Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
To se divim, ze si nevis rady kdyz uz mas 5lete dite. V roce a pul uz mala dostavala po rukach kdyz delala neco co nemela a pres plenu sem ji placla taky ale myslim ze ji to ani nebolelo. Ted ma dva a kdyz se ma jit oblikat ma nejvic jine prace nebo utika. Rikam ze jestli neprijde dostane na zadek a nic..rikam mam si jit pro tebe? Ale jestli si pro tebe prijdu dostanes na zadek..nic. rikam tak ja uz jdu! A hned pribehne se smichem a skoci me do naruce. Mozna to chce byt dusledna a co slibim to splnim i to ze dostane na zadek. Me se casto stane ze s ni smlouvam reknu ze ji potrestam ale porad to neudelam ptz nechci. A tak mi muj rika ze ma ze me srandu ze mam byt dusledna v tom co reknu. A ma pravdu.
@Renca8 píše:
To se divim, ze si nevis rady kdyz uz mas 5lete dite. V roce a pul uz mala dostavala po rukach kdyz delala neco co nemela a pres plenu sem ji placla taky ale myslim ze ji to ani nebolelo. Ted ma dva a kdyz se ma jit oblikat ma nejvic jine prace nebo utika. Rikam ze jestli neprijde dostane na zadek a nic..rikam mam si jit pro tebe? Ale jestli si pro tebe prijdu dostanes na zadek..nic. rikam tak ja uz jdu! A hned pribehne se smichem a skoci me do naruce. Mozna to chce byt dusledna a co slibim to splnim i to ze dostane na zadek. Me se casto stane ze s ni smlouvam reknu ze ji potrestam ale porad to neudelam ptz nechci. A tak mi muj rika ze ma ze me srandu ze mam byt dusledna v tom co reknu. A ma pravdu.
Právě že syn se ani zdaleka nechoval takhle.. u něj stačilo- Budu počítat do 3!.. 1.. 2.. A na tři už bežel jak blesk. Dcera vůbec. Ta si na ta kamna sáhne klidně i před Tebou. Už nesčetněkrát slítla přes čelo postele.. A stejně. Ona klidně jde a udělá to zase..
Je teda pravda že nam třeba začala prskat jídlo. A manžel se s ní nemaze. Prostě když to prskne ještě jednou po tom co ji upozorní tak už ji to fakt nedá..
Tak asi musis byt duslednejsi a taky davat na ni bacha aby se nezabila, vsak ona na to prijde ze to boli. Ale takove naschvaly ze neco reknes a udela to zase to bych netolerovala. Mozna by jen pomohlo si ji nevsimat kdyz toto dela treba to dela prave aby mela tvoji pozornost a kdyz ji ma dela to zase
s tim jidlem proste bych to odnesla bez reci nema smysl se s tim rostilovat
@Renca8 píše:
Tak asi musis byt duslednejsi a taky davat na ni bacha aby se nezabila, vsak ona na to prijde ze to boli. Ale takove naschvaly ze neco reknes a udela to zase to bych netolerovala. Mozna by jen pomohlo si ji nevsimat kdyz toto dela treba to dela prave aby mela tvoji pozornost a kdyz ji ma dela to zases tim jidlem proste bych to odnesla bez reci nema smysl se s tim rostilovat
To s tou pozorností jsme už taky zkoušeli. Prostě jsem dělala že ji nevidím a když slítla a prisla s pláčem tak jsem dělala že to nevidím. Prostě ignor a ona třeba prostě ve vzteku jde a vyháže uterky, kos.. mlátí do dveří a atd. Nebo napadne toho syna no ![]()
Já mám dceru rok a čtvrt a taky už to na mě zkouší. Ona hlavně hodně řve, když něco nesmí a nebo se mi vysmiva a dělá opakove věci, které ji zakazuji. Poprvé upozorním vysvětlím že ne, po druhé napomenu, po třetí dostane po ruce nebo přes plinu. Samozřejmě s citem. Když se zacne vztekat překročím a odcházím, dělá mi to hlavně doma, když jsme spolu jen my dvě. Někde mezi lidmi mi ji každý chválí jaký je to hodný andílek ![]()
Většinou zabírá si nevšímat ona se pak uklidní a jde si hrát. Ale chce to opakovat, rozhodně neplatí, že to druhý den nezkusi znovu… Ale to je prostě asi součást toho získávání hranic.
S tim prskanim to nase delala taky, ale to bylo spis ze uz byla najezena a hrala si s tim jen..to sem ji nemela za zle…
V 1,5 roce uz ses na masli?
Na kazde dite zabira neco jineho, univerzalni navod neexistuje.. Spunty do usi, neustupovat a prezit. Nelpi na kazde kravine, ale stanov si par veci, pres ktere u tebe nejede vlak. A trvej na nich pokaždé, za kazde situace. Tak se vzteka, no a co. Ignorovat, at se treba urve. Driv nebo pozdeji ji to dojde a prestane to zkouset. U nas se nejake placani na zadek taky míjelo ucinkem. Dite je proti tomu za chvili imunní…
@Martha03 píše:
Já mám dceru rok a čtvrt a taky už to na mě zkouší. Ona hlavně hodně řve, když něco nesmí a nebo se mi vysmiva a dělá opakove věci, které ji zakazuji. Poprvé upozorním vysvětlím že ne, po druhé napomenu, po třetí dostane po ruce nebo přes plinu. Samozřejmě s citem. Když se zacne vztekat překročím a odcházím, dělá mi to hlavně doma, když jsme spolu jen my dvě. Někde mezi lidmi mi ji každý chválí jaký je to hodný andílek
Většinou zabírá si nevšímat ona se pak uklidní a jde si hrát. Ale chce to opakovat, rozhodně neplatí, že to druhý den nezkusi znovu… Ale to je prostě asi součást toho získávání hranic.
Ale ona jak jsem psala výše… Když ji kdokoli hlídá tak si ji nemůže vynachválit. Ale když třeba jsme někde s někým.. Tak se chová strašně. Jednou jsme třeba s mojí mámou byli na večeři a ona hodila na zem housku takovou scénu co udělala.. že teda i moje máma se na ni podívala a říká- Sáro! Já se zo chováš? A co ona udělala? Ona úplně zrudla vzteky a prostě 'přestala dýchat '. A máma na mě ptej - otoc kočár.. ať tě nevidí. Jakmile jsem otočila kočár tak se uklidnila. A jak mile jsme ji otočili na nás tak bylo vidět jak strašně tlačí slzy.. Aby prostě brecela
@Pajka89 píše:
V 1,5 roce uz ses na masli?Na kazde dite zabira neco jineho, univerzalni navod neexistuje.. Spunty do usi, neustupovat a prezit. Nelpi na kazde kravine, ale stanov si par veci, pres ktere u tebe nejede vlak. A trvej na nich pokaždé, za kazde situace. Tak se vzteka, no a co. Ignorovat, at se treba urve. Driv nebo pozdeji ji to dojde a prestane to zkouset. U nas se nejake placani na zadek taky míjelo ucinkem. Dite je proti tomu za chvili imunní…
Jenže já ji vždycky pal se snažím uklidnit hlavně kvůli těm sousedům. Proto že ona je - fakt přísahám.. slyšet až na ulici.
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu za vámi pro radu.Mám 1,5 starou dceru.. A už jsem zralá na mašli. Už tak od roka se strašně vzteká, když ji něco řeknu tak si lehne na zem, kope nohama a mlátí hlavou o zeď. Stačí jí třeba jen říct- Ne! Ta kamna pálí! A ona prostě si stejně sáhne, spálí se a za 2 minuty jde zase.. už několikrát spadla ze schodů. ( přelezla i zábranu ). Je strašně zlá na syna. Je mu 5. Ale jakmile si on třeba hraje někde v klidu tak ona k němu potichu doleze a třeba ho kousne. Jakmile jdu na záchod tak scéna jak blázen, jak se zdálím od kočárku tak je schopna z něj vyskočit i přes kšíry. Ale když ji hlídá kdokoli kde nejsem já tak si ji nemohou vynachválit. Takže tohle dělá jen u mě. Když ji řeknu něco- Ne, tak ona se na mě usměje, a stejně to udělá. Dospělo to tak daleko že jsme se začali hádat s manželem, protože já už bych chtěla do práce, už prostě na zo nemám nervy. Sousedi si musí myslet že jí furt biji a už se mě na to i dost lidí ptali, protože ona furt někde padá a obličej má jak boxer:-( Uz jsem z toho na prášky a už fakt nevím co mám dělat.. naši mi říkají že by jí pleskly přes plenu. Já to dělat nechci. Jednou mi ale povolili nervy.. placla jsem ji přes plenu a ta scéna co následovala??? Strašný.. už jsem z ní fakt na nervy.. A co třeba i dělá.. Když dostane vynadáno tak si před nás lehne a prostě přestane 'jakoby dýchat '. Jakmile si ji přestanu ( prý jsem to dělala taky ) všímat tak se uklidni a je v pohodě. Prostě to evidentně jen zkouší.. a ja si přijdu jak nejhorší matka na světě..
Dcera byla stejna. A fakt zabralo jen si ji nevsimat. Zacalo to cca v roce a od roka a 3/4 se to zacalo zlepsovat - zacala poradne mluvit a rekla co chce. Pomohla ignorace. Kdyz to predvedla na verejnosti, odnesla jsem ji do ustrani (byvalo to vtipne, cekala jsem druhe dite, pupek jak hrom) a nechala ji vyvztekat. Neuplacela jsem ji, neslibovala, ale ani nevyhrozovala, neodpocitavala. Dodnes, tri roky, je sem tam trochu hysterka. Na druhou stranu ja taky, akorat to v sobe dusim.
1,5 roční je ještě dost malá na nějaké pokyny a 3,2,1…Každé dítě je jiné. Neumím si představit, ze bych ji nechala vědomě vylézt na postel a věděla, ze si nabije? A pak ji ani neutisila. Hraješ si s ni, mazlis se s ni, věnuješ se ji? Tohle je volání pozornost. Myslím, ze byste se měli zeptat odborníka, jak alternovat vaši výchovu. Podle me je chyba na vaší straně. A lepší uz teď, protože vám to přeroste přes hlavu a budete všichni nešťastní
@Adelkadd píše:
1,5 roční je ještě dost malá na nějaké pokyny a 3,2,1…Každé dítě je jiné. Neumím si představit, ze bych ji nechala vědomě vylézt na postel a věděla, ze si nabije? A pak ji ani neutisila. Hraješ si s ni, mazlis se s ni, věnuješ se ji? Tohle je volání pozornost. Myslím, ze byste se měli zeptat odborníka, jak alternovat vaši výchovu. Podle me je chyba na vaší straně. A lepší uz teď, protože vám to přeroste přes hlavu a budete všichni nešťastní
Samozřejmě. Hraju si s ni, čtu jí.. valím se s ní po zemi a atd. Ale ona i třeba když jen jdu na záchod za synem ho utřít tak ona okamžitě přijde a jakmile se jí jen trochu nevšímam tak scéna.
@Anonymní píše:
Jenže já ji vždycky pal se snažím uklidnit hlavně kvůli těm sousedům. Proto že ona je - fakt přísahám.. slyšet až na ulici.
No tak je. Sousedi to pres den chvili vydrzi. Akorat si tim tohle blbe obdobi prodluzujete.
Ahoj, jdu za vámi pro radu.
Mám 1,5 starou dceru.. A už jsem zralá na mašli. Už tak od roka se strašně vzteká, když ji něco řeknu tak si lehne na zem, kope nohama a mlátí hlavou o zeď. Stačí jí třeba jen říct- Ne! Ta kamna pálí! A ona prostě si stejně sáhne, spálí se a za 2 minuty jde zase.. už několikrát spadla ze schodů. ( přelezla i zábranu ). Je strašně zlá na syna. Je mu 5. Ale jakmile si on třeba hraje někde v klidu tak ona k němu potichu doleze a třeba ho kousne. Jakmile jdu na záchod tak scéna jak blázen, jak se zdálím od kočárku tak je schopna z něj vyskočit i přes kšíry. Ale když ji hlídá kdokoli kde nejsem já tak si ji nemohou vynachválit. Takže tohle dělá jen u mě. Když ji řeknu něco- Ne, tak ona se na mě usměje, a stejně to udělá. Dospělo to tak daleko že jsme se začali hádat s manželem, protože já už bych chtěla do práce, už prostě na zo nemám nervy. Sousedi si musí myslet že jí furt biji a už se mě na to i dost lidí ptali, protože ona furt někde padá a obličej má jak boxer:-( Uz jsem z toho na prášky a už fakt nevím co mám dělat.. naši mi říkají že by jí pleskly přes plenu. Já to dělat nechci. Jednou mi ale povolili nervy.. placla jsem ji přes plenu a ta scéna co následovala??? Strašný.. už jsem z ní fakt na nervy.. A co třeba i dělá.. Když dostane vynadáno tak si před nás lehne a prostě přestane 'jakoby dýchat '. Jakmile si ji přestanu ( prý jsem to dělala taky ) všímat tak se uklidni a je v pohodě. Prostě to evidentně jen zkouší.. a ja si přijdu jak nejhorší matka na světě..