Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Žena po potratu chce rozvod
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.2.20 15:01
Přemluvit jí k návštěvě psychologa. Evidentně jí to semlelo a dělá unáhlené, radikální rozhodnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.20 15:12
@IvaX píše:
Přemluvit jí k návštěvě psychologa. Evidentně jí to semlelo a dělá unáhlené, radikální rozhodnutí.
Napadlo mě to taky, ale jak jí tam dostat?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.2.20 15:12
Prosím anonym
nejsem zastáncem psychologů a psychiatrů, ale v tomhle případě bych šla, mám kamarádku, která potratila v šestém měsíci, zasekla se a nikdy si další dítě nepořídila
- Citovat
- Upravit
6.2.20 15:19
@Anonymní píše:Že se s ní nerozvedeš dokud si s někým nepromluví.
Napadlo mě to taky, ale jak jí tam dostat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.20 15:19
Buďte jí dál oporou. Pokud je důvodem jen to že od vás nechce takovou oběď, má problém sama se sebou, ne s vámi, a byla by škoda končit jinak fungující vztah. Psycholog je určitě dobrý nápad. Blázen sice není, ale potrat je hodně velká zátěž na psychiku, obzvlášť v 5.měsíci, z toho se bude dostávat dlouho. Navíc po potratu má ještě rozhozený hormony tak to prožívá o to hůř. Zkuste jí přesvědčit že vám záleží víc na ní než na tom jestli budete mít děti. A kdo ví, třeba časem i změní názor na to těhotenství 
Přeji hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.20 15:21
Pokud by se nepodařilo jí dostat k psychologovi, tak co zkusit přes nějakou blízkou kamarádku, sestru, mámu nebo tak. Aby se svěřila někomu dalšímu. Třeba je zoufalá protože jste spolu sami dva a tak se snaží od toho utéct. Měsíc od ztráty je pořád krátká doba, vyrovnávat se s tím bude déle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.20 15:24
Chápu, tohle je koktejl emocí jakej v jiný situaci nezažiješ. Teď musí truchlit. Najdi si na internetu fáze truchlení ať alespoň trochu víš, co jí právě probíhá v hlavě a duši. Já porodila mrtvou dceru, jen s tím rozdílem, že az na konci těhotenství. Je to peklo. Různý věci a teorie ti běhají hlavou a ty chceš pryč, odpoutat se a jít tam, kde tě nikdo nezná a začít znovu. Každy se ptá kde je dítě a ty už nemáš síly vysvětlovat. Nemyslím si, že tě opravdu chce opustit, mluví z ní žal a bolest. Musíte se rozloučit, to je první krok ku předu. Nevím jestli jste si miminko pochovali a řekli mu sbohem, pokud ne, udělejte to jakkoliv po svém. Napište dopis, vytvořte si třeba doma na poličce vzpomínkový prostor ať máte kde zapalit svíčku nebo kam dát květiny. Je to strašně důležitý krok. Pokud nechce k psychologovi bude to těžší, ma posttrauma, bylo to náhlé a nečekané. Ta rána se musí otvirat pořád dokola, aby se ta vzpomínka mohla v hlavě usadit jiným způsobem, než šokem. Je mi moc líto co prožíváte, vím jak moc to bolí, ale bolest se časem otupí, stesk bude pořád, ale bude to snesitelnější 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.2.20 15:30
Ona mluvila v nemocnici s jejich psychologem a že to bylo k ničemu. Dokážu si představit život bez dětí a hned jsem ji to říkal, ale ona neslyší. Nemůže po mě chtít takovou oběť, že děti jsem vždycky chtěl. Vysvětloval jsem ji že je pro mě ona důležitější a ať nedělá žádný unáhlený rozhodnutí. Prý to není unáhlený a dobře si to rozmyslela. Řekl jsem ji že tomu dáme čas a když to bude vidět za pár měsíců pořád stejně tak to budeme řešit. Jsem zoufalí a nechci o ní přijít 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.2.20 15:33
Potřebuje psychiatra. Mám to taky za sebou, a nikdy jsem nic horšího nezažila. Ano, určitě to bylo těžké i pro manžela, ale to jsem vůbec nebyla schopna vnímat. U mě to trvalo přes rok, než jsem se z toho vzpamatovala. A manžel mě hrozně vytáčel, zdálo se mi, že málo truchlí, když se někde na něco usmál, byla jsem nepříčetná. Hodně mi tenkrát pomohl, že to byl se mnou a snášel to. Neporadím, jak ji přesvědčit, úplně vím, co prožívá. Chce to psychiatra, ten mi hodně pomohl, a AD samozřejmě. Měsíc je strašně krátká doba, rozhoduje v emocích. Ale jak ji přesvědčit, to vůbec nevím.
- Citovat
- Upravit
6.2.20 15:33
@Anonymní píše:
Napadlo mě to taky, ale jak jí tam dostat?
Jestli myslíš, že bude problém jí tam dostat. Můžeš to zkusit vzít přes nějakou párovou terapii a vzít to i na sebe. S tím že, ty máš problém si v sobě celou tu situaci zpracovat a že byste to mohli zkusit zvládnout takto spolu. Pak si dej hodně záležet na tom koho vybereš, ať je to někdo s dobrými referencemi. Možná zkusit pohledat rovnou organizaci co se zabývá touto tématikou.
Příspěvek upraven 06.02.20 v 15:35
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.20 15:35
@Sarkaa90 píše:
Pokud by se nepodařilo jí dostat k psychologovi, tak co zkusit přes nějakou blízkou kamarádku, sestru, mámu nebo tak. Aby se svěřila někomu dalšímu. Třeba je zoufalá protože jste spolu sami dva a tak se snaží od toho utéct. Měsíc od ztráty je pořád krátká doba, vyrovnávat se s tím bude déle.
My nejsme jen sami dva. Mluvila o tom se svou nejlepší kamarádkou a byli spolu párkrát posedět. Nevím jestli s ní řešila i rozvod.
- Citovat
- Upravit
6.2.20 15:36
Jak dlouho spolu jste? Já si teda jako jediná (takže nejspíš úplně mimo) myslím, že s tebou být nechce a ten potrat jí to jen pomohl rozhodnout. Nevím proč z toho mám takový dojem. Každopádně držím pěsti, ať se mýlím a vše dobře dopadne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.20 15:37
@Anonymní píše:
Píšu od kamarádky z účtu, tak anonymně, ať si ji s náma nikdo nespojí.
Se ženou máme krásný vztah a ani se nehádáme. Rozhodli jsme se udělat krok vpřed a mít spolu dítě. Po pár měsících se nám zadařilo a pak všechny vyšetření na jedničku. Před měsícem začala mít obtíže a zavezl jsem ji do nemocnice a tam nám řekli, že se rozjíždí porod. Nechápal jsem, byla v pátým měsíci a chybělo jen pár týdnů k záchraně dítěte. Doma jsem všechny věci dal do krabic a odnesl a snažil se ji být podporou. Taky mě to zdrtilo a občas jsem brečel s ní. Je to měsíc od ztráty a žena přišla s tím, že chce rozvod a uvažuje o tom už několik dní. Nechce už další těhotenství a děti a ode mně nechce takovou oběť. Vůbec to nechápu a nechce si to nechat rozmluvit. Řekl jsem, že počkáme až nebude rozhozená a prý není žádný blázen. Nemáte nějakou radu? Nechci jí ztratit
Přijde mi, že přišla na to, že by ti bez ní bylo lépe. Zřejmě se obviňuje, že tě připravila o dítě a že bys udělal štěstí jinde a musí tě samé sebe zbavit.
Dotlač jí na psychiatrii, to je akutní stav a psycholog dle mého názoru, je vhodný na chronické potíže, psychiatr by jí mohl „nakopnout“ medikací.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.20 15:41
Moc všem díky za rady a příspěvky. Vím že je to pro ni těžký a já to nemůžu jako chlap ani pochopit, ale nechci o ní přijít Něco jsem si o tom čet a snažil se ji neutěšovat a jen ji říkal, jak je mi to líto a jsem tu pro ni. První 2-3 týdny jsme se pořád objímali a pak začala být odtažitá a najednou jsem viděl změnu. Ptal jsem se, jak ji můžu pomoct nebo co můžu udělat a objal ji a ona nechala svěšený ruce a jen krčila ramena.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Píšu od kamarádky z účtu, tak anonymně, ať si ji s náma nikdo nespojí.
Se ženou máme krásný vztah a ani se nehádáme. Rozhodli jsme se udělat krok vpřed a mít spolu dítě. Po pár měsících se nám zadařilo a pak všechny vyšetření na jedničku. Před měsícem začala mít obtíže a zavezl jsem ji do nemocnice a tam nám řekli, že se rozjíždí porod. Nechápal jsem, byla v pátým měsíci a chybělo jen pár týdnů k záchraně dítěte. Doma jsem všechny věci dal do krabic a odnesl a snažil se ji být podporou. Taky mě to zdrtilo a občas jsem brečel s ní. Je to měsíc od ztráty a žena přišla s tím, že chce rozvod a uvažuje o tom už několik dní. Nechce už další těhotenství a děti a ode mně nechce takovou oběť. Vůbec to nechápu a nechce si to nechat rozmluvit. Řekl jsem, že počkáme až nebude rozhozená a prý není žádný blázen. Nemáte nějakou radu? Nechci jí ztratit