Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte zkušenost s Práh Vychováváme děti a rosteme s nimi?
Přidejte zkušenost s Práh Vychováváme ...@Mafule Mafulko fakt doporučuju přečíst si Naominu knihu, ta tě pohladí po duši, ujistí tvé mateřské instinkty, zbaví strachu a určitě i poradí - dříve nebo později.
Jinak malý může mít i takové noční běsy, v tom případě bych prso určitě nebrala, zvlášť pokud ho uklidní. Pokud má ale po častém kojení koliky, v noci lze prs dát jen sát, když přidržíš okolí bradavky rukou tak poteče jen minimum, malý se uklidní a usne ![]()
@I_nea píše:
Ráda bych založila téma, které mi tu bytostně chybí. Ti co znají i ti co neznají, ale hledají odpovědi jak zvládat lépe své dítě a své vlastní emoce a chování a mnohé další honem SEM![]()
Videa a kniha od Naomi mi otevřely oči. Pochopit psychologii dítěte beru jako základ ke správnému přístupu k dítěti. Vědět proč se věci dějí, nahlížet na ně jinak, zapomenout na společenská klišé typu „budeš mít rozmazlené dítě, dítě tě bude ovládat, bude si dělat co bude chtít, co na to řeknou lidi, bát se o svou "vážnost“.." to je převrat v myšlení, za který jsem už teď ohromně vděčná.
Chybí mi ale diskuse, společné řešení „problémů“, nebo jen taková debata o tom co se komu jak podařilo. A hodně se tu asi bude řešit SPRÁVNÉ POCHOPENÍ celého, protože se často divím, kam to rodiče s podobným ale špatně pochopeným přístupem dotáhnou
Tak prosím dáleZ nebe jsem tedy nespadla, ale myslím že společně bychom se mohli dobrat správné cesty
Výchova jinak aneb Naomi Aldort? Jak jako výchova jinak? Jako podle Naomi Aldort? Výchova má být podle vás, má dát dítěti šanci být své a ne „jiné“.
@I_nea ostatním můžeš „dát“ jen to, co sama máš. Bezpodmínečnou lásku mu chceš věnovat a o jiných píšeš a uvažuješ s despektem. Nějak mi to nesedí. ![]()
@I_nea píše:
@zlodcera ahoj tak to prožívám úplně stejně!.. taky v herně a hlavně u nás na písku/hřišti. Máme tu jednu hodně drsnou maminu, která je na svou dceru - nevím tak 5tiletou hodně drsná. jednou jsme ji viděli jak šla po chodníku, dceru nesla na boku a najednou ji prostě pustila, dítě spadlo z tý výšky rovnou na zadek a matka šla prostě pryč! tak to už ve mě fakt hooodně pěnilo ale neřekla jsem nic, čekala jsem co bude a nešetřila opovržlivými pohledy - to se fakt nedalo. jednou si na pískovišti hodila písek do očí a plakala. matka na ni začala nepříjemně ať brečí že se jí to vyplaví z očí a pak ať už neřve jinak nedostane žádné dárky pod stromeček.. No každopádně na písku se nikdo na ni divně nedívá, spíš mám pocit že my tam byli jako vyvrhelové
![]()
No moc pohodových mamin tu v blansku asi nemáme, dokonce muž viděl tady v obchodě jak matka vrazila facku asi 6M mimču
z toho jsem byla taky dlouho mimo.
No a herna u nás.. to je taky věc ale moc jiného vyžití tu nemáme.. právě kvůli okolní „mentalitě“ se asi brzy postěhujeme zpět do městaBrácha s přítelkyní se teď snaží o dítě a ta jeho už teď ví, že se nenechá miminem nijak „vydírat“ a omezovat, takže já mám už teď noční můru z toho jak nechá toho drobečka plakat v postýlce.. magor no
ale ty cizí děti stejně neochráníš..ale jinak teda myslím že když to bude přes čáru a budu mít na to „náladu“ tak klidně něco řeknu, ani ne proto že pomůžu dítěti a rozčílím matku, ale přeci někdo musí „udat směr“.. některé věci by si naše společnost měla „hlídat“, pokud tedy chceme být společnost a ne individuality žijící „náhodou“ tak nějak pospolu
..
mě jen napadá nějak se věnovat malým dětem - vést nějaký kroužek, kurz, tábor.. taky nad tím dost špekuluju od té doby co jsem máma
Podle mě společnost potřebuje zdravé individuality, které se navzájem doplňují.
@Mafule píše:
Neuklidní ho nic jiného, než prso. Zkoušela jsem mu ho nedát. Ale to byl pak hodinový řev (od tří do čtyř ráno nic moc). Jenže jsem si říkala, že když jsem se rozhodla, že ho měl před hodinou, tak teď ho nepotřebuje, tak jsem mu ho pak dát nemohla - aby si ho nevybrečel. Tedy aspoň si myslím…
Nene, takhle to nefunguje. Jestli chceš zavést nějaké pravidlo, tak to pro dítě musí být jasné a čitelné, ne že před hodinou prso dostane a po hodině už ne (on neví, že to máš v hlavě vymyšlené tak, že už ho měl, tak znova nemá národk). Pokud to má být čitelné, tak nedat prso celou noc. A „nezkoušet to“, ale prostě to udělat a vydržet. Na druhou stranu, přijde mi to fakt ještě brzo.
Naše malá se taky kojila v noci a když jsem se rozhodla, že v noci nekojím, vydržela hodinu brečet, tak jsem vyměkla a prso dala. Když jsem to samé udělala za dva měsíce, už to vzala naprosto v pohodě a bez breku! Na něco prostě dítě musí dozrát…
@Dueliola píše:
Výchova jinak aneb Naomi Aldort? Jak jako výchova jinak? Jako podle Naomi Aldort? Výchova má být podle vás, má dát dítěti šanci být své a ne „jiné“. @I_nea ostatním můžeš „dát“ jen to, co sama máš. Bezpodmínečnou lásku mu chceš věnovat a o jiných píšeš a uvažuješ s despektem. Nějak mi to nesedí.
Příspěvek upraven 16.02.14 v 13:18
A že se člověk občas vyjádří s despektem k ostatním?? - pokud týrají dítě tak proč ne! to si zaslouží kritiku. Ale i tak je to důvod k zamyšlení - protože každé chování má svůj důvod. A tedy, pokud si mám brát tebou vypíchnuté příspěvky osobně, těžko můžeš posuzovat člověka kterého neznáš na základě pár vět které napsal. Nikdo není dokonalý a tak jak člověk viděl věci před měsícem může být jiné od toho jak je vidí dnes. A také nemusí. Ale každopádně díky Naomi se učíme pracovat na sobě, učíme se toleranci - nemůžeš nikoho měnit ani to po něm chtít nebo ho někam manipulovat. To je ale veliká a dlouhá cesta. Takže mne jen napadá proč ty jsi vlastně tu? Jestli ti Naomi, výchova jinak a někteří členové nesedí ![]()
@I_nea nekritizuju, nepošťuchuju, diskutuju, uvažuju. Když se mi něco nezdá, přemýšlím, když mi něco nesedí, něco poznamenám. Na mém příspěvku není nic urážlivého, fakt jsem se snažila
. Sbírám střípky do své mozaiky, je „svá“, stejně jako ta tvoje, jako Naomina, jako té matky z hřiště a jejího dítěte, tvého bratra a všech ostatních. Všeho ostatního.
Máš pravdu…všechno má svůj důvod
…všechno se vším souvisí a náhoda neexistuje. Víš, docela se mi ulevilo, když jsem to pochopila. Mám důvěru v „systém“.
Občas, když mě něco, nebo někdo na emiminu zaujme, zadám do vyhledávače a jsem v obraze. ![]()
@Dueliola Tady jde o to, že výchova podle „nás“ často dnes bývá výchova podle našich rodičů, či prarodičů, kteří ke svým dětem přistupovali právě s despektem a přitom se je snažili vychovat tak, aby z nich byli lidé s citem pro respekt. A to prostě nefunguje. Naomi mnohým maminkám, a já se mezi ně řadím též, otevřela oči a pomohla odpoutat se od těchto zažitých omylů ve výchově. Mrzí mě, že spousta maminek kroutí nad námi hlavami a bere nás jako neschopné matky, co si musely přečíst knížku aby uměly vychovat své dítě, jako matky, co nemají vlastní rozum a cit.. Ale tak to přeci není. Jen nechceme udělat stejné chyby jako naši rodiče.. Dřív mi přišlo normální dát dítěti přes ruce, přes zadek, vždyť se to tak dělá a je to jen lehké plácnutí, co nebolí, že.. Ale pak jsem díky Naomi pochopila, že psychologický dopad takového plácnutí je mnohem víc devastující než fyzická bolest.. Ale to je jen jeden z mnoha příkladů.
Chápu, ale když uvádíte takové pojmy jako láska, pochopení, psychická bolest…nedokážu pojmout, že zároveň s tím se tam objevuje ten despekt k tomu, když to někdo dělá jinak. Nemyslím si, že by k nám rodiče a prarodiče přistupovali s despektem. A i kdyby to tak bylo, každý rodič vede své dítě, jak nejlíp umí a jak je v dané chvíli schopen. Aspoň jsem teda tak pochopila z toho co píše Aldort.
@zlodcera píše: …Dřív mi přišlo normální dát dítěti přes ruce, přes zadek, vždyť se to tak dělá a je to jen lehké plácnutí, co nebolí, že.. Ale pak jsem díky Naomi pochopila, že psychologický dopad takového plácnutí je mnohem víc devastující než fyzická bolest.. Ale to je jen jeden z mnoha příkladů.
Tak, když mě zajímá psychologie, přečtu si nejen Aldort.
@Dueliola Myslíš k tomu, když někdo trestá svoje dítě? Nevím jak mám respektovat někoho, kdo nerespektuje svoje dítě. A z toho co jsem napsala jsi vyčetla jak že se zajímám o psychologii? Zajímám se o to, jak udělat ze svého dítěte šťastného člověka a v tom mi Aldort pomohla maximálně.
@zlodcera píše:
@Dueliola Myslíš k tomu, když někdo trestá svoje dítě? Nevím jak mám respektovat někoho, kdo nerespektuje svoje dítě. A z toho co jsem napsala jsi vyčetla jak že se zajímám o psychologii? Zajímám se o to, jak udělat ze svého dítěte šťastného člověka a v tom mi Aldort pomohla maximálně.
Mám to jinak.
@Dueliola Cituji tě z jiné diskuze: „Přístup Naomi Aldort, i když americký, tedy českého prostředí neznalý, je mi blízký, připadá mi velice láskyplný a laskavý.“
Můžu se zeptat, co bys ráda přinesla do této diskuze? Zatím smysl moc nevidím, možná tě jen špatně chápu.
@Dueliola píše:
Chápu, ale když uvádíte takové pojmy jako láska, pochopení, psychická bolest…nedokážu pojmout, že zároveň s tím se tam objevuje ten despekt k tomu, když to někdo dělá jinak. Nemyslím si, že by k nám rodiče a prarodiče přistupovali s despektem. A i kdyby to tak bylo, každý rodič vede své dítě, jak nejlíp umí a jak je v dané chvíli schopen. Aspoň jsem teda tak pochopila z toho co píše Aldort.