Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte zkušenost s Práh Vychováváme děti a rosteme s nimi?
Přidejte zkušenost s Práh Vychováváme ...@Allee Nemyslím si, že izolace je v souladu s přátelským rodičovstvím..
@zlodcera nevím čemu říkáš přátelský rodičovství (tuším že to bude některá z vyčtených metod), ale my jsme se synem přátelé na život a na smrt
a mimochodem nikdy jsem nemusela řešit agresivitu, naopak mám i ze školky feedback, že je syn velmi empatický, ale to samozřejmě vím sama. A není to náhoda.
@Allee Není to vyčtená metoda, je to jen jiný přístup k výchově. Neškodilo by žádné mamince občas trochu studovat, jak se dají věci řešit jinak než zažitou formou, toť můj názor. Chovat se ke svému dítěti jako k nejlepšímu příteli by mělo být přirozené, ale lidé jsou příliš sžití s výchovou svých rodičů a prarodičů. Není to tak samozřejmě v každé rodině, ale je to časté. Každé dítě může být navenek spokojené, ale jeho duše může strádat. Samozřejmě tím nechci říct, že u vás to tak je, mluvím obecně ![]()
@zlodcera A problém byl teda v tom, že ta holčička se nudí a proto chodí a šťouchá? Tak asi jí nabídnout nějakou činnost, která by jí zaujala ![]()
K tomu kolektivu - Naomi myslím tvrdí, že dítě nechápe dělení až do tří let. A obecně myslím, že dětem je líp v kolektivu různě starých dětí než v kolektivu vrstevníků. Můžou se tak od sebe učit a inspirovat se k různým činnostem. Starší se zase naučí péči o mladší..
@zlodcera já jsem si přečetla jednu knížku o výchově batolat a ta mi přišla tak dobrá, že už jsem neměla potřebu číst něco jinýho, kromě jinýho tam byla i ta izolace. Ale hlavně se taky řídím svým instinktem, v žádným případě pak ne tím jak vychovávali rodiče (i když to nebylo taky špatný). Ale velmi nesouhlasím s tím, že k dítěti se máš chovat jako k příteli, dítě máš vychovávat a usměrňovat, přítele nikoli, tohle bych opravdu nezamněňovala.
@Allee píše:
@mapag Naomi neznám, jsem tady omylem
Aha, tak každopádně ta její knížka rozhodně stojí za přečtení!
@mapag Spíš neměla náladu.. Její maminka má teď starosti o mladšího, tak ji asi trochu přehlíží.. Možná necítí její potřeby..
@Allee Určitě to nezaměňuju. Jak říkám, je to jiný pohled na výchovu. Paní Aldortová mluví o výchově zejména rodičů. Děti podle ní nejlépe vychováš tak, že jim nebudeš bránit v rozvoji tím, že je budeš zatěžovat vlastními potřebami (věcmi, které si myslíš, že by mělo dělat, aby z něj vyrostl dobrý člověk). Více si všímat toho, co dítě potřebuje a cítí. Dobrý člověk z něj pak vyroste přirozeně, bez tvých zásahů. Ale sama ti to takhle nevysvětlím, pokud nejsi otevřená jiným metodám výchovy, tak to ani nemá smysl ![]()
Můžu poprosit o radu? Mám čtyřletou dceru a dvouapůlletého syna. Ten hodně kouše a když nedostane to, co chce, dost často se schválně počůrá. O tom kousání jsem četla článek. Máte některá zkušenosti? Snažím se mu věnovat, ale taky někdy musí mít přednost dcerka.
Já si myslím, že metoda Naomi Aldort je hlavně o komplexním přístupu k dítěti a o změně přemýšlení rodičů.
@ostlužina Pokud to chcete aplikovat jen na jeden nějaký problém, tak to nebude fungovat. Pokud chcete změnit celý přístup, tak je potřeba si přečíst knihu. Nejde to vysvětlit ve zkratce, je to fakt hodně jiné než jsme zvyklí..
@ostlužina Taky doporučuju udělat si čas a knihu si přečíst. Jinak já bych doporučila na takové situace vzít do náruče, obejmout, opusinkovat - rozptýlit laskavou cestou. Chybí mu vaše pozornost, což je pochopitelné, vzhledem k tomu, že máte starší dcerku. Vám se mlže zdát, že se mu věnujete v rámci možností, ale pro dítě to nikdy není dost ![]()
Ahoj.
Doposud jsem do diskuzí jen nahlížela. Zkusím se zeptat, třeba mi některá poradíte…
Aldort jsem viděla u Duška a moc se mi její přístup líbí. Knížku mám již objednanou.
Máme ročního kluka. A docela mi tedy dává zabrat. Především večer a v noci. Je hrozně ospalý a ukňouraný, ale nedokáže usnout. Spí s námi v posteli (od narození). Prso dostává dle svého popudu. Vyřvávat ho tedy v žádném případě nechávat nechci. Jenže čekat až usne sám nelze. To už pláče a mlátí mě. Dřív usínal u prsa, ale posledních pár měsíců většinou ne. Jediné, na co jsme zatím přišli, je pevně ho držet (aby si nesedal a nestoupal) a přečkat jeho hysterický pláč. Někdy se vzpíná pár minut a je tuhý. Jindy to bohužel trvá i hodinu i do jedenácti večer. Vnitřně cítím, že to není to pravé. Jenže nevím, jak z toho ven. Třeba mi poradíte (pohled z venčí se hodí).
Jinak přes den spí jak kdy. Někdy i tři hodiny ve dvou spaních, jindy pět minut za celý den. Na večerní usínání to moc vliv nemá. Přes den mu nechávám se spaním určitou volnost. Večer jedeme rituály (ukládání v půl osmé, zpívání). Ale ty jsou spíš tak pro mě, malej na ně nijak moc nereaguje. Někdy vyčerpáním usnu dřív než on. Jen si zakryji hlavu, aby mě nemlátil…
Budí se 3 - 4 x za noc na kojení. Ale to už je mi jedno. Jen to uspávání je boj:( A já s ním bojovat nechci.
@Mafule držím palce, ať se brzo vyspíte, my taky bojujem, měl různá období, kdy zabíraly různé fígly, kolem toho roku pomáhalo, když spal s tatínkem, protože jsme odstavovali na noc a on ze mě cítil mlíko, teď má dva, narodil se mu bráška a zas jsme uspávali dvě a půl hodiny a zase zabralo, že uspává manžel sám, já pak příjdu s miminem a spíme všichni spolu. Ale ráda si nechám poradit, protože se nám zas malý budí v noci a nechce spát.
Já jsem knížku četla, docela se mi líbila, ale se vším nesouhlasím. Jako u všeho si musíš vybrat sama, co Ti sedí. Jde o to, že dítě mají rodiče milovat se všemi jeho projevy, i když se Ti nelíbí, mají být vždy na jeho straně a respektovat jeho svobodnou vůli a rozhodnutí. Takže, když chce spát s váma v posteli, máš mu to dovolit
Co se týká problemů s usínáním, já bych doporučila knížku: Každé dítě může dobře spát. Dá se stáhnout a přečíct i z netu (uložto). Podle mého názoru by jsi mohla najít lepší odpovědi.