Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Výchova jinak aneb Naomi Aldort
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Máte zkušenost s Práh Vychováváme děti a rosteme s nimi?
Přidejte zkušenost s Práh Vychováváme ...
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.2.14 16:28
@Mafule Zazracnou radu nemám, ale co mě zarazilo:
Nenech se mlátit! 
Syn uz je asi pretazeny, tak to takto dává najevo. Můj ma 18m a uz nám začalo „období vzdoru“ a kdyz uz vidím, že se na něco chystá, zastavím mu ruce/dam ho na zem z náruče apod.
A jak teda usne, sám od sebe (myslím bez kojení, dudliku,…)?
Já jsem s taky myslela, že těch málo rituálu, co mame, je synovi fuk, ale časem si on sám zacal říkat o koupel, kdyz zpívám ukolebavku a chce ještě, tak si zamrci, vytáhne knížku s pohadkama a tak 
Můj se taky nezastaví „sám“, kdyz uz je hodne pozde a vidím, že by to bylo donekonečna, tak proste zhasnu a spime (taky spime spolu).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 16:31
@Mafule Hele, knížka od Naomi mi hrozně pomohla přiblížit se malýmu, je to opravdu dar když se člověk dostane k tomu si jí přečíst 
Nedám na ni dopustit a doporučuju každýmu! ALE podle mě dítě nepotřebuje plakat, dítě chce být šťastné, sama Naomi to píše. Takže pokud pláče, je něco špatně. Jak jsme psala, podle mě jde u vás už o zvyk, nikoli o potřebu. Každé dítě je originál a jiné to beru, ale roční dítě určitě nepotřebuje 4× za noc mlíčko Určitě zkus vlastní postýlku, buď u něj dokud neusne, nevyndavej ho, mazli ho v postýlce, buď důsledná. Prostě zkus něco úplně jinak a uvidíš První dny to může vypadat ještě hůř, ale víš jak, i dospělí si těžko zvykají na něco nového, ale přitom to nové nemusí být špatné! Taky jsme si říkala, že ani dospělí nechtějí v noci spát sami.. Ale každý je taky jiný.. Náš syn spí od narození ve svém a nikdy nebyl problém.. Je ale takový, že má rád svůj klid.. Jak říkám, každý je jiný, třeba to bude tomu tvému taky vyhovovat nakonec víc, až uvidí, že to jde i jinak
@Allee Jsi tu po druhé omylem, tak příště už dávej pozor, ať zase nezabloudíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 16:35
@Mafule Jo a s tím mlácením, taky bych se nenechala.. Já to u syna řeším tak, že mu chytnu tu ručičku a začnu ho pusinkovat na dlaň, to ho totálně odvede od původní myšlenky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 16:40
Hm tak nez jsem to napsala, se tu popsalo jeden a pul stránky, ten můj příspěvek je spis zralý na editování 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 18:54
@zlodcera píše:
@Mafule Hele, knížka od Naomi mi hrozně pomohla přiblížit se malýmu, je to opravdu dar když se člověk dostane k tomu si jí přečíst
Ona o tom ale fakt píše. Že rodiče se kolikrát snaží snést dítěti modré z nebe, ale to není nutné a vlastně ani žádoucí. Jen je potřeba uznat ty dětské emoce, smutek z toho, že nemá vše co chtělo, prožít s ním jeho zoufalství. Nenechat dítě se v tom samotné topit, být fyzicky s ním. Je jasné, že děti chtějí být šťastné, ale co když si chlapeček přeje nebýt nikdy unavený a nemuset nikdy spát. S tím prostě neuděláš nic kromě toho, že s ním prožiješ frustraci z toho, že už je zase večer.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 19:04
@mapag Je fakt, že já tohle asi moc nechápu. Znám pár maminek, co to takhle mají, peklo s uspáváním. Já to vůbec neznám a ani si to nedovedu představit. Takže radím spíš z toho pohledu nezaujatého člověka, což může připadat vám jako mimo mísu.. Syn taky kolikrát nemá náladu a mrčí a mrčí, tak u něj sedím a nechávám ho se vymrčet mi na rameni.. Ale takhle to mít s usínáním je fakt na bednu a podle mě by se s tím něco mělo dělat. Aspoň to zkusit. Nemyslím si, že Mafule tu chtěla slyšet jak se ještě víc musí snažit.. Evidentně potřebuje změnu. Myslím, že co jsem navrhovala není až tak úplně v rozporu s Naomi, pokud to oběma pomůže.. Přesně jak říkáš, nejde o to splnit dítěti všechno, protože ne všechno co chce potřebuje a ne všechno co chce je pro něj dobré.. A to se dá vztáhnout i na to spaní s rodiči v posteli a kojení 4× za noc Může to zkusit omezit, třeba to pomůže!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 19:50
@mapag protože to podle mě jinak nejde a protože je mi jí líto, prožila jsem to sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 19:58
Důležité je vychovávat srdcem, podle intuice a člověk nemusí jednat podle někoho jiného na 100 pro. Měla jsem prvního chlapečka, který mi vstával 10× za noc a večer nechtěl usínat sám. Dlouho mě to trápilo, a nakonec jsem pochopila, že dítě potřebuje pevné hranice, ač láskyplné. A my maminky potřebujeme večer oddych…s druhým dítkem už to šlo mnohem líp. Není to o tom nechat dítě řvát, je to o tom změnit něco, co nefunguje a poučit se. Změna někdy ze začátku bolí, je nepohodlná, ale pak může být lépe.
Přeju ti, ať na to přijdeš a je dobře.
Pohádka, zpívání, mluvení tlumeným hlasem (pozitivní sugesce) a pak už prostě spánek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 20:05
@zlodcera Nepripada mi to mimo misu a souhlasim i s tim, ze je dobry obcas zkusit zmenu-delat to uplne jinak nez doted. A nekterym detem pry fakt vic vyhovuje spat o samote, ale tomu uverim az to uvidim 
Myslim si, ze dulezite ve vsem je nebrat dite jako protivnika a nesnazit se ho zlomit nebo obelstit (vyrvavaci metody),ale naopak jako vzacneho pritele a snazit se mu pomoci a byt tu pro nej kdyz mu pomoci nemuzeme. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 20:25
@mapag Tak se přijeď podívat k nám hele Spával se mnou jen přes den, když byl ještě úplně miminko, tak do 4 měsíců.. Do svého pokoje jsem ho jako novorozeně dala prostě proto, že mi to přišlo tak správně. Pokud by se v noci budil a plakal, určitě bych ho zkusila vzít k sobě. Ale on prostě spal celou noc. Měla jsem štěstí. A asi si na svoje zvykl tak, že se mnou prostě nezabere.. Teď se občas v noci probudí a volá mě, většinou stačí dudlíček, někdy sedí, tak ho chytím za ručičku a chvíli tam sedím s ním, někdy si stoupne a natahuje se ke mě, tak ho pomazlím.. Vždycky nakonec zase zabere do 10 minut. Nikdy nebylo potřeba ho stěhovat k nám do postele. Až bude chtít spát s námi, bránit mu nebudu, jen si asi radši ustelu na zemi, protože já se v noci dost divoce hemžím a to bych měla strach, abych mu neublížila 
No prostě každá to máme jinak a je potřeba vyzkoušet nové věci, když už jsme v koncích se zkoušením těch starých Vyřvávat jsem taky nikdy nenechávala, i když jsem měla nervy na dranc, vždycky mi ho bylo líto, protože ho prostě něco trápí, tak ho nebudu ignorovat 
Vyřvávací metody nemám ráda, maminky co to praktikují si neuvědomí, že ta metoda je „úspěšná“ jen proto, že dítě si prostě zvykne, že tu maminka pro něj není vždycky když ji potřebuje.. Taky si neuvědomují, že takové pocity vedou k pocitům méněcennosti a nízkému sebevědomí..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.14 20:27
Možná mimo mísu, ale nebojí se malý něčeho? starší dcerka kolem roku začla v noci hrozně plakat, najednou nechtěla být v pokojíčku (do té doby bez problémů) a pak jsme zjistili že jedna hračka ji na poličce v noci dělala velký stín na zeď-a toho se bála
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 21:37
Myslím, že pro tuto diskusi je podstatné přečtení knížky od Naomi nebo nějaké bližší seznámení s ní (nebo třeba i podobných dalších..)
@Mafule taky mi přijde, že malý je už večer předrážděný, přetažený. Navíc myslím že Naomi psala o prosté potřebě plakat pokud šlo o miminka, u ročního dítěte už je to asi složitější, má jiné prožitky a zážitky přes den, hodně věcí v hlavičce zpracovává. Radu asi nemám, ale tedy bít se nenechej. Ale ber to jako silnou emoci kterou nedokáže dítě sdělit ani zpracovat a pokud ho v tom jednání chceš zastavovat, musíš nastavit jiný „ventil“. Co mu spíš zkusit nastavit polštář místo tebe a pokud přijdeš na příčinu celého vašeho trápení agrese zmizí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.14 10:26
Děkuji všem. Za těch několik dní to bylo kupodivu v pohodě:) Stačilo si tu postěžovat… Usína v osm až v půl deváté u prsa. Ale pak se od něj nesmím zvednout. Přes den teď spal tak hodinu. Ale jen kolem poledne, odpoledne už ne. Takže večer už je hodně unavený a i když je na něm vidět, že spát nechce, únava (prso a houpání) ho udolá. Jen tedy večerní rituál prořve. Mytí a převlékání je utrpení - znamená to, že se chystá spaní a to on tak moc nechce! Jo, je přetažený. Ale jak ho donutit spát? 
Můžu mu zajistit podmínky, nic víc.
Jak dlouho to má? V podstatě od narození. Trpěl na koliky a večer plakal průměrně dvě hodiny. Nosili jsme, houpali, ani Karp nezabíral. Přes den nechtěl spát jinak, než na mně. Pak i v noci. Jenže tak se spát nedá. Asi v osmi měsících to bylo hodně náročné. Uspávání dlouhé a budil se i desetkrát za noc. Nenechal se uklidnit jinak, než prsem. Myslela jsem, že jsou to zuby. Homeopatka mi poradila knížku Malý tyran a neuspávat u prsa (což stejně už nešlo, neusnul ani u toho prsa). Také ať ho v noci odstavím. Že normálně to je ještě brzy, ale že v tomto případě to doporučuje. Takže od té doby jsme uspávali jak jsem popisovala - držíme ho dokud se nevypláče a neuklidní. Po prvním uspání mimo prso se náhle probudil jen 2×. Tak to jsem mu to mlíčko dala. Udivilo mě, že stačí drobnost k velké změně. Proto se tu ptám. Třeba má někdo radu, která mě ani nenapadla - snažím se malému vyjít vstříc. Ale možná si jeho signály špatně vysvětluji.
Bohužel se to trochu vrací do předchozích kolejí. Usíná u prsa, ale budí se častěji. Což bych i zvládla, když chodím spát s ním před devátou. Jenže on se vzbouzí se strašným pláčem a začne kolem sebe mlátit. Má ještě zavřené oči a je agresivní. S tím opravdu nevím, co dělat. Chytnu mu vždy ruce, to ho rozzuří ještě víc. Neuklidní ho nic jiného, než prso. Zkoušela jsem mu ho nedát. Ale to byl pak hodinový řev (od tří do čtyř ráno nic moc). Jenže jsem si říkala, že když jsem se rozhodla, že ho měl před hodinou, tak teď ho nepotřebuje, tak jsem mu ho pak dát nemohla - aby si ho nevybrečel. Tedy aspoň si myslím…
Nevím, no. Možná také už začíná období vzdoru. Každé přebalení je doprovázeno hysterickým řevem. Ať dělám blbiny, či se snažím jeho pocity reflektovat. Snad je to opravdu vše jen dočasné. Beru to tak, že je holt první a musí nás rodiče vychovat:) Je tedy fakt, že když jsem odpočatá a v pohodě připravená na večerní rodeo, tak se vůbec nekoná. Psychika dělá divy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.14 11:44
@Mafule A jak to máte přes den? Hraje si sám? Kojíš ho přes den? S tím bych přestala..Možná má jen nějakou frustraci, ty se těžko odhalují.. Chodíte mezi ostatní děti? Že řve při přebalování je normální v tomhle věku.. Já přebaluju ve stoje, jinak už to nejde.. Nutit ho ležet na zádech, když nechce nemá smysl, člověk se musí přizpůsobit.. A když je agresivní, určitě bych mu ruce nedržela násilím, to agresivitu nepotlačí, spíš naopak, navíc to mlže způsobit pocit bezmoci, což není vůbec dobrý.. A s tím koupáním - třeba nemá rád vodu. Zkus ho jen otírat mokrou žíňkou a koupat třeba jen jednou za 3 dny, jestli se to změní.. A s oblíkáním - manžel oblíká tak, že za ním prostě běhá po čtyřech po pokoji - sice se nadře, ale malej je v pohodě, je fakt hepy. Nevím prostě jak to všechno máte a jak říkáš - stačí maličkost a všechno může být jinak.. Takže bych prostě zkoušela změnit věci, který mu vadí..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.14 19:04
@Mafule A nemůže třeba večer brečet z toho, že je už přetažený a všechno to jakoby dlouho trvá? Moje dcerka totiž taky po koupání už nemá vůbec náladu, nandavání plínky a oblíkání do pyžama je chvílema boj, dávám jí na hraní třeba svojí peněženku, abych jí mohla zapnout.. 
A s těma kolikama - dcera na ně taky hodně trpěla. Dodneška jí často v noci trápí bříško. Je to podobně jak řikáš - čím častěji jí v noci kojím, tím víc jí bolí bříško. Když mám dost sil a místo prsa vstanu a uhoupu jí v náručí, tak spí dál mnohem líp. Jenže já jsem na to často líná.
Má dny, kdy nechce spát sama a jdu si s ní lehnout já nebo manžel. Vypozorovala jsem, že je to po dnech, kdy má málo kontaktu. Takže když si jí v podvečer dám na chvilku do nosítka na záda, tak má kontaktu dost a pak s ní nemusím chodit spát. Možná by to mohlo pomoci i u vás.
A kolem osmého a devátého měsíce spí hodně dětí prachbídně - mají spoustu zážitků jak začínají lézt a v noci je to budí ze sna. U nás to období, kdy se budila desetkrát a víckrát, trvalo asi tři měsíce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
