Z čeho máte strach

31.3.17 09:27

Z čeho máte strach

Dobrý den maminky.
Toto téma mě napadlo, protože poslední dobou trpím (dle mého názoru) naprosto zbytečným strachem, ale nemůžu si pomoci. Mám strach, že budu nemocná já, nebo moje dítě či partner. Necítím totiž poslední dobou dobře a jsem ve stresu z práce. Pak mám strach, že se mi dítě někde ztratí. Pořád čtu někde na novinkách různé případy o smrti dítěte nebo to vidím v TV, tak mě to asi dost ovlivňuje. Snažím se na to už nedívám, ale když otevřu internet, tak se to na mě valí. Nejsem nijak úzkostlivá nebo tak něco, ale o dítě jsem již jednou přišla, a tak mě to tak nějak pronásleduje, i když už jsem se s tím poměrně vyrovnala (ne na 100 %, ale to asi ani nejde).
Z čeho máte obavy či strach vy? A jak se toho snažíte zbavit?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

22437
31.3.17 09:30

@Eliška N. Já o dítě nepřišla, rodina široko kolem nás je taky zdravá - v rámci věku a životního stylu. Ale tyhle strachy mám taky. Sama jsem tady zakládala diskuzi, že mě toto přepadá hlavně před spaním. Jak ležím, hned neusnu (nejsem ten typ), tak mi tyhle šílenosti lítají hlavou.
Zbavit asi nijak. Podle mě je to věkem, zodpovědností a hlavně tím, že je z tebe rodič. Já se třeba považuju za životního optimistu. Vždycky vidím věci z té lepší stránky. Tak se nauč myslet pozitivně.

Příspěvek upraven 31.03.17 v 09:32

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3698
31.3.17 09:31
@Eliška N. píše:
Dobrý den maminky.
Toto téma mě napadlo, protože poslední dobou trpím (dle mého názoru) naprosto zbytečným strachem, ale nemůžu si pomoci. Mám strach, že budu nemocná já, nebo moje dítě či partner. Necítím totiž poslední dobou dobře a jsem ve stresu z práce. Pak mám strach, že se mi dítě někde ztratí. Pořád čtu někde na novinkách různé případy o smrti dítěte nebo to vidím v TV, tak mě to asi dost ovlivňuje. Snažím se na to už nedívám, ale když otevřu internet, tak se to na mě valí. Nejsem nijak úzkostlivá nebo tak něco, ale o dítě jsem již jednou přišla, a tak mě to tak nějak pronásleduje, i když už jsem se s tím poměrně vyrovnala (ne na 100 %, ale to asi ani nejde).
Z čeho máte obavy či strach vy? A jak se toho snažíte zbavit?

Mám strach ze smrti, jak to přijde. Jestli to bude bolet, jak dlouho to bolí. Nechci umřít

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2510
31.3.17 09:32

Já mám strach z nemocí, u dětí, manžela, rodičů atd. Nejvíc asi o děti, jak má dcera kruhy pod očima tak už vidím jak s ní ležím na onkologii s leukémií atd. Snažím se si tohle vůbec nepřipouštět, ale občas se nad takovým uvažováním bohužel přistihnu :pocitac: Strach z únosu zatím nemám, není ve věku kdy by kamkoli chodila sama, ale předpokládám, že to taky přijde… :roll: :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
239
31.3.17 09:32

Ja mam strach z nemoci :zed: taky..bojim se ze onemocnim ja.nebo deti. nebo mamzel…nebo v podstate kdokoliv z mych blizkych…jsem hypochondr :zed: strasne me to nekdy omezuje…k dr. s tim nepujdu…ale nekdy si najdu tolik nemoci. :zed: a pa :mavam: k na to myslim…a zbytecne mi to energii ubyva… :zed: i ohledne syna…chjo. :nevim: ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4245
31.3.17 09:38

Bojím se o syna. Dokážu si v hlavě vykonstruovat neskutečný scénáře… doteď to bylo hlavně ohledně nemocí nebo že se mi někde ztratí v davu… teď začal chodit ven sám, tak se to ještě prohloubilo. Že někam spadne, někdo ho unese… dokážu sama sebe úplně vydeptat… :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2510
31.3.17 09:41

Ještě mě teď napadlo, jak se oteplilo a chodí na hřiště.. Tak že třeba leze na vrch skluzavky, zavrávorá, spadne a zlomí si vaz atd… Už to není žádný batole a snažím se ji moc „nekorigovat“, ať se rozvíjí a není připosera, nicméně mám vždycky staženou řiť dost důkladně, brr.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2874
31.3.17 09:46

@Dojcanis taky jsem mela strach. Ale pred mesicem a pul mi umrela babicka. Lezela, byla slaba, mluvili jsme s ni. Ona reagovala-prevazne gesty a ocima. Vsichni jsme vedeli, ze je to otazka maximalne nekolika dnu. A protoze byla verici, zavolali jsme kneze, ten ji dal posledni pomazani. Reklo se ji, ze za ni prijdou ma navstevu moje deti, tak ze ma rychle vylezt z postele, ze si budou hrat na honenou. Babicka se usmala, nadechla se, rekla dobre a vydechla a uz nic vic. Konec. Netrpela, naznak usmevu tam byl porad. Bylo to tak klidne a tiche. Nic nenasvedcovalo tomu, ze by trpela. Nebo se bala. Byla hrozne klidna.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4172
31.3.17 09:47

Nemoc, ztráta blízkého…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31.3.17 09:48

@Nowuka2 to znám. Starší leze sám na klouzacku nebo houpacky a ja stojím stranou s miminem v ruce a pokouším se ignorovat tu šílenou potřebu ho popadnout, posadit na pisek a uz ho nikdy nepustit do výšek. A taky se hrozne bojim, ze se mi ztratí. On neumí mluvit a jak by nás pak našel? Brrr

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3698
31.3.17 09:50
@ejhle píše:
@Dojcanis taky jsem mela strach. Ale pred mesicem a pul mi umrela babicka. Lezela, byla slaba, mluvili jsme s ni. Ona reagovala-prevazne gesty a ocima. Vsichni jsme vedeli, ze je to otazka maximalne nekolika dnu. A protoze byla verici, zavolali jsme kneze, ten ji dal posledni pomazani. Reklo se ji, ze za ni prijdou ma navstevu moje deti, tak ze ma rychle vylezt z postele, ze si budou hrat na honenou. Babicka se usmala, nadechla se, rekla dobre a vydechla a uz nic vic. Konec. Netrpela, naznak usmevu tam byl porad. Bylo to tak klidne a tiche. Nic nenasvedcovalo tomu, ze by trpela. Nebo se bala. Byla hrozne klidna.

Masakr, já sem to ještě u někoho nezažila a zažít nechci, složila bych se totalne. Kazdopadne sem myslela třeba smrt když někam jdu ven, že mě srazí auto, někdo poboda, někdo napadne. Nemyslela sem stářím, nebo třeba nemoci. I když smrt z nemoci, taky musí být hrozná.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2874
31.3.17 09:56

@Dojcanis jako bylo to fakt klidny. Nez nam to docvaklo, tak to chvilku trvalo, pak jsme se objqli, poplakali si. Ale rikam, byla dlouhodobe nemocna a toto bylo uz vysvobozeni. Navic, jsme verici rodina. Takze jsme byli tak nejak v klidu. Ona sama rikala, ze tam ji bude dobre, ze uz tam na ni ceka dedecek a rodice a ze jim musi vsem vykladat o nas a o pravnucich.
Jo, nasilny druh smrti musi byt hruza.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31.3.17 09:57

Strach že zůstanu sama bez koruny, strach že mi umře máma, strach že moji blízcí budou nemocní, strach že se mi narodí dítě a bude nemocné, postižené.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31.3.17 10:08

Já mám strach celkově o dítě, že bude nějak trpět, strach z lidí, co všechno dokáží, viz islámský stát, psychopati, strach z beznaděje. A asi i z umírání..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31.3.17 10:50

Od porodu me prepadaji mnohem větší strachy o sebe, manžela. Bojím se, co by s malým bylo, kdo by se o něj postaral, kdyby se nám něco stalo. Často me to prepada, když máme někam jet a pokazdy jsem vděčná za to, ze jsme cestu přežili. Občas před spaním se mi v hlavě honí vzpomínky na praxi na dětský jipce, která sousedila s dětskou hematoonkologii. Jako každá máma se modlim, aby byl syn zdravý. Nemoci, vážný úrazy jsou moje noční můra.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama