Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zblázním se ze své dvouletačky!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.2.15 23:06
@dendule4 píše:
@moje prdelky díky, akorát jak už jsem psala..u nás, když jí dám na zadek, žačne scnéna ještě větší, řve tak dlouho, až se zalyká a kdybych ji neutišila pozvracela by se. Důsledná se opravdu snažím být, ale přijde mi, že ještě nějakým zákazům a trestům moc nerozumí. Zkoušela jsem například: Tak a jestli nepůjdeš do postele, nebudou bonbony. Výsledek? Záchvat jak prase a dožadování se bonbonů
Kdybych rekla dceri (21mes.), ze kdyz neudela to, co chci, tak nedostane to, co ma rada, tak mam zaruceny hysterak. Casem se to asi zlepsi a metoda zakazu bude pouzitelna, ale zatim trpi „selektivni hluchotou“ - slysi jenom to svoje oblibene, vse ostatni potlaci, rozhodne ten muj zakaz neni schopna vstrebat a naopak se zacne toho sveho oblibeneho dozadovat 
takze tudy cesta zatim nevede
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 23:14
@terinka4444 jedeš po mně? ne to vážně ne Já přiznávám, že se v těch diskusích dost ztrácím 
To co jsem napsala byla reakce na tuto větu, která je podle mého dost trapná.
@Lynette píše:
@moje prdelky Tvé děti ví co si dovolit mohou a co ne – a jak to ví? Už se tak narodily nebo je to Maybelline?
Jak jsem už psala, záleží na temperamentu dítěte. Neznamená to, že jsem přecitlivělá matka jen proto, že mé dítě je zrovna velkej kliďas (vzteká se tak nějak zdravě). Samozřejmě, že je důležité učit dítě omluvě Ale možná až tak po tom třetím roce, kdy už trochu chápe souvislosti. To že maminka tupě vysvětlovala jsem myslela vážně. Prostě v tu chvíli, kdy bych nejradši to dítě kousla já, mi přišla ta klidná vysvětlující maminka fakt děsná. Já bych prostě svého syna asi okřikla, nevím asi bych určitě zvýšila hlas. Mě přijde klidná a tichá věta ve smyslu omluv se Pepíčku, to se nedělá, navíc ještě bez jakékoliv intonace, dost neúčinná u dvouletého dítěte Pepíček si to spojí tak, že když hryzne někoho dalšího, tak se pak ještě musí omluvit Jenže dneska každý ve výchovném plácnutí vidí týrání. Pokud můj syn někoho kousne, nebo jinak ublíží, tak napíšu jak jsem zareagovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.15 23:26
@Lynette píše:
@natyber Tvůj syn kdyby někoho kousnultak by koukal jak bys s ním zatočila? No a jak bys s ním zatočila? To, že tvůj syn to ještě nezkusil neznamená že je vychovaný a vyspělý - může to zkusit zítra. A co pak uděláš?
Já jsem ale nepsala nic o tom, že je vychovaný On je klidnější povaha, dokonce si dovolím napsat, že asi nikoho zákeřně nekousne, nemá v sobě takový ten vzpurný vztek, půjčí hračku, nebije nikoho jen proto, že něco zrovna chce. Znám i tu druhou stranu, u svého synovce, ten například dá fakt velkou ránu když něco chce, vyrve hračku za každou cenu z ruky, pokud se mu něco začne vysvětlovat, tak začne ječet, nebo se vztekat až se klepe. A vím, že výchova takového dítěte není jednoduchá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.15 09:55
Myslím, že něketré prdelky zde by si měly uvědomit, že není dítě jako dítě. fakt mám 4 a z toho i pramení, že nemám na něketré ústupky prostor. u nás ne je ne, neexistuje, že by někdo utíkal z postele atd… a to musím říct, že na první holčičku jsem nebyla zdaleka tak důsledná, jako jsem dneska, na toho třetího a světe div se, je to fakt zmeteček… přijde si pro pití, dím mu pití, flákne sebou o zem, že z jinýho kelímku, nechám ho řvát a ležet, za půl hodiny se zvedne a vypije to, co dostal… ještě nikdy jsem necouvla v tom, že by dostla jinej kelímek a stejně po stoprvní sebou o tu zem flákne…v ničem mu neustupuju a stejně jsou záchvaty na denním pořádku. prostě, kdo má klidnější děti, ať je rád, ale netváří se díky tomu jak samozvaný bůh na výchovu dětí… je dobrý napsat : hele u nás funguje tohle atohle, a ne že jste blbky, co to nezvládly.. kdybych skočila u celkového počtu dětí 2, asi bych se tu taky plácala po ramenou…ale dneska vím, že tak jednoduchý to není.. ale pokud tos tou puberou, co tu ěnkdop psal platí, tak štěpánek bude v pubertě sedět ve fraku za pianem, hrát mozarta a studovat gymnázium se samejma jedničkama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.15 12:04
@Krrysa Nechci tě v žádném případě kritizovat nebo poučovat… jen se chci něco zeptat, jestli jsi zkoušela jiný přístup - fakt v míru proběhly tady ostřejší debaty, tak proto upozorňuji
Např. to fláknutí o zem kvůli jinému hrnku na pití… mě tohle třeba dcera nedělá, ale hodně, schválně a nahlas se rozbrečí nebo začne rozkazovat… já si dřepnu, ať si vidíme do očí - to většinou trochu zklidní a zbystří… a v klidu jí řeknu: tahkle ti vůbec nerozumím, co chceš říct. Jestli něco potřebuješ, řekni to jinak. Asi mám teda klidnější dítě - ale ona mi opravdu pak řekne - mami, prosím, chci červený hrnek… třeba…
Někdy se nechytá hned, tak musíme vysmrkat, opláchnout obličej… někdy jí zopakuji svoji větu… pak to sama řekne…
Někdo řekne, že je to také rozmazlování, ale já to tak neberu - dívám se na to tak, že má svoje představy, a chce je naplnit, a stojí tady někdo, kdo to nedovolí… tak se pak vzteká… my se přece také napijeme z toho, z čeho chceme. Také máme svoje oblíbené hrnky, talíře… a kdyby nám někdo strčil jiný hrnek a řekl napij se z toho nebo nedostaneš nic.. copak bychom mu asi řekly? že je to naše věc!
Tím nechci dítě nějak upřednostňovat, ale chtěla jsem tím říct, že někdy bychom se na situace mohly podívat jinak - jejich očima.
Nevnímám to jako rozmazlování, ale jako komunikaci - učení, že dosáhne cíle komunikací ne vztekem. Jsou situace, že hrnek je špinavý nebo že vážně nemám čas hledat ten vytoužený… tak to vysvětlím… Já vím, chtěl bys červený, že? hmm, to chápu, tak na příště ti ho nachystám. ted se napij z tohoto. já se s dětmi domluvím… a nezabírá to tolik času a přemýšlení - vyčkat než se vyřve je kolikrát časově náročnější a mnohem více nepříjemné pro obě strany.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.15 13:30
@3HE píše:
@Krrysa Nechci tě v žádném případě kritizovat nebo poučovat… jen se chci něco zeptat, jestli jsi zkoušela jiný přístup - fakt v míruNapř. to fláknutí o zem kvůli jinému hrnku na pití… mě tohle třeba dcera nedělá, ale hodně, schválně a nahlas se rozbrečí nebo začne rozkazovat… já si dřepnu, ať si vidíme do očí - to většinou trochu zklidní a zbystří… a v klidu jí řeknu: tahkle ti vůbec nerozumím, co chceš říct. Jestli něco potřebuješ, řekni to jinak. Asi mám teda klidnější dítě - ale ona mi opravdu pak řekne - mami, prosím, chci červený hrnek… třeba…
Někdy se nechytá hned, tak musíme vysmrkat, opláchnout obličej… někdy jí zopakuji svoji větu… pak to sama řekne…
Někdo řekne, že je to také rozmazlování, ale já to tak neberu - dívám se na to tak, že má svoje představy, a chce je naplnit, a stojí tady někdo, kdo to nedovolí… tak se pak vzteká… my se přece také napijeme z toho, z čeho chceme. Také máme svoje oblíbené hrnky, talíře… a kdyby nám někdo strčil jiný hrnek a řekl napij se z toho nebo nedostaneš nic.. copak bychom mu asi řekly? že je to naše věc!
Tím nechci dítě nějak upřednostňovat, ale chtěla jsem tím říct, že někdy bychom se na situace mohly podívat jinak - jejich očima.
Nevnímám to jako rozmazlování, ale jako komunikaci - učení, že dosáhne cíle komunikací ne vztekem. Jsou situace, že hrnek je špinavý nebo že vážně nemám čas hledat ten vytoužený… tak to vysvětlím… Já vím, chtěl bys červený, že? hmm, to chápu, tak na příště ti ho nachystám. ted se napij z tohoto. já se s dětmi domluvím… a nezabírá to tolik času a přemýšlení - vyčkat než se vyřve je kolikrát časově náročnější a mnohem více nepříjemné pro obě strany.
Tak to je přesně to, co u nás nefunguje! AD dnešek: Opět scéna, že se nepůjde spát po o, tak já: Nemusíš spinkat, lehni si a koukej na pohádky…hysterák jak blázen. Po vyčerpání všech argumentů, se chlap naštval, vpochodoval do pokojíčku a povídá: LEhni si a hned!…Světě div se, to dítě už hodinu a půl spí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.15 13:31
@dendule4 s tou postelí a bonbonama- tys psala, že jestli nepůjde do postele, nebudou bonbony. Já mám sice starší holku, ale je to strašný tele, ve 3r mi běžně odpovídá na dotaz Co bylo k Obědu? Ano. 
Prostě mimoň, tupoň. Ale naše A tohle s bonbonama by blbě chápala. Líp by pochopila, že Nejdřív spinkat, pak bonbony 
Záleží někdy na detailech.
V krámě se mi osvědčilo jednak povinnost jít za ruku/držet se vozíku/kočárku a přežít prvních pár návštěv obchodu, kdy se bude cukat a ječet. Když pak to děti pochopily, něco si mohly vybrat, žvejku, loupák, atd. Pak taky zaměstnat, aby neměly čas přemýšlet nad kravinama. Takže si s nima povídám, jestli si pamatujou, co máme nakoupit, že půjdem teď pro chleba, pak jogurty. Jedna dává do košíku, pak druhá. Ještě jsem toho chtěla napsat víc, ale už mě to neba 
Třeba jindy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.15 13:32
@Krrysa píše:
Myslím, že něketré prdelky zde by si měly uvědomit, že není dítě jako dítě. fakt mám 4 a z toho i pramení, že nemám na něketré ústupky prostor. u nás ne je ne, neexistuje, že by někdo utíkal z postele atd… a to musím říct, že na první holčičku jsem nebyla zdaleka tak důsledná, jako jsem dneska, na toho třetího a světe div se, je to fakt zmeteček… přijde si pro pití, dím mu pití, flákne sebou o zem, že z jinýho kelímku, nechám ho řvát a ležet, za půl hodiny se zvedne a vypije to, co dostal… ještě nikdy jsem necouvla v tom, že by dostla jinej kelímek a stejně po stoprvní sebou o tu zem flákne…v ničem mu neustupuju a stejně jsou záchvaty na denním pořádku. prostě, kdo má klidnější děti, ať je rád, ale netváří se díky tomu jak samozvaný bůh na výchovu dětí… je dobrý napsat : hele u nás funguje tohle atohle, a ne že jste blbky, co to nezvládly.. kdybych skočila u celkového počtu dětí 2, asi bych se tu taky plácala po ramenou…ale dneska vím, že tak jednoduchý to není.. ale pokud tos tou puberou, co tu ěnkdop psal platí, tak štěpánek bude v pubertě sedět ve fraku za pianem, hrát mozarta a studovat gymnázium se samejma jedničkama
no přesněji bys to ani napsat nemohla. Já měla prvorozenou, to byl andílek, prostě jsem jí řekla : Broučku ne ne ne, na televizi a ovládačku se nesahá, byl jí rok, a ona na ní už nikdy nesehala. Prostě naprosto cokoliv cokoliv bylo, jen jsem řekla ne a proč ne a ona už to nikdy neudělala, nikdy se nevztekala, nikdy se neválela, Cokoliv bylo, jednou jsem řekla, a prostě nadále to tak bylo. Jak jsem nevěřícně koukala na matky, jejichž děti se válely vzekle po zemi…jsem si říkala, proč jim neřeknou, že se to nedělá a k ničemu to nevede. ó jak jsem byla samolibě blbá, a tak mi osud nadělil druhorozeně, abych pochopila a tím mi smazal můj samolibý úsměv z tváře a dal mi pochopit, že tedy fakt nejsem vychovávací hvězda, že to můžu nějak korigovat, můžu se snažit, můžu být důsledná to je tak všechno. A to i mé druhorozeně je normální běžné poslušné dítě, které se anitak extra nevzteká, ale když už se rozhodne prosazovat svou, tak prostě prosazjue. Že bez úspěchu je jí fuk, stále zkouší, sem tam, jestli to neprojde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.15 13:33
@dendule4 píše:
Tak to je přesně to, co u nás nefunguje! AD dnešek: Opět scéna, že se nepůjde spát po o, tak já: Nemusíš spinkat, lehni si a koukej na pohádky…hysterák jak blázen. Po vyčerpání všech argumentů, se chlap naštval, vpochodoval do pokojíčku a povídá: LEhni si a hned!…Světě div se, to dítě už hodinu a půl spí
Chlap se s tím asi tak ne.sere a to někdy ty malý zmije taky potřebujou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.15 13:38
@zuzouš píše:
Chlap se s tím asi tak ne.sere a to někdy ty malý zmije taky potřebujou
No právě a ještě mi řekne: Já nechápu, že ty s ní máš pořád takový problém! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.15 16:07
@dendule4 píše:
Tak to je přesně to, co u nás nefunguje! AD dnešek: Opět scéna, že se nepůjde spát po o, tak já: Nemusíš spinkat, lehni si a koukej na pohádky…hysterák jak blázen. Po vyčerpání všech argumentů, se chlap naštval, vpochodoval do pokojíčku a povídá: LEhni si a hned!…Světě div se, to dítě už hodinu a půl spíZáleží na situaci… u nás to taky není vždy. Dcera má už skoro 5let, tak u ní to jde… ale když mělacca 2,5, tak celý den měla tisíc důvodů ke řvaní…
kup si tu knížku, uvidíš, že nebudeš litovat.
a tatínek? ten je s dítětem méně času, většinou když nahlas promluví, dítě se lekne
a u tebe záleží na tóu hlasu a způsobu sdělení - nesmíš dát najevo zoufalství a nepřemlouvat ji… jednat mile a přitom rozhodně.
a nemysli si, nejsem žádná supermatka… mám dobře nastudovanou teorii, ale v praxi plním na20% a hlavně mám min. jednou denně selhání, kterého lituji…takže normální baba na mateřské
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.15 18:00
@dendule4 píše:
No právě a ještě mi řekne: Já nechápu, že ty s ní máš pořád takový problém!
Přesně, to taky doma někdy slyším…jeee to z toho děláš problém, tak táta zařve, malej 3 vyletze ale pak je klid. Funguje to na plno věcí, ale neuspí ho, on ten náš malej zmeťour prostě pře den už neusne. Jediná výjimka je auto, když okolo 2-3 odpolední někam jedem, zalomí to vždy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.15 17:37
@3HE píše:
@Krrysa Nechci tě v žádném případě kritizovat nebo poučovat… jen se chci něco zeptat, jestli jsi zkoušela jiný přístup - fakt v míruNapř. to fláknutí o zem kvůli jinému hrnku na pití… mě tohle třeba dcera nedělá, ale hodně, schválně a nahlas se rozbrečí nebo začne rozkazovat… já si dřepnu, ať si vidíme do očí - to většinou trochu zklidní a zbystří… a v klidu jí řeknu: tahkle ti vůbec nerozumím, co chceš říct. Jestli něco potřebuješ, řekni to jinak. Asi mám teda klidnější dítě - ale ona mi opravdu pak řekne - mami, prosím, chci červený hrnek… třeba…
Někdy se nechytá hned, tak musíme vysmrkat, opláchnout obličej… někdy jí zopakuji svoji větu… pak to sama řekne…
Někdo řekne, že je to také rozmazlování, ale já to tak neberu - dívám se na to tak, že má svoje představy, a chce je naplnit, a stojí tady někdo, kdo to nedovolí… tak se pak vzteká… my se přece také napijeme z toho, z čeho chceme. Také máme svoje oblíbené hrnky, talíře… a kdyby nám někdo strčil jiný hrnek a řekl napij se z toho nebo nedostaneš nic.. copak bychom mu asi řekly? že je to naše věc!
Tím nechci dítě nějak upřednostňovat, ale chtěla jsem tím říct, že někdy bychom se na situace mohly podívat jinak - jejich očima.
Nevnímám to jako rozmazlování, ale jako komunikaci - učení, že dosáhne cíle komunikací ne vztekem. Jsou situace, že hrnek je špinavý nebo že vážně nemám čas hledat ten vytoužený… tak to vysvětlím… Já vím, chtěl bys červený, že? hmm, to chápu, tak na příště ti ho nachystám. ted se napij z tohoto. já se s dětmi domluvím… a nezabírá to tolik času a přemýšlení - vyčkat než se vyřve je kolikrát časově náročnější a mnohem více nepříjemné pro obě strany.
tak to mám úspěch nula, za prvé by to byl pokaždé jiný oblíbený kelímek a pokaždé bych se trefila tak an pošestý a za druhý v tom afektu nevníémá… lepší nechat to na lince, on se vyřve, pak si to vbezme a hotovo a zuřivýmu dvouletýmu něco vysvětlit|? to tak možná tomu čtyřletýmz, co není ani z poloviny tak zaťatej a vzteklej…
@terinka4444 tak nějak, jen bohužel něketré matky neměly to štěstí/smůlu, že by se jim narodilo dítě, díky ketrému prozřely
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.15 19:36
Tak holky, tři dny bez dlouhých záchvatu a co zabírá? Při neposlušnosti počítám do tří, pak dostane na zadek, ale většinou se přes dvojku nedostaneme ,u postele má vařečku, takže scény a hysterie se trestají ukázáním vařečky-zvláštní, nikdy jsem jí nepoužila. Co jsem okoukala od kamarádky, že dělá špatně byly sáhodlouhé rozhovory, kluk je ještě horší než moje dítě a ona mu všechno omílá dokola, používá strašně složité výrazy a kluk se pak vzteká ještě víc…Takže já už nediskutuju, při ukládání dám pusu, obejmu, položím a řeknu: Tak a spát, dobrou noc. Zabírá. Dřív jsem říkala: Tak a ted budeš hodná holčička a budeš hezky spinkat a zítra půjdeme a blábláblá Díky za rady! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
