Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Určitě vyhledejte pomoc, vyhledání pomoci přece není potvrzení selhání. Naopak, je to krok k nápravě.
Popravdě podle popisu bych se i trochu bála nějaké diagnozy, např. aspergrův syndrom, i když velmi funkční. A bez diagnozy nebudete nikdy vědět, co by Vaší dceři pomohlo.
Hodně štěstí ![]()
@Anonymní píše:
@Veru1987 A čím ji sestra rozmazlila? Třeba to dělám taky a nevím o tom.
Skakala ji kolem dupy, jen zavolala mama už běžela… hrala si s ní denně i několik hodin, skldáala kostky, puzliky, uklízela vařila po nocích. Nemusela uklízet hračky, segra to chtěla at uklidí to ji bylo 3-4 roky… ona ale neuklidi, tak ona to udělala za ní, nemusela ji ai s tím pomoci… do školky si sama rozhodovala co si obleče… to vybírala i půl hodinu, chodili stále pozdě…Víceméně největší problémy začaly ve škole byla panovačná ke kamarádkam, i k naším dětem… nehrál si s ní nikdo. Segra aby ji donutila dělat ukoly byl problém. Ale šatičku, sukynky, kabáty, kozačky na podzim na zimu, střevíčky… to byla slečna vybavená.
@Barfiy píše:
Od koho to fracek okoukal to “nemám čas”?Asi jak jste ji vychovali, tak se chova? Nebo jste byli tvrdy a neustupny od pocatku?
Příspěvek upraven 01.11.20 v 20:57
No tak " nemám čas" jí říkáme - samozřejmě, že jí řeknu, že nemám čas, když jí momentálně nemůžu vyhovět. Zase nejde, aby pískla a já poletím - řeknu teď nemám čas, počkej až dodělám to a to, pak ti pomůžu ( nebo cokoliv podobného).
Jinak s tou neústupností - já vyžaduju, manželovi rupnou nervy a jde to udělat radši sám, je puntičkář - ale už na tom pracujeme, aby vyžadoval taky.
@Anonymní píše:
Pro mě je psycholog potvrzením mého absolutního selhání.
no tím spíš se ti pár setkání sama se sebou v psychoterapii hodí, aby ses zbavila takhle absurdních neurotických představ co musíš a co nesmíš. To co do tebe vtloukli tvoji rodiče vážně nemusí být to nejlepší - ani pro tebe.
Psycholog fakt není trest pro špatné rodiče - je to někdo, kdo ti může dost usnadnit vcleku náročné věci. A považovat to za selhnání je fakt hodně hloupá sabotáž sebe samotné a především nalezení vhodné péče o tvou dceru.
Kdyby si byla ochotná svoje pochyby řešit dřív - třeba jen s ppediatrem, tak jste mohli s dcerou být v daleko větší pohodě.
To co popisuješ by mohlo ukazovat na různé vývojové odišnosti. Nejspší bude potřea věnovat čas diagnstice a především tomu, abyste si věci a přístup se svým mužem srovnali a naučili se doma komunikovat tak, aby to pro všechny bylo daleko víc v pohodě.
Docela dobře by to mohl být třeba aspergerův syndrom a čím více na ni budete ječet a snažit se ji lámat, tím víc jí budete jeji situaci zhoršovat.
Příspěvek upraven 01.11.20 v 21:05
Podle me staci, kdyz euklidi neudela co ma ji sebrat TTT televizi tablet telefon pripadne pocitac a ona se nauci poslouchat, nebo ne?
A podle me to chce poker face a nenechat se rozhodit… mozna ji to bavi s vama cvicit? ![]()
@Myška321 Troufám si říct, že aspergera poznám a její případ to není. Nenaplňuje ten obraz. Spíš mix povahy, zřejmě ADHD, prepuberty… nevím.
Zkus si přečíst knihu Nejsou stejné… Popisuje několik typů člověka a jeho projevy, jeho důvody, jeho vnímání světa.
Připadá mi, že jste od dcery hodně odlišní, že ona vnímá svět jinak než vy a z toho pramení to nepochopení. Stačí potom třeba jen trošku upravit vaše pravidla a všechno půjde mnohem líp.
Např. někdo nesnáší příkazy teď hned, potřebuje na to určitý čas, jakoby si to naplánovat. Někdo zas plánování nesnáší a žije okamžikem.
Možná by vám to usnadnil nějaký terapeut, který vám vysvětlí co a jak.
A rozhodně se neobviňuj, že byste byli špatní rodiče, pokud dáváte dítěti lásku, tak špatní nejste.
@Anonymní píše:
@Veru1987 A čím ji sestra rozmazlila? Třeba to dělám taky a nevím o tom.
Píšu ti SZ ![]()
@Barfiy píše:
Podle me staci, kdyz euklidi neudela co ma ji sebrat TTT televizi tablet telefon pripadne pocitac a ona se nauci poslouchat, nebo ne?A podle me to chce poker face a nenechat se rozhodit… mozna ji to bavi s vama cvicit?
Ale to jo, to ona udělá - už jsem to psala někde výš… Někdy nemusím ani vyhrožovat a nékdy i sama od sebe. Ten úklid je to nejmenší. Tady jde spíš o to, že je tak nějak mimo realitu, jako by pořád dětská - hraje si s panenkama, má velikou fantazii ( fakt enormní) a na druhé straně jako by už šla do puberty a chtěla být samostatná a a nejde jí to, ještě toho není schopná.
Zuří kvůli hovadinám.
Pak jedine (kdyz jste ji nezaridili sourozence) socializovat a nenechat se odradit prvnimi 10 neuspechy ![]()
Začínající puberta?
Odklon od dospělých autorit, jeden ze znaků.
Ja bych ji nechystala ani talíř na oběd, ať si ho nachysta sama, když si pak neumí sklízet. Žádný posluhovani.
A tatínek ji chce dát pusu a ona nechce, tak se urazi
, to mi přijde detinsky. Třeba nechce pusu od někoho, o kom ví, že ho štve a „snaží se jí mít rád“.
Možná jste jedinacka proste rozmazlili a vidíte to až teď…
@AnastazieB Děkuju, to je konstruktivní a možná na tom něco je. Dcera má obrovskou fantazii, je takový bohém - my oba jsme pragmatici. Hlavně manžel jí proto nerozumí, ona si pořád na něco hraje ( např. momentálně je luční víla a vodí svého imaginárního koně) a jemu přijde, že se s ní člověk normálně nedomluví ( což je někdy fakt).
@Barfiy píše:
Pak jedine (kdyz jste ji nezaridili sourozence) socializovat a nenechat se odradit prvnimi 10 neuspechy
Věř, že sourozenec byl v plánu, osud tomu nepřál. Jinak socializujeme, má kroužky, dokonce několik kamarádek ( buď podobného ražení nebo co s ní mají trpělivost). S lidmi vychází dobře, je hodně společenská, kamkoliv přijdeme se snaží si najít kamarády - s tím nemá problém. Děcka ji ale moc neberou - krátkodobě ano, ale třeba ve třídě to moc sláva není.
@Anonymní píše:
@Veru1987 A čím ji sestra rozmazlila? Třeba to dělám taky a nevím o tom.
Mě to přijde jako normalní začátek puberty
@Anonymní píše:
@AnastazieB Děkuju, to je konstruktivní a možná na tom něco je. Dcera má obrovskou fantazii, je takový bohém - my oba jsme pragmatici. Hlavně manžel jí proto nerozumí, ona si pořád na něco hraje ( např. momentálně je luční víla a vodí svého imaginárního koně) a jemu přijde, že se s ní člověk normálně nedomluví ( což je někdy fakt).
Vidíš a mně třeba přijde krásný, že si takto hraje, místo toho, aby seděla u TV. Mému synovci je 9 a hraje si na vojáky a policajty atd. a divný mi to nepřipadá.
Ja jsem zase taková, že bych ji „nechala žít“,, ať si hraje na vily. Nemusí se přece chovat, jak vy očekáváte.