Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zaspalá nevěsta
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Hanka1
9.1.14 15:00
Ve 30? Pozdě? tak si o tom promluvte a máš klid, víš na čem jsi… A mě přijde že spíš hledáš dárce než partnera… Aspoň takhle mi to vyznělo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.14 15:01
A to si myslíš, nebo VÍŠ, že by dítě nechtěl? 
Třeba bys byla překvapená
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.14 15:01
@Anonymní píše:
Dobrý den, prosím adminy pro zachování anonymity.
Kde začít. Když mi bylo 20 let, chtěla jsem děti, ale nepodařilo se najít vhodného partnera. Jeden si chtěl počkat, až bude mít své bydlení zařízené, mezitím mi ho vyfoukla kámoška. Později jsem se setkávala s jeho kamarádem, s kterým jsme byli kamarádi 3 roky. Začali jsme spolu chodit, ve vztahu jsem mu řekla, že bych ráda dítě, ale nechávala jsem to i na něm, chtěl přestávku a já to brala jako rozchod.Po něm jsem si našla přítele, s kterým jsme chodili pár let. Když jsme si plánovali malé, tak potom si našel důvod proč ne. Pořízení dítka oddálil za pár let. Jenomže v té době by mi už bylo 33let a to ještě nebylo jisté. Odešla jsem od něj, protože v tom vztahu bych se jen trápila. Naposledy co jsem si našla přítele jsem zjistila, že je sukničkář-casanova. Takže s tím také nic.
Dnes je mi 30 a jsem bez přítele, bez dětí(zatím).
Kdysi na základní škole se mi líbil jeden kluk, za ty roky jsem na něj zapomněla. Nastoupila jsem do práce a oslovil mě u stroje kluk, začínal si tak nějak semnou povídat, co se týče práce, když potřeboval něco okomentovat. Později se mi zalíbil, začala jsem na něj myslet. V práci jsme se na sebe pokukovali.Tak nějak jsme se seznámili a já podle jména zjistila, že ho znám ze základní školy. Rozdíl mezi náma je ten, že on má dvě děti kluka a holku a já bezdětná. On by chtěl mě, já bych chtěla jeho. Potíž je v tom, že má děti, které mi nevadí, ale sama bych dítko do budoucna chtěla a myslím, že on už chtět nebude.Za ty roky, co jsem vše zažila, on taky, co vše stihnul, já ne.
Dnes si říkám, kde jsem udělala chybu, že je mi 30 a nemám děti. I když nám to třeba osud přeje, přesto si myslím, že nám to nevyjde. Zkrátka se cítím, že jsem zaspala.
to nevíš když se ho nezeptáš jestli by chtěl ještě děti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
K-Black
9.1.14 15:03
A co se ho třeba zeptat, jestli by ještě chtěl další děti? Nechápu tohle domýšlení si něčeho, co třeba vůbec není pravda 
Třeba chce dětí 5, co ty můžeš vědět 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.14 15:03
To už je druhá diskuze za sebou, co jsem rozklikla a vůbec nechápu.. sem asi pitomá, ale fakt nevím, co to dneska je?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.14 15:04
Nechápu, kde je problém.
Chcete se, tak spolu buďte. Nevíš, jestli chce mít ještě dítě? Zeptej se.
30 není vysoký věk na první mateřství. Mám kolegyni, která má první dítě v 36.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
K-Black
9.1.14 15:04
@SussieS píše:čekám na třetí a nahlásím to najednou
A už druhá během jedné minuty
- Citovat
- Upravit
Hanka1
9.1.14 15:05
@SussieS píše:
A už druhá během jedné minuty
taky mne napadlo, jestli to nepise jedna a ta sama osoba
- Citovat
- Upravit
9.1.14 15:05
Tak já bych mu to prostě řekla narovinu, že by sis do budoucna přála mimčo. Být tebou, tak do toho vztahu jdu. A pokud vám to bude šlapat, tak můžete třeba za rok dva zkusit mimčo. Ale je to na domluvě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.14 15:06
@K-Black píše: čekám na třetí a nahlásím to najednou
Jestli to bude pokračovat tímhle tempem tak dneska nebudeš dělat nic jiného než nahlašovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.14 15:06
@Hanka1 píše:
taky mne napadlo, jestli to nepise jedna a ta sama osoba
Mě taky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den, prosím adminy pro zachování anonymity.
Kde začít. Když mi bylo 20 let, chtěla jsem děti, ale nepodařilo se najít vhodného partnera. Jeden si chtěl počkat, až bude mít své bydlení zařízené, mezitím mi ho vyfoukla kámoška. Později jsem se setkávala s jeho kamarádem, s kterým jsme byli kamarádi 3 roky. Začali jsme spolu chodit, ve vztahu jsem mu řekla, že bych ráda dítě, ale nechávala jsem to i na něm, chtěl přestávku a já to brala jako rozchod.Po něm jsem si našla přítele, s kterým jsme chodili pár let. Když jsme si plánovali malé, tak potom si našel důvod proč ne. Pořízení dítka oddálil za pár let. Jenomže v té době by mi už bylo 33let a to ještě nebylo jisté. Odešla jsem od něj, protože v tom vztahu bych se jen trápila. Naposledy co jsem si našla přítele jsem zjistila, že je sukničkář-casanova. Takže s tím také nic.
Dnes je mi 30 a jsem bez přítele, bez dětí(zatím).
Kdysi na základní škole se mi líbil jeden kluk, za ty roky jsem na něj zapomněla. Nastoupila jsem do práce a oslovil mě u stroje kluk, začínal si tak nějak semnou povídat, co se týče práce, když potřeboval něco okomentovat. Později se mi zalíbil, začala jsem na něj myslet. V práci jsme se na sebe pokukovali.Tak nějak jsme se seznámili a já podle jména zjistila, že ho znám ze základní školy. Rozdíl mezi náma je ten, že on má dvě děti kluka a holku a já bezdětná. On by chtěl mě, já bych chtěla jeho. Potíž je v tom, že má děti, které mi nevadí, ale sama bych dítko do budoucna chtěla a myslím, že on už chtět nebude.Za ty roky, co jsem vše zažila, on taky, co vše stihnul, já ne.
Dnes si říkám, kde jsem udělala chybu, že je mi 30 a nemám děti. I když nám to třeba osud přeje, přesto si myslím, že nám to nevyjde. Zkrátka se cítím, že jsem zaspala.