Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdraví vaše děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
30.8.16 12:19
- Citovat
- Upravit
30.8.16 12:28
@Anonymní píše:
No lepší, spíš bych řekla, že ona si tím dokazuje, že je víc.
A nějaká variace na telátko až bude venku s dětma by možná nebyla špatnáZakl.
Moje řeč. Já jsem tlama, takže, když bych ji potkala, tak bych na ni i na děti udělala táhlé „bůůůůů“. Tohle jsem udělala nedávno na 12.letého fracka, co byla (holka) u nás pečená vařená, zneužívala dceru (ona to nechtěla vidět, naučit jí říkat „ne“ zabralo rok), vyžírala sladkosti, dceřin pokoj byl pro ni herna, ještě se po dceři vozila a ve škole vysmívala…To je ale jiný příběh. Nicméně onehda šla, čuměla na mě, vychcaný úsměv a nic. Tak jak jsem ji míjela, tak jsem ji do ucha houkla „bůůůůů“. Ta nadskočila, vytřeštila oči a já jen „přece tě nebudu zdravit první“ a šla jsem dál. Od té doby se mi vyhýbá a tváří se, že mě nevidí. Dcera si to s ní vyřešila tak, že se s ní nebaví a fertig.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:29
Děti zdraví, vidí to u nás. Když se staršímu nechce, na zdravení trvám. Mladší zatím nechávám, ale i tak aktivně pořvává ajój na známé lidi, se kterými se zdravím. Starší teď začal sám od sebe i lidem podávat ruku, protože to okoukal.
Až na pár vyjímek zdravím i lidi, kteří mě nezdraví/neodpovídají - nebudu stejné tele jako oni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:31
@Anonymní píše:
Mám takový dotaz na maminky, případně i tatánky - zdraví Vaše děti? Třeba sousedy v domě nebo sousedy z vedlejších domů, když bydlíte v domku?Máme sousedy, mají dvě děti - jedno už školní (teď půjde asi do druhé třídy), druhé asi 3 roky. Děti ani rodiče nezdraví, já když je potkám, tak pozdravím (řekla bych, že zřetelně a jasně), ale odpověď nikdy žádná. Děti nezdraví vůbec (dle mého by měli zdravít jako první, zvlášť, když si hrají před domem), ale taktéž ani neodpoví.
Mě rodiče učili zdravit, a když ne podravit (přece jen třeba všechny kolegy rodičů z práce, co jsme někde ve městě potkali jsme neznala), tak aspoň odpovědět na pozdrav.
Včera mi sousedka naštvaně řekla „Telátko ani nezabučí“ - okolo si hrály její děti, ale bylo to na mě, když jsem šla domů s kočárem. Nepozdravilo ani jedno a já už se taky nebudu obtěžovat. Evidentně si hlídá, zda ji jinej pozdraví, ale odpovědět zpět to ne.
Mám já vůbec takový lidi zdravit (i když jsem mladší), když neumí odpovědět zpět a to bydlíme vedle sebe? Ne, že by se to stalo jednou, nebo občas, to je za X měsíců pořád.
Neměla by se spíš starat o sebe a naučit zdravit svý děcka?
Taky mame v baraku takovou rodinu. Ze tri decek zdravi jen to jedno, otec ten vubec a pritom je to domovnik a matka ta cuci a ceka kdy pozdravis ty. A jelikoz ja jsem starsi nezdravim ji prvni. ostatni v baraku se zdravime normalne a stejne tak to ucim i maleho. A tve sousede bych priste odsekla, at se v prve rade nauci zdravit svoje telata 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 12:32
My zdravíme, ale děti musíme trochu upomínat, ale já jsem nebyl jiný jako dítě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 13:01
A když už jsme u toho zdravení, zdraví vaši školáci, když jsou někde na návštěvě?
Opakovaně se mi stává u příbuzných, kam jdeme na návštěvu, že tam mají jejich děti kamarády (2.-4. třída). Povětšinou jsou zalezlé v pokojíčku v patře, ale občas se s nimi potkám ve dveřích na záchodě, přijdou se dolů napít nebo já jdu pozdravit neteře nahoru do pokojíku. Cizí dítě na mě čumí, nepozdraví, pokud pozdravím já tak neodpoví, v lepším případě se zdýchne, v horším mě „přehlédne“ a na návštěvě se chová jako doma.
Bomba je, když má dospělá příbuzná dole sešlost (babičky, své sourozence s partnery), cizí děcko dojde domů, osazenstvo statečně odignoruje a jde za hostitelkou „Teto, můžu si vzít něco k jídlu/pití?“. Vezme nabídnutou pochutinu a zase zmizí nahoru.
Stalo se mi to už nejméně 6× a nebyl to případ jednoho konkrétního nevychovaného dítěte. Dělaly to všechny holčičky, co jsem tam potkala. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 13:04
Rodiče nezdraví, tak těžko čekat od dětí, že budou. Děti často nezdraví, protože se stydí- i na druhém stupni. Někdy nevědí, jestli mají dobrý den/ ahoj, tak jsou zticha. Dobré známé nebývá problém. Já zdravím výrazně, aby bylo jasné, že to bylo slyšet. Pokud ani potřetí není odezva, tak smolík… Pokud by to bylo s někým, kdo by odpovídat „měl“ a budu mít trochu bojovnější náladu, tak se klidně zeptám, co tím myslí. Občas se dozvím, že „já tě zdravil“. Co už… Pak jsou situace, kdy já toho druhého ani nevidím (třeba přes ulici) a ani nereaguji- není to schválnost.
Je milé zdravit cizí staré lidi, je to potěší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 13:21
Já zdravím, děti zdraví, když to stihnou první. Když pozdraví někdo je, tak se schovávají za mě a čekají, co bude. A pozdraví, až když jim řeknu. Jsou jim 2 a 3, tak snad to brzo pochopí. Ale já jsem ráda, že zatím zvládli děkuju a prosím, pořád se jim to pletlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 14:21
Nečetla jsem reakce, ale co k nám chodí děti za klukem.. tak nezdraví žádné.. myslím, když k nám přijdou na zahradu a nebo domu, tak ani nezabučí 
Kluka zdravit učím, ale upřímně napíšu, že nevím, když je sám, jeslti každého pozdraví…
jinak teda píšu o dětech věk 8- 10 let, a to k nám chodí 4 děti - ne sourozenci..
Každopádně jsem klukovi říkala, že když k někomu přijde domů, na zahradu, že opravdu má pozdravit, fakt ty děti působí jako telátka 
jakože přijdou anic
jinak o dotazu.. zdravila bych, a učila zdravit i děti.. ukaž že nejsi taková jako oni, fakt to působí divně, když někdo jde a fakt ani nezabučí…
Příspěvek upraven 30.08.16 v 14:28
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 14:24
A co se týká prosím a děkuji to samé.. ale tak já to nějak extra nevyžaduji oc dizích děti. ale přijdou a čučí a řeknou buď, jestli máme pití a nebo, že mají řízeň.. žádné máte prosím a nebo děkuji, když podám..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 14:31
Pro mě je zdravení a nezdravení prkotina. Já zdravím z nutnosti, není mi to příjemné, jsem introvert a tak zdravím potichu. Když mě nikdo nepozdraví, jsem jen ráda. Odpovídám, aby se neřeklo. Ale jinak jsem zásadový a slušný člověk. Nejsem zlá, ani nevychovaná, ráda pomáhám potřebným. Jen prostě nepotřebuji zdravit a být pozdravená. Někdy nemám náladu, nechce se mi prostě zdravit, nemám energii… Píšu to jen proto, aby jste pochopili, že někdo prostě na zdravení není a neznamená to nutně, že to musí být špatný člověk. A děti bych do zdravení nenutila, je to jejich věc. Mnohem podstatnější je, jak se to dítě jinak chová, jestli se rozdělí, pomůže, není sobecké, neublíží, pomůže apod. Kolikrát děti krásně a nahlas pozdraví, ale jsou to hrozní sígři. Prostě nesuďte jen kvůli zdravení/nezdravení. Je to velmi povrchní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 14:36
@coffee_bean nechci tě urazit.. ale zdravení je určitá forma vychovanosti.. jestti je někdo sigr nebo neni, je jenom výmluva.. fakt působí strašně, když někdo někde přijde- v rodině, známí a prostě neotevře ani pusu - pozdrav..
Fakt působí divně, když i přijde maminka do čekárny u lékaře a neotevře pusu..
Ale připoměla asi mi, dneska dvě 9 holky, že raději přešly cestu, abynemusely pozdravit učitelku.. pak jsme jenom zaslechla, jak si to říkají. tak asi taky mají maminku, co to tak má
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 14:57
@Janasas No dyť píšu, že zdravím, ale z nutnosti (protože je to určitá forma vychovanosti), ale nedělá mi to radost a zdravím potichu. Prostě mi přijde nepříjemné zdravit cizí lidi. V čekárnách, obchodech, apod. to chápu, ale měla jsem s tím problém, často zapomínám (myslím na něco úplně jiného). Obecně to ale prostě neřeším, je mi celkem jedno, co si o mě myslí úplně cizí lidi, nebo jak to působí.
Prostě jsou lidé, kteří jsou silní introverti a ještě k tomu zamyšlení a tak prostě nezdraví, zapomenou a nebo jim to prostě není příjemné a tak takové věci nedělají. Samozřejmě, že se to dá naučit (protože je to nějaká norma), ale nelze podle toho člověka hodnotit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 15:02
@coffee_bean Promiň, ale to je trochu alibistické. Když bude někomu pohodlné chodit nahatý, tak má chodit nahatý, protože mu to tak je prostě přirozené? Nemám náladu vytahovat kapesník, tak si budu utírat nudle do rukávu, srkat polévku nebo jíst rukama, jelikož zrovna nemám nálad vzít do ruky příbor?
Snad nejsme zvířátka, ale lidé žijící ve společnosti jiných lidí.
Ani se nedivím, že lidi mezi sebou neumí už ani normálně komunikovat, když jim přijde zbytečná tak triviální věc, jako je pozdrav.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.16 15:14
@Svistice No mě je třeba vážně, upřímně jedno, jak kdo smrká, nebo jí. Klidně ať si někdo jí rukama, mě osobně to nijak nepohoršuje. Ale tak chápu, že někoho může. Evidentně tady lidi vytočí i to, že je někdo nepozdraví. Já tady nechci diskutovat, argumentovat, apod. Prostě jsem jen chtěla napsat, jak to cítím, jak to vnímám a opravdu nejsem špatný člověk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Tak ona právě občas dělá, že nevidí, skloní se do auta, ale většinou je to takové to, rychle ať nemusím zdravit (a nevypadá to, že by někde něco brala, ale nějakej drobek se vždycky najde, že), protože jinak nemá na spěch.
Dětem to za vinu nedávám, když to nevidí doma, tak kde by se to měly naučit. Teď v léte jim 2× spadl balon na naši zahradu, stane se, nic se neděje. Čekali jsme, co se bude dít - jestli budou čekat až budem na zahradě, případně jim ho hodíme zpět sami od sebe. Po půl hodince došel starší synek (bude druhák), zazvonil a bez pozdravu „Spadl nám k vám balon, můžete mi ho dát?“. Prostě tady je to asi ve výchově. Schválně jsem v obou případech čekala, co se bude dít, ale prostě nic. Dobrý den děti neznají.
Já chvíli váhala, zda jí něco říct, ale pak jsem si říkala, že mi to asi ani za tu reakci nestojí.
No lepší, spíš bych řekla, že ona si tím dokazuje, že je víc.
A nějaká variace na telátko až bude venku s dětma by možná nebyla špatná
Zakl.