacionář je dobrý v tom, že se tam budeš bavit s lidmi s obdobnými potížemi pod odborným vedením.
V Praze máš spoustu možností a pro případ lekove konzultace je tam nudz. Nabízí časově omezenou ambulantní léčbu, hospitalizaci nebo taky kbt stacionář s dr. Kosovou.
Terapie nemusí „lézt do peněz“. Můžeš mít bez placení klinického psychologa nebo využít bonusy od zdravotních pojišťoven (vzp, cpzp).
Kam pojedeš do lázní? Na výběr je Jeseník, Karlova Studánka, Dolní Lipová.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.12.21 19:11
@Leni_2019 píše:
Na to nepomuzou ani tak leky (jejich nezbytnost s ohledem na ucinky zadouci a nezadouci bych na tvem miste zkonzultovala s psychiatrem), ale spis psychoterapie a predevsim zivotosprava, prace na sobe a vhodne zivotni podminky.
Nejsi blazen, jsi clovek, kteremu se neco oskliveho prihodilo a ted potrebuje nejakou dobu na prekonani nasledku.
S C-PTSD ma clovek casto tendenci navazovat a udrzovat nevhodne vztahy. Zkus se o toho tema vice zajimat, precist si nejakou odbornou literature, abys vedela, na co si dat pozor, aby ses vyhnula dalsimu zklamani. Co te nebavi na rande? Nemusis nikomu povidat o tvem invalidnim duchodu, zejmena ne na prvnich par schuzkach. Pokud prijde rec na praci, muzes rict neco ve stylu, ze si momentalne davas oddech, hledas novou cestu, pracujes na sobe a muzes zminit i to, cim se coby OSVC zabyvas. Ber to z te lepsi stranky: diky invalidnimu duchodu as alespon nejakou financni jistotu, takze pripadny neuspech te nebude financne tolik bolet jako ostatni.
Co muzes delat pro to, aby ses necitila osamele? Mas nejaky duvod se domnivat, ze by od tebe meli lide utikat?
Vycerpanych zivotem byva hodne lidi. Ty jsi ovsem na dobre ceste se s tim vyporadat: uvedomila sis problem, hledala lecbu, mas castecny ID, ktery te alespon castecne podrzi, muzes si nyni trochu odpocinout, snazis se pracovne vybudovat si novou existenci.
Snaz se to videt z te lepsi stranky: od te doby, co bylo nejhur, jsi usla velky kus cesty spravnym smerem a urcite to zvladnes i dal.
Pokud se odpocivat a delat veci, ktere ti jsou prijemne.
Vhodné životní podmínky jsou jaké? 
Životosprávu myslím, že držím… včetně cvičení, dostatečného spánku apod.
Ten invalidní důchod je ca 4 500 Kč, měsíční náklady mám kolem 30 000 Kč, takže je to spíš takové kapesné. Ale samozřejmě lepší něco, než nic.
Nevím, prostě mě ty rande nebaví. Pořád mluvit o tom samém dokola na první schůzce… to, že mám ID, samozřejmě neříkám. Ale je tam ta obava, že jakmile to „praskne“, tak dotyčný vezme nohy na ramena.
Celkově mám pocit, že mne budou lidé odmítat. Myslím, že to souvisí s tou diagnózou.
Jj, pracuju na sobě. Akorát pořád nějak nevidím ten výsledek…
- Citovat
- Upravit
31.12.21 19:14
@Lollitka píše:
Ahoj, jj, mám HPO, ale ještě schizofrenii. Do Kaleidoskopu jsem měla jít do komunity v době, než mi diagnostikovali schizofrenii, ale nezvládla jsem tam ten nástup. Teď už tam nemůžu, navíc mám každých 14 dní depotní injekci a nevím, jak bych pořád jezdila ze Solenic do Prahy. Navíc tam praktikují DBT, kterou jsem i zkoušela a nesedla mi. Terapeutku mám super, ale bohužel nemůže moc často v poslední době. Měla jsem jednu úplně úžasnou, ale ta je už 3 roky na MD a ještě tam 3 roky bude. Ale mám i super psychiatričku.
A ty máš tedy taky něco z HPO? Co bereš za léky? A terapeut ti tedy nesedl žádný? Já jich vyzkoušela několik, co ta moje úžasná psycholožka odešla, ale byla to většinou dost tragédie.
Tak super, jestli ti vyjdou lázně, pojedeš do Jeseníků?
Držím moc palce.
Aha, to jsem nevěděla. Z léků mám Remood 60 mg, Rispen 0,5 mg, Lithium 600 mg, Zilbeu 50 mg a Rivotril 0.25-0.5 mg.
Terapeutů jsem také vyzkoušela několik, teď po novém roce mne čeká návštěva u několika nových… já doufám, že mi některý sedne.
Měla bych jet do Jeseníků.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.21 19:15
@Anonymní píše:
Vhodné životní podmínky jsou jaké?
Ten invalidní důchod je ca 4 500 Kč, měsíční náklady mám kolem 30 000 Kč, takže je to spíš takové kapesné. Ale samozřejmě lepší něco, než nic.
Nevím, prostě mě ty rande nebaví. Pořád mluvit o tom samém dokola na první schůzce… to, že mám ID, samozřejmě neříkám. Ale je tam ta obava, že jakmile to „praskne“, tak dotyčný vezme nohy na ramena.
Celkově mám pocit, že mne budou lidé odmítat. Myslím, že to souvisí s tou diagnózou.
Jj, pracuju na sobě. Akorát pořád nějak nevidím ten výsledek…
Kdybys měla zájem, tak v NÚDZu mají i studie na PTSD, viz tady: https://www.nudz.cz/…ak-final.pdf
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.12.21 19:20
@jejjej píše:
Stacionář je dobrý v tom, že se tam budeš bavit s lidmi s obdobnými potížemi pod odborným vedením.
V Praze máš spoustu možností a pro případ lekove konzultace je tam nudz. Nabízí časově omezenou ambulantní léčbu, hospitalizaci nebo taky kbt stacionář s dr. Kosovou.Terapie nemusí „lézt do peněz“. Můžeš mít bez placení klinického psychologa nebo využít bonusy od zdravotních pojišťoven (vzp, cpzp).
Kam pojedeš do lázní? Na výběr je Jeseník, Karlova Studánka, Dolní Lipová.
Vím, jak funguje stacík, mám za sebou 2 – z toho jeden právě v PCP (bývalý NUDZ). Nemyslím si, že by KBT teď pro mě bylo to pravé, navíc pod celkem drsnou dr. Kosovou – já už si těch drsných věcí užila v životě dost.
Upřímně – já psychologům na pojišťovnu moc nevěřím. 
Navíc tuším, že tam je proplácení pojišťovnou max. 1× za 14 dní, já potřebuju chodit týdně.
Pojedu do Jeseníků.
- Citovat
- Upravit
31.12.21 19:20
@Freya_H píše:
Aha, to jsem nevěděla. Z léků mám Remood 60 mg, Rispen 0,5 mg, Lithium 600 mg, Zilbeu 50 mg a Rivotril 0.25-0.5 mg.
Terapeutů jsem také vyzkoušela několik, teď po novém roce mne čeká návštěva u několika nových… já doufám, že mi některý sedne.
Měla bych jet do Jeseníků.
Jeseníky jsou prý super, bylo tam několik kamarádů a vždy nadšení, tak ti moc držím palce, ať se ti tam líbí a pomůže ti to si odpočinout a nabrat síly. Mně právě Jeseníky doporučovala ta moje bývalá úžasná psycholožka. Tak to taky bereš hodně léků.
Držím moc palce, ať ti někdo z terapeutů sedne, terapie je hodně důležitá, já psala ještě na několik skupinových, tak snad mě někam vezmou, protože budou teprve pohovory.
Ať je ti lépe, opatruj se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
ani nevím, co mě to napadlo sem psát, ale potřebuju to dostat z hlavy.
V poslední době si přijdu vyčerpaná těžkostí svého života. Poslední 2 roky pro mne byly extrémně náročné – dlouhodobá nemocenská po šikaně v práci, nepovedený pobyt v léčebně, ze kterého se dodnes lížu… další hospitalizace na psychiatrii v dubnu t. r., přiznání invalidního důchodu 1. stupně, mnoho léků, které na psychiku beru… ale nemohu říct, že by dělaly nějaké zázraky.
Terapeutů jsem vyzkoušela už několik, ale zatím mi pro dlouhodobou spolupráci nikdo nesedl… tak hledám dál. Už je to ale únavné a současně finančně velmi náročné. Kamarádky se mi „cestou životem“ nějak poztrácely, nemám nikoho, na koho bych se mohla obrátit pro podporu. Poslední kamarád/milenec mi velmi ublížil, je to pár týdnů zpátky. Navíc pořád bojuju s pocitem, že s bláznem jako jsem já se stejně nikdo zahazovat nebude.
To samé platí i o vztazích – na doporučení bývalé terapeutky zkouším Tinder, měla jsem zatím 2 rande, ale ani jedno nevyšlo. Přiznám se, že po dvou schůzkách jsem tou aplikací unavená – chození na rande mě strašně nebaví, navíc je tam pořád ten pocit, že jakmile na někoho vybalím, že jsem „důchodce na hlavu“, okamžitě vezme nohy na ramena.
Začínám podnikat jako drobné OSVČ, mám kolem toho ale spoustu strachů, jestli se uživím a jestli to se svým zdr. stavem zvládnu.
Nejhorší je ale asi ta samota a pocit, že ode mne stejně každý uteče…
Přijdu si prostě nějak vyčerpaná životem, dnes, na Silvestra to na mne spolu s PMS silně padlo
Díky za vyslechnutí. Prosím o zachování anonymu, mnoho osobních údajů.