Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Pro mě je psycholog potvrzením mého absolutního selhání.
Neselhala jste..ani vy, ani táta.. nesmíme zapomínat na to, že geny nededime jen po fyzické stránce ale také po psychické..a ne jen od rodičů ale také od dalších pokolení.. ovlivňuje i jiné zázemí a to třeba chování ostatních ve škole..
Psycholog není selhání, je to řešení.. nemáte si co vyčítat,. prostě ji to v hlavě funguje momentálně jinak než jiným ale to neznamená, že se to nedá změnit..moje sestra byla taky velmi „ostré“ dítě, mamka byla na výchovu sama..ale vždy ji dokázala svoji autoritou zkrotit..sestra skákala taky do řeči, mamka ji velmi jasně řekla „Teď mluvím s tetou, vydrž až se domluvíme a pak se ti budu věnovat“.. jasně, ségra začala vyvádět..mamka zachovala chladnou hlavu, prostě se s návštěvou odebrala třeba do kuchyně nebo obýváku a sestru nechala se svými myšlenkami osamote.. mamka byla přísná ale spravedlivá.. teda, ještě pořád je ![]()
@Altavista Jo, takhle nějak je to u nás s kočkami.
Manžel takový nebýval, když jsme se poznali. Spolehlivě jsem ho zblbla. ![]()
@Anonymní píše:
Já zase tlumočím našeho psa. Přijde jí to jako děsná sranda.Já o ADHD dost přemýšlím. Jak to jde dcerce ve škole? Naše je premiantka, ale to, co má v hlavě podle učitelky neumí prodat. Věčně něco hledá, je chaotik.
Tak moje má k tomu i vývojovou dysfázii, takže ve škole má individuální studijní plán. Dobře si pamatuje fakta, problém má s matematikou a při psaní vynechává písmena a hlavně diakritiku. Ale mimoň, to správné slovo, i některé kamarádky už jí řekly, že se opakuje a začaly se jí stranit.
Jako mi přijde, že u nás lépe chápe ta čtyřletá, líp si umí vyřešit situace, má lepší přehled, kde co má.
@Flyingfrog píše:
A proč si s ní někdy nepohrajete, s vílou? Moje dcera si nikdy nehrála s panenkami nebo na něco, fantazie jí celkem dost chybí. Tvoje jí má třeba zase hodně. A píšeš, že jste pragmatici. Zkoušeli jste se jejímu hracímu světu přiblížit? Tím, že je dětská a hravá a doma nemá parťáka, tak byste občas mohli i vy.
O čem si chce manžel vykládat s desetiletou puberťačkou? A jo, mám taky desetiletou a to, co předvádí, je solidní puberta. A fakt si s ním nechce vykládat.Za naše kočky a plyšáky běžně mluvíme s chlapem sami. Děti to milují. Pravda, my jsme střelení takhle všichni.
Asi si s ní nehraju tolik, jak by chtěla, to je pravda. Kamarádky jí tím ale nenahradím. Někdy si hrajeme, ale asi by to chtělo víc, když tu nikoho nemá. ![]()
Hele, nevyčítej si to!! dle mne jste ji extra nerozmazlili, jen musíte být důslednější..
Já z našich holek taky rostu.. bude jim 12 a ano, začlo to tak před rokem a kousek, obracení očí, nic samy od sebe neudělají, spoustu věcí musím xkrát opakovat! zkouším po dobrém, po zlém.. chvilku fungují, ale další den totéž od znova (aby si automaticky ráno ani nevyčistily zuby, to mne úplně vytáčí doběla, že to musím připomenout!!)…
u vás tam klidně i nějaké adhd být může, ohledně rozdávání dom. prací se mi osvědčilo to říct trochu předem (např. že za hodinu dopere pračka, tak pověsíme prádlo.. že je umytá myčka, tak až dodělají to, co zrovna dělají, tak to uděláme/udělají.,.) protože mi několikrát předtím řekly, že přece nejsou jak pes na povel TEĎ HNED a já si řekla, že v tomhle mají fakt pravdu..
uklízení jejich pokoje je taky porod.. denní střety (ponožky poházené po zemi, na stole mega bordel po celé ploše, obaly všude atd.), to stihnou udělat za jediný den.. samy od sebe si to neuklidí, musím už opravdu důrazně to večer připomenout a kdybych to nechala být, tak by se tam po týdnu brodily odpadkama a evidentně by je to absolutly nijak nevzrušovalo ![]()
hele, já nevím… snažím se volit takový střed - ani moc benevolence, ale zas je nechci celé dny jen buzerovat… se mnou se teda takhle nikdo nepáral, ale to už jsme u extrému, kde se běžně praktikovalo mlácení tvrdého kalibru a to fakt dělat nebudu.
Nemyslím, že je ostuda jít k psychologovi, jen bych to s ní předtím zkusila ošetřit takto režimově - pokud by toho byla schopna (např. že každou středu si vysaje pokoj, obden vynese koš - a přes den má za povinnost to a to.,. klidně to i sepsat - možná by jí pomohlo to tak nějak zvizualizovat co se po ní vlastně chce.. přiměřeně věku samozřejmě) ![]()
držím palce, ale věř, že když se bavíme v práci o dětech, tak bordelismus a neochota pomáhat je problém tak v 95% domácností ![]()
a to, že si hraje, je přece krásné
ty naše potvůrky by nejradši strávily celý den na mobilu.. Hell..
@Tarjei píše:
Co to je za volovinu? Ja mam dve deti ze tri nestandard, jeden je tezkej autista, druhej ma dysfazii..jezdime na psychologii, to jsem selhala v necem?
Chovani Tve dcery mi prijde nekde na pomezi adhd a aspergerova syndromu.
V žádném případě jsi ty neselhala! U vás je to úplně jiný případ, za to nikdo nemůže. U nás mám spíš pocit, že nejde o diagnózu, ale o blbou výchovu.
@Anonymní píše:
@Altavista Moc děkuju, opravdu moc.Jak by se tedy měli tví rodiče chovat, aby to tehdy pro tebe bylo v pohodě? Tohle je teda věc, kterou asi nikdo nechce, ale asi na tom v našem případě něco je. Já nechci ničit svoje dítě. Ona je teď sama i stran těch kamarádek - nevídají se, sem tam si akorát napíšou… Dnes mi vyčetla, že si s ní nehraju, což má bohužel pravdu. Ona asi je osamělá - manžel jí ale říká, že je to proto, jak se chová ( což mi i za ni strašně ubližuje).
A vezmi si, jak to musí ubližovat jí, pochybuji že to ve 100% případů řešíte naprosto bokem, že to neslyšela.
Popravdě nevím, já to svým rodičům nevyčítám. Protože vím, že se snažili jak nejlépe mohli. Ale některé věci na mě padly až do dospělosti, až v ní jsem se srovnala například s tím, že jsem od mala slyšely jejich hádky, že mi bylo i řečeno, že za ty hádky mohu. Ona zase určitě slyší mnohé od vás. To co jí říká manžel je rána za ránou na dětskou duši. Zní to tak, že nemá kapku pochopení.
Jsem hodně emotivní a tvoje dcera nejspíše také, každou tuhle věc jsem brala velmi osobně. Ten svět se prostě tvářil strašně ošklivě, bylo lehčí snít o tom, že jsem student v Bradavicích, já jsem to jen dělala v duchu, uzavřela jsem se do sebe.
Pak ji prostě přijmi takovou jaká je, je jí jen 10, má nárok na hraní. Nemusíš si s ní hrát, ale ber to, že je taková. Ona to do smrti dělat nebude a až bude řešit kluky a sex, budeš ještě chtít, aby si šla hrát na víly.
Ze všeho jsem vyrostla, jsem poměrně úspěšná baba, žiju v realitě, mám prestižní povolání. Jen jedno mi zůstalo, jsem chaotik, hroznej… Jednou vše uklidím, jindy nejsem schopna odnést talíř a pak to poklidím naráz, ob den se bouchnu, něco zapomenu atd atd… A světe div se, žiju ![]()
@Anonymní píše:
Asi si s ní nehraju tolik, jak by chtěla, to je pravda. Kamarádky jí tím ale nenahradím. Někdy si hrajeme, ale asi by to chtělo víc, když tu nikoho nemá.
U nás, když mají kluci fantazie, tak jsou na to dva no.
Vaše je sama (to prosím neber jako výtku), proto jí nevadí klidně zapojit souseda. Fakt to zkus, ne třeba přímo hrát, ale reagovat na ni v její fantazii a ne ji násilím hru ukončit.
Mně z popisu nepřijde, že jste selhali, jen jste naprosto rozdílné povahy.
@Altavista Já ji opravdu nechci nijak citově poškodit, trhá mi to srdce, že je manžel vůči ní takový tvrdý. Sám je zoufalý, neumí s ní mluvit jejím jazykem a to ho frustruje, proto pak vybouchne. Já se moc snažím a ať udělá cokoliv, dávám jí najevo, jak ji miluju. snažím se mírnit to, co podělá manžel. On je na ni taky hodný, to ano, obejme ji, nejsou spolu na nože pořád. Podmínkou pro úspěšné fungování je ale dceřina " normálnost". Jinak se to hroutí.
@Anonymní píše:
V žádném případě jsi ty neselhala! U vás je to úplně jiný případ, za to nikdo nemůže. U nás mám spíš pocit, že nejde o diagnózu, ale o blbou výchovu.
Výchova není jen o důslednosti, ale i o tom, najit s ditetem společnou rec. I dítě nás může naučit, že nikdo není robot a je potřeba se do druhého líp vcítit a není to žádné selhání.
Souhlasím s žabkou, nepřijde mi rozmazlená. To co je tu popisováno je úplně normální. Ten psycholog by byl fajn, ne jako diagnóza dcery, ale aby jste si to vy dva uvědomili. Vy po ní chcete strašně moc, to co mnohdy nedělají ani dospělí.
Zapřemýšlej, když čteš debaty. Kolik chlapů se v 25 chová jako děcko, věčně u pc a jsou nepoužitelní. Kolik dospělých chlapů okolo sebe háže ponožky. Kolik ženských si stěžuje že jim musí věci nosit pod nos, že si neuklidí, nenaberou jídlo a to jsou dospělí. Ty chceš, aby dítě, kterému je 10 bylo dospělé.
Synovi je 9 a chová se podobně. Jedináček není a upřímně? Já se vidím. Nastavuje mi zrcadlo.
On je ten typ, co má přesně nalinkovane, jak se co má dělat a jak se kdo odchýlí, tak poučuje. Mimo to je chaotický, nepořádný, roztekaný. Neustále mu vše opakuju, připomínám. Běžné tresty nepomáhají a jsou mu jedno.
Když mu vypnu mobil, jde si číst. Když mu seberu knihu, bude si hrát, když mu seberu hračky, bude si kreslit…
S dětmi má problém. Neberou ho, protože on je ve svém světě. Má obrovské znalosti a zájmy jiné než ostatní děti, ale zároveň je dětský, spí s plyšáky… No a je premoudrely, což děti nemají rády.
Podle mě to je kombinace povahy, inteligence a počátek puberty. Plus mám podezření na ADD/ADHD.
Manžel ho taky zvládá hůř.
Bude to mít v životě těžké. Mám v plánu PPP, až bude hůř ve škole. Chodíme s mladším synem a zatím mi to nikdy nic nedalo.
@Anonymní píše:
V žádném případě jsi ty neselhala! U vás je to úplně jiný případ, za to nikdo nemůže. U nás mám spíš pocit, že nejde o diagnózu, ale o blbou výchovu.
Výchova určitě ne, buď zvláštní povaha nebo dignoza, ale mezitím je jen tenká hranice. jako klidně Ti svoje dvě holky předvedu v akci, pokud můžeš dojet do Brna
. Jedna důsledná, pořádkumilovná parádnice a druhá klukovská, roztěkaná, ve vlastním světě, co si klidně vezme každou ponožku jinou. ![]()
Ženské chce to hlavně klid, i takoví „divní“ lidí se v životě otrkají a poradí si, přítele si taky nakonec najdou. Prostě nejsme všichni stejní ![]()
@Altavista Co je to moc, co po ní chceme? My to vidíme jen jako každodenní normální fungování a v poslední době hlavně slušné mluvení s námi dvěma ( i třeba s babičkou), protože odsekává - ale to už spíš patří k pubertě. Manžel vždycky říká, že nechce, aby z ní nevyrostlo budižkničemu. ![]()