Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Clovek by se mel k tomu druhemu chovat vzdycky slusne, protoze nevis, co ta dotycna osoba zrovna proziva…takze bych zdravila dal…
A proč to vůbec řešíš? Nedokážu si představit mít čas řešit takové blbosti, promiň 😀
Nic jste si neudělali, normálně zdrav, nevíš, co se mu děje, pochybuju, že to má souvislost s tebou.
Tak se ho příště při pozdravu zeptej jak se má…třeba se dozvíš co ho zrovna trápí…jinak bych zdravila dál a neřešila ![]()
@Anonymní píše:
U nás v ulici je běžné, že se všichni „sousedé“ zdravíme. Občas prohodíme nějakou lehkou konverzaci a jede se dál. Máme tady ale jednoho souseda, který mě vždycky zdravil, usmíval se na mě a teď, když ho potkám, pozdravím, on jen něco přecedí přes zuby, jak kdyby odpovídat vůbec nechtěl. Už několikrát jsem nad tím přemýšlela a říkám si proč? Vždyť jsem s ním žádný konflikt neměla. Na jednu stranu si říkám, že už ho příště zdravit nebudu, ale zároveň mi to přijde divný nepozdravit ho, když se prostě pravidelně potkáváme. No nevím. Stalo se vám někdy, že vám někdo začal dávat najevo, že se s vámi prostě zdravit nechce? Já to prostě mám tak, že pozdrav nikoho nezabije a je to prostě slušnost se mezi sousedy zdravit.
Mně nezdravil jen soused alkoholik. Už není. Jinak se běžně se sousedy zdravíme a občas spolu i konverzujeme.
Tak mne by to taky divne bylo. Ale jedine se ho zeptat a uvidis. Taky záleží, jak blizky soused to je, obrazne i doslova. Pokud jste napriklad meli solidni vztahy, potkavali se na mistnich akcich, prohodili par slov, nebo ho mas za plotem, pak bych se ho priste zkusila zeptat, zda se neco nedeje.
Ale pokud se vas vztah skladal opravdu ciste ze zdraveni a je nekde z konce ulice, tak bych se na to vykaslala. Ono to vice vypovida o nem. Kdyz mam s nekym problem, tak ho resim, tyhle urazecky a pasivně agresivni mumlani pod vousy predvadela casto nase baba a ja se za ni vzdycky akorát stydela
U ni taky nikdo nevedel dne a hodiny, kdy ji necim smrtelne urazí.
První by měl zdravit on tebe, tak počkej až pozdraví on a pokud ne, tak se na něj vybodni. Taky jsem takhle přestala zdravit jednoho burana.
@Janli píše:
První by měl zdravit on tebe, tak počkej až pozdraví on a pokud ne, tak se na něj vybodni. Taky jsem takhle přestala zdravit jednoho burana.
Treba je o hodne starsi nez ona, a proto ho zdravi prvni? Ale taky bych se na to vybodla a prestala zdravit. Pokud je to fakt jen soused na pozdrav, bylo by mi to sumak. Nezdravi tak taky nebudu. Pokud blizky soused jakoze znamy/kamarad tak bych se zeptala co se deje, ale to predpokladam podle popisu neni.
U nás v paneláku je jedna, co mě/nás někdy pozdraví jako by byla naše kámoška a na manžela jednou i normálně promluvila
a někdy sotva otevře pusu… dala jsem si ji do škatulky „blázen“ a zdravím dál, i když si někdy musím něco v duchu říct, když zrovna neodpovídá.
Podle mě se s jinýma nezdraví a protože ry jsi poctivá zdravilka, chvíli hrál tvou hru, ale přestalo ho to bavit a chce mít svůj klid a ne každej den někoho řešit. Ono jen se furt léta zdravit a vlastně se ani neznat, nic si neříct, je stejně takový na nic..
U nás v ulici je běžné, že se všichni „sousedé“ zdravíme. Občas prohodíme nějakou lehkou konverzaci a jede se dál. Máme tady ale jednoho souseda, který mě vždycky zdravil, usmíval se na mě a teď, když ho potkám, pozdravím, on jen něco přecedí přes zuby, jak kdyby odpovídat vůbec nechtěl. Už několikrát jsem nad tím přemýšlela a říkám si proč? Vždyť jsem s ním žádný konflikt neměla. Na jednu stranu si říkám, že už ho příště zdravit nebudu, ale zároveň mi to přijde divný nepozdravit ho, když se prostě pravidelně potkáváme. No nevím. Stalo se vám někdy, že vám někdo začal dávat najevo, že se s vámi prostě zdravit nechce? Já to prostě mám tak, že pozdrav nikoho nezabije a je to prostě slušnost se mezi sousedy zdravit.