Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Život při střídavé péči
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.1.24 13:45
Rozvod je peklo. Finanční, vztahové. Jsou výjimky kdy si vše hned dobře sedne, ale většinou je to neskutečně náročné. Přeji hodně sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Veronika482
20.1.24 13:45
Trochu to rozved, jestli ti to nevadí. Jak je staré dítě a po jaké době a na jak dlouho střídate?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.1.24 13:53
@Veronika482 malej ma ted 4 roky, stridame si ho po 3 dnech. Je to hrozne narocne. Vzdy kdyz jde od jednoho k druhemu tak place ze nechce, ze chce byt se svyma hrackama, pejskem atd. Takze si ho mame predavat vzdy odpoledne ale nekdy jsou takove sceny ze ho musime nechat vyspat a zkusit to rano znovu. Tim se mi vzdy zrusi vsechny plany, prijedu pozde do prace. Nikdy nejsem schopna takto dodrzet nic, co slibim. Ale je pro me samozrejme na prvnim miste. Jen se citim na vse strasne sama. Jsem takto sama jiz 3 roky.
- Citovat
- Upravit
20.1.24 14:09
Tak zkuste střídání přes školku, to by pro něj mohlo být lepší, celkem chápu, že se mu odpoledne či v podvečer už nikam nechce. A jinak mi tedy na tom být bez dětí nic omezujícího nepřijde, hloupé je akorát, pokud se ti dva nedokáží dohodnout, plánování delších akcí, ale u vás vypadá, že dohoda celkem funguje, tak bych se spíš snažila vychytat co nejlepší předávání pro dítě a myslím, že pak budeš víc v klidu i ty a začneš stíhat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Veronika482
20.1.24 14:13
@Anonymní píše:
@Veronika482 malej ma ted 4 roky, stridame si ho po 3 dnech. Je to hrozne narocne. Vzdy kdyz jde od jednoho k druhemu tak place ze nechce, ze chce byt se svyma hrackama, pejskem atd. Takze si ho mame predavat vzdy odpoledne ale nekdy jsou takove sceny ze ho musime nechat vyspat a zkusit to rano znovu. Tim se mi vzdy zrusi vsechny plany, prijedu pozde do prace. Nikdy nejsem schopna takto dodrzet nic, co slibim. Ale je pro me samozrejme na prvnim miste. Jen se citim na vse strasne sama. Jsem takto sama jiz 3 roky.
Díky. Chápu. Myslíš ale, že kdybys ho měla v péči ty, že by to bylo jednodušší pro tebe? Nebylo by to naopak ještě náročnější?
- Citovat
- Upravit
20.1.24 14:50
Máme asymetrickou střídavku už skoro 9 let. Od 3 let mladšího syna. Několik let jsme střídali po kratších intervalech, asi jako vy. Střídali jsme v týdnu přes školku, v neděli doma. Posledních asi 5 let jedeme v režimu, že u táty jsou od čtvrtka po škole do soboty dopoledne, a druhý týden od čtvrtka do neděle večer. Po, út, st vždy u mě, já se více zabývám školou, učením, přípravou do školy, chodím na třídní schůzky apod. Vyhovuje to všem. Před 6 lety jsem se vdala, máme 5 letého prcka. Všechno funguje úplně v pohodě. Rozvod se poněkud vlekl, nějakou dobu jsme i ještě bydleli společně, takže s novým partnerem jsem je seznámila později a postupně. Tři roky jsem bydlela sama. První dva jsme se vídali převážně bez dětí. Více jsme se začali vídat s dětmi asi rok a půl před svatbou. Děti už jsou pubertaci a funguje to bez větších potíží. S ex si vycházíme vstříc ( a já hodně věcí neřeším no, nestojí to za to)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.24 15:04
Ohledne noveho vztahu musis hledat nekoho tolerantniho, kdo situaci pochopi, nebudr souperit s ex, ani s detmi, bude vyrovnany a respektujici. To je hodne tezky. Spis cekat nez se do neceho hrnout. Je tezky to vse prozivat a ladit, snazit se aby deti to zvladaly co nejlepe, protoze logicky vycitky mas a do toho se porad obhajovat. Nejlip kdyz to clovek dokaze, udelat cistku a nenechat se vysavat jeste jinymi lidmi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.24 15:10
@Anonymní píše:
@Veronika482 malej ma ted 4 roky, stridame si ho po 3 dnech. Je to hrozne narocne. Vzdy kdyz jde od jednoho k druhemu tak place ze nechce, ze chce byt se svyma hrackama, pejskem atd. Takze si ho mame predavat vzdy odpoledne ale nekdy jsou takove sceny ze ho musime nechat vyspat a zkusit to rano znovu. Tim se mi vzdy zrusi vsechny plany, prijedu pozde do prace. Nikdy nejsem schopna takto dodrzet nic, co slibim. Ale je pro me samozrejme na prvnim miste. Jen se citim na vse strasne sama. Jsem takto sama jiz 3 roky.
Nemůžete si ho střídat po týdnu nebo po 14 dnech, když je toto pro něj náročné a nezvládá to?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.24 15:20
Tohle je u každého jiné, protože děti jsou jiné, ex je jiný a nový partner je jiný…
někdy si to sedne, ale je to těžké a chce to hodně tolerance a JO, přesně jako Dvojí život to vnímám taky, když jsem s dětmi a když s nimi nejsem…
už jsou pubošky, tak je to ještě jiné…
radu na to mám jen tu, že nový partner musí být empatický a nejlépe také dětný, aby pochopil všechny ty strasti a starosti kolem…
my třeba máme péči na dohodě a aktuálně ani nevím, kdy tu holky budou, prostě je to spíš na nich, odmítly se podvolit nějakému soudnímu diktátu, ex taky a já to soudně hrotit nebudu.. dnes ráno třeba zas kvůli nemoci vše jinak a jedna marodí u mne…
lepší je situace, kdy víš přesně, jak to který týden třeba bude fungovat - kvůli plánování atd…
hodně sil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.24 15:30
@Anonymní píše:
Zdravim vsechny, rada bych se zeptala tech z vas, ktere mate zkusenost se stridavou peci, jak jste po te byly schopny fungovat v osobnim zivote. Uz se asi nebudu zabyvat tim, ze me SP dostala takovym zpusobem na kolena, ze jsem skoncila v peci psychiatra. Jasne, otec ma stejne pravo jako matka… Jde mi spis o to, jak jste dokazaly zit dal. Jak jste skloubily cas treba se svym novym partnerem a ditetem, ktere prakticky co 2 dny odevzdavate otci. Je to takovy dvoji zivot. Prala jsem si vzdy alespon 2 deti ale po teto zkusenosti mam strach, strach z toho ze by se vse opakovalo a ja uz to neunesu. Jak vlastne takova slepovana rodina zije? Jake byly vase zacatky? U koho jste travili cas? Kdy jste ho seznamily s ditetem? Jak na to dite reagovalo? Nechtelo k vam prestat kvuli tomu treba chodit? Vyhrozoval vam byvaly partner apod? Chtela bych zacit znovu zit ale mam ze vseho hrozny strach. Dekuji
V pohodě. V tomdle směru mi naopak střídavá péče přijde fajn. Klidně můžeš nový zvztah zpočátku odklonit od dítěte. V zásadě dítě má furt tátu, tak ani nepotřebuješ, aby ho nový partner nahradil, měl vůči dítěti nějaké povinnosti. Prostě hledáš partnera pro sebe, ne náhradního otce pro dítě. Děti ho vzali v pohodě, starší si krapet potřeboval vytyčit hranice a dát jasně najevo, že táta je táta a nikdo ho nenahradí. Ale když ho všichni ujistili, že ano, přesně tak to je, tak cajk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.24 15:39
Zkusila bych to stridani pres skolku, partnerovu synovi ( ted 5 let) take nevyhovuje kdyz ho treba vyzvedne ze skolky maminka a pak prebira tatinek. O vikendu mu to nevadi, ale stejne stridavka probiha v intervalu 2-2-3, takze v patek jeden vyzvedne a v pondeli odvede do skolky.
A ano, hracky i domaci mazlicci taky jednu dobu chybeli a nechtel kvuli tomu odchazet, tak jsme vzdy pri necem podobnem udelali spolecny plan, jak si to s nimi uzije az zase prijde a pripomenuli, ze mel cas celou dobu si s nimi pohrat a kolikrat to ani neudelal a zajimali ho az v case odchodu, casem to preslo. Je to celkove neco, co se nam osvedcilo, byt empaticti, ale ne nekonecne a spis nabizet reseni, nez se nimrat v techto bolistkach. Ve ctyrech letech uz deti dost dobre pobiraji, ze rozlouceni s nekym, koho maji rady neni naporad a ze se brzy zase uvidi.
Co se tyce planovani a vztahu - pokud najdete zpusob na bezproblemovou vymenu a naplanovani stridani, tak pak se do toho vejde i ten vztah. Partner i jeho ex jiz oba vztahy maji, kazdy trochu jiny. My s partnerem spolu zijeme od doby, kdy se rozhodl odejit od ex, takze i jeho syn mne casem zacal brat jako soucast sveho zivota ( nebylo to lehke, a nebude, pro nikoho z nas). Nase seznamovani probihalo postupne, treba na hristi odpoledne, potom stravil odpoledne u nas doma a pak postupne dele a dele a ted uz je tady doma. Partnerova ex si nasla take nekoho temer ihned, on ma take dite ve stridavce, takze jsme resili i synchronizaci stridavek 
Zatim spolu neziji, jak je jejich vztah blizky asi nedokazu posoudit. Maly ma partnera ex i jeho dceru take rad, povazuje je za svoje kamarady a travi spolu dovolene. Takze vse jde, da to teda nekdy dost prace v tomto usporadani fungovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.24 15:50
@Anonymní píše:
@Veronika482 malej ma ted 4 roky, stridame si ho po 3 dnech. Je to hrozne narocne. Vzdy kdyz jde od jednoho k druhemu tak place ze nechce, ze chce byt se svyma hrackama, pejskem atd. Takze si ho mame predavat vzdy odpoledne ale nekdy jsou takove sceny ze ho musime nechat vyspat a zkusit to rano znovu. Tim se mi vzdy zrusi vsechny plany, prijedu pozde do prace. Nikdy nejsem schopna takto dodrzet nic, co slibim. Ale je pro me samozrejme na prvnim miste. Jen se citim na vse strasne sama. Jsem takto sama jiz 3 roky.
To zní tedy tak strašně příšerně, že jediný, co mě napadá, je znovu obnovit vztah se svým bývalým. Asi to teda není reálné, po třech letech… Jak dlouho se střídáte? Ty tři roky? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.24 16:12
Já myslím, že předávání přes školku by pomohlo. Aby neviděl v podstatě rodiče spolu a nezažíval neustále to rozpolcení. Ráno přivede taťka, vyzvedne máma. Hotovo. Hlavní mazliky ať si bere s sebou. A plán co nejvíc dodržovat, ať je to předvídatelné. Zpočátku jsem taky klukům na lednici udělala kalendář, po-ne a na suchý zip jsem tam dávala symboly ( T táta, M máma, B babička) s tím, kde ve který den budou. A nahoře ukazatel, co je za den. Chodili oba ještě do školky, neuměli číst, ale barvy, písmena poznali, tak to fungovalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.24 16:18
@andelka83 Souhlasím, předvídatelnost hodně pomáhá. Taky máme na ledničce kalendář s červenými a zelenými magnetkami
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravim vsechny, rada bych se zeptala tech z vas, ktere mate zkusenost se stridavou peci, jak jste po te byly schopny fungovat v osobnim zivote. Uz se asi nebudu zabyvat tim, ze me SP dostala takovym zpusobem na kolena, ze jsem skoncila v peci psychiatra. Jasne, otec ma stejne pravo jako matka… Jde mi spis o to, jak jste dokazaly zit dal. Jak jste skloubily cas treba se svym novym partnerem a ditetem, ktere prakticky co 2 dny odevzdavate otci. Je to takovy dvoji zivot. Prala jsem si vzdy alespon 2 deti ale po teto zkusenosti mam strach, strach z toho ze by se vse opakovalo a ja uz to neunesu. Jak vlastne takova slepovana rodina zije? Jake byly vase zacatky? U koho jste travili cas? Kdy jste ho seznamily s ditetem? Jak na to dite reagovalo? Nechtelo k vam prestat kvuli tomu treba chodit? Vyhrozoval vam byvaly partner apod? Chtela bych zacit znovu zit ale mam ze vseho hrozny strach. Dekuji