Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vyžírky, jak situaci vyřešit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.6.19 01:40
Nevidím jiné řešení, než si s nimi pořádně promluvit a na rovinu říct, co ti vadí. Jestli je to manželův bratranec, ať s ním zkusí dát řeč manžel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 02:35
- Promluvit si
B) Proste je k sobe nepoustet? Kdyz zamknete branku tak co, prelezou decka plot? Rict jim treba, decka muzou v sobotu odpo na par hodin nebo kolik jsi schopna tolerovat, a basta?
C) Moc neresit, zda je vychovavaji, nebo ne, do toho ti v zasade nic neni, jaky styl vychovy/nevychovy provozuji, kdyz nebudou zevlovat u vas, tak jejich problem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 06:15
@Barry1997 píše:
A co zkontaktovat OSPOD?
Důvod? Že vyžrali tetě ledničku? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 06:19
@Anonymní píše:
Chci se jenom vypovídat, ale třeba mi poradíte originální řešení situace.Jedná se o rodinu bratrance manžela, přestěhovali jsme se do stejné vesnice jako oni. Známe se spoustu let, ale buď se situace hodně zhoršila nebo jsem to předtím neviděla. Mají 6 dětí, chodí moc pěkně oblíkaní, snaží se být milí, ale po chvíli by je člověk zabil.
Nechápu, na co tak strašně chtěli tolik dětí, když vychovali první 2 a o ostatní už se vůbec nestarají, dětem se nikdo nevěnuje. Mají problémy s penězi, ale stejně si pořídí dítě a pak na to doplácí široká rodina. Věčně máme „na návštěvě“ na celý den jejich dítě, které je podobně staré jako naše. Popravdě, já mám dětí celkem plné zuby i vlastních, nehodlám se starat ještě o cizí, ale chlapeček je prostě dítě lesa, špinavý, bez zábran. Klidně si vleze do spíže a na co přijde, sežere. Případně se přiženou i s dalšími sourozenci a otravují, neumí si vůbec hrát, jen se rvou nebo škodí, fakt ve stylu zházet hlínu na námi udělané ohniště, lézt nám po zahradním domku apod. Jako čert vem nějaké materiální ztráty, ale oni vůbec nemají zábrany a rodičům je úplně jedno, že jim běhá dvouletý kluk s ne o moc starším bráchou kdoví kde a lezou někde po výškách a pod. Mě se fakt nechce jim pořád stát za zadkem, ale až se jim u nás něco stane?
Další věc je, že nemám problém pohostit kamarády dětí, ale ne, když jsou u nás nasáčkovaní celé víkendy a sežerou toho víc jak celá naše rodina dohromady. Prostě oni to doma nemají, vaří ve stylu suchá rýže s kompotem - jídlo na 3 dny a pak se chodí dojídat po sousedech. Dost často jim my i další příbuzní posíláme „přebytky“ ze zahrady - pytle zeleniny apod. Rádi se podělíme, ale popravdě už mě to dost přestává bavit je dotovat bez jakékoliv odezvy. Naše děti k nim ani nechtějí chodit, protože nemají hračky, jen všechno rozbité. Co s takovými, být cizí, řeknu „bílí cikáni“, dřív jsem je měla pomalu za vzor krásné rodiny, ale teď vidím, že je jim vlastně všechno jedno, asi je nehodlám dotovat a vychovávat jim děti až donevidím. Je mi té situace líto, nejvíc asi to, že oni pořád chtěj zachránit svět, ale svoji rodinu nevidí.
Máte zámek na dveřích? Mělo by to postačit k zabránění vstupu neoprávněných osob. U nás v okolí je taky několik dětí, které se kamarádí s mými dětmi a jsou to takové děti ulice, i když jsou ze slušných rodin a mají ve zvyku se přifařit k jídlu, nejlépe, když se někde smaží řízky, peče kuře, dělají palačinky… no tak když mám navíc, tak jim dám. Nepředpokládám totiž, že se moje děti chovají jinak, když se někde k jídlu přichomejtnou. A že rodičům šesti dětí moc nezáleží na tom, že děti něco rozhází… chápu, to by se z toho museli úplně zvencnout, kdyby všechno řešili. Takže jim prostě necpěte ty pytle jídla a když se ti bude zdát, že se zrovna k vám jdu najíst a napakovat se, tak jim řekni s úsměvem jééééé, to je škoda, my zrovna jdeme pryč, ahoooooj! a pošli je domů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 06:32
@Anonymní píše:
Chci se jenom vypovídat, ale třeba mi poradíte originální řešení situace.
Zavřít a nepouštět. Před obědem vylifrovat, že toho máš akorát pro vás. Svačiny bych jim dala, ale oběd teda ne. Zrovna dneska máme jídlo jen pro tři, další strávník by prostě měl smůlu. Klidně bych dala upečenou buchtu a šťávu při odpolední návštěvě, pak vyhodila, že je čas večeře, ať jde domů. Rodičům bych řekla, že se o ně celý den starat nechci, že mám svého dost. Když nepochopí, říct to důrazněji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 06:49
Asi jim vysvětlit, jaká pravidla platí u vás a jestli se jim to nelíbí, ukázat vrátka a ať si jdou hrát jinam. Naučit je, že k vám můžou jen, když máš čas a když je oběd poslat je domů. Ať se nají doma. Neměla bych problém něco malého nabídnout, ale neživila bych je neustále.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 06:59
Musite si promluvit. Jine reseni neni. A nejspis zamykej mistnost, kde skladujes potraviny.
Tady to nevyresis.
@Barry1997 píše:
A co zkontaktovat OSPOD?
To je ted nova moda? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 07:39
OSPod? Protože děti sousedů si hrají venku a zakl. Vyjidaji lednici? to abych měla strach pustit děti k sousedům, doma jídla dost, ale věřím, že dobrota od sousedky jim bude chutnat víc 
zakl. Toto jsem řešila před X lety, kdy jsem měla děti ještě malé. U nás to vygradovalo tedy i každodenní návštěvou sousedky, která nevarila a na návštěvu vždycky přišla tak nějak na oběd, se tréma detma. Nu tak to dopadlo tak, že jsem prostě oběd nedávala nikomu, soused e jsem řekla, že je čas oběda a my jdeme jist. Ať přijdou odpoledne. Dnes, když přijdou děti, většinou dám nějakou buchtu, či ovoce, meloun, ale když se blíží oběd, večeře posílám domu za maminkáma. Nejsem charita, mám plno svých dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 07:44
Chovej se tak, jak bys čekala, že se bude chovat jiná matka, když u ní budou tvé děti vyvádět něco podobného. Potažmo jako k vlastním 
Rvou se a ničí, lezou, kam nemají? Sprdnout, rozehnat, pokud to pokračuje, odeslat domů.
Vyžírají vás nepřiměřeně? Odeslat před jídlem domů.
Vyžaduje to pevnější nervy a asertivitu, to je fakt.
Bydlíme na vesnici, dítě přichomýtnuté k jídlu se prostě přihodí (zažívám oboustranně, osobně mi víc rve žíly ta varianta, kdy mé dítě vyžere cizí rodinu). Ale hranice u nás doma nastavujeme my.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 07:47
@marra2 tak nějak. vysloveně cílově vyžírkové sousedky, jak popisuješ, kolem nemám, ale řeším podobně. Když je dost jídla, nemám problém nakrmit cizí i obědem, ale vzhledem k našemu systému likvidace nedožerků to občas prostě nevyjde.
Navíc sama nehýřím nadšením, když dítě přijde domů naobědvané jinde, předpokládám, že ostatní matky většinou taky ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.19 07:54
Normálně když začnou děti zlobit přes čáru tak jim dát na zadek a když něco rozbijou nebo sežerou bez dovolení tak chtít úhradu po rodičích. Za chvíli k vám ani nepáchnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.6.19 08:08
Ty k nim taky chodíš, že víš, že jí suchou rýží s kompotem? Tak chodí pěkně oblékání nebo lítají špinavé jak smudly a bez dozoru? Podle mě to na kontaktovani Ospod je, pokud mají opravdu nedostatek, Ospod většinou ví, kde je možno získat potraviny z potravinové banky, to, co se v supermarketech nepotřebuje. A často to není jen základ(mouky, cukry, oleje), ale opravdové lahůdky, mléčné výrobky, maso, olivový olej, dražší sladkosti, musli, balené pečivo, sladké, slané, na dopekani.. Většinou ty vyšší řady výrobků z Lidlu a Kauflandu. Potraviny jsou na hranici data spotřeby, maso a mléčné výrobky se hned rozdávají klientům. U nás dostávají i pestouni, kteří mají dávky a rozhodně nedostatkem netrpí. Je rozdíl, když se vesnické dítě někde náhodou nachomytne u oběda nebo večeře nebo jestli má permanentně hlad, protože doma má jen rýží a kompot.
- Citovat
- Upravit
29.6.19 08:19
To je smutný, ze si dospěly člověk neporadí s par haranty a musí se radit na internetu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Chci se jenom vypovídat, ale třeba mi poradíte originální řešení situace.
Jedná se o rodinu bratrance manžela, přestěhovali jsme se do stejné vesnice jako oni. Známe se spoustu let, ale buď se situace hodně zhoršila nebo jsem to předtím neviděla. Mají 6 dětí, chodí moc pěkně oblíkaní, snaží se být milí, ale po chvíli by je člověk zabil. 
Nechápu, na co tak strašně chtěli tolik dětí, když vychovali první 2 a o ostatní už se vůbec nestarají, dětem se nikdo nevěnuje. Mají problémy s penězi, ale stejně si pořídí dítě a pak na to doplácí široká rodina. Věčně máme „na návštěvě“ na celý den jejich dítě, které je podobně staré jako naše. Popravdě, já mám dětí celkem plné zuby i vlastních, nehodlám se starat ještě o cizí, ale chlapeček je prostě dítě lesa, špinavý, bez zábran. Klidně si vleze do spíže a na co přijde, sežere. Případně se přiženou i s dalšími sourozenci a otravují, neumí si vůbec hrát, jen se rvou nebo škodí, fakt ve stylu zházet hlínu na námi udělané ohniště, lézt nám po zahradním domku apod. Jako čert vem nějaké materiální ztráty, ale oni vůbec nemají zábrany a rodičům je úplně jedno, že jim běhá dvouletý kluk s ne o moc starším bráchou kdoví kde a lezou někde po výškách a pod. Mě se fakt nechce jim pořád stát za zadkem, ale až se jim u nás něco stane? 
Další věc je, že nemám problém pohostit kamarády dětí, ale ne, když jsou u nás nasáčkovaní celé víkendy a sežerou toho víc jak celá naše rodina dohromady. Prostě oni to doma nemají, vaří ve stylu suchá rýže s kompotem - jídlo na 3 dny a pak se chodí dojídat po sousedech. Dost často jim my i další příbuzní posíláme „přebytky“ ze zahrady - pytle zeleniny apod. Rádi se podělíme, ale popravdě už mě to dost přestává bavit je dotovat bez jakékoliv odezvy. Naše děti k nim ani nechtějí chodit, protože nemají hračky, jen všechno rozbité. Co s takovými, být cizí, řeknu „bílí cikáni“, dřív jsem je měla pomalu za vzor krásné rodiny, ale teď vidím, že je jim vlastně všechno jedno, asi je nehodlám dotovat a vychovávat jim děti až donevidím. Je mi té situace líto, nejvíc asi to, že oni pořád chtěj zachránit svět, ale svoji rodinu nevidí. 