Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vyghostovani od kamarádky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.2.23 18:22
Hele u kamarády to může být dost tím, že ona je nějak rozbitá a nemá odvahu/sílu to přiznat.
Máte nějaé společné známé? Já bych se ptala v jejím okolí, co se děje, primárně bych o ní měla strach.
Tedy pokud opravdu nebyl žádný větší konflikt mezi vámi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.23 18:22
Vysvětlení je v celém principu ghostingu.
Prostě jsi jí už fakt lezla na nervy.
A buď jí tě bylo líto… nebo sama je člověk, který nerad konfrontace.
Víc za tím nehledej. A buď časem ráda za prostor pro nové přátelství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.23 20:19
Ja se priznam, ze jsem to asi 2× udelala ja…jednou to nebylo uplne schvalne, jednou jo. V tom druhem pripade me uz ta druha strana proste s*ala, ale u obou pripadu jsem byla „rozbita“ hlavne ja, ten prvni pripad by byl na dlouhe vysvetlovani, ale ten druhy je presne to, co pisou nade mnou - nemela jsem v te dobe silu to resit. Takze bud neni uplne ok a nezvlada to a nemuzes za to vubec, nebo k tomu neco z tve strany prispelo, ale ona se tim nema kapacitu zabyvat.
Pokud to tvoje ego prezije, zkus se ji ozvat treba po nejake dobe, pokud to je neco z toho, tak ji mozna chytnes v lepsi situaci.
No a taky je moznost, zes ji dozrala natolik, ze te vyhodnotila jak toxickou, a radeji prerusila kontakt…to se tady treba nedavno nekomu radilo, kdyz „kamaradka“ zelneuzivala pomoc a vysavala z penez, ale to bys asi vysvetleni tusila 
- Citovat
- Upravit
11.2.23 20:26
Někdy to přátelství vyšumí, nebo jak to říct. Já jsem také nedávno už „kamarádce“ neodpověděla, ale předtím jsem jí napsala, že už to asi nemá cenu po tom, co jsme se tak vzájemně dlouhodobě štvaly a momentálně nemám důvod jí kontaktovat. Vídaly jste se často? Podle mě virtuální přátelství spěje akorát k zániku. Třeba si něco vzala osobně a neřekla ti to, těch možností je hodně, nad tím se musíš zamyslet hlavně asi ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.23 20:57
Stalo se mi to. Kamoska mela vazne problemy. Rekla jsem asi neco, co se ji dotklo v obecne rovine. Parkrat jsem ji napsala, aby vedela, ze se muze ozvat az bude ok. Zatim nic, mam obavy, jak na tom je, ale nemam jak zjistit. Mrzi me to, neudelala jsem nic zas tak moc spatne, myslim, chtela jsem byt oporou a je fajn. Treba se casem ozve, obcas to tak dopadne.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.3.23 12:01
Ahoj, obnovuji téma. Mám pár bližších kamarádek, se kterýma jsme sdílely dost osobních věcí, občas se sešly, zvaly jsme se na důležité příležitosti atp., taková klasika. Troufnu si říct, že společný čas jsme si vždycky užily oboustranně, a jak to tak bývá, povzdechly si, že bychom se mohly vídat častěji, ale hlavní kontakt byl vždy spíš vypisovací přes mobil (což je a bylo vždycky v pohodě). Ten kontakt jsme iniciovaly jak kdy, v nějakých vlnách víc ony, v nějakých víc já, ale úplně jednostranné to nebylo nikdy. Je nám všem přes 30, máme normálně práci, rodiny, vlastní život. Ony se mezi sebou neznají, nejsme parta.
Nedávno jsem se přestěhovala do zahraničí a jen tak ze zvědavosti sama nenapsala. Už jsem tu nějakou dobu a tak nějak mě mrzí, že blízkým kamarádkám ani nestojím za otázku, jak se vlastně po takové změně v nové zemi mám. Jasně, že můžu napsat i sama, ale vnímám to trošku jako o něčem jiném. Co si o tomhle myslíte? Brala jsem to přátelství asi vážněji, než to bylo? Nebo jsme prostě v jiných životních fázích a řeším kraviny? Popravdě je mi z toho celkem smutno.
Prosím anonym - nechci mít s profilem spjatý pobyt v zahraničí.
- Citovat
- Upravit
22.3.23 12:14
Tak ony můžou mít zase pocit, že se máš tak báječně, že už jsi na ně zapomněla anebo když sis přičichla k životu v cizině, že už ti nejsou dost dobré…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.23 12:17
@Anonymní píše:
Ahoj, obnovuji téma. Mám pár bližších kamarádek, se kterýma jsme sdílely dost osobních věcí, občas se sešly, zvaly jsme se na důležité příležitosti atp., taková klasika. Troufnu si říct, že společný čas jsme si vždycky užily oboustranně, a jak to tak bývá, povzdechly si, že bychom se mohly vídat častěji, ale hlavní kontakt byl vždy spíš vypisovací přes mobil (což je a bylo vždycky v pohodě). Ten kontakt jsme iniciovaly jak kdy, v nějakých vlnách víc ony, v nějakých víc já, ale úplně jednostranné to nebylo nikdy. Je nám všem přes 30, máme normálně práci, rodiny, vlastní život. Ony se mezi sebou neznají, nejsme parta.Nedávno jsem se přestěhovala do zahraničí a jen tak ze zvědavosti sama nenapsala. Už jsem tu nějakou dobu a tak nějak mě mrzí, že blízkým kamarádkám ani nestojím za otázku, jak se vlastně po takové změně v nové zemi mám. Jasně, že můžu napsat i sama, ale vnímám to trošku jako o něčem jiném. Co si o tomhle myslíte? Brala jsem to přátelství asi vážněji, než to bylo? Nebo jsme prostě v jiných životních fázích a řeším kraviny? Popravdě je mi z toho celkem smutno.
Prosím anonym - nechci mít s profilem spjatý pobyt v zahraničí.
Já třeba mám problem, ze jsem starosti o dvě deti docela zahlcena a hlavně jak se jde od podzimu do jara z nemoci do nemoci tak se mi to slejva. Nedávno jsem viděla kamarádku po půl roce a to se me i ptala jestli se na ni kvůli něčemu zlobim… a přiznám se, ze v intenzivním kontaktu jsem s 3-4 maminkama ve svém okolí co máme stejne staré děti. Zbytek je sporadicky… ale jako chápu, ze přestěhování je takový krok, ze to bych se asi ozvala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.3.23 12:22
@Anonymní píše:
Sorry za anglicismus, ale lepší výraz asi není.jsme se přes deset let, cítím se mizerné. Hlavně mi chybí vysvětlení proč.
Ano stalo a vůbec nevim proč. Resp nejspíš změna na její straně a pricichnuti / snaha se dostat mezi snobiky. Byly jsme 4 holky, ale nebyly jsme bezne v kontaktu všechny dohromady. Kazda trochu jina a občas jsme se sešly všechny a někdy po dvojicích. Me byla dokonce za svědka a vše jsme probiraly… hele fakt nevim kde se stala chyba, ale podle nějakýho vyblitku na instaci dělala čistku přátel a smikla nás všechny.
- Citovat
- Upravit
22.3.23 12:26
@Anonymní píše:
Ahoj, obnovuji téma. Mám pár bližších kamarádek, se kterýma jsme sdílely dost osobních věcí, občas se sešly, zvaly jsme se na důležité příležitosti atp., taková klasika. Troufnu si říct, že společný čas jsme si vždycky užily oboustranně, a jak to tak bývá, povzdechly si, že bychom se mohly vídat častěji, ale hlavní kontakt byl vždy spíš vypisovací přes mobil (což je a bylo vždycky v pohodě). Ten kontakt jsme iniciovaly jak kdy, v nějakých vlnách víc ony, v nějakých víc já, ale úplně jednostranné to nebylo nikdy. Je nám všem přes 30, máme normálně práci, rodiny, vlastní život. Ony se mezi sebou neznají, nejsme parta.Nedávno jsem se přestěhovala do zahraničí a jen tak ze zvědavosti sama nenapsala. Už jsem tu nějakou dobu a tak nějak mě mrzí, že blízkým kamarádkám ani nestojím za otázku, jak se vlastně po takové změně v nové zemi mám. Jasně, že můžu napsat i sama, ale vnímám to trošku jako o něčem jiném. Co si o tomhle myslíte? Brala jsem to přátelství asi vážněji, než to bylo? Nebo jsme prostě v jiných životních fázích a řeším kraviny? Popravdě je mi z toho celkem smutno.
Prosím anonym - nechci mít s profilem spjatý pobyt v zahraničí.
Myslím si to, že jento cesta do pekel. Já mám taky tendence čekat, až se mi ozve druhá strana a pak akorát z toho mám nervy, těžkou hlavu a zbytečný řešeníčko. Tak jsem se naučila, že když na někoho mám náladu/chci ho vidět/zajima mě jak se má/posteskl se mi po něm, tak se prostě ozvu a myšlenky, kdo by se měl ozvat první, někam založím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
22.3.23 12:29
Mě takhle vyghostovala kamarádka, co ji znám z vysoké..ještě roky po ní jsme byly v kontaktu, stále řidším.
Naposledy jsme se viděly třeba před 8 lety, možná i déle, pak jsem se zkoušela ozvat, že bychom se mohly po dlouhé době potkat.. žádná reakce, pak že příští měsíc, že není čas, pak že příští měsíc..
Prostě to umřelo. Každá jsme v jiné životní situaci a už se pravděpodobně nikdy neuvidíme. Ne že by mě to nemrzelo, ráda bych se sešla a zavzpomínala, ale je to prostě tak.
- Citovat
- Upravit
22.3.23 12:30
@bjetuschka píše:
Myslím si to, že jento cesta do pekel. Já mám taky tendence čekat, až se mi ozve druhá strana a pak akorát z toho mám nervy, těžkou hlavu a zbytečný řešeníčko. Tak jsem se naučila, že když na někoho mám náladu/chci ho vidět/zajima mě jak se má/posteskl se mi po něm, tak se prostě ozvu a myšlenky, kdo by se měl ozvat první, někam založím.
Hele já třeba teď na jedno kontaktování čekám. Viděla jsem ji před rokem a jako vždy z me iniciativy. Sraz je vždy fajn, ale uz me to nebaví. Strašně moc se za mnou chtěla stavit v porodnici, ale dceru ještě nevidela a to bude mít 10m…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.3.23 12:40
Díky, holky!
@hospodki uff, no to chápu. Celou dobu nic, a najednou ve chvíli, kdy se to nejmíň hodí, je to najednou hrozně akutní. 
A pak nic z toho.
- Citovat
- Upravit
22.3.23 13:00
Záleží, jaký je kdo typ. Já třeba mám taky jen pár kamarádek a žádná není vyloženě vypisovací a já taky ne. Takže já často na kamarádky myslím, ale málokdy se „jen tak“ ozvu. A většinou spíš iniciuju setkání, takže si pak domlouváme termín, ale vyloženě po zprávách se „nevybavujeme“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Sorry za anglicismus, ale lepší výraz asi není.
Stalo se vám? Mně ano, strašně mě to mrzí. Znaly 
jsme se přes deset let, cítím se mizerné. Hlavně mi chybí vysvětlení proč. 