Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Žena nechce půjčit dceru prarodičům
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
17.4.22 09:09
@Jenda92 píše:
To že jsem chtěl dítě je přirozená věc, to, že mě jako chlapa nenaplnuje péče o řvoucí mimino, je myslím taky celkem přirozená věc.
To dítě bude mimino jen velmi krátký úsek života, tak kvůli tomu, že nejsem milovník rvoucich miminek tak bych neměl mít děti?
Myslím si, že by bylo na místě umožnit starat se o mimino babičce která si to přeje, a ne vyčítat manželovi, že ho to nebaví.
Starat se mají hlavně rodiče a ne, že si pořídim dítě a na období které mě nebaví zaukoluju babičku, i když by nakrasno chtěla. Tvoji ženu taky opravdu nemůže bavit starat se o uřvaný mimino, ale musí, 24 hodin denně, krom jedné hodiny týdně. Zapoj se víc ty.
17.4.22 09:10
@hospodki píše:
Díky, přesně jak jsem si myslela. Manžel vidí ‘svoji ‘ pravdu. Tenhle tlak moc dobre znám. Me pro změnu dítě brali z ruky par hodin po porodu, mermomocí se museli narvat do porodnice, knourajici mi kluka nechteli vrátit a ještě říkali jak si ho budou brát a bude k nim jezdit a bude tam sám. Fakt skvělý způsob komunikace s ženskou co 40 hodin nespala, je prvorodicka a má hormony rozlitany na maximu. Akorát já teda měla normálního manzela, který me do ničeho netlacil a neknoural, nenutil me na silu do něčeho co jsem nechtěla atp. Jen jednou jsme se chytli na konci sestinedeli. Pevné nervy přeju
@Barbucha3 píše:
@Jenda92 Hele já ti celkem fandím. Ale je pravda, že jsi nespokojený snad úplně se vším. Starat se o dítě 1hodinu týdně mi teda přijde žalostně málo. Natož když přijdeš domů ve 4, to není žádná hrůza. A jdeš si lehnout. Já teda nevím jestli fáráš v dole nebo co děláš, že si musíš po práci tak moc odpočinout. To snad není běžné vůbec nikde.jako i ta hodina denně, že tu malou aspoň vykoupeš, ponosíš. Jako dobrý, nebaví tě to, ale myslíš že tvou ženu ano? Koupit kebab nebo pizzu každý den bych taky nechtěla.Příspěvek upraven 17.04.22 v 09:02
Myslím hodinu denně v týdnu. Ne hodinu denně za celý týden.
17.4.22 09:10
@Jenda92 píše:
Myslím hodinu denně v týdnu. Ne hodinu denně za celý týden.
Aha pardon, tak to jsem špatně přečetla.
17.4.22 09:11
@Anonymní píše:
Myslela jsem, že diskuzi založil náš syn.
Máme první vnučku, na kterou jsme se nesmírně těšili. A řešíme stejný problém. Nevěsta nám brání ve styku s ní. Vidět ji můžeme sporadicky. Sáhnout nesmíme. Ale tam je to tak, že ona celkově ráda ubližuje lidem. Znám ji několik let. Takže ona se výživá v tom, že my „trpíme“ a nemůžeme mít kontakt s vnučkou. Jen se usmívá a krčí rameny, zda budeme moci malou někdy pochovat… Syn její rozhodnutí respektuje.
Respektuji každého. Samozřejmě, pokud ji vadí časté návštěvy, přizpůsobíme se. Pokud nechce rady, neradím. Pokud nechce, abychom jim i malé cokoli koupili, respektuji. I když koupila bych ji ráda plno věcí.
Ale myslím, že pro ditě je vztah s babičkou a dědečkem obohacující.
Ale cíleně bránit jakémukoli kontaktu, tak si připadáme s manželem jako že jsme prašivý, neschopný…
A docela mě překvapilo, že je to asi častější jev, než jsem si myslela.
zase tak caste to nebude, ja mam vnouče mesic, muzu přijít, kdy chci, hned poprvé mi ho dali na pochovani a chodíme ven s kočárkem
17.4.22 09:12
@Jenda92 píše:
To že jsem chtěl dítě je přirozená věc, to, že mě jako chlapa nenaplnuje péče o řvoucí mimino, je myslím taky celkem přirozená věc.
To dítě bude mimino jen velmi krátký úsek života, tak kvůli tomu, že nejsem milovník rvoucich miminek tak bych neměl mít děti?
Myslím si, že by bylo na místě umožnit starat se o mimino babičce která si to přeje, a ne vyčítat manželovi, že ho to nebaví.
Jsi sexistický prase, já bych si o tebe ani neoprela kolo. 
Porodem člověk opravdu nepřijde o mozek, tudíž není duvod, proč by tvojí ženu měla péče o řvoucí cosi bavit víc než tebe.
17.4.22 09:12
@Barbucha3 píše:
Starat se mají hlavně rodiče a ne, že si pořídim dítě a na období které mě nebaví zaukoluju babičku, i když by nakrasno chtěla. Tvoji ženu taky opravdu nemůže bavit starat se o uřvaný mimino, ale musí, 24 hodin denně, krom jedné hodiny týdně. Zapoj se víc ty.
Myslel jsem to tak, že v týdnu se jí věnuju 1 hodinu denně. Po práci. já naprosto chápu, že ženu nemůže bavit starat se 24h denně, proto nechápu neochotu, nechat se starat babičku, která o to stojí. Upirat ji to.
sahrazad1
17.4.22 09:12
@Anonymní píše:
Dobrý den, jsem manželka zakladatele a celou diskuzi jsem si přečetla. Manžel v některých věcech nemá pravdu. Třeba v tom, že se prarodiče dcery nesmějí dotknout. Jeho táta, který mi denně nosí obědy si tady rovněž (když má čas) s dcerou hraje nebo ji minimálně pozdraví, když nespí. Když jsme na návštěvě, hrají si s ní oba tchánovci. Co ale nedovolím je půjčit malou do ruky, protože u nich řve, řve u každého. Neřve u mě, manžela a bratra švagra, kterému jsem dítě půjčila do ruky ačkoliv jsme ho viděly obě s dcerou poprvé. Takže asi nějakou extrémní úzkost nemám. Nevidím ale důvod malou dávat i přes pláč. Důvod proč jsem dceru dlouho nepůjčovala do ruky je ten, že jsem byla na tchánovce také dost naštvaná a měla jsem jich plné zuby. Od prvního dne, co se dcera narodila jsem cítila neustálý tlak na půjčování. Občas si říkám, že kdybych měla klidné šestinedělí, tak možná teď budu trochu ochotnější. Možná že kdybych týden po porodu měla klid a ne že tchyně bez ohlášení přišla s kecy typu, kdybych řekla, že přijdu, tak uklidite. Malou jsem čerstvě uspala, manžel jí ale vzal z postýlky, protože jí máma hned teď chce chovat, samozřejmě jí vzbudila, konstatovala, že kdyby sem někdo přišel, tak nám malou kvůli bordelu a neumytému nádobí odeberou a odešla. Možná že kdyby mě manžel podpořil namísto řečí typu,,Jsi jak fena, které seberou štěnaťa.” A nepřišlo by mu to děsně vtipný, že jsem byla jak na trní a nemohla jsem se najíst, protože si tchýně víc jak 10 minut musela dokazovat, že 14 denní hystericky plačící miminko dokáže uspat. Tak bych možná teď byla ochotnejsi ji půjčovat. Povozit v kocarku ji také nenechám od nich. Protože si přece roztáhne plíce, na pláč se neumírá, za chvíli ztichne,… Tchynina hlaška, když bude brecet, tak bude brecet, já ji z kočáru vytahovat nebudu, si nejspíš manžel nepamatuje nebo se mu to do diskuze nehodilo. Pláč beru jako formu komunikace a nechci nechat dite brecet. V tomhle mám podporu od svých rodičů a prarodičů, ti také nenechaly děti brecet, takže asi nejsem v tomhle tak nenormální. Jsem ochotna si přiznat, že mám silnější úzkosti, ale spis z tlaku rodiny, než z hormonů. To s tou slečnou na chodbě, přiznávám, že jsem přehnala, měla jswm toho už jen dost.
Jsi prvomatka, a trochu věci vidíš jinak. To nemusí byt špatně, ale koukej se trochu do budoucnosti. Dítěti je osm měsíců, už dávno mohlo byt zvyklé na prarodiče z obou stran. Jak si myslíš, ze by to dopadlo, kdybys musela do nemocnice, jste se rozvedli nebo jsi byla dlouho nemocná? Prarodiče by asi museli pomoci … tvůj stav, zdravotní stav, dle toho, co píšeš, není dobrý. Začni to opravdu řešit, nenech to ještě více rozjet, protože tím ohrožuješ bohužel i své dítě! Tvůj manžel má také chyby, mohl by se více starat o vás jako o svou rodinu a méně řešit práci, finance. Oba pak potřebujete jako par nějakou psychologickou pomoc. Ale musíš začít od sebe - od svého zdravotního stavu. 
- Upravit
17.4.22 09:13
@Sisika9 píše:
Jsi sexistický prase, já bych si o tebe ani neoprela kolo.
Tak ženy mají prostě k miminkum a péči o ně blíže, na tom není nic sexistickeho. 
17.4.22 09:13
Tady uz je to na rodinnou poradnu. Ona to vidi cernejsi s tchanovcema, on to vidi cernejsi se zenou. Kazdy ma nejake ocekavani, ktere druhy nesplnuje, vsichni vidi sve jednani jako to spravne.
17.4.22 09:15
Ses rodic stejné jako ona. Máš k dítěti stejná práva i povinnosti jako ona. Tak si prostě „dupni“. Ona nejedná racionálně a pro dítě jsou milující prarodiče velmi obohacují prvek v životě. Pokud selhaly veškeré vysvetlovaci postupy, prostě bych řekla, že to dítě vezmu na návštěvu k rodičům a hotovo. Můžeš se ji pokusit uklidnit tím, že třeba napřed si ji jen pohladí, budou venku tlačit kočárek… Až si na ně víc zvykne, tak teprve potom si ji pochovaji. Nebo že se vše může odehrávat pod jejím „dozorem“. Prostě snažit s eji sice vyhovět, ale zároveň si prosadit svou. Říká se tomu kompromis a normální dospělí lidé by ho měli být schopni. Ona striktně nechce, ty striktně chceš, tak se prostě musíte sejít někde uprostřed.
17.4.22 09:15
@Russet píše:
Moje babička vychovala 2 děti, pak měla 3 vnoučata, která si opravdu užila. Ale když pak měla mého syna, chovat se ho už docela bála a trnula při každém jeho rychlejším pohybu. Když to člověk žije, dělá věci automaticky a není nejistý. Ale po nějaké době to nejde moc nikomu. Zvlášť starším lidem.
souhlasím…ja uz to uplne zapomněla, moc se do toho nehrnu…ale u osmimesicniho uz by to melo byt v pohodě
17.4.22 09:18
@Jenda92 píše:
Tak ženy mají prostě k miminkum a péči o ně blíže, na tom není nic sexistickeho.
Na tom je sexistické všechno, vagína je orgán na porod, ale ne na péči. Tvoje doměnka opravdu sexistická a navíc není pravdivá.
Příspěvek upraven 17.04.22 v 09:19
17.4.22 09:18
@Kockazvysocan píše:
Dneska se na depku svádí kde co, kdejaký povahový rys, tak sorry, že mě to nechává v klidu. V reálném životě nikoho takového neznám, tady je deprese přetřásaná v každé diskuzi a milión diskutujících ji má. Díky tomu se vážnost depresí dost snižuje, protože za vším hledej depku
no asi dost pozorně nečteš. Ta žena se kvůli dítěti ani nenají…je výrazně podvyživená a její muž by jí měl pomoci (kdo jiný). Ona nemá na svou situaci objektivní náhled. Zažila jsem to u kamarádky, nikomu se nesvěřila, takže my jsme nikdo moc netušili, co se děje, zpětně po několika letech o tom byla schopná mluvit a vyloženě říkala, že jí jedna doktorka zachránila život. Šlo o stejný případ, dítě jí doslova vysálo, tak útlý hrudník jsem u žádné ženy neviděla, jak měla ona u ročního dítěte. Tys jí zase hodila do škatulky manipulátorka, ať už dítě chtěla nebo ne, pro obě varianty je pro tebe manipulátor. O depresích málokdo mluví, asi by ses divila, kolik lidí se s ní léčí - dnešní doba klade na lidi velké nároky. Ty nikoho neznáš, já jich znám fakt hodně.
Určitě není řešení jí dítě brát násilím, zejména, když dítě má separační úzkost a samo od mámy nechce. To přece nepřinese nikomu nic dobrého, když bude mít v rukou řvoucí vynervované dítě. Prarodiče jsou trochu hysteričtí, když kvůli tomu pláčou, však to není na pořád.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
