Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Začínám ze všeho už bláznit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.7.26 09:52
A jak dlouho bereš tu novou medikaci? Tam trvá pár týdnů než účinky úplně naběhnou, ne? Jestli to není tím, že je bereš krátce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.26 11:24
To jste možná zažila určitou formu depersonalizace vlastní minulosti. U úzkostí se to stává. Dost možná i ty léky mohou být spouštěč. Ale spíš za to můžou ty úzkosti. Blázen každopádně nejste. Upozornila bych na to psychiatra a psychologa/terapeuta, pokud k nějakému chodíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
V posledních měsících jsem si prošla velmi náročným životním obdobím, detaily zde nebudu rozepisovat, po letech se mi vrátily psychické potíže - úzkostně depresivní porucha. Pět let stabilizovaná, bez medikace, bez obtíží. Návrat těchto neduhů připisuji silnému stresu, jako spouštěč. Začala jsem znova užívat medikaci. Cítím se lépe, není to ještě perfektní ale rozhodně lepší. Občas ještě vezmu neurol jako sos, ale doby kdy jsem jej brala téměř každý den už jsou naštěstí pryč…
Ale nevím zda z toho co se stalo již nezačínám bláznit. Včera před usnutím jsem si na vše co se v posledních měsících dělo vzpomněla, vždy to tak je před spaním. Nyní jsem pri pomyšlení na toto období neměla žádné emoce. Cítila jsem bušení srdce to ano, ale výraznou úzkost ne jen mírnou, ani vztek nebo smutek. Nic. A to co me vyděsilo bylo, že jsem na ty události najednou koukala, jakoby se ani nestaly. Trvalo to v řádech vteřin, opakovaně, kdy jsem vlastně sama sebe musela ujistit, že to vše se opravdu stalo. Že to není “sen”, že si to nevymýšlím. Jakoby moje hlava nevěřila sama sobě. Nevim jak více to popsat, je to složité, ale jakoby mi přišlo, že se to vše nestalo, jako bych na tu situaci koukala že já ji neprožila.
Nemůže se jednat o nějakou rozvíjející psychózu? Vzdy jsem se pak sama sebe uklidnila, že to se stalo, že jsem si tím prošla, že se mi to nezdá. Ale ten pocit byl velmi zvláštní.