Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Problémy s výchovou 10-tileté dcery
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.11.20 21:25
@Anonymní píše:
@Myška321 Troufám si říct, že aspergera poznám a její případ to není. Nenaplňuje ten obraz. Spíš mix povahy, zřejmě ADHD, prepuberty… nevím.
Moje dcera má 10 let a ADHD. Projevy podobné, všechno opakuji 10×, má vlastní témata, teď momentálně na mě pořád mluví jako na našeho kocoura a já jí musím odpovídat místo něj…naštěstí má ještě mladší sestru, tak si s ní vyhraje, je ještě dost dětská.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.20 21:28
@Anonymní píše:
@AnastazieB Děkuju, to je konstruktivní a možná na tom něco je. Dcera má obrovskou fantazii, je takový bohém - my oba jsme pragmatici. Hlavně manžel jí proto nerozumí, ona si pořád na něco hraje ( např. momentálně je luční víla a vodí svého imaginárního koně) a jemu přijde, že se s ní člověk normálně nedomluví ( což je někdy fakt).
Je potřeba zkusit se k ní trochu přiblížit, zkusit vidět svět jejíma očima. A nesnažit se jí zahltit příkazy a zákazy, někdo to prostě nesnáší nebo to potřebuje třeba logicky zdůvodnit, někomu to zas přijde zbytečné… Uvědomit si, že existují i jiné přístupy k životu než ten tvůj (mužův).
A pokud je to pro tebe složité, třeba najít nějakou literaturu a prokousávat se tím, tak by určitě pomohl nějaký psycholog/terapeut, který vám s tím pomůže, může vám nastínit její svět, její přístup a usnadnit vám přístup k ní.
Není to rozhodně žádné selhání, prostě vám jen pomůže najít řešení. Není to žádná nemoc nebo chyba, prostě jen otázka přístupu a náhledu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.20 21:29
Ja teda nevim, ja mam dceru 9,5 let, prijde mi úplně normální. Nikdy ji nenapadlo, ze by si uklidila sama, vzdy musim rict, bud to udela hned nebo za dyl. Hraje si s panenkama a hrackama. Je schopna rict, ze nema čas, protoze prave třeba přemýšlí a nebo si čte a je to zrovna důležitější nez se mazlit s taťkou
Nejste na ni trochu nároční?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.20 21:30
@Barfiy píše:
Sousedka ma fracka jedinacka holku taky kolem 9-10 a to je sileny jak je ten fracek rozmazlenej
To je důležité sdělení. Děkujeme ti. A pokud k danému nemáš co říct, tak utikej spár. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.11.20 21:33
@Mallorka píše:
Vidíš a mně třeba přijde krásný, že si takto hraje, místo toho, aby seděla u TV. Mému synovci je 9 a hraje si na vojáky a policajty atd. a divný mi to nepřipadá.
Ja jsem zase taková, že bych ji „nechala žít“,, ať si hraje na vily. Nemusí se přece chovat, jak vy očekáváte.
No jako u té televize sedí taky… a pak to převádí do praxe. Teď je winx nebo co… Zase máš pravdu, že asi máme nějaká očekávání, možná i nereálná vzhledem k věku. Já nevím. Když se pobavím s jejími vrstevníky, tak jsou celkem orientovaní, člověk si normálně povykládá, ale moje dcerka je prostě taková mimoňka.
- Citovat
- Upravit
1.11.20 21:33
Jinak mám také desetiletého syna a ten si taky hodně hraje a je dětský a má velkou fantazii - rád třeba běhá sem a tam po pokoji a v hlavě si odehrává nějaký složitý děj, většinou nějaký boj 
. Je schopný mi to dlouze vysvětlovat, kdo kam přišel, co komu kdo řekl atd., většinou se ztratím po druhé větě 
.
Naštěstí ale jsme si typově podobní, k většině věcí má přístup jako já a ve zbytku jako muž, takže si rozumíme 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.11.20 21:36
@brisco píše:
Moje dcera má 10 let a ADHD. Projevy podobné, všechno opakuji 10×, má vlastní témata, teď momentálně na mě pořád mluví jako na našeho kocoura a já jí musím odpovídat místo něj…naštěstí má ještě mladší sestru, tak si s ní vyhraje, je ještě dost dětská.
Já zase tlumočím našeho psa. Přijde jí to jako děsná sranda. 
Já o ADHD dost přemýšlím. Jak to jde dcerce ve škole? Naše je premiantka, ale to, co má v hlavě podle učitelky neumí prodat. Věčně něco hledá, je chaotik.
- Citovat
- Upravit
1.11.20 21:37
@Anonymní píše:
No jako u té televize sedí taky… a pak to převádí do praxe. Teď je winx nebo co… Zase máš pravdu, že asi máme nějaká očekávání, možná i nereálná vzhledem k věku. Já nevím. Když se pobavím s jejími vrstevníky, tak jsou celkem orientovaní, člověk si normálně povykládá, ale moje dcerka je prostě taková mimoňka.
Hele, mám kamarádku a ta má dceru a tvůj popis na ní přesně sedí . Nebýt pár maličkostí, tak si myslím, že to píše ona. Takže neboj, takových dětí existuje spousta. Není to nijak nenormální.
Je tam prostě klíčové to, že jste odlišní typově, takže si prostě nerozumíte.
Fakt zkus tu knihu - Nejsou stejné - nebo i nějaké stránky o teorii typů, myslím, že i nějaký malý úvod ti hodně napoví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.20 21:38
@Anonymní píše:
Pro mě je psycholog potvrzením mého absolutního selhání.
Co to je za volovinu? Ja mam dve deti ze tri nestandard, jeden je tezkej autista, druhej ma dysfazii..jezdime na psychologii, to jsem selhala v necem?
Chovani Tve dcery mi prijde nekde na pomezi adhd a aspergerova syndromu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.20 21:39
Rozhodně vyhledání psychologa není vaše selhání. Naopak. Jako selhání rodiče by jsem já osobně považovala to, kdy dítěti neposkytnete záměrně odbornou pomoc, kterou potřebuje. Já by jsem psychologa v tomto případě vyhledala nebo třeba nějakou rodinnou terapeutku. Ona vám také hodně pomůže. Pro mě je spíše udivující to, že manžel řekne, že by ji tak moc chtěl milovat, ale že ona mu to svým chováním znemožňuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Altavista
1.11.20 21:39
@Anonymní píše:
No jako u té televize sedí taky… a pak to převádí do praxe. Teď je winx nebo co… Zase máš pravdu, že asi máme nějaká očekávání, možná i nereálná vzhledem k věku. Já nevím. Když se pobavím s jejími vrstevníky, tak jsou celkem orientovaní, člověk si normálně povykládá, ale moje dcerka je prostě taková mimoňka.
A co je na tom špatného? Má fantazii.. Ale jedna věc nad kterou by jsi se mohla zamyslet mě napadla. Sama jsem utíkala do světa fantazie z důvodu osamění. Vám to s ní skřípe a ona se tam cítí mnohem jistěji. Její bujná fantazie a energičnost se projevuje v těch hovorech, ale tvoje výtka nejspíše nebude z nejcitlivějších, já si pár takových rozhovorů z dětství pamatuji. Mrzelo mě, že se za mě stydí, mrzelo mě, že to co povídám není vhodné, ale abych to mohla ovládat, potřebovala jsem čas. Každá výtka (a nebo když jsem viděla špatný efekt a že děti jsou citlivé) ve mně tvořily bariéru, smutek, snažila jsem se a k ničemu to nebylo a tak ten svět fantazie byl bezpečnější, tam jsem nedělala ty hrozné chyby…
Paradoxně cizí jsou k tomuto shovívavější, vidí dítě, dítě které se dotváří. Vy dva jste alergici. Ona je ještě malá.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.11.20 21:40
@Magnificata píše:
Nejste na ni trochu nároční?
Já nevím, upřímně. Vím, že srovnávání je blbost, ale pokud tedy budu srovnávat s ostatními devíti a desetiletými, tak mi přijde, že oni fungují už tak nějak rozumně, spoustu věcí udělají automaticky, dá se s nimi normálně domluvit. U nás to takhle není. 
Třeba ostatní mají taky mouchy, které zrovna nevidím, ale vždycky mi to tak přijde.
- Citovat
- Upravit
1.11.20 21:42
A proč si s ní někdy nepohrajete, s vílou? Moje dcera si nikdy nehrála s panenkami nebo na něco, fantazie jí celkem dost chybí. Tvoje jí má třeba zase hodně. A píšeš, že jste pragmatici. Zkoušeli jste se jejímu hracímu světu přiblížit? Tím, že je dětská a hravá a doma nemá parťáka, tak byste občas mohli i vy.
O čem si chce manžel vykládat s desetiletou puberťačkou? A jo, mám taky desetiletou a to, co předvádí, je solidní puberta. A fakt si s ním nechce vykládat.
Za naše kočky a plyšáky běžně mluvíme s chlapem sami. Děti to milují. Pravda, my jsme střelení takhle všichni. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Altavista
1.11.20 21:43
@Flyingfrog Taky mluvím za psa, naprosto automaticky. Když sedí před manželem a vejrá na něj, tak tlumočím Když on to neumí, co mám dělat
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.11.20 21:44
@Altavista Moc děkuju, opravdu moc. 
Jak by se tedy měli tví rodiče chovat, aby to tehdy pro tebe bylo v pohodě? Tohle je teda věc, kterou asi nikdo nechce, ale asi na tom v našem případě něco je. Já nechci ničit svoje dítě. Ona je teď sama i stran těch kamarádek - nevídají se, sem tam si akorát napíšou… Dnes mi vyčetla, že si s ní nehraju, což má bohužel pravdu. Ona asi je osamělá - manžel jí ale říká, že je to proto, jak se chová ( což mi i za ni strašně ubližuje).
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
