Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Dani65 píše:
Chyba, žes mu to řekla, já bych to- jen- příteli neřekla a obávám se, že bych to neřekla ani manželovi, pokud by se nejednalo o několikamilionou částku. ne, že bych nevěřila a můj nebohý manžel by ani po mně nic nechtěl, ale člověk nikdy neví, co se stane, třeba přijde nemoc a peníze jsou zapotřebí a v hádce se dá vyčíst všechno.
Nechala bych to u té dovolené a příteli klidně řekla, že sis peníze uložila a vybrat je můžeš až za několik let, až se trochu zhodnotí a taky bych to tak udělala. Uložila a nechala.
Kdyby přítel dělal scény, tak bych opravdu zvážila rozchod, pokud by v bytě zůstal, vzala bych si své věci a nazdar. Pokud bys tam zůstala, tak by si zase vzal on, co platil a vyrovnala bych se s ním ohledně realitky. A na dovču bych vzala maminku.
K výhře moc gratuluju a přeju ti, aby vše dobře dopadlo.
Souhlas s tím, že to přehnal a ukázal se, je taky docela zarážející, že na rozdíl od zakladatelky nemyslí na budoucnost a jako mladý a začínající žít v partnerství, bydlící v nájmu, myslí na motorku a noťas, místo aby byl rád, že je zakladatelka rozumná a chce si peníze schovat. Tohle všechno hraje proti němu, ale jako napsat, že mu to neměla říkat nebo že mu má teď lhát, tak to je extrém na druhou stranu. Jako zjistit, že mi partnerka neřekne, že vyhrála peníze, tak opravdu vážně přemýšlím o tom, jestli má ten vztah cenu, když mi nevěří ani v tom, že by mi výhra udělala radost kvůli ní, že by mě potěšilo, že měla štěstí a má teď díky tomu nějaké úspory atd. Co to je jako za vztah, pokud se jeden druhému boji říct, že vyhrál peníze, to je fakt důvěra no. Chápu, že se teď nabízí, že mu to říkat neměla, ale to nemohla vědět, teď ví, na čem je, ale naprosto chápu, že mu to řekla, mě by taky přišlo naprosto nefér to nerict ani by to asi nešlo, protože o dobrou zprávu se každý rád podělí se svými blízkými. Jasně je blbost to říkat sousedům, kolegům, ale partnerovi, s kterým žiješ ve společné domácnosti a případně plánuješ budoucnost? Tebe by fakt nemrzlo, kdybys zjistila, že k tobě partner nemá důvěru a zatají ti, že vyhrál? Neblesklo by ti hlavou, že je to vztah o ničem, když tam není ani to základní, což je důvěra? Mě teda jo, čistě z principu a asi by ten vztah pro mě neměl dál cenu.
@Monchichik píše:
Oprava na autě stát tolik nebude…tak se o tom pobavte, kolik by to tak mělo být…řekni, že ráda něco na to dáš, ale ne všechno…rozmysli si částku, kterou na to chceš obětovat, zbytek vraž někam, kam na to nemůžeš…novej notebook na placení složenek asi není třeba…na motorku bych mu pár kaček přidala…jestli je to jeho sen a jinak je to mezi váma všechno v pořádku, což podle popisu asi je…jestli teda nechce motorku za mega…to mu něco dej a ať šetří dál…
Děkuji tobě i ostatním za pomoc, moc se mi líbí tvůj příspěvek, asi to takhle i udělám. ![]()
@Anonymní píše:
Děkuji tobě i ostatním za pomoc, moc se mi líbí tvůj příspěvek, asi to takhle i udělám.
Tak ty ho znáš a víš…takže popřemýšlej, navrhni mu něco a uvidíš…když se mu to nebude zdát, že je to málo atd… nebo bude mít blbé řeči, nedostal by nic ![]()
S takovým bych teda nebyla. Ano že dal peníze do věcí které máte společné, ale to by přeci jeho svobodná volba. Hele, výhra je tvoje, a i kdyby sis za to koupila tunu čokolády, jemu do toho nic není. Aspon si poznala jeho pravé já. Což je smutné.
@Anonymní píše:
Děkuji tobě i ostatním za pomoc, moc se mi líbí tvůj příspěvek, asi to takhle i udělám.
Rozmysli si to dobře. Za mě spolu chodíte fakt hodně krátce. Dost vztahů se mezi prvním a druhým rokem rozpadne. Budeš ok s tím, když mu dáš třeba několik desítek tisíc a za půl roku bude po lásce? Ono to potom není úplně jednoduché ustát. A když mu dáš příspěvek třeba „jen“ 10tis., zase jdeš do rizika, že on bude nakrknutý, že to je málo, bude ti to vyčítat (což evidentně umí).
Mně by zablikala kontrolka, protože ty kecy o tom, že kdyby bydlel u rodičů, tak už má motorku, jsou něco příšernýho. Kdyby bydlel u rodičů, tak si taky pravidelně nevrzne, nezažije usínání s přítelkyni, ranní víkendové snídaně a pohodu, a dost možná by už žádnej vztah neměl. Jestli tohle nevidí, tak já bych do něj fakt prachy necpala.
Znala jsem případ, kdy chlap holce po necelém roce chození a jejím stesku, že nemohla studovat, protože rodiče neměli peníze, zaplatil školné na soukromé škole. Ona se ho ptala, že co když se nedejbože někdy rozejdou, a on zamilovaný blbec „to se nestane, neboj, budu ti přispívat“. Slečna to vzala vážně, podvedla ho hned v říjnu, počkala si na lednovou platbu dalšího semestru a sbalila si kufry, kvůli jiné obří lásce. No a v srpnu měla tolik drzosti, že ho kontaktovala, jestli tedy platí, že ji bude dál podporovat na té škole, a vyčetla mu, že ji on uvrtal do něčeho, co ona si se svým studentíkem teď nemůže dovolit, a ten trouba jí ještě jeden semestr zaplatil, protože to byla dost zdatná manipulátorka, to nepochopíš ![]()
A z opačné strany je tu spousta zoufalců, kteří chtějí po rozchodu vracet pomalu i dárky k narozeninám. Takže si to fakt hodně dobře rozmysli, dej mu jen to, co tě nebude mrzet, i když vztah nedopadne.
@Anonymní píše:
Holky, on je jinak ale dobrej v ostatních ohledech, pracovitej, spoustu práce udělal doma, zařídil, přivezl a odvezl, co se týče vztahu tak je jinak pozornost a v posteli taky vše klape, nechci ho poslat do háje, zaprvé ho mám moc ráda a zadruhé bych to ani nezvládla a už vůbec né kvůli penězům.Notebook se mu hodí, protože se mu starej seká a on tam vyřizuje věci ohledně složenek nebo nakupování atd, ale já tomu nerozumím, kamarádka říkala že tam beztak chce hrát hry a pro to potřebuje novej.
Auto používáme tedy on jezdí autem do práce nebo jedeme na nákup, potřebuje tam opravit nějaké věci kterým taky nerozumím, ale ohledně okýnek a elektriky.
A na motorku si šetří dlouho a prej by na ní měl kdyby zůstal u rodičů a neměl takový náklady skrz společný bydlení, což musím taky uznat.Já se spíš bojím, že se ty peníze fakt rozkutálí.. notebook nebo oprava auta ano to asi zvladnu když to nebudou statisíce, ale co když pak zase něco bude potřeba s takovou se nic neušetří. A o svatbě nebo tak ještě není řeč, jsme spolu necelej rok a zatím na to je čas.
Já předtím měla smůlu na chlapy, sice ti by asi nechtěli ani korunu a ještě by mě podpořily v tom si to nechat na spořícím, ale zase v ostatních směrech byli o dost horší než co mám teď doma.
@Zeoli píše:
Další blbec. Nárok nemá na nic, může být sakra rád, že mu zaplatíš dovolenou.
Ne, peníze ho nezměnily, pouze ho odkopaly. To jsou kecy, jak by ti dal půlku, to mě pobavilo![]()
zrovna tento typ by ti nedal nic, možná by ti koupil kindervajíčko, kdyby byl na tvém místě.
Gratuluji k výhře![]()
peněz! Nikoliv k „výhře“ partnera.
Přesně tak.
Můj manžel by mi v takové situaci a v době, kdy byl přítelem, naopak jemně radil si něco z výhry schovat. Z dovolené by byl nadšený, ale kdybych mu koupila ještě motorku a notebook,, na které by sám evidentně neměl, nebo nechtěj za ne utrácet, tak by byl v rozpacích, připadal by si trochu jako vydržovaný ubožák a neměl by radost ze utrácím jak opilá. Na dovolené by pak trval na tom, že zaplatí všechny útraty, nenechal by si platit nějaké „kapesné“
To je tezky, no…
Zkus se na to podivat obráceně. Zaplatis celou kauci na byt, nekolik dalsich drazsich kousků do spolecne domácnosti, a kdyz pak partner čichne k vetsim penězům, nepodeli se a nepřispěje mi na něco, co jsem odkladala prave kvůli investici do společného bydlení.
ALE!!! To, jakým zpusobem zareagoval, ze to OČEKÁVÁ, a urazi se, to je to, co by me zarazilo.
Rekla bych mu, at se zklidní, ze i ty chces rozmyslet, kam penize ulozis, zainvestujes, ze nechces vsechno rozfrcat, ale ulozit dobudoucna, a tak nechces s horkou hlavou nakupovat. Tim das sobe i jemu cas. Uvidis, jak se k tomu bude stavět, aby fakt nedoslo k tomu, ze se tak rozhadate, ze se za mesic rozejdete. Dejte si tu dovolenou.
Nelehká situace… napadá mě k tomu pár věcí.
Technicky vzato se to dá brát tak, že jste v téhle situaci mohli být oba - mohl vyhrát on nebo ty, vyhrála jsi ty. Peníze z loterie nejsou dá se říci (když to řeknu blbě) nárokovatelné. Taky jsi k nim přišla jak slepý k houslím (ačkoliv jsi tomu samozřejmě tím - s prominutím -gamblingem šla více naproti).
Varianta a) co mě napadá - zda by vlastně přítel nebyl daleko radši, kdybys mu dala poměrnou část za tu dovolenou, než abys ho na ni zvala. Kdo ví, třeba po tom vlastně netouží, třeba by fakt, než dovolenou za 30 nebo 50k ocenil víc to, kdyby ty peníze mohl vrazit do motorky. Technicky vzato to může být takový Danajský dar. Jedna věc samozřejmě je, že je od tebe hezké, že jsi zamýšlela, že byste si udělali pořádnou hezkou dovolenou. Je ovšem opravdu otázkou, zda by si tuhle variantu vybral, pokud by na výběr měl. Říkám si, kde je ten předěl a to právo - výherce má právo rozhodnout x má jít o blaho obdarovaného a tedy mělo by se brát zřetel na to, co on chce (když ho chce výherce nějak obdarovat…). Není sobecké vybrat dovolenou, když by partner dal přednost něčemu jinému?
Další věc je, asi bych vychladla. Jsou to jenom prachy. Peníze budou, my nebudeme… Já osobně bych myslela na budoucnost. A samozřejmě bych si chtěla nějakou poměrnou část užít.
Do toho bych klidně ještě zapřemýšlela nad tím placením věcí do společné domácnosti - jestli kupoval pračku, platil kauci, etc., tak je to opravdu větší výdaj, než doplňky do kuchyně a obýváku (pokud to tedy nebyla televize, drahý kávovar nebo super kuchyňský robot).
Asi bych počkala, až opadnou emoce. A do té doby bych na peníze nesáhla. Pokud bych pracovala s variantou, že jsi vyhrála pár stovek tisíc - a dejme tomu, že by to bylo třeba 600 nebo 700 tisíc. Tak bych udělala - za sebe to - že bych si to rovnou teď rozdělila na část, která půjde na budoucí výdaje a část, která půjde na útratu. Např. 500 tisíc uložit a 100 na útratu. Nebo tak nějak. Nějaký rozumný poměr. Na to, aby si člověk udělal radost, to stačí málo…
A klidně bych těch 100 tisíc rozdělila rovným dílem, nebo nějak poměrově - část společnou a část každý za sebe, právě z toho důvodu, že ta výhra mohla být kohokoliv, nebo taky ničí… a mě by asi taky potěšilo, pokud by se se mnou partner rozdělil, pokud by vyhrál nějaké peníze. Já asi i dovedu pochopit, že ta suma peněz zaskočí jak majitele, tak i partnera a prostě ty emoce s člověkem dělají divy a může říct kde jakou kravinu.
Určitě bych se nevydávala ze všech peněz. Určitě bych neutrácela za nesmyly (nebo bych si na ně VYČLENILA SUMU). Určitě bych nikomu nedávala horentní sumy „jen tak“, ale stejně tak bych si nenechala ani sama pro sebe 200k abych je jen rozfrcala.
Chce to u toho přemýšlet. Pořád jsou to jenom peníze. A pokud člověk nebude přemýšlet, tak je brzo po nich. Rozdělila bych to třeba na 2 termínované vklady, část na nějaký spořící účet. Úroky budou vydělávat, zbytek si užijete a holt si jednou za rok vyberete to, co vydělají na úrocích a za to si něco užijete. Ono 5% z 500 000 není malá suma a nezní to tak špatně
.
Tak držím palce, ať to dopadne nějak rozumně. Já nejsem zastáncem rozchodu. Ale jsem zastáncem toho promyslet to, sednout si nad tím, myslet na budoucnost a zohlednit všechny proměnné
.
@Mar__tanka1983 píše:
To je tezky, no…
Zkus se na to podivat obráceně. Zaplatis celou kauci na byt, nekolik dalsich drazsich kousků do spolecne domácnosti, a kdyz pak partner čichne k vetsim penězům, nepodeli se a nepřispěje mi na něco, co jsem odkladala prave kvůli investici do společného bydlení.ALE!!! To, jakým zpusobem zareagoval, ze to OČEKÁVÁ, a urazi se, to je to, co by me zarazilo.
Rekla bych mu, at se zklidní, ze i ty chces rozmyslet, kam penize ulozis, zainvestujes, ze nechces vsechno rozfrcat, ale ulozit dobudoucna, a tak nechces s horkou hlavou nakupovat. Tim das sobe i jemu cas. Uvidis, jak se k tomu bude stavět, aby fakt nedoslo k tomu, ze se tak rozhadate, ze se za mesic rozejdete. Dejte si tu dovolenou.
Jenze v případě rozchodu co? V bytě beztak zůstane on, protože platil kauci. Spotřebiče si nechá, protože je platil on. A jeste mu zakladatelka dá prachy na motorku? ![]()
@Tajemnadama píše:
Jenze v případě rozchodu co? V bytě beztak zůstane on, protože platil kauci. Spotřebiče si nechá, protože je platil on. A jeste mu zakladatelka dá prachy na motorku?
No dyt proto rikam, at si dá načas. Nerika tak ani tak, ze si chce investici rozmyslet (a ja si myslim, ze je to dobrý nápad pritel ne pritel) a behem te doby se muze chlap zklidnit nebo taky nezklidnit a bude chytřejší. Nez ted delat unáhlenà rozhodnuti.
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, po sto letech se mi povedlo na stírací los vyhrát hlavní výhru, předtím jsem hrala občas tak 12 let, vždy spíš tak ve stylu koupit za 20kč jeden los v týdnu nebo tak. Nejsou to miliony po zdanění je to pár stovek tisíc, já jsem realista, vím jak je dnes všechno drahý a že do roka ty peníze budu mít pryč.Co mě trápí je přítel, svěřila jsem se mu s výhrou a pozvala ho na dovolenou, ale on se toho ujal a po pár dnech si začal říkat co by se mu hodilo.
Chtěl by novej notebook, opravit auto a přispět na motorku atd. Tak jsem si s ním sedla, že bych ráda aby ty peníze nebyli do měsíce v tahu a on si to vzal strašně osobně s tím, že kdyby on vyhrál tak mi rovnou dá půlku ať si s tím dělám co chci. Já si zatím nic nekoupila ani pro sebe.
Včera začal s tím, že nic už nechce a že takový přístup nečekal, že když si to chci šetřit tak si to mám šetřit, že on svoje našetřený peníze taky vrazil do věcí které používáme oba atd. No je mi z toho všeho fakt zle, nejradši bych nic nevyhrála, nebo jsem neměla nic říkat.. achjo.
A poslední dobou máme doma fakt špatnou atmosféru, jak se říká, že peníze lidi změní tak asi je to pravda.Stalo se vám něco podobného? Jak z tohoto vybruslit ven? Koupit mu za většinu tý výhry co chce?
Jediné, na co bych mu přispěla je oprava auta. Noťas a motorku asi nebudete používat oba. Já bych si koupila své auto.
Jste spolu necely rok, do najmu koupil veci, co si muze odnest, vycetl ti ze kvuli spolecnemu bydleni nema na motorku a je naklepanej na to sezrat ti pulku vyhry. Tak jo, ten by ti pulku svy vyhry nedal ani omylem. A doprovodit te nesel, aby te podrzel, ale aby se ujistil, ze prachy budou. Normalnimu cloveku by po tak kratkym vztahu bylo hanba si vzit nejaky penize, natoz si je narokovat. A pokud mysli vas vztah vazne prvni na co by myslel by byla budoucnost-bydleni, svatba a dalsi velke vydaje a ne JEHO notebook, JEHO auto a nebo pul vyhry jen pro NEJ. Normalni partner preje stesti druhemu, nezavidi a nechce hlavne pro sebe. Ale vypada to, ze tady te nikdo nepresvedci. Pokud je tak skvelej tak penize uloz a on to pochopi. Pokud nepochopi, snad pochopis ty co je zac.
Přitel je pěkný vychcánek
Ano, kdyby se mi stalo něco takového, že přítel (otec mého dítěte) vyhraje větší obnos peněz, asi by mě potěšilo a svým způsobem bych očekávala, že nám s dcerou něco dopřeje (např. dovolenou, něco nového do bytu, atd.), ale určitě bych si nic nenárokovala a ještě tak drzým, automatickým a vyzývavým chováním
![]()
Blikala by mi červená kontrolka.. ![]()
Jinak ti to přeju a už to nikomu neříkej, bude se ti žít a dýchat svobodněji.. ![]()
A co třeba si na tu dovolenou zajed sama nebo s někým z přátel? Pokud ti to v práci umožní. Na něj bych se nejspíš vyprdla a v klidu si někde v příjemné destinaci promyslela, jak dál s výhrou naložit a jak případně naložit s ním ![]()