Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vztahy s bratrem se zhorsily
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.9.21 15:45
Vycihat si ho, když je sám. Když je třeba na cvičáku, jde z práce nebo tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.9.21 15:47
@Elishka1 píše:
Vycihat si ho, když je sám. Když je třeba na cvičáku, jde z práce nebo tak
No nejde, zijou 30km od nas.
- Citovat
- Upravit
catch-22
19.9.21 15:53
@Anonymní píše:
Zdravim, je nam obema pres 40, meli jsme spolecnou jen maminku (jsem dite z jejiho druheho manzelstvi, bratr z prvniho), vekovy rozdil mezi nami je 10 let. Kdyz jsem byla mala, tak se o me bratr hezky staral, meli jsme se radi, nase maminka zemrela, kdyz me bylo 16 let a zila jsem do 18 s tatou, pak jsem se odstehovala do Prahy, kde uz bratr zil a mel rodinu. Pomohl mi se v Praze zorientovat, nasel mi prvni praci i bydleni, vidali jsme se na oslavach atp. Byl mi oporou i v dobe meho rozvodu, pomohl mi se stehovanim. Proste jsme vzdycky o sobe vedeli, zajimali se o sebe. Prestehoval se za Prahu, take se rozvedl, deti nema. Cas od casu jsem za nim jezdila, jezdili jsme spolecne i na hrbitov na mamino vyroci. Ja jsem se mezitim vdala podruhe, narodilo se mi druhe dite a brachu jsem brala jako blizkeho a jedineho clena rodiny, ktereho moje deti znaji a maji rady, slavil s nami jejich narozeniny, vanoce, jezdili za nim radi, protoze ma na vesnici zvirata. Fungovalo to az do chvile, kdy si nasel novou pritelkyni. Prvnich par navstev vypadalo fajn, byla mila, snazila se zapadnout, zajimala se o nas a my o ni, mela jsem radost, ze je bracha zase stastny a ze neni sam. Pak se ale odehralo nekolik veci, ktere me zamrzely. Domluvili jsme se, ze se pojedeme podivat do naseho rodneho mesta (nabidl mi to bratr, ne ja jemu), v den odjezdu me mel vyzvednout v sest rano, a chvili potom prisla sms, ze jeho pritelkyni neni dobre a ze pojedeme jindy. Ok. Jenze pak za nejaky cas prijeli k nam, ona mi ukazovala nejake fotky jejich psa a omylem prejela na dalsi, ktere byly z toho naseho rodneho mesta. Takze tam byly beze mne. Nerekla jsem nic, jen jak se ji tam libilo. Pak se zacaly z jejich strany rusit navstevy, ze jim do toho neco vlezlo. A kdyz uz jsme prijeli my k nim, vzdycky pozvali zaroven i naseho synovce s rodinou. Resp.ona je pozvala. Jakoze my jsme jim asi nestacili, nebo to chtela mit z krku jednim vrzem, nevim. Na dalsi navsteve nam oznamili, ze se budou brat. Mela jsem fakt uprimnou radost, ale hned nasledovalo oznameni od ni, ze budou mit jen svedky. Takze jako aby nam bylo jasne, ze nejsme zvani
Tak mu zavolej do práce, ať máte nějaký kontakt aspoň takto.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.21 16:01
@catch-22 píše:
Tak mu zavolej do práce, ať máte nějaký kontakt aspoň takto.
Nojo, kdyz on pracuje v socialnich sluzbach, nema prostor na hovory, a vycihat, kdy s nim ona neni, je slozity. A ted jsem mu dlouho nevolala, protoze mam strach, ze bych se uz neudrzela, protoze driv jsme jezdili i spolecne na hrbitov, na mamino vyroci, nebo jeji narozeniny, na Dusicky, ja tam jezdim minimalne jednou mesicne, i kdyz je to cca 60km, a on ted nejen, ze nikdy nema cas jet tam spolecne, ale uz tam ani nejezdi sam nebo s ni. Ja to vnimam i z druhe strany, muj manzel ma taky sestru, a travi cas normalne i beze me, my se vidame dohromady na spolecnych oslavach a prijde mi to uplne normalni.
- Citovat
- Upravit
19.9.21 16:02
Nenaděláš nic, bratranec se oženil se ženou, která rozhodně nechce pěstovat rodinné vazby. Ono by se to celkem dalo překousnout, pokud by nešikanovala dítě z jeho prvního manželství a nesnažila se i s ním omezit kontakty.
A to už bych fakt nedala s držením úst a kroku. Takže je mi to líto, ale vztahy nebudou takové, jaké by člověk chtěl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.21 16:12
Né všechny baví rodinné oslavy a návštěvy. Teď žije bratr její život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.9.21 16:16
@Sany80s píše:
Nenaděláš nic, bratranec se oženil se ženou, která rozhodně nechce pěstovat rodinné vazby. Ono by se to celkem dalo překousnout, pokud by nešikanovala dítě z jeho prvního manželství a nesnažila se i s ním omezit kontakty.
A to už bych fakt nedala s držením úst a kroku. Takže je mi to líto, ale vztahy nebudou takové, jaké by člověk chtěl.
Kdyz me je lito, ze neco funguje cely muj zivot, co brachu znam, on se po 50.narozeninach ozeni a najednou je vsechno spatne? Nejsem sestra, ktera by porad neco potrebovala, nebo organizovala, nebo resila, jen je proste jediny, koho z rodiny mam a je dulezitym i pro moje deti. Jde o tri oslavy do roka a nektery den kolem vanoc. Poctive jsem se zpetne snazila vymyslet, jestli jsem neco neudala spatne ja, ale na nic jsem neprisla, coz neznamena, ze ona to tak nevnima. Treba na brachovych 50., dala jsem mu fotoknihu s fotkama z naseho detstvi, a ona mela dojem, ze je z toho vic uneseny nez z kosile, co dostal od ni. Jako tohle uz mi pripada uplne ujety resit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.21 16:18
@Sadman píše:
Né všechny baví rodinné oslavy a návštěvy. Teď žije bratr její život.
Me taky ne, ty povinne, ale my jsme se predtim videli radi, byla sranda a pohoda, nic z povinnosti. A kdyz to nebavi ji, at to nekazi vsem, ne?
- Citovat
- Upravit
19.9.21 16:25
@Anonymní píše:
Me taky ne, ty povinne, ale my jsme se predtim videli radi, byla sranda a pohoda, nic z povinnosti. A kdyz to nebavi ji, at to nekazi vsem, ne?
A co si s ním o tom všem promluvit. Proč umí říct i má dvouapůlletá dcerka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.9.21 16:29
@Sadman píše:
A co si s ním o tom všem promluvit. Proč umí říct i má dvouapůlletá dcerka
Vsak to ja prave chci, ale u toho kafe a bez ni. Coz proste neni jak zaridit.
- Citovat
- Upravit
catch-22
19.9.21 16:30
@Anonymní píše:
Nojo, kdyz on pracuje v socialnich sluzbach, nema prostor na hovory, a vycihat, kdy s nim ona neni, je slozity. A ted jsem mu dlouho nevolala, protoze mam strach, ze bych se uz neudrzela, protoze driv jsme jezdili i spolecne na hrbitov, na mamino vyroci, nebo jeji narozeniny, na Dusicky, ja tam jezdim minimalne jednou mesicne, i kdyz je to cca 60km, a on ted nejen, ze nikdy nema cas jet tam spolecne, ale uz tam ani nejezdi sam nebo s ni. Ja to vnimam i z druhe strany, muj manzel ma taky sestru, a travi cas normalne i beze me, my se vidame dohromady na spolecnych oslavach a prijde mi to uplne normalni.
Domluva přes sms, načasovat se třeba na jeho oběd 
S ní žije zbytek času, tak to zbytečně netlač směrem, jako by si měl mezi vámi vybírat. Ona holt taková je, dospělé lidi nepřevychováš.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.21 16:33
@catch-22 píše:
Domluva přes sms, načasovat se třeba na jeho oběd
Ja vim, ze to vyzni divne, ale posledni dobou kdyz mu ja napisu sms, odepise mi ona pres whatsapp
- Citovat
- Upravit
19.9.21 16:44
@Anonymní píše:
Ja vim, ze to vyzni divne, ale posledni dobou kdyz mu ja napisu sms, odepise mi ona pres whatsapp
Je mi to líto, ale v tom případě se asi teď tak často vidat nebudete. Mozna casem, ted je v moci zeny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.21 16:52
Vím, že to mrzí, ale.. Tvůj bratr byl v podstatě starý mládenec, byla jsi mu asi jednou z nejbližších osob, proto jste spolu trávili čas. Ale jeho život se změnil. Pokud je s manželkou šťastný, přej mu to, buď ráda, že nezůstal sám, zkousni to… Je úplně normální, že když člověka „pohltí“ nový vztah, trochu se na čas odtáhne od kamarádů, příbuzných. Neříkám, že je to tak v pořádku, ale je to naprosto běžné. S tím svědčením na svatbě to byla malichernost. Zkus ho někam pozvat a uvidíš. Nějaké vážné hovory bych ale nezačínala. Jestli je šťastný, přej mu to, začala jiná etapa života. Jen mu dej najevo, že bys chtěla, aby do ní dál patřil a záleží Ti na něm.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravim, je nam obema pres 40, meli jsme spolecnou jen maminku (jsem dite z jejiho druheho manzelstvi, bratr z prvniho), vekovy rozdil mezi nami je 10 let. Kdyz jsem byla mala, tak se o me bratr hezky staral, meli jsme se radi, nase maminka zemrela, kdyz me bylo 16 let a zila jsem do 18 s tatou, pak jsem se odstehovala do Prahy, kde uz bratr zil a mel rodinu. Pomohl mi se v Praze zorientovat, nasel mi prvni praci i bydleni, vidali jsme se na oslavach atp. Byl mi oporou i v dobe meho rozvodu, pomohl mi se stehovanim. Proste jsme vzdycky o sobe vedeli, zajimali se o sebe. Prestehoval se za Prahu, take se rozvedl, deti nema. Cas od casu jsem za nim jezdila, jezdili jsme spolecne i na hrbitov na mamino vyroci. Ja jsem se mezitim vdala podruhe, narodilo se mi druhe dite a brachu jsem brala jako blizkeho a jedineho clena rodiny, ktereho moje deti znaji a maji rady, slavil s nami jejich narozeniny, vanoce, jezdili za nim radi, protoze ma na vesnici zvirata. Fungovalo to az do chvile, kdy si nasel novou pritelkyni. Prvnich par navstev vypadalo fajn, byla mila, snazila se zapadnout, zajimala se o nas a my o ni, mela jsem radost, ze je bracha zase stastny a ze neni sam. Pak se ale odehralo nekolik veci, ktere me zamrzely. Domluvili jsme se, ze se pojedeme podivat do naseho rodneho mesta (nabidl mi to bratr, ne ja jemu), v den odjezdu me mel vyzvednout v sest rano, a chvili potom prisla sms, ze jeho pritelkyni neni dobre a ze pojedeme jindy. Ok. Jenze pak za nejaky cas prijeli k nam, ona mi ukazovala nejake fotky jejich psa a omylem prejela na dalsi, ktere byly z toho naseho rodneho mesta. Takze tam byly beze mne. Nerekla jsem nic, jen jak se ji tam libilo. Pak se zacaly z jejich strany rusit navstevy, ze jim do toho neco vlezlo. A kdyz uz jsme prijeli my k nim, vzdycky pozvali zaroven i naseho synovce s rodinou. Resp.ona je pozvala. Jakoze my jsme jim asi nestacili, nebo to chtela mit z krku jednim vrzem, nevim. Na dalsi navsteve nam oznamili, ze se budou brat. Mela jsem fakt uprimnou radost, ale hned nasledovalo oznameni od ni, ze budou mit jen svedky. Takze jako aby nam bylo jasne, ze nejsme zvani
Par dni pred svatbou mi ona posilala saty, kytku, prstynky, vsechno jsem chvalila. Pak mi napsala tri dny pred svatbou, jestli nemam cas, ze jim odpadl svedek. To uz jsem trochu vypenila, protoze kdyby me o to pozadali hned, byla bych stastna, ale byt jako nahradnice me proste urazelo, jsem vztahovacna, malicherna asi, ale bylo mi to lito. Bracha na mych obou svatbach byl. Tak jsem ji slusne vysvetlila, ze si bohuzel na posledni chvilo nemuzu menit sluzby v praci, ze kdybych to vedela driv, rada si volno udelam, ale ted ze to uz nejde. Me puvodne vubec neslo jit se na svatbu najist atp., chtela jsem proste brachu videt stastneho ve svatebni den a poprat jim hodne stesti a jit si klidne po svem. No a posledni dobou je toho vic, az to z me strany vygradovalo tak, ze mam k ni averzi. Rada bych se nekdy videla s brachou jen tak, na pivo, na kafe, pokecat normalne o zivote, proste bez ni. Ale to proste neni jak zaridit, nemuzu rict, nech ji doma, ze jo. Jak byste to resili vy?