Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím, dostala jsem se do pro mě složité situace. Sestra mého přítele, se dostala na dlouho dobu do péče lékařů, takže se nemůže starat o svého synka. Její manžel syna odvezl má slovensko, ale z důvodu o nichž se mi nechce psát, mu bude syn nejspíše odebrán… A teď se řeší, co s ním bude. Jeho prarodiče jsou už dost stáří, takže jim ho nikdo nesvěří a v úvahu nyní případáme pouze my. Jenže já mám půlroční dcerku a nedovedu si představit jak bych se starala o dvě malé děti. Zázemí by jsme měli, ale nejsem si jistá, jestli by jsem zvládla péči o oba. Byli by to jen dočasně, ale i tak mě to děsí. Ale nechci aby klučina skončil v dětském domově nebo v jiné náhradní péči i kdyby jen dočasně. Takže bych se chtěla zeptat, jestli nemáte někdo zkušenosti, nebo co by jste na mém místě udělali vy? Předem děkuji za odpověď.
Neuvažovala bych nad tím ani minutu a okamžitě bych si ho vzala k nám
Od bráchy (v tvém případě od sestry ) bych si dítě vzala… Určitě to bude lepší řešení než DD. hodně štěstí ![]()
Dítěte by mi bylo líto a snažila bych se o něj postarat. Pokud je to na přechodnou dobu, tak by to snad šlo i za cenu, že holt bude méně času a více starostí. Držím palce.
Pokud by nevzití si ho pro něj znamenalo děcák, tak bych si ho vzala.
Taktez. Rodina je pro me svata a okamzite bych si dite vzala. A doufam, ze by pro nas moji pribuzni udelali totez.
To zvládnete a pro to dítě bude mnohem lepší být u Vás než v jakémkoliv zařízení.
Jak je dítě staré?
První mne napadá, že bych si ho vzala. Třeba by se od prarodičů(možná i tvých rodičů) dalo alespoň čekat občasné hlídání. Není to netrvalo, byla bych velmi vděčná, kdyby mé dítě při mojí nemoci a neschopnosti otce, bylo u někoho z rodiny. Představ si, že bys v její situaci byla ty.
Na 100% bych si dite vzala, stejne jako ostatni clenove rodiny by si vzali nase deti, tim jsem si jista. 6 mesicni dite uz neni tak silene fyzicky narocne jako napr. 3 mesicni, nebude to lehke, ale od toho rodina proste je.
Myslim, ze dospejes sama brzy k zaveru, ze chlapecka budes chtit mit u sebe, protoze jinak se budes trapit, jak se mu dari.
Koukla bych na to z druhe strany. Kdyby se neco stalo vam, cekala bys, ze se o vase dite postara pribuzenstvo, jak by ti bylo, kdyby ho radeji dali do domova? ![]()
Zatla bych zuby, přestala se bát a vzala bych si dítě k nám… nikdy nevíš třeba ten klučík bude pro vaši rodinu báječným přínosem…chce to jen otevřené srdce pozitivní mysl a nepředjímat blbiny ![]()
@Freyas píše:
Zdravím, dostala jsem se do pro mě složité situace. Sestra mého přítele, se dostala na dlouho dobu do péče lékařů, takže se nemůže starat o svého synka. Její manžel syna odvezl má slovensko, ale z důvodu o nichž se mi nechce psát, mu bude syn nejspíše odebrán… A teď se řeší, co s ním bude. Jeho prarodiče jsou už dost stáří, takže jim ho nikdo nesvěří a v úvahu nyní případáme pouze my. Jenže já mám půlroční dcerku a nedovedu si představit jak bych se starala o dvě malé děti. Zázemí by jsme měli, ale nejsem si jistá, jestli by jsem zvládla péči o oba. Byli by to jen dočasně, ale i tak mě to děsí. Ale nechci aby klučina skončil v dětském domově nebo v jiné náhradní péči i kdyby jen dočasně. Takže bych se chtěla zeptat, jestli nemáte někdo zkušenosti, nebo co by jste na mém místě udělali vy? Předem děkuji za odpověď.
A mohla bys normálně fungovat s vědomím, že je chlapeček v děcáku mmj. i proto, že ses děsila toho, zda bys to zvládla? ![]()
Nevahala bych ani minutu, a dite si na přechodnou dobu vzala, lepsi nez dd pro dite