Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám asi trochu trapnou otázku, ale kdo platí na začátku vztahu? nejsem zvyklá, že by mě někdo někam zval.Na první schůzce to očekávám od chlapa, ale pak když třeba pozve na večeři, na výlet? chlap rozhodně nesmrdí korunou, jenže já taky ne a je mi to trochu blbí. Už sem slyšela názor od chlapa a ne jednoho, že chlap je rád když může ženskou pozvat, zaplatit, ale samozřejmě to ženská musí ocenit to je zas můj názor. Nebo jak mu to třeba oplatit?
Myslím si, že chlap nebude proti, když sice on bude platit v restauraci, žena mu to ale oplatí měrou rovnou ženským kvalitám a schopnostem. Tudíž že ho třeba pozveš domů na večeři, kterou sama uvaříš. Pokud ti zaplatí výlet, tak že bys ten příští na oplátku zorganizovala ty - pokud to není typ, který není zrovna nakloněn překvapení.
Jinak tyhle pravidla se většinou krystalizujou samy, nějak zlehka upravují. Důležité spíš je, aby v momentě, kdy domácnost a život je společný (svatba není podmínkou), tak aby bylo ve společných financích jasno.
No, ono je to dneska takové ošemetné. Ano, chlap by měl platit, pozývat..jenže dneska když to žena automaticky bere, tak pak vypadá jako zlatokopka. Takže všeho s mírou. Když chlap někam ženu pozve (na večeři, do kina..) očekávám že to zaplatí. Já bych pak třeba koupila něco k pití v tom kině, na oplátku. Pro příklad. Když už se pak dva domlouvají co budou dělat, a už nějaký vztah je, tak bych jela spíše půl napůl, pokud jsou podobné příjmy. Jinak určitým poměrným systémem. Po nějaké době každý ví, kolik asi má příjem ten druhý, co si může dovolit, tak bych to přizpůsobila tomu.
Za staré doby to bylo tak, že pokud gentleman pozval dámu, šlo vše na jeho účet. A v dnešní době, kdy ženské loví podle velikosti konta, to bude asi stejné. Jsou ženy které si to nenechají a chtějí platit. Tak správný muž ji odvětí že může příště. A tak to může dělat jak dlouho chce. Ovšem pokud třeba mají už několikátou schůzku a jejich vztah se posunul do bodu chození, je to opravdu na domluvě. Např. chlap zaplatí oběd a ona třeba benzin a pod. ![]()
@Emilie souhlasim, u nas to bylo s manzelem podobne. Ale v nekterych vydajich jsme se stridali. Treba jednou platil kino on, pak ja. Ale restauraci platil vetsinou manzel, nakupy na doma jsema zase vetsinou platila ja, ale jen do doby, nez jsme spolu zacali zit. To potom bylo 50:50. Normalne jsme to rozpocitavali, aby bylo jasno. Ted uz jsou finance zase spolecne…
@andelka83 píše:
No, ono je to dneska takové ošemetné. Ano, chlap by měl platit, pozývat..jenže dneska když to žena automaticky bere, tak pak vypadá jako zlatokopka. Takže všeho s mírou. Když chlap někam ženu pozve (na večeři, do kina..) očekávám že to zaplatí. Já bych pak třeba koupila něco k pití v tom kině, na oplátku. Pro příklad. Když už se pak dva domlouvají co budou dělat, a už nějaký vztah je, tak bych jela spíše půl napůl, pokud jsou podobné příjmy. Jinak určitým poměrným systémem. Po nějaké době každý ví, kolik asi má příjem ten druhý, co si může dovolit, tak bych to přizpůsobila tomu.
@isabellll V mém případě to bylo tak, že v restauracích platil vždy přítel, tak to on vyžadoval. Ale výlet jsem platila třeba já nebo on a já zase udělala svačiny(chodili jsme často se psi). Nebo jsme jeli na půl on benzín, vlak, autobus a já třebaa vstup. Ale předem jsme se nikdy nedomlouvali kdo co bude platit
Nějak to vždy vyplynulo.
@isabellll
Já jsem to měla a mám tak, že v restauracích platil chlap, já zas třeba pozvala do cukrárny, čajovny. On benzín, já zaplatila vstup na hrad.On mě pozval na chatu na víkend, já přivezla řízky, naložené maso.On nakoupí víno, já udělám večeři. Jinak bych si to ani neužila…
Me ještě nikdy žádný chlap nenechal za sebe nebo za něj zaplatit…ale kdyz jsem s nějakým začala žit..tak jsem obcas platila třeba nákup na ktery jsem ale šla sama..s tim posledním to ani nešlo. nakupuje jedině on:))
Taky na to nejsem zvyklá, cítím se nepříjemně, když jsme venku s přáteli a on za mě zaplatí celou večeři, atd… Nicméně jemu mé případné placení vadí natolik, že bychom se snad i byli pohádali, tudíž ho nechávám platit venku, podle jeho uvážení - v praxi: jdu za sebe zaplatit, chvilku o tom debatujeme, řeknu, že tedy dobrá a poděkuji. Kompenzuji tím, že kupuji věci „domů“ - povětšinou jídlo, co se udělá na večeři. Nebo koupím třeba kilo mletého hovězího u dobrého řezníka, pozvu ho v baru na drink, přinesu mu sladkosti, které má moc rád… Potřebuji jistou dávku vynalézavosti, ale je to ve finále fajn ![]()
Tak my se ze začátku domluvili na tom 50:50. A nějak to zůstalo už 10 let. Jak chlap říká, máme emancipaci, tak ženská se snad dokáže o sebe postarat sama i finančně, ne… Jen když jsem byla doma s dítětem, tak převzal veškeré platby za bydlení a jídlo. Já platila z rodičáku vše na dceru a své osobní věci jako oblečení, telefon, pojistky, kosmetiku, léky, když jsem někam šla sama…
Příspěvek upraven 28.12.14 v 13:54
Osobne bych placeni od partnera ocenila necim dobrym, co bych uvarila, upekla jeho oblibenou buchtu, desert apod.
Koupila bych treba dobre vino, udelala veceri pri svickach…
![]()
@isabellll Muj soucasny manzel me za sebe nenechal zaplatit nikdy nic, az mi to bylo skoro neprijemne. Byl tak vychovany a je pro nej i dneska, kdyz mame penize dohromady, nepripustne, abych treba zaplatila v restauraci ja. Ale faktem je, ze kdyz jsme spoli zacali, on slusne vydelaval, ja byla proti tomu chudy student. I tak jsem se mu ale snazila zvani do restauraci, divadel a nakupovani darku oplatit zpusobem, ktery jsem si mohla dovolit. Ja jsem vlastne vzdycky mela kluky, kteri povazovali za samozrejmost, ze za holku zaplati. Ale zase jsem nechtela, aby za me utraceli, kdyz sami byli na nule.
Řekl bych, že i na první schůzce se může muž projevit jako muž a samozřejmě ženu pozvat.Jsou přece v životě chvíle, které jsou rozhodně důležitější, než účet. Nechápu, že to není pravidlo. Taková investice se několikanásobně vrátí už jen tím, že alespoň pro první večer bude vypadat jako chlap.
@Safrane píše: Řekl bych, že i na první schůzce se může muž projevit jako muž a samozřejmě ženu pozvat.Jsou přece v životě chvíle, které jsou rozhodně důležitější, než účet. Nechápu, že to není pravidlo. Taková investice se několikanásobně vrátí už jen tím, že alespoň pro první večer bude vypadat jako chlap.
Já mám nějaký zvláštní systém, přitahovat k sobě ty, kteří jsou na tom finančně ještě hůř než já… takže je to takové jednou mám já, podruhé zase on… nějak zvlášt řešit se to nedá