Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte zkušenost s Práh Vychováváme děti a rosteme s nimi?
Přidejte zkušenost s Práh Vychováváme ...omites, mám to stejně Respektovat… jsem ani nedočetla, četlo se mi to nějak špatně, Aldortová je mi taková čtivější, ale máš pravdu, taky u toho musím přemýšlet, přehrávám si různé situace z výchovy a hodnotím, kde byla chyba, jak to příště udělta lépe…
No já nevím, já postupuju spíš instinktivně, nebyla jsem schopná nechat ten malý uzlíček samotný v postýlce, spí se mnou pořád, kojím pořád - je jí dvacet měsíců. Plakat jí nenechávám, ani moc vztekat - prostě jí zvednu a řeknu, že chápu, že se jí zrovna nechce, ale že se nedá nic dělat. Začíná to zkoušet čím dál častěji, ale zatím zabírá moje náruč, vztekat se přestane. Ale je mi jasný, že období toho pořádného vzdoru je zatím pořád před námi. Pokud neběží do silnice nebo někam nepospícháme, tak jí nechávám aby si dělala co chce.
Knížky o výchově nečtu, ale na Respektovat a být respektován se chystám, hodně jí chválí.
Děvčata jsem moc ráda že se nás tu sešlo a že nejedeme dle návodů ale hlavně dle citu ![]()
Slibovala jsem malá vítězství, která se mi podařilo vyřešit, což znamená také z velké části odbourání mého vlastního osobního stresu. Jedno zde:..večer se usínalo u kojení a hned po najezení se usnulo - za pět minut hotovo. Najednou (asi 5M) se začala malá mrcasit mrskat sebou a odtrhávat, přisávat.. říkala jsem si „ježišmane, ona snad neusne, co budu dělat!“ ale nakonec vždy usnula, ikdyž za dýl než dřív. Já byla ale ve stresu kam se to bude ubírat takto a že má usnout v určitou hodinu.
No po přečtení Naomi jsem si řekla „jen se pěkně mrcas když to potřebuješ, vybij energii at můžeš líp spát“ a tím jak jsem byla víc v klidu, měla jsem určitě nižší tep, dítě se zamrcasilo a usnulo. Ikdyž teď (8M) uspávám až hodinu (do toho ale počítám přečtení pohádky, mazlení, hraní.. je to taková pohodová hodinka) tak vím že dítě nakonec stejně usne až bude potřebovat, ať je to v 7 nebo 8:30. Co bude potřebovat naspat, naspí si druhý den..
Prostě žádný stres, ať si to dítě udělá jak potřebuje a ať si „nese následky“ (dospávání dopoledne atp.
). A já jsem v klidu a pohodě..
@LucajdaS Luci líbí se mi jak to opět říká Naomi: „svoji výchovu neobhajujte, nevysvětlujte. Jedině tak si vysloužíte respekt okolí/rodiny“ ![]()
Naše malé dítě se nechtělo oblékat do věcí, které se převlékaly přes hlavu. Ale oblečení už bylo doma a přece to nevyhodím že.. taková škoda! No nic, pár týdnů jsme se trápily, u každého bodýčka nebo mikiny (máme zimní dítě takže oblékání bylo hodně) řev.
No nic, nakonec jsem si řekla „co je důležitější“ a koupila zavinovací bodyčka, zapínací svetýrky.. začínali jsme vel.62 a ještě něco málo jsem dokoupila 68 a bylo. Dítě se uklidnilo při oblíkání a teď už se obléká úplně normálně
Takže sice „se ti dítě nic neděje, vždyt tě jen oblékám“ ale brala jsem to jako její „volbu“ a přizpůsobila se. Moc to nestálo a byly jsme opět v pohodě a jsme doted ![]()
@LucajdaS píše:
@I_nea ale bude to boj s babičkama a pod, co znají jenom to jedno![]()
boj s babičkama už beru jako cvičení asertivního chování. Je fakt, že někdy jsem spíš dost nasertivní. Ale to tak jednou za čas, když mě opravdu ignorují. Naposledy, když malého nutila sedět na nočníku a já v tom neviděla žádný smysl. Teď už chodí na záchod, ale moc si neříká. Tak se ho pro jistotu každých 10 minut ptá, jestli nepotřebuje čurat. Tak to vypadá, že asi brzo bouchnu zas…
Nechápu, že jich tak to jeho vyprazdňování zajímá, přitom to jsou debaty vysloveně o hovn… ![]()
@I_nea píše:
@LucajdaS Luci líbí se mi jak to opět říká Naomi: „svoji výchovu neobhajujte, nevysvětlujte. Jedině tak si vysloužíte respekt okolí/rodiny“
to je fakt. Když jsem si uvědomila, že moje výchova je moje věc, žije se mi poněkud lépe
@I_nea píše:
Naše malé dítě se nechtělo oblékat do věcí, které se převlékaly přes hlavu. Ale oblečení už bylo doma a přece to nevyhodím že.. taková škoda! No nic, pár týdnů jsme se trápily, u každého bodýčka nebo mikiny (máme zimní dítě takže oblékání bylo hodně) řev.No nic, nakonec jsem si řekla „co je důležitější“ a koupila zavinovací bodyčka, zapínací svetýrky.. začínali jsme vel.62 a ještě něco málo jsem dokoupila 68 a bylo. Dítě se uklidnilo při oblíkání a teď už se obléká úplně normálněTakže sice „se ti dítě nic neděje, vždyt tě jen oblékám“ ale brala jsem to jako její „volbu“ a přizpůsobila se. Moc to nestálo a byly jsme opět v pohodě a jsme doted
Tak to nevím, jak vyřešit u nás, malá nesnáší oblíkání přes hlavu a ani protahování ručiček, takže asi bude chodit nahá ![]()
@LucajdaS u nás se stále celkem neradi oblékáme, asi jako mnohé děti, ale už je to mnohem lepší a je to jen obyčejný „vztek“ - předtím bych to popsala spíše jako „strach a bezmoc“.
Našla jsem moc pěkný článek http://www.rodina.cz/…s/detail.asp?… z něj vyplývá to co mě vyplynulo z přečtení knihy od Naomi - sebejistota, pochopení, klid. Už nepotřebuji číst žádné příručky jak vychovávat, starat se.. samozřejmě když je problém (třeba zácpa atp.) tak musím pohledat, to je jasné.
@Berunaa píše:
Ahoj holky, tahovy zpusob vychovy mi prijde prirozeny. Tak treba pro dcerku(20 mesicu) jsme vubec nekupovali postylku. Uz kdyz syn spal s nami v posteli, tak jsem si vyslechla hodne neprijemnych nazoru, ale je to kazdeho vec a at si kazdy vychovava sve deti podle svych predstav. Ja v hodne nazorech s Naomi souhlasim.
Ahoj, knížka se mi dostala nedávno do ruky a zatím pomáhá hlavně mně, utřídit si myšlenky.. Bylo by fajn, kdyby si jí přečetl každý na světě - to by se nám žilo..
@I_nea Ano,mne to tak prijde. A funguje to i na syna (15 let). U nas je vzdy lepsi si o problemu promluvit a nechat deti dojit k vlastnimu rozumnemu zaveru. Vim, ze pokud bych pouzivala zakazy a krik, nikam by to nevedlo…jen ke vzteku. A hodne lidi rekne ve vzteku neco, co je pak mrzi. Nechapu rodice, kteri napr. kdyz se male decko vzteka v obchode, tak mu hned daji na zadek…ale jak uz jsem psala, at si kazdy vychovava deti podle svych predstav. Pro nekoho je dite vztekly spratek, ktery musi vzdy poslouchat a pro me jsou deti osobnost. Nic nedelaji bez duvodu.