Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vztah s maminkou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.5.16 21:58
Vztah s maminkou
Ahoj,
mám takový problém ohledně mého vztahu s mamkou. A předem se omlouvám, že se možná více rozepíšu.
Začnu asi tím, že moje mamka ze mě dělá šílenýho parchanta a „hrozný dítě“, přitom si myslím, že už jsem z pubertálních projevů, výlevů a názorů vyrostla cca dva roky zpátky - je mi 18. Často se mi i stává, že si s některými lidmi v mé věkové kategorii nerozumím.
Asi začnu tím, že moje mamka mě nikdy za nic nepochválí, nadává za vše, ale nepochválí za nic. Když přijdu dřív ze školy než ona z práce, uklidím doma vše, co stihnu - i co se týče koupelen, vytírání apod. Pak přijde mamka a to, co jsem udělala jako by nebylo, ale stihne mi říct „a proč jsi neudělala tohle, tamto, tohle je blbě“ atd. Když jedu na víkend k příteli, tak v pátek vygruntuji celý dům, abych si „odpracovala“ čas, kdy nebudu doma a stejně se vždy v neděli bojím jet domů, protože vím, že dostanu vynadáno za něco, co jsem neudělala, nebo co je špatně. A pak mi mamka vypráví, ať se jí nedivím, že je na mě nepříjemná, když se takhle chovám a podobně.
Dám vám příklad z minulého víkendu: V pátek za mnou na víkend přijel přítel, hned šel posekat trávník, já šla gruntovat terasu, pak jsem uklidila celou kuchyň. V sobotu jsme vstali v deset (to už byla naštvaná, že spíme tak dlouho) a hned jsme šli uklidit krabice s nějakým krmením pro ryby, co nám taťka nakázal. Odpoledne jsme dále pomáhali s prací na zahradě. V neděli jsem luxovala apod. No a jelikož byl Den matek, přinesla jsem mamce přáníčko a bonbonieru a ona se ani neusmála, vzala si to a řekla „se divim, že sis vzpomněla“. Sedla si k počítači, z přáníčka nic nepřečetla nahlas krom „Jsi nejlepší maminka na světě“ a odvětila „nechováš se tak“. Zeptala jsem se, co jsem udělala a ona „no právě že nic, nic neděláš, jen se válíš“. Pak se mnou dál celej den nemluvila, protože byla naštvaná.
Potom nemůže překousnout to, že moc nechodím na zábavy a nejsem extra společenská a že jsem stydlivá. Ale když jdu někam dva víkendy po sobě, už jí to vadí.
A další a jako poslední věc je to, že můj brácha byl vždy lepší než já. Slova „koukni na bráchu“ jsou snad to nejčastější co slyším. A když už si dovolím něco říct, tak jsem hned drzá a „brácha kvůli tobě furt trpí“ a furt se ho mamka jenom zastává, on je svatej.
Když někam jede na výlet třeba s přáteli, mamka mu dá peníze - na benzín, na to aby si něco koupil a podobně - a to už si vydělává. A když někam jedu já, nedostanu ani korunu.
Možná to vypadá jako typické neshody puberťáka s rodiči, ale není tomu tak, myslím, že už nějaký rozum mám a vím, jak se chovat. A i přesto jsem nejhorší a vše dělám špatně. Mluvit s mamkou se na tohle téma nedá, protože „by nikdy nečekala, jak budu nevděčná“.
Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.5.16 22:05
No, nevím, jak jsi na tom se školou nebo tak, ale co se odstěhovat? Ovšem s tím, že pokud to nebude na kolej, tak už bych snad radši z vracením moc nepočítala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.16 22:06
jsi skvěla, jen máma si toho neváží. Proc to tak je, bohužel nevím. Znám podobný příklad s matkou mého manžela. Čim více se ji chce zavděčit, tim hůř. Poradit nedokážu, jen chyba není na tve straně. Někteří lidé jsou holt zapskli a kopou okolo sebe. Jsi ještě hodně mlada, ale až se budeš moci osamostatnit a odejít, neváhala bych ani minutu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.5.16 22:09
Moje osobní rada?
Nesnaž se, tohle je věc, která se nezmění. Akorát se snažíš, jsi zklamaná. A nebude to jiné.
Odejdi, buď si najdi práci a odejdi sama nebo počkej až bude nějaká příležitost na sdílené pokoje se studenty a podobné. Protože to se nezmění. Uvidíš jak se ti uleví a i tvojí matce pak budeš vzácnější a bude se k tobě mnohem lépe chovat.
Měla jsem přesně to samé, ale už je to za mnou. Příjemné to není, v podstatě opustíš rodinu, ale ohromně se ti uleví a uvědomíš si že jsi lepší než ti oni celý život říkají 
- Citovat
- Upravit
15.5.16 22:14
Asi se nikdy nezavděčíš…Nejlépe se co nejdříve osamostatnit a vyletět z hnízda…
Trochu se zastydím, protože někdy mám i já tento nesoulad s dcerou, bude dospívat. Ale občas pochvala padne, hlavně za to, co udělá sama. Jinak pokud ji něco nepřipomenu, seděla by opravdu jen s mobilem v ruce.. a to nechci, musí mít nějaké povinnosti v domácnosti. Bohužel, více to přehlíží.
U tebe mi připadne, že jsi samostatná, co se týče úkolů, ale máma to evidentně přehlíží. Není to dobře. Ale když jsem četla tu větu, že ti odvětila, že se jen válíš a nic neděláš, a ty popisuješ, kolik sama toho zvládněš, bych asi tvé mámě v rozčilení řekla, že odedneška se OPRAVDU budu jen válet, aby věděla, co to je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.16 22:15
Bohužel jsem teprve ve třeťáku na střední a přítel teprve letos nastupuje do práce. Situace doma mě nutí k přemýšlení nad tím, že nepůjdu ne vš, protože už chci pracovat a osamostatnit se. Ale mockrát děkuji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.5.16 22:17
@Anonymka33 píše:
Bohužel jsem teprve ve třeťáku na střední a přítel teprve letos nastupuje do práce. Situace doma mě nutí k přemýšlení nad tím, že nepůjdu ne vš, protože už chci pracovat a osamostatnit se. Ale mockrát děkuji
Můžeš jít na VŠ a pracovat, většina VŠ je tak časově nenáročná (pokud nejdeš na medinu nebo fyziku) že to dá krásně zvládnou. Pokud přítel nastupuje do práce tak na garsonku budete mít určitě.
- Citovat
- Upravit
15.5.16 22:19
@Anonymka33 mám radu jen k úklidu. Uklízej tak, abys při příchodu maminka byla v plné práci, nejlépe vypadala hodně sedřeně, třeba ji to trkne. Měla jsem to totiž doma s úklidem podobně a toto zabíralo. Jak jsem při příchodu seděla bylo zle, protože jsem něco zapomněla, pokud mě potkala s hadrem v ruce, bylo to OK, i když jsem byla v půlce práce. Ostatní nevím, ale maminka má asi nějaký problém a není schopná se s tebou normálně bavit. Nemá problémy v práci?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.16 22:21
@Anonymka33 Promiň,ale tvoje máma je kráva… taky mám 18letou dceru a takto bych se k ní nikdy nechovala, to je hnus 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.16 22:21
Taky to vidím jako řešení. Mít brigádu a společně hospodařit. Jenže to se zase bojím pak mamce říct, že chci odejít v 19 z domu…ale to už překousnu.
Každopádně všem mnohokrát děkuji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.5.16 22:23
@Anonymka33 Hele jak už jsem psala, u nás to stejné. Ať jsem udělala cokoliv, byla jsem špatná. Když jsem řekla že se stěhuju tak najednou že proč, a že na to nebudu mít a bla bla. Já ale odešla, a tak spokojená jsem nikdy nebyla. Prostě to byla jako nadechnout se po letech čerstvého vzduchu. Určitě to zvaž, situace se u vás pravděpodobně nezmění.
- Citovat
- Upravit
15.5.16 22:25
Jak jste psaly ohledně toho, zda mamka nemá problémy - nemá. S taťkou mají krásný vztah, s rodiči skvěle vychází a práci si vychvaluje. Zdravá je také.
Co bych chtěla dodat je, že vím, že mě někdy třeba před babičkou pochválí, to vím, ale mně to nikdy neřekne. Už jako malá, když jsem přišla s něčím, co jsem nakreslila nebo vyrobila, vždycky jsem slyšela jen „hm“. Přitom malé děti se přeci chválí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.16 22:29
@Anonymka33 a ona chválena byla? Jsou i povahy, které některé věci neumí dávat najevo, projevit. Nechápu proč je tak negativní.
Každopádně jsi dospělá, asi bych počkala až dodelas SS, přítel už bude nějakou dobu pracovat, může něco našetřit do začátku a při VŠ můžete už bydlet spolu. Pracovala jsem se studenty, většina měla brigádu, někteří i dvě, bydleli sami, resp. i s partnerem, domů jezdili tak jednou za měsíc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.5.16 22:30
@Anonymka33 píše:
Jak jste psaly ohledně toho, zda mamka nemá problémy - nemá. S taťkou mají krásný vztah, s rodiči skvěle vychází a práci si vychvaluje. Zdravá je také.
Co bych chtěla dodat je, že vím, že mě někdy třeba před babičkou pochválí, to vím, ale mně to nikdy neřekne. Už jako malá, když jsem přišla s něčím, co jsem nakreslila nebo vyrobila, vždycky jsem slyšela jen „hm“. Přitom malé děti se přeci chválí.
U nás to stejné, jenom mě nechválila nikdy. Na dětské obrázky se často ani nepodívala a vyhodila to. U nás neexistovalo takové to že jsou dětské kresby na lednici a podobné. U nás to šlo do koše. Utíkej dokud nejsi úplně na dně.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
