Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dceři, která má od vás hlídání kdy chce, vadí, že přijede brácha s rodinou na víkend? Že jí bydlení nic nestálo, jen si to podle sebe zrekonstruovala? Nemusela byt kupovat. A tvůj muž brblá, že syn nepomáhá na zahradě? Bydlí za prvé 100km daleko a za druhé snad není tvůj muž nemohoucí a v baráku má zetě. Tak to snad stačí, ne? Nebo přijede syn na návštěvu a má jít do tepláků a makat? Jo, dcera asi žárlí, ale nevidím důvod. Má všechny výhody, tak nechápu, co se jí nelíbí. Závidět bráchovi oběd a marmeládu, to bych jí poslala někam teda…
Dcera je pěkně nevděčná
Dost rázně bych její řeči o full servisu bratrovi utnula. Místo, aby byla vděčná, že mají bydlení zadarmo a hlídání v baráku, tak ještě držkuje, že si užíváš návštěvu dalšího sourozence? Tyjo, to je silnej kalibr.
To je mazec, dcera je pěkně rozcapená, skoro to vypadá, že si dělá zálusk na celý barák, protože to je síla. Bůh ví jestli společně s manželem pomalu nezpracovávají tvého muže a jestli se jim to nedaří. Měla by si rázně zakročit, jestli chceš, aby syn se snachou a vnoučaty dále jezdili a měli jste pěkný vztah. Dle popisu je dcera ta, která dělá problémy, ale ono to tak bývá, ti co k něčemu přijdou jak slepí k houslím, pak mají ještě málo a závidí druhým i blbý rajčata.
No, je dáma pěkně nevděčná a manžel s prominutím osel. Starší dcera si ve vašem domě postavila byt, snad alespoň tohle máte nějak pořešené do budoucna. Abyste s manželem neskončili někde v domově pro seniory, až budete nemohoucí a na obtíž. Možná bys měla bouchnout do stolu a vysvětlit jí ostře svůj postoj. Na jejich vztahu nic nezměníš, to musí chtít oni dva. Jen mě napadá, nemůže tak trochu její žárlivost pramenit z dětství a dospívání? Netíhneš k synovi víc, než k ostatním dětem? Nebyl lepší ve škole a podobně? Není úspěšnější v zaměstnání? U nás je problém třeba tohle. Moje sestra nemůže překousnout, že jsem odešla do ciziny, vdala se, vystudovala a mám se dobře. Kdežto ona jako prodavačka se základním vzděláním vyjde sotva do další výplaty. Kolik dřiny a sebezapření mě to vše stálo, to už ale nevidí
@Matt 02 jasné, že si bude dělat zálusk na celý dům, pokud je psaný na rodiče. Protože jinak jí ten byt ani nebude patřit a bude muset sourozencům platit nájemné a nebo dům prodat a rozdělit se
@Anonymní píše: Více
No, v prví řadě si sedni s manželem a promluvte si. Jak by syn mohl pomáhat na zahradě, když bydlí 100km od vás? A ta dcera tam pomáhá? On je fakt dost rozdíl, když někoho vidíš každý den, nebo jedou za měsíc. Manžel se vidí v zetákovi od dcery, a tobě vyčítá, že upřednostníš syna. To je prostě špatně. Dcera je nevěčná, a asi by byla ráda, kdyby vše bylo jen pro její rodinu. Ty to vidíš tak, že to odnáší vztah sourozenců, ale zaměř se i na vztah s manželem. Dcera vám ho dost nabourává.
@Anonymní píše: Více
Možná budu v budoucnu ve stejné situaci a mám tady rodinu, takže anonym.
Když přijede na návštěvu za rodiči syn s rodinou, tak je snad naprosto jasné a pochopitelné, že jim navaříš. Nebo očekává, že si budou vařit sami nebo chodit do restaurace?
Hlavně dcera by si měla uvědomit, že máte každý svoji domácnost a co v ní děláte - Tedy vaříte a staráte se o syna s rodinou na návštěvě je Vaše věc, ne věc dcery.
To, že neděláš rozdíly mezi vnoučaty je velmi fajn a dobrý. Já jsem vyrostla jako vnučka, kterou bioloický vlastní babka nemusela a nežilo se mi v tom dobře. Takže dělat rozdíly by bylo hnusné a trestala bys pouze vnučku, která za nic nemůže.
Za mě má pravdu spíše syn.
Ale i když má syn pravdu, že jeho sestra má blízko hlídání a mohou si jít kde chtějí.
Tak skrz dům to není zase jen tak přijít zadarmo.. Finanční starost na velkém domě do budoucna je dost velká a za mě by bylo férové ho finančně vyplatit a další sourozence taky.
Ať předejdete do budoucna hádkám, protože teď má dcera dům za x milionu a oni nic a i když se do budoucna bude starat o dům z větší části dcera a její rodina (měla by). Tak je to váš dům, vaše dědictví a ostatní sourozenci si zaslouží taky něco.
Já doufám, že se do budoucna se sourozenci domluvím a nebudeme řešit to co řešíš teď ty.
A pomoc
Je to Váš dům a hlavně do budoucna dům TVÉ DCERY. Nevidím absolutně důvod proč má pomáhat syn.. on má svoje a tam mu taky nikdo nepomůže.
U nás sice švagři pomáhají, ale jen dost těžké věci a v budoucnu by mě hanba fackovala, kdyby místo mého manžela měli pomáhat oni…
Me by zajímalo co děla dcera a z čeho to prameni. Neposloucha furt nějaký kecy jak je syn se třema detma chudacek a jak musí makat? Kdo řeší práce okolo baráku? Jak se chová syn se snahou když přijedou? Já si i dokážu představit, ze dcera s manželem makají okolo baráku, dělají poskoky a tu nákup, doktor, bratricek nehne ani prstem a jen se vycachta v bazene a rozhazuje moudra. Do toho jim kecas do výchovy, jste prarodiče na baterky atp. Neříkám, ze to tak přesně je, ale shání si do svedomi a hlavně si priznej situace a neshody z poslední doby. Možná je jen závistivka a možná to má taky svůj duvod
A ještě by me zajímalo ohledně vlastnictví. Všichni tu berou jak dcera má dům… ale oni si jen zrekonstruovali patro, takže nalili peníze do cizího a třeba se i boji co bude dal. Bude muset vyplácet a přitom už tam utopili peníze
nevidela bych ji vylozene tak černe. Taky muže mít problem v manželství a ventiluje to hodně spatne
Zakladatelko diskuze, souhlasím s @arinecka, hlavně bych si nejdřív promluvila s manželem. Bez hádání, oba máte pro svůj postoj důvody, ale je v zájmu vašeho vztahu a celé rodiny, abyste byli jednotní.
K tvým dětem mě také napadá to, co už tady padlo, jestli to nemá původ v něčem z dětství a teď se to jen odšpuntovalo
Naprosto chápu, že tě to trápí, taky by mi. To bylo líto. Máme dvě děti, taky dospělé, jsou velmi odlišní a v pubertě to bylo někdy strašný
jak si nadávali, byli na sebe vztekli. S mužem jsme byli přesvědčení, že žádný vztah mít nebudou, že to skončilo s dětstvím, kdy si hezky hráli. Ale pak jsme viděli, jak jsou jednotni proti nám
a že když je třeba, pomůžou si. Stáli se z nich přátelé, syn taky bydlí skoro sto km od nas a dcera s rodinou v patře našeho domu. Syn jezdí jednou za měsíc až šest týdnů domu na týden, dcera se nemůže dočkat a zeť ví, že ten týden bude mít volno
protože dcera se synem budou pořád spolu, na procházkách, na výletech, syn je velmi trpělivý strejda jejího batolata. Nikdy se nepoměřují, co kdo dostal nebo jakou výhodu. Dcera má mnohem víc výhod, přirozeně, když tady bydlí. Synovi stejně přirozeně podstrojujeme, když přijede jednou za čas. V začátcích jsme mu pomohli s vybavenim domácnosti. Dceři a její rodině o víkendech a svátcích vařím, když jsme doma. Atd.
V dětství jsme pečlivě dali, aby oba měli stejně dárků. I teď se snažíme, aby počet balíčku pod stromečkem byl stejný. Hodnota jak kdy, oni to neřeší. Akorát dárky peněžní jsou stejné, tak není důvod rozlišovat.
Proto mě i trošku zarazilo, jak píšeš, že třem synovým dětem dáváš dražší dárky. Tak to bych asi pohlidala, aby dceřino dítě dostalo taky.
Koneckonců, byla to synova volba, že se odstěhoval a nemůže jezdit domů tak často, i to se musí vzít v úvahu, z domu jste ho snad nevyhnali.
Moc ti přeju, ať se to zlepší a máte doma klid
Mě by zajímalo, kdyby to bylo naopak? Syn doma a dcera by občas přijela?
Těžko soudit když člověk netuší jak to v té rodině doopravdy funguje. Každopádně co vidím ve svém okolí tak ono to více generační soužití občas není žádný med. Může to být klidně tak, že dcera ze zeťákem do domu kromě rekonstrukce svého patra nacpali už hromadu peněz, které rodiče nemají a které by v budoucnu mohli použít pro vybudování něčeho vlastního. Možná platí energie rovným dílem aniž by se vzali v potaz mladší sourozenci. Dělají rodičům větší nákupy za které žádné peníze nechtějí. Přispívají randál na vodu, kterou se zalévá zahrádka. A v neposlední řadě neustále běhají okolo baráku a zahrady. No a potom přijede nejstarší bratr s rodinkou. Vyloží nohy na stůl a nechají se obskakovat. Maminka je vždycky naloží hromadu jídla, zeleniny, ovoce, kompotů a dalšího proviantu. Nejstarší brácha kouká jak se zeťák s tátou na zahradě dřou a vůbec ho nenapadne přiložit ruku k dílu. No a navrch je maminka zásobuje drahými dary, které si může nakupovat také proto, že jim mladí výrazně ušetří náklady na provoz domu. A oproti tomu nejmladší vnouček dostane k Vánocům nějakou prkotinu za pár korun. Ono ta frustrace mohla v dceři doutnat dost dlouho a teď už prostě ten pohárek trpělivosti přetekl.
Jak ale říkám těžko hodnotit když neznám konkrétní rodinnou situaci. Jen jsem chtěla poukázat na to, že dcera vůbec nemusí být tím nevděčným spratkem, kterým je tady označována.
Musím se z toho vypsat, budu vděčná za radu, jak se s tím vypořádat, hodně mě vzniklá situace mrzí. Jde o vztah našich dětí. Byla bych moc ráda, kdyby spolu vycházely lépe. Poslední dobou je mezi nimi napětí a mě bylo jejich mámu to velmi mrzí, manžela taky, ten o tom moc nemluví a když ano, pohádáme se, protože je na straně dcery a já si naopak myslím, že pokud má někdo důvod cítit lehkou nespravedlnost je to syn. Priblížím situaci, máme čtyři děti. Syna 32 let a tři dcery 28, 20, 15 let. Mladších dcer se to netýká, ty mají s oběma sourozenci dobrý vztah u mezi sebou, starší z nich je momentálně na vysoké škole v kraji, kde žije syn s rodinou a jsou v částem kontaktu, na víkendy, každý druhý, jezdí k nám domů i se svým přítelem. Nejmladší bydlí u nás, chodí do deváté třídy i ta má se všemi sourozenci vztah hezký, za to ti dva nejstarší, poslední dobou je to špatný. Nebylo tomu tak vždy. Nejvíc to začalo před více jak rokem, co se dceři narodil vnouček. Dcera bydlí u nás v domě, zrekonstruovaly si s manželem na své náklady jedno patro, po tchýni. Syn bydlí 100km od nás se svou manželkou, mají tři děti. Nejstarší vnučku vyženil, když byla malinká, dnes jí je 13 a spolu mají ještě dva kluky, pětiletého a dvouletého. Dcera mi vyčítá, že jim navařím, napeču, když přijedou, schválně si zvou kamarády na přespání, když má přijet syn s rodinou, jednou za měsíc. Neuvědomuje si, že jí s nejmladším vnoučkem vidím každý den, je ne, přijde mi jako kdyby žárlila. Někdy mám pocit, že se jí nelíbí, že dělám babičku i nejstarší vnučce, která není syna. Syn má na oplátku řeči na dceru, že si ani neuvědomuje tu výhodu, že má prarodiče v baráku, že si mohou jít s manželem do kina na večeři a my s manželem hlídáme. Syn se dndchou nikoho takového nemají, jsou bez hlídání. Navíc syn dceři vyčítá, že přišli dost lehce k bydlení, s tím úplně brdouhlddimt, nacpali do toho hodně peněz. Jinak jsem spíše na straně syna. Nic od nás nedostal, nic od nás nechce, od maturity není doma, stará se o sebe, o rodinu a já pro ně ráda připravím oběd, když přijedou, zabalím jim domů a dám jim ze zahrady buď marmelády, ovoce, vajíčka od slepic. My narozeniny a na Vánoce dám všem třem dětem dražší dárky. Manžel si pak stěžuje, že jen berou, že s ničím nepomůže syn na zahradě, ale já to pro ně dělám ráda a chápu, že mají svou domácnost a své starosti, živí tři děti, snacha je na rd. Manžel se vidí v zeťakovi od dcery, upřednostňuje je, já podle dcery a manžela upřednostňuji syna. Nejvíc mě na tom mrzí, že to odnáší vztah sourozenců. Dříve měli vztah pěkný. Můžu podle vás pro to něco udělat konkrétně já, dělám chybu?