Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslím,že ti tady spousta holek odpoví,že nezůstala a já se k nim přidávám.Prodejte byt,spláchněte hypošku,najdi si něco levnějšího a určo to s malou zvládnete.Ona už může do školky,něco si najdeš a časem ti to i bude vyhovovat.Rozhodně nez§stávat v nefungujícím vztahu jen kvůli dítěti.Hodně štěstí
Já bych také nezůstala, ale předem bych si sním o tom promluvila, třeba by jste zase našli společnou cestu k sobě. ![]()
To je těžký, asi záleží na tom, jak rozumní oba dva rodiče jsou. Já bych třeba nestrpěla, kdyby můj muž nechodil do práce, ale můj je naštěstí takovej, že hned začne shánět, sedí celé dny u netu, obvolává plno firem, domlouvá si třeba i pět pohovorů denně, a nejlépe si domlouvá schůzky na ihned a vyráží. Nikdy nebyl bez práce déle než 2 týdny, ať mi nikdo netvrdí že práce není
pokud je dítě malinké, asi bych ve vztahu nesetrvávala, pokud je dítě větší (jsem z rozvedené rodiny) tak ano, ale jen kvůli dítěti. Takhle jsme s manželem i do budoucna domluvení. I když realita třeba bude jiná.
Přesně tak, jak píše Peggy. Skoncuj to, dokud to jde. Zůstávat kvůli malé není řešení.
Ja si myslim ze ked neodides teraz, tak urcite neskor. Ako, partneri by sa mali podrzat aj v tazkych casoch, lenze ked je v tom alkohol … navyse, vy ste si to „v dobrom aj zlom“ neslubovali ![]()
Ahoj,
a jak často chodí pít, jak často se nevrací a má práci?
Zkoušela ses s ním nějak o tom bavit?
S někým, kdo pořád chlastá a nepracuje a nakonec ani nepomáhá doma a netráví se mnou a dětmi čas bych nebyla.
Děkuju,asi máte pravdu. Já už prostě nemůžu s ním být. Je toho moc co mě štve a jen jedna věc co nás spojuje- naše malá. Tak on chodí do práce, jenže je OSVČ takže chodí jak mu to pasuje. Někdy maká do noci a někdy nejde. A když s ním začnu něco řešit tak naše debata končí slovy „ty si perfektní a za vše můžu já“ a „ty bereš malé tátu“. Musím začít bojovat i za svůj život jen nevím jestli k tomu mám sílu.
ma-nik píše:
Děkuju,asi máte pravdu. Já už prostě nemůžu s ním být. Je toho moc co mě štve a jen jedna věc co nás spojuje- naše malá. Tak on chodí do práce, jenže je OSVČ takže chodí jak mu to pasuje. Někdy maká do noci a někdy nejde. A když s ním začnu něco řešit tak naše debata končí slovy „ty si perfektní a za vše můžu já“ a „ty bereš malé tátu“. Musím začít bojovat i za svůj život jen nevím jestli k tomu mám sílu.
Ahojky,o tom bych ti mohla psat dlouhe clanky mam za sebou taky dobrou zkusenost,ted uz se tomu jen smeji a dekuji Panu Bothu ze jsem mela tu silu a delala jsem jen to co mi rikalo srdicko a ne to co mi vsichni radili.Vroce 200ýjsem se seznamila s mojim ex v roce 2008jsem se vdala a v rijnu 2011jsem se radostne rozvedla,jsem stastna a nikdo by me nepresvedcil abych udelala jinak..bylo to tezky prvne vse fungovalo ,meli jsme se super,ale potom mel novou praci,zacal chodit s kamaradama v patek na dve pivka ja to rozumela mela jsem cas pro sebe,kosmetika,nehty,masaz,solarko,cviceni proste super,ale potom zacali chodit soboty pak odesel v pate a vratil se v pondeli rano nez sel do prace a ja na to nemela nervy,znala jsem ho pouze ozraleho,smrdel chlastem,katastrofa,uvedomila jsem si ze s timto clovekem preci nechci takhle ztravit cely zivot,rekla jsem mu to a on me odpovedel ze,od pondeli do patku pracuje a proc by o vikendu neraril.na to jsem odpovedela ok ale beze me,rekl ze on se nevzda ani me ani chlastu,ale potom uz jsem za jeho zadama jednala,kdyz odesel dojeli me odstehovat a podala jsem zadost o rozvod,ted je to rok co jsem odesla a jsem SPOKOJENA a mam uzasneho chlapa kteremu zalezi na me a nekouka na pravo,nalevo jen my dva,nikdy jsem nemela tak uzasny vztah jak mam ted a strasne si ho vazim,verim,ze i kdyz po 9mesicich jsme se vcera po druhe chytli kuli prasecince,verim,ze to nic nezmenilo ,celej den mi rika jak me miluje a nechce o me prijit a proste je to zase jen to my,krasny,ale dam ti jednu radu,UDELEJ JEN TO,CO CHCES TY A JAK TO CITIS,protoze je to tvuj zivot a nikoho jineho,snad jsem te neunavila mojim pribehem,pokud jsi to docetla as sem DEKUJI,preji jen a jen silu a stesti..papa ![]()
to není pravidelné. Někdy chodí domů normálně a někdy nepřijde i dvě noci domů. Já už s ním neumím komunikovat. Už od srpna se rozhoduju zůstat či ne. Ale furt to zvažuju kvůli malé… Teď jsem bez práce takže finance budou ještě horší..
nulu86 píše:
To je těžký, asi záleží na tom, jak rozumní oba dva rodiče jsou. Já bych třeba nestrpěla, kdyby můj muž nechodil do práce, ale můj je naštěstí takovej, že hned začne shánět, sedí celé dny u netu, obvolává plno firem, domlouvá si třeba i pět pohovorů denně, a nejlépe si domlouvá schůzky na ihned a vyráží. Nikdy nebyl bez práce déle než 2 týdny, ať mi nikdo netvrdí že práce nenípokud je dítě malinké, asi bych ve vztahu nesetrvávala, pokud je dítě větší (jsem z rozvedené rodiny) tak ano, ale jen kvůli dítěti. Takhle jsme s manželem i do budoucna domluvení. I když realita třeba bude jiná.
To myslíš vážně zůstávat v nefungujícím vztahu když jsou děti starší?Já mámu prosila ať se rozvede,ale ona to udělala až když ségře bylo 18let.Těch hádek,toho trápení,my a i ona a i táta
Nesmysl-děti odejdou a co pak?Bude mi skoro 50let a zůstanu sama???
ma-nik píše:
Děkuju,asi máte pravdu. Já už prostě nemůžu s ním být. Je toho moc co mě štve a jen jedna věc co nás spojuje- naše malá. Tak on chodí do práce, jenže je OSVČ takže chodí jak mu to pasuje. Někdy maká do noci a někdy nejde. A když s ním začnu něco řešit tak naše debata končí slovy „ty si perfektní a za vše můžu já“ a „ty bereš malé tátu“. Musím začít bojovat i za svůj život jen nevím jestli k tomu mám sílu.
Tátu mu ale nevemeš,to ať si uvědomí ![]()
ma-nik píše:
to není pravidelné. Někdy chodí domů normálně a někdy nepřijde i dvě noci domů. Já už s ním neumím komunikovat. Už od srpna se rozhoduju zůstat či ne. Ale furt to zvažuju kvůli malé… Teď jsem bez práce takže finance budou ještě horší..
Stejně finančně nevycházíte ne?S ním nebo bez něho,asi to bude stejné ![]()
Ahoj chtěla jsem se zeptat na váš názor. S přítelem jsem spolu asi 8let, máme 3letou holčičku. V poslední době si vůbec nerozumíme. Mě hrozně rozčiluje jeho nezodpovědnost. Třeba řekne, že jde někam za prací a pak zůstane s kamarády na pivu, vrací se ráno nebo vůbec, většinou opilý a pak celý den prospí. Pokud je střízlivý, doma bez kamarádů tak si s malou hraje a ona ho malá zbožňuje. Jenže já už k němu nic necítím, nerozumíme si a finančně vůbec nevycházíme. Máme spolu byt na hypotéku. Pokud bysme se rozešli, museli bysme byt prodat, sama bych ho nevzládla platit. Zůstali byste ve vztahu, který vám nic nedává ba naopak úplně mi bere sílu k životu je kvůli dítěti?